zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Co je to přesně námraza?

25.01.2014
Ovzduší
Co je to přesně námraza?
Jedním z nebezpečných jevů, který se v zimě vyskytuje, a to zejména na horách, je námraza. Na rozdíl od vichřice nebo sněhové kalamity často přichází tiše a nenápadně, mnohdy není ohlášena ani poklesem tlaku, a při jejím výskytu se i nedaleko může vyskytovat docela nenápadné počasí.
Lidově se občas námrazou nazývá kdeco, včetně náledí na silnicích. Ale meteorologicky je námraza jev, který vzniká při mlze, větru a teplotě mírně pod nulou zejména na stromech a elektrických vedeních, ale i na plotech, zábradlích, televizních anténách i dalších předmětech. Za podobných okolností může vznikat jinovatka, ta vzniká také při mlze a mrazu, ale při bezvětří. Námrazu a jinovatku například na stromech rozeznáme nejlépe tak, že s nějakou větví lehce zatřeseme. Jinovatka se i při lehkém dotyku hned sype, zatímco námraza drží.
Jinovatka a námraza se liší i mechanismem vzniku. Zatímco jinovatka vzniká přímou sublimací vodní páry na předmětech, námraza vzniká tak, že přechlazené kapičky mrznoucí mlhy ve větru narážejí do předmětů a přimrzají k nim. Jinovatka také obaluje předměty ze všech stran, zatímco námraza narůstá proti větru (viz obr.)
Námraza, jak již bylo řečeno, vzniká při mlze a větru. Často k tomu dochází při teplotní inverzi, kdy poblíž spodní hranice inverze je vrstva nízké oblačnosti, a vane-li v té výšce současné vítr, už se v té výšce může tvořit námraza. Často se to stává při jihovýchodní anticyklonální situaci. Zrádné je to, že nahoře nad inverzí je krásně slunečno, dole ve městech je sice zataženo nízkou oblačností, ale také nad nulou, a tak se často včas nezjistí, že v určité výškové vrstvě se začíná tvořit námraza.
Námraza může způsobovat značné škody například na lesních porostech, elektrických vedeních, ale i dalším majetku. Trvají-li podmínky tvoření námrazy několik dní, nebo dokonce týdnů, může se na metru předmětu (například elektrického vedení) vytvořit několik desítek, v extrémních případech až stovek kilogramů námrazy. Taková váha už může působit značné škody, trhat elektrická vedení, lámat stromy (a v důsledku toho například blokovat komunikace) a podobně.
Námraza je nebezpečná nejen tehdy, když se tvoří, ale i když při oteplení opadává. Například u elektrického vedení upadnutím velkého kusu námrazy vzniká větší skoková změna mechanického napětí, než při její pozvolné tvorbě, což může dráty taky poškodit. Ale také v lese, když je na stromech námraza a otepluje se, tak není nic příjemného, když vám spadne na hlavu nebo na auto několikakilogramový nebo i větší kus ledu.
A jak již bylo uvedeno, k tvorbě námrazy dochází při mlze, větru a teplotě pod nulou. Tento nebezpečný jev se může zejména na horách tvořit například v pauze mezi sněhovými kalamitami, nebo při jinak krásném anticyklonálním počasí. Ale i na tento jev je nutno dávat pozor.


ZDROJ: www.infomet.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí