Energetika Německa

Zdroje

Základní charakteristiky

Spotřeba primárních energetických zdrojů (PEZ) v Německu v r. 2012 činila 13 512 PJ, což představuje mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem. Spotřeba PEZ v Německu dlouhodobě mírně klesá navzdory růstu HDP, což je dáno zejména technologickými pokroky v energetice a hospodárností ve využívání energií. Index energetické účinnosti podle oficiálních statistik od roku 2010 roste. Meziroční nárůsty spotřeby jsou dány zejména výkyvy povětrnostních podmínek, tj. chladnými zimami.

V r. 2012 byla spotřeba primární energie tvořena ze 79 % fosilními zdroji (33,4% ropa, 24,6% uhlí a 21% zemní plyn), z 8% jadernou energií (vzhledem k ústupu od jaderné energetiky se podíl rok od roku snižuje), z 11,6% OZE a 2% ostatními zdroji.

Míra importu/závislosti na dovozu PEZ činila v r. 2011 68,7%. Největší nárůst importu PEZ se týká konstantně černého uhlí, což je dáno zejména jeho příznivou celou na světových trzích. Černé a také domácí hnědé uhlí jsou zároveň fosilními zdroji, jejichž spotřeba v roce 2012 v DE nejvíce rostla.

Souhrnná statistická data jsou k dispozici na www.bmwi.de/BMWi/Navigation/Energie/energiestatistiken.html.

Zdroj: Spolkové ministerstvo hospodářství (www.bmwi.de)

Importy jednotlivých energetických zdrojů (netto, v %)

Zdroj: Spolkové ministerstvo hospodářství (www.bmwi.de)

Ropa

Dovoz ropy do DE činil v r. 2011 90 519 mil. t., přičemž meziročně klesl o cca. 3%. DE je z 96,3% odkázáno na import této komodity. Samo ročně produkuje okolo 2,6 mil. t. ročně, přičemž domácí produkce nemá větší potenciál.[1] DE import ropy je poměrně diverzifikovaný, DE dováží tuto komoditu zejména z Ruska/SNS (38,3%), UK (14%) a Norska (8,2%), ropa ze členských zemí OPEC se na importu podílí pouhými 18,2%. Meziroční nárůst lze pozorovat u dovozů ropy z Alžírska, z Nigérie, z Iráku či ze Spojených arabských emirátů. Velký meziroční pokles lze naopak pozorovat u dovozů z Íránu a z Libye.

DE se daří postupně snižovat poptávku po ropě, jejíž podíl na spotřebě PEZ klesl z 39,9% v r. 1995 na 33,4% v r. 2012. Meziročně poklesl zejména dovoz lehkých topných olejů.

Na exploataci ropy v DE se podílí BEB Erdgas und Erdöl GmbH, Gaz de France Produktion Exploration Deutschland GmbH, Mobil Erdgas-Erdöl GmbH, RWE Dea AG, Wintershall AG. Naopak následující DE firmy se podílejí na exploraci ropy v zahraničí: EEG - Erdgas Erdöl GmbH (Kazachstán), RWE Dea AG (Norsko, UK, Egypt, Kazachstán), Wintershall AG (RF, RO, Libye, Argentina, Brazílie).

Import ropy (1000 t)

Zdroj: Spolkové ministerstvo hospodářství (www.bmwi.de)

Zemní plyn

Dovoz a domácí produkce zemního plynu v DE činily v r. 2011 celkem 3 991,1 PJ. Zatímco domácí produkce postupně klesá (v r. 2011 dosahovala 418,6 PJ), zůstává DE z 86,1% závislé na importu zemního plynu. Zemní plyn byl v r. 2011 dovážen z 39,8 % z Ruska, z 34,4% z Norska a z 22% z Nizozemska. Zřejmě kvůli dopadům hospodářské krize a procesu Energiewende na občany DE poklesla koncová spotřeba zemního plynu v DE v roce 2011 o cca. 15% oproti roku 2010. Dosud nevyčerpané zásoby těžitelného zemního plynu na území DE jsou odhadovány na 41 mil. t.

Domácí produkce a dovoz zemního plynu(v PJ)

Domácí produkce a dovoz zemního plynu(v PJ)

Zdroj: Spolkové ministerstvo hospodářství (www.bmwi.de)

Uhlí

V r. 2011 bylo v DE spotřebováno 62 705 000 tun černého uhlí a 176 309 000 t hnědého uhlí. I přes postupně klesající podíl uhlí na spotřebě PEZ DE v posledních letech, mj. v důsledku nízké akceptance ze strany DE veřejnosti a části politických subjektů, představují černé a hnědé uhlí pro DE stále důležité zdroje primární energie strategického významu, zejména v souvislosti s velkými zásobami na vlastním území. DE vlastní cca. 3% světových rezerv černého uhlí (tj. 23 mld. t. z 785 mld. t.) a 21% celkových světových rezerv hnědého uhlí (t. j. 43 mld. t. z 204 mld. t.). Zatímco v r. 2010 DE cca 70% své spotřeby černého uhlí dováželo (zejm. z EU-27 - hl. PL, ale i ČR, SNS, USA, Kolumbie a Austrálie), pokrývá tuzemská těžba hnědého uhlí 100% celkové spotřeby. Význam uhlí za účelem výroby elektřiny poroste v souvislosti s urychleným Atomausstiegem. V budoucnu lze předpokládat výstavbu moderních nízkoemisních uhelných elektráren.

Elektroenergetický sektor

V roce 2011 byla v DE celkově vyprodukována elektřina v objemu 615 TWh (brutto), z čehož 25% v hnědouhelných elektrárnách, 19% černouhelných elektrárnách, 18% v jaderných elektrárnách a 14% v elektrárnách na zemní plyn a 20% z OZE. Co se týče OZE, pocházela v roce 2011 největší část produkce z větrných elektráren (8%), z biomasy (5%), z vodních elektráren (3%) a z fotovoltaiky (3%).

Podle Spolkového statistického úřadu se situace změnila v roce 2012 následovně: 25,7 % z hnědého uhlí, 19,1% z černého uhlí, 16% z jádra, 11,3% ze stále méně rentabilních elektráren na zemní plyn a již celkem 21,9% z OZE.

Instalovaná kapacita DE elektráren přitom v roce 2011 obnášela 165 GW (18 % na černé uhlí, 17% větrných elektráren, 14% na hnědé uhlí, 14% na zemní plyn, 13% jaderných elektráren, 10% fotovoltaických zařízení, 6% vodních elektráren, 4% na topné oleje a 4% ostatních).

Domácí spotřeba elektřiny v r. 2011 dosahovala 541 TWh. Z toho spotřeboval 251 TWh průmysl, 140 TWh domácnosti, 133 TWh obchodníci a živnostníci a 17 TWh doprava. Německé domácnosti spotřebovaly nejvíce elektřiny na vytápění (72%), dále na osvětlení a spotřebiče (15%) a na ohřev vody (13%).

V roce 2011 DE exportovalo do sousedních států 56 TWh a importovalo celkem 50 TWh elektřiny, čímž vykázalo pozitivní exportní bilanci elektřiny v objemu 6 TWh. V roce 2012 byla bilance exportu elektřiny nejvyšší ve vztahu k Nizozemí (21,8 mld. kWh), Švýcarsku (9,6 mld. kWh) a Rakousku (8,7 mld. kWh), zatímco s ČR byla ve srovnání s rokem 2011 poněkud nižší (5,7 mld. kWh v roce 2012 oproti 7,5 mld. kWh v roce 2011). Snížila se také bilance exportu elektřiny do Francie, vzrostla naopak vůči Dánsku či Švédsku.

Jaderná energetika

V návaznosti na havárii v JE Fukušima rozhodla spolková vláda o Energiewende - "energetické změně", jejíž součástí je postupný ústup od jaderné energetiky. V současnosti je v DE v provozu 9 JE s výkonem 12.696 MW. Sedm starších JE + JE Krümmel bylo definitivně uzavřeno (celkem kapacita 8 500 MW), zbývajících devět JE bude zavíráno postupně - tj. v roce 2015 (1), 2017 (1), 2019 (1), 2021 (3) a 2022 (3). Je zřejmé, že zrychlené uzavírání JE povede v SRN k poklesu HDP a zaměstnanosti a ke zvýšení cenové hladiny, a to zejm. v důsledku zvýšení cen elektřiny, zvýšení dovozu elektřiny, zvýšení produkce elektřiny ve fosilních elektrárnách (zejm. na černé uhlí a zemní plyn), následného růstu cen emisních povolenek a dlouhodobě vyšších odpisů v souvislosti s větším objemem investic v elektroenergetickém sektoru.

Rozvoj OZE v DE 1990-2011

Zdroj: DIW Berlin (Německý institut pro výzkum hospodářství)

Ceny energií

Zatímco ceny dovozů ropy a zemního plynu kontinuálně mírně rostou, ceny dovozů černého uhlí jsou klesají. Ceny se pak promítají do nákladů spotřebitelů na energie, které mají celkově mírně rostoucí tendenci. Obecně lze nicméně konstatovat, že nárůst spotřebitelských cen není v posledních letech nijak drastický.

ZDROJ: Businessinfo.cz