zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Budoucnost energetiky - chytré sítě a elektromobily

03.01.2014
Energie
Budoucnost energetiky - chytré sítě a elektromobily

V roce 2030 se podle střízlivých odhadů bude v Evropě vyrábět více než třetina elektřiny z obnovitelných zdrojů. Obrovský počet malých solárních elektráren, větrných parků a kogenerací bude nutné řídit úplně jiným způsobem, než je tomu dosud. Elektrické sítě budou muset projít zásadní modernizací. Natolik zásadní, aby byly schopny reagovat na rychle se měnící podmínky ve výrobě i ve spotřebě elektřiny v reálném čase.

Zatímco až dosud se distribuční síť elektřiny táhla od jedné velké elektrárny ke spotřebitelům, obnovitelné zdroje situaci radikálně změnily. Nyní se do soustavy zapojují desítky i stovky malých zdrojů, jako jsou fotovoltaiky na střechách domů, malé kogenerační jednotky nebo bioplynové stanice.

Úkolem chytré sítě je naplánovat výrobu ve všech těchto zdrojích tak, aby odpovídala spotřebě daného regionu. A ještě najít jiné regiony, kde by bylo možné využít případných přebytků, nebo kde naopak vzít elektřinu pro případ pravidelného nárůstu poptávky. Zároveň by měla inteligentní síť zajistit, aby co nejvíce elektřiny bylo spotřebováno v místě její výroby. Tím se zabrání současným ztrátám při distribuci.

Chytré sítě budoucnosti nebudou reagovat jen na potřeby sítí či výrobců, ale i spotřebitelů. Ti si budou moci přesně naplánovat svoji spotřebu s ohledem na ceny elektřiny a případně i s ohledem na vlastní výrobu.

Některé koncepty a prvky inteligentních sítí spolu s inteligentními měřiči spotřeby u nás zkouší energetická společnost ČEZ ve Vrchlabí. V rámci projektu testuje i provoz elektromobilů. Ty by se v budoucnu měly stát novým odbytištěm elektroenergetiků i vítanou možností ke skladování elektřiny - chytré sítě by do nabíjených autobaterií měly ukládat především přebytky z regionální výroby. Předpokladem k tomu však musí být rozvoj elektromobilů. Ty zatím trpí především problémy spojenými s nízkým výkonem baterií a krátkého dojezdu na jedno nabití. Ten se pohybuje zhruba od 120 do 190 kilometrů. Výjimkou jsou elektromobily Tesla, které zvládnou dvoj- až trojnásobně delší trasu. Elektromobily se tedy dostávají do povědomí především přes obce nebo podniky, které si je pořizují v rámci úspory nákladů na provoz vozového parku či z propagačních důvodů.

Studie zaměřené na rozvoj elektromobility ale prorokují elektromobilům zářnou budoucnost. Skutečná čísla prodejů jsou však zatím daleko za očekáváním. Například v Česku v současnosti jezdí jen 169 elektromobilů.

Lépe na tom není ani sousední Německo, které je tahounem ekologických změn v evropské energetice. Z celkového počtu téměř 53 milionů přihlášených automobilů je pouze 7114 vozů na elektrický pohon, tedy nepatrný zlomek. Naproti tomu Norsko je příkladem státu, kde elektromobilita funguje. Díky zvýhodnění ceny vozů a jejich provozování se elektromobily v Norsku dostávají na přední příčky prodejů nových vozidel.


Fotovoltaika jako spotřební zboží

- IKEA letos zařadila fotovoltaické panely do své kolekce bytových doplňků. Bez inteligentních sítí se energetika při takovém rozmachu obnovitelných zdrojů v budoucnu rozhodně neobejde.


1,8 miliardy euro se doposud investovalo v Evropě do projektů chytrých sítí

ZDROJ: Energy outlook 2013

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí