zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Stát nemusí teplárnám pomáhat. Stačí neškodit

22.01.2014
Energie
Vytápění, zateplení
Stát nemusí teplárnám pomáhat. Stačí neškodit

Podnikatelské prostředí v oblasti výroby elektřiny a centrální výroby tepelné energie z uhlí prochází v současné době mnoha změnami.

Velcí výrobci a dodavatelé energií budou muset v nejbližších letech čelit mnoha faktorům, které mohou mít negativní vliv na jejich provozuschopnost i vlastní existenci.

Jsou to zejména: požadavky na ekologizaci zdrojů stanovené Evropskou unií, nejistota týkající se dostupnosti i ceny paliv, povinnost nákupu povolenek pro vypouštění emisí oxidu uhličitého, dožívání spalovacích zařízení i ostatních technologických celků, vývoj ceny elektřiny a zvyšování daňové zátěže.

Plzeňská teplárenská, stejně jako ostatní v energetice, se musí vyrovnat s novými ekologickými limity provozu do roku 2016 a dále. Samozřejmě chceme v Plzni úspěšně dokončit projekt naší spalovny komunálního odpadu a zahájit provoz nejpozději k 1. lednu roku 2016.

Splnění nových emisních limitů obnáší opatření pro snížení obsahu oxidů dusíku, odprášení a intenzifikaci stávajícího odsíření. Dále je třeba nahradit dva dožívající uhelné kotle. Vzhledem k charakteru jejich využití jako záložního zdroje a pokrytí špičkových výkonů se jako vhodná technologie jeví náhrada kotlem na spalování zemního plynu.

Budoucnost českého teplárenství obecně nevidím příliš optimisticky. Bohužel. Z kdysi stabilního odvětví energetiky se stalo prostředí, mírně řečeno, turbulentní. Nevíme, do jakých technologií investovat, aby byly efektivní a návratné. Nevíme, kdo a kde si na nás vymyslí vyhlášku, která ze dne na den změní ekonomické prostředí v celém oboru. Jsme svědky, jak zahraniční investoři v posledních letech opouštějí náš obor a prodávají své dřívější akvizice v teplárenství. To jsou jasné signály, že něco není v pořádku. A není to věc posledních pěti let, ale věc dlouhodobá.

Dodnes není přijata Státní energetická koncepce, která by pak byla neprodleně ukotvena v legislativních normách a zákonech. Dvacet let není řešen problém s uhlím. Si­tua­ce je tak daleko, že pálit domácí uhlí se stalo synonymem něčeho špatného, špinavého, zastaralého, postkomunistického. A přitom naše moderní systémy centrálního zásobování teplem s účinnou kogenerací nám závidí celá Evropa.

Není zapotřebí teplárenství nějak zásadně pomáhat. Stačí jen neustále legislativně neškodit.

Hodně našemu oboru "pomohl" vstup do Evropské unie. Emisní povolenky a obchodování s nimi musí každý, kdo se energetikou zabývá, považovat za zločin století. Objektivně je třeba konstatovat, že za většinu problémů si ale v Česku můžeme sami. A tak nezbývá nám všem - a nejen energetikům - si přát vzdělané, odvážné, pracovité a kompetentní politiky. Teď je po volbách. Zvolili jsme si takové?

Plzeňská teplárenská uvedla v dubnu 2010 do provozu zatím největší tuzemské zařízení na výrobu elektřiny a tepla z biomasy. Jeho výstavba vyšla na 870 milionů korun. Společnost ročně spotřebuje až 200 tisíc tun biomasy. Tak velké množství lze v Česku pořídit jen s obtížemi, současně však klesla závislost teplárny na nákupu hnědého uhlí.


2 mld. Kč

Další ambiciózní projekt je právě teď ve výstavbě. V září 2013 začaly stavební práce v Chotíkově u Plzně, kde vyroste zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Výstavba vyjde na téměř dvě miliardy korun. Podle smlouvy podepsané v dubnu 2013 její výstavbu zajistí konsorcium vedené podnikem ČKD Praha DIZ.

Plzeňská teplárenská

- Dlouhodobě patří mezi nejlevnější dodavatele dálkového tepla v Česku.

- Společnost za rok 2012 vykázala tržby 2,5 miliardy korun a čistý zisk 372 milionů korun.

- Jediným akcionářem je od května 2008 město Plzeň.

- Společnosti se podařilo koncem roku 2011 uzavřít novou smlouvu o dlouhodobém nákupu hnědého uhlí se Sokolovskou uhelnou a s Carbounion Bohemia.

AUTOR: Tomáš Drápela

- Absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

- Ve společnosti Plzeňská teplárenská pracuje od roku 1996, v roce 1997 se stal finančním ředitelem.

- Od počátku roku 2002 je generálním ředitelem a členem představenstva Plzeňské teplárenské.

- Drápela současně zastává pozici místopředsedy výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí