zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Investovat do nových zdrojů a technologii se nevyplatí

05.12.2013
Energie
Investovat do nových zdrojů a technologii se nevyplatí

Energie je pro současného člověka životní nezbytností, bez ní bychom nedokázali svítit, topit, pohánět stroje, cestovat. Jak vypadá současný trh s energiemi, je dobrý nebo špatný? Co můžeme v budoucnu očekávat?

Vstupem do Evropské unie se trh s energiemi v České republice změnil. V souladu s požadavky Unie došlo k unbundlingu, tedy k oddělení výroby, distribuce a přenosu, a to jak v plynu, tak v elektřině. Vše směřuje k cíli, jež si Evropa vytkla, a to mít v roce 2014 plně liberalizovaný trh bez zbytečných překážek obchodování.

Dva pilíře energetické politiky

Energetická politika EU je postavena na dvou pilířích, na vytvoření jednotného trhu napříč Evropou a na dekarbonizaci, tedy snižování množství emisí CO2. Politika 20-20-20, čili procentní snižování emisí ve třech oblastech do roku 2020 a výhled snížení emisí skleníkových plynů o 80 až 95 % do 2050 mají vést k dekarbonizaci.

Liberalizací, funkčním propojením jednotlivých trhů a větší konkurencí by mělo být dosaženo jednotného trhu, který zaručí příznivé ceny spotřebitelům, efektivní alokaci kapitálu a bezpečnost dodávek.

Cesta k dekarbonizaci Evropy vede přes nasazení obnovitelných zdrojů (OZE), snižování primární spotřeby a zvyšování energetické účinnosti (Směrnice o energetické účinnosti - EED). Zejména však prostřednictvím trhu s povolenkami (EU ETS), který by měl navíc pobízet k investicím do nových technologií a k výstavbě nových ekologicky šetrnějších výrobních zdrojů.

Jak vypadá praxe? Z úst odborníků unisono zaznívá, že současný trh se zadrhává, je dušen řadou regulatorních opatření, nařízení a omezení. Ceny energie pro konečného zákazníka se zvedají, přičemž velkoobchodní ceny klesají, což platí bez výjimky u elektřiny. Trh s energiemi je přeregulovaný, prostředí nestabilní a budoucnost nejasná.

Obnovitelné zdroje

Na popud Evropské komise byl počátkem minulého desetiletí zahájen proces nahrazování části výrobního energetického mixu, založeného na fosilních a jaderných zdrojích, obnovitelnými zdroji, které - jak se s oblibou říká - jsou prakticky zadarmo a hlavně neprodukují ve velké míře prach a oxidy uhlíku. Proto dostaly OZE zelenou a dá se říci, že dnes je jimi Evropa bohatě zásobena.

V Evropě se začaly objevovat již po roce 2001, masivní rozmach nastal v období 2001-2007. V České republice proběhl masivní rozvoj OZE, zejména fotovoltaických elektráren, v letech 2009-2010. V současnosti je do české soustavy zapojeno množství obnovitelných zdrojů (solárních a větrných elektráren či bioplynových stanic), odpovídající výkonu vyššímu než u dvou temelínských bloků (cca 2100 MW).

Obnovitelné zdroje změnily evropský trh a kromě pozitivních dopadů mají občasné negativní. Typickým příkladem jsou přetoky z německých větrných parků na pobřeží Baltského moře, které nutí okolní provozovatele přenosové soustavy k nejrůznějším technickým opatřením, aby uchránili svoje soustavy před kolapsem zvaným blackout.

OZE dále přispěly ke snížení rozdílu mezi "basem" a "peakem", tedy mezi cenou elektřiny v základním zatížení a ve špičce, které se obchodují na energetických burzách, což vedlo k deformaci nákladového řazení bloků.

Po počáteční nedůvěře se trh se nakonec s obnovitelnými zdroji naučil pracovat, dnes firmy s tzv. "zelenou elektřinou" úspěšně obchodují. Na druhé straně existují situace, kdy je elektřina z OZE prodávána za záporné ceny. Takový stav nastal například o vánočních svátcích v roce 2012, kdy v Česku bylo 33 hodin s negativní cenou v pěti dnech. "Nízké ceny nejsou jen otázkou vánočních svátků, od začátku roku bylo letos 20 dnů s průměrnou denní cenou pod 20 EUR/MWh," upozorňuje Pavel Cyrani, ředitel divize Strategie ze společnosti ČEZ.

Ceny elektřiny pro spotřebitele v dlouhodobém horizontu rostou

Dá se říci, že OZE změnily elektroenergetický trh v další oblasti, prakticky z něj vytlačily výrobní zdroje, které poskytují regulační výkon. Typicky jsou to třeba paroplynové elektrárny. Vlivem tak často kritizované podpory těchto zdrojů, která byla zamýšlena jako motivační prvek, došlo ke zdražení elektřiny pro konečného spotřebitele i pro průmysl.

Celkem zaplatí české domácnosti a firmy na podporu OZE letos okolo 44 miliard korun. Energetický regulační úřad se snaží podnikat kroky k nápravě, což jde stěží. V příštím roce bude zastropována výše podpory a zrušena podpora pro všechny nové elektrárny využívající OZE, kromě malých vodních elektráren.

Je překvapením, že nespokojení jsou téměř všichni, jak občané a průmyslníci, tak majitelé elektráren využívajících OZE, kteří kritizují turbulentní prostředí, nekoncepčnost, nesystémovost a také fakt, že stát zavádí retroaktivní opatření, která jim výrazně komplikují život, a mohou být v rozporu s právem.

Kromě pozitivního příspěvku ke snížení emisí CO2 a snížení závislosti na dovozu energie "přispívají" OZE také ke snižování konkurenceschopnosti našeho průmyslu a oslabení kupní síly obyvatelstva.

Trh s povolenkami zkolabuje, nebo se změní?

Zavedení trhu s povolenkami (EU ETS) mělo mít rovněž motivační charakter, vedoucí k tomu, aby se postupně přecházelo na šetrnější technologie z pohledu emisí CO2. Zpočátku dávaly ceny tvořené na těchto trzích dobré signály investorům.

"Překotný rozvoj OZE posunul cenu na trzích - spotových i forwardových - z důvodu posunu nabídkové křivky," domnívá se Jan Kanta. "Ekonomická krize vyvolala přetlak nabídky nad poptávkou. Přispěla k tomu i nabídka výroby z OZE, které nespoléhají na vývoj ceny elektřiny, ale na dotace. To vedlo k rozmělňování velkoobchodních cen," upozorňuje Alan Svoboda, ředitel divize Obchod společnosti ČEZ.

Ceny povolenek poklesly a vlastníkům výrobních zdrojů se dnes nevyplatí investovat do nových ekologičtějších technologií, ale provozovat ty staré, nejčastěji uhelné elektrárny, s nejvyššími emisemi CO2 na vyrobenou MWh. Ty totiž ještě generují, jak uvádí analytik J&T Bank Michal Šnobr, dostatečný peněžní tok.

Co bude s trhem s EU ETS, je otázkou. Pavlína Novotná ze společnosti Virtuse Energy potvrzuje, že existuje přebytek povolenek v objemu 900 milionů korun. Jednou z cest je vyjmout je v roce 2015 z trhu (tzv. backloading) a vrátit je tam v roce 2019. Tím by došlo k narovnání trhu.

Letos v prosinci by se mělo rozhodovat o změně systému evropského trhu s povolenkami. Pokud nebude vyhlášena IV. fáze, trh s povolenkami se zhroutí. "Je paradoxem, že ekologicky uvědomělá EU zvyšuje spotřebu uhlí na úkor plynu - ekonomika uhelných zdrojů kvete a emise CO2 prakticky stagnují. V Evropě došlo k poklesu emisí CO2 asi o 1 %, zatímco v USA, které si nekomplikují život podobnými opatřeními jako Evropa, uvádějí pokles o 2,5 %," poznamenal Jiří Gavor ze společnosti ENA.

Co potřebují výrobci?

Z pohledu provozovatele výrobních zdrojů je potřeba zajistit fungování trhu v několika horizontech: v krátkodobém, což znamená pokrytí variabilních nákladů provozovatele zdroje, ve střednědobém horizontu dvou až pěti let, kde jde i o pokrytí fixních nákladů, a v dlouhodobém horizontu s cílem vytvořit prostředí, v němž je možné investovat do nových zdrojů, které nahradí ty stávající a dosluhující.

Jakou cesta se vydá Evropa, je otázkou. "Za klíčové považujeme sladit tři cíle: bezpečnost dodávky, konkurenceschopnost a udržitelnost. Ve skutečnosti jdou některé cíle proti sobě. Myslíme si, že by měl být jen jeden cíl a ostatní nástroje by měly být doprovodnými. Za primární považujeme obchodování s EU ETS povolenkami," prohlásil Jan Kanta, z útvaru Legislativa a trh společnosti ČEZ, na letošní žofínské konferenci o nové SEK a novelách Energetického zákona a Zákona o POZE.

Podle něj by mechanismus EU ETS neměl být tak zafixovaný, nýbrž pružnější. Cena povolenky by mohla být stanovena na principu energetické náročnosti průmyslu, výroby energií a reagovala by na vývoj ekonomiky.

Pro střednědobý horizont by jako nástroj sloužily tzv. kapacitní platby, kdy by výrobci elektřiny měli jistou část nákladů na investici do nových bezemisních elektráren garantovánu. "Tento nástroj by zajistil, aby při dnešní nízké ceně silové elektřiny na trhu neměli provozovatelé snahu zdroje odstavovat a byl k dispozici dostatek rezervního a flexibilního výkonu," myslí si J. Kanta.

Životnost výroben a jejich náhrada novými by byly zajištěny nástroji, jaké se začínají objevovat i v jiných státech (Contract for Difference a fixování ceny povolenky ve Velké Británii, dlouhodobé regulované ceny elektřiny ve Francii či financování výstavby nových zdrojů přímo spotřebiteli, konkrétně výstavba jaderné elektrárny ve Finsku a Francii).

Poroste nabídka plynu pro Evropu?

Ano, ale bude teritoriálně odlišná. V souvislosti s extenzivní těžbou břidličného plynu se objevují spekulace o vlivu na český a evropský trh. Podle jednatele společnosti ENA Jiřího Gavora nám břidlicový plyn aktivně ceny plynu nesrazí. Většina dodávek, které se Spojené státy chystají exportovat, bude směřovat na jiné, spíše na pacifické pobřeží, a na lukrativnější asijské trhy.

Před zhruba 10 lety byly cenové křivky severoamerického trhu, Evropy a Pacifiku synchronní, po pádu cen v roce 2008 se rozpojily. Byl to efekt velkého rozmachu těžby břidlicového plynu. Díky lokálnímu převisu nabídky došlo k tomu, že ceny byly pod těžebními náklady firem. Nyní šly nahoru, došlo k přirozené korekci. Objevují se už i nabídky pro Evropu a pokračují projekty na dovoz plynu.

Nabídka plynu pro Evropu se zvyšovat bude, růst nabídky bude rychlejší než růst poptávky. Budoucnost těžby břidličného plynu je nicméně ve hvězdách, situace se mění a Evropa možná nebude závislá jen na americkém plynu. Jak J. Gavor uvedl, největší zásoby břidlicového plynu v Evropě jsou ve Velké Británii, našla se tam obrovská ložiska. Možná se dočkáme těžby i tam.

"Co se kontinentální Evropy týče, jsem poměrně pesimista. Francie tuto těžbu zakázala úplně, u nás je moratorium i na pouhý průzkum. Poláci si to kazí sami, snad by připadala v úvahu Ukrajina," vyslovil svoji hypotézu J. Gavor.

Kam kráčíme?

Energetika je součástí ekonomiky, je její páteří. Výsledná podoba je i v rukou vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo dokument nazvaný Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK), jejíž poslední aktualizovaná verze by se měla projednávat ještě do konce letošního roku.

Z ní vyplývá, že ČR se bude orientovat na "zvyšování energetické účinnosti a dosahování úspor, udržení systému centrálního zásobování teplem a s tím souvisejícím udržením uhlí v energetickém mixu primárně pro účely CZT. Bude narůstat podíl jaderné energie na výrobě elektřiny jako bezemisního zdroje, ale i energetické využívání OZE a druhotných surovin a v míře únosné pro energetickou bezpečnost také zemního plynu (především v dopravě a CZT)."

Je bez debat, že česká legislativa je dnes hodně ovlivňována evropskou. Půjde o to, kam bude směřovat Evropa, přičemž zemí udávající směr je Německo.

Bez garancí nelze stavět

"Proč ještě Evropa funguje? Protože jsou v provozu staré černouhelné a jaderné elektrárny, které jsou ještě provozně ziskové. Plynové jsou již ztrátové, nová elektrárna se žádnému investorovi nevyplatí - ceny elektřiny jsou pod investičními cenami a cenami provozních nákladů. Bude se investovat jen do garantovaných zdrojů a přežíváme jen díky tomu, že 30 až 40 let staré elektrárny jsou ještě schopné vytvářet cash-flow, nikoliv zisk," tvrdí analytik J&T Michal Šnobr.

"Zářným příkladem toho, co se dnes v evropské energetice děje, je Velká Británie, kde se má postavit nová jaderná elektrárna o výkonu 3300 MW v hodnotě ca 500 mld. Kč. Garantovaná cena je 92,5 libry (tj. 110 eur) na MWh na 35 let od začátku provozu. Tato cena se ovšem bude každým rokem zvyšovat o inflaci, za deset let už nebude cena garantovaná státem kolem 110 eur, ale kolem 130 eur a více. Kromě toho britská vláda garantuje francouzské společnosti EDF úvěry do výše 65 % investice, ale ani za těchto podmínek není EDF ochotna do projektu jít sama, nechce investici konsolidovat.

Jinými slovy to znamená, že bude mít v projektu méně než 50 %. O zbytek by se měli podělit čínští (30 až 35 %), francouzští (AREVA okolo 10 %) a další investoři. Ukazuje se, že bez garancí dnes v Evropě vůbec nic nepostavíme," prohlásil analytik minulý týden na konferenci PRO-ENERGY CON

"Stejně jako ekonomice hrozí deflace a útlum, i energetika se dostala do stejného kruhu a není kam jít. Buď nebudeme dělat vůbec nic a budeme se jen dívat, nebo budeme vymýšlet další a další regulace, a spirála se bude roztáčet dál.

Výsledkem může být buď prudký růst cen, nebo plná regulace - faktické znárodnění energetiky. To je bohužel cesta, kam dnes evropská energetika směřuje. Jsem přesvědčen o tom, že dnes se do energetiky nedá bez státní podpory investovat," uzavírá Michal Šnobr.

Investiční nezájem

Ceny elektřiny pro konečného zákazníka v dlouhodobém horizontu rostou, ceny silové (tj. vyrobené) elektřiny klesají a zájem investorů o investice do nových zdrojů klesá. Český, ale i evropský průmysl se kvůli vysokým cenám za elektřinu stává nekonkurenceschopným. Současný systém bohužel nedává podněty ani k investicím. Odborníci se shodují, že dnes se nevyplatí investovat do žádného zdroje.

Jak vypadá trh s jednotlivými komoditami?

Plyn
V roce 2014 bude pokračovat ustavování vazby cen na cenu ropy, jde o dlouhodobý trend, který Gazprom není schopen zvrátit. Celkový předpoklad je, že se nabídka plynu pro Evropu bude zvyšovat a bude to mít příznivý dopad na ceny.

Uhlí
Trh s uhlím je charakteristický dlouhodobým nárůstem cen hnědého uhlí a dlouhodobým poklesem mezinárodních cen černého uhlí. Jelikož se zdá, že se ceny břidlicového plynu v USA odrazily ode dna, více uhlí zůstane v USA a méně se ho dostane na evropské trhy.

Teplo
V oblasti zásobování teplem nastala řada změn, zejména v systému podpor. Došlo k úpravě systému podpory vysoce efektivní výroby elektřiny a tepla, tedy bonifikace výrobců, kteří mají úsporu primární energie nad 15 %. Vlivem špatného definování si na ni sáhlo skoro 80 % výrobců, leckdo vykazoval hodnoty blízké 100 %.

Na problémy velké KVET (nad 5 MW) reagoval ERÚ zavedením korekčních faktorů na celkovou energetickou účinnost, příští rok ukáže, zda to bude fungovat. Šlo o reakce na neudržitelnou situaci. Dále poklesla podpora malé KVET, kde se v předchozím období zavedla neodůvodněná politika cen pro malou KVET s uhelnými zdroji.

Nyní panuje diferenciace podle typu paliva. Investoři do malé kogenerace (jedna z mála oblastí, která se zatím rozvíjí) musí stále čelit nejistotě, banky jsou velice opatrné s půjčkami.

Ropa a ropné produkty
Ropný trh je po delší období poměrně stabilní, ceny se pohybují okolo 100-120 USD za barel. Amerika je nyní požehnanou zemí pro energetiku, roste zde produkce nejen břidličného plynu, ale i břidličné ropy, dokonce vyšším tempem. Produkce je nadbytek, s příznivým tlakem na americké ceny. Infrastruktura zatím není připravena na to, aby přebytek kapacity byl exportován do Evropy, a vzniká cenový diferenciál, který však nebude na věčné časy.

Očekávání obchodníků na trzích s termínovými produkty je pozitivní z hlediska spotřebitele. Lze tak usuzovat podle toho, že klesají kontrakty termínované na delší období (ceny komodit jsou v tomto případě pro spotřebitele vyšší). Obchodníci věří, že v elektřině nastává konec systematického propadu. V plynu je to naopak! Rostoucí nabídka by měla vést k příznivějším cenám ropy. Nejvíce si věří obchodníci v segmentu uhlí, kde termínované kontrakty rostou výrazně.

AUTOR: Eva Stejskalová
ZDROJ: Energetika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
13
12. 2019
13.12.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí