zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jsme pořád ještě málo šílení

10.03.2014
Energie
Jsme pořád ještě málo šílení

říká Michael Ruggier, jehož náplní práce je vyhledávat nápady, inovace a vynálezy, které se jiným zdají příliš neuvěřitelné...

Michael Ruggier vypadá náramně spokojeně a jeho dobrá nálada je chtě nechtě nakažlivá. Ve společnosti Shell zastává pozici takzvaného Game Changera a sám o sobě prohlašuje, že má tu nejlepší práci na světě.

V čem spočívá? Má k dispozici 20 milionů eur ročně, malý tým spolupracovníků a nevšední úkol - vyhledávat nové nápady, vynálezy a inovace, nejlépe z oboru energetiky, které by mohl finančně podpořit. S nápadem může přijít kdokoli. Nedávno takto jeho tým pomohl k naplnění ideje sedmnáctiletého Nizozemce na výrobu elektřiny z turbíny připevněné na kajtu, jakémsi velkém létajícím drakovi.

Podpory se dočká zhruba 10 projektů ročně.

"Když se ukáže, že vynález funguje, jeho další využití stále náleží tomu, kdo s ním přišel. To nás asi dost odlišuje od různých fondů rizikového kapitálu. Náš zisk je v tom, že můžeme inovaci uplatnit v praxi, a mít tak náskok před konkurencí," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom. "Ať se mi ozvou i lidé z Česka," vyzývá Ruggier všechny majitele dobrých nápadů.

OTÁZKA: Sám o sobě říkáte, že máte "nejlepší práci na světě". Jak se to tak přihodí, že člověk takovou práci dostane?

Ve firmě Shell pracuji už 20 let a vždy jsem se věnoval novým technologiím a inovacím. A když se naskytla možnost stát se hlavou skupiny Game Changers, řekl jsem si, ty jo, to je jako dělané pro mě. Byl jsem v té době v Bruneji, kde jsem pomáhal zavádět novou technologii těžby. Odletěl jsem do Houstonu a teď už tu práci dělám skoro pět let.

OTÁZKA: Je pozice Game Changera něco speciálního, co jiné firmy nemají?

Myslím, že ano. Ale my si to nijak žárlivě nestřežíme. Naopak je tahle idea otevřena všem a kdokoli chce, ji může zkopírovat. Neděláme s tím žádné tajemství. Jde jen o to, aby firmy byly ochotné vyčlenit nějaký objem peněz. My na to máme 20 milionů eur ročně. Sami se svoji práci také snažíme pořád zlepšovat. Dříve jsme spíše čekali, kdo nám co nabídne, teď přidáváme na skautingu a aktivním vyhledávání zajímavých nápadů. Je nás na to deset. Pět ve Spojených státech, v Houstonu, a pět v Nizozemsku.

OTÁZKA: Shell je spojen s energetikou, s ropnými produkty, s těžbou. Znamená to, že se i vy soustředíte výhradně na zajímavé myšlenky a vynálezy z tohoto oboru, nebo máte širší záběr?

Je to jednoznačně energetika. Ale je jedno v jaké podobě, zda jde proti proudu, je nekonvenční, zelená, nebo zda jde o nápady spojené třeba s těžbou ropy či plynu. Osobně mám ale vášeň hlavně pro alternativní zdroje energie.

OTÁZKA: Celkově jste podpořili asi 200 projektů. Jaké je pro vás měřítko úspěchu?

Nejsme charitativní organizace, takže nás musí zajímat přínos, který z toho může mít Shell. Ale i když se ukáže, že jde o slepou uličku, je to také užitečná informace. A když se potvrdí, že nějaký nápad může fungovat, snažíme se najít možné využití pro potřeby naší firmy. Ale nápad jako takový a jeho další využití náleží tomu, kdo s ním přišel. To nás asi dost odlišuje od různých fondů rizikového kapitálu.

Náš zisk je v tom, že můžeme inovaci uplatnit v praxi, třeba když někdo přijde se způsobem, jak zvýšit a zefektivnit těžbu ropy. Je to myslím win-win situace.

OTÁZKA: Máte přesto vyčísleno, zda se vám investované peníze vracejí?

Ne, ani to neděláme. Sice jsem řekl, že neděláme charitu, ale nejde nám o to mít z nějaké inovace vlastní zisk, náš bonus spatřuji třeba v exkluzivitě použití, v tom, že můžeme být před konkurencí a ukázat, jak je Shell inovativní. A můžeme mít i dobrý pocit z toho, že bez naší investice by třeba nic takového nevzniklo, nebo by to nevzniklo tak rychle.

OTÁZKA: Už jste podpořili nějaký projekt z Česka?

Pokud vím, tak zatím ne. Máme velmi přesnou databázi, mohu to snadno zkontrolovat, ale myslím, že ne.

OTÁZKA: A důvod? Jsme málo inovativní?

Může to být naše chyba. O tom, že něco jako projekt Game Changer existuje, tady firmy či vědci, nebo prostě lidé se zajímavými nápady, nevědí. Ale samozřejmě jde o to, aby svůj nápad dokázali nabídnout. Můžou nás nakonec sami přímo oslovit.

OTÁZKA: Jak se k vám obvykle nové nápady dostávají?

Většinou přicházejí samy, oslovují nás lidé z celého světa a my vždy v pondělí ráno máme poradu, kde nabídky filtrujeme s ohledem na priority Shellu. Každý týden máme na stole tak pět až deset nápadů či konkrétních inovací zvnějšku i zevnitř společnosti. Někdy ale také pořádáme workshopy s firmami, kde sbíráme jejich nápady. A osobně rád jezdím po světě a prezentuji to, co děláme, mluvím s lidmi, a díky tomu člověk narazí na ideje, které by ho jinak minuly. V České republice jsem ovšem poprvé.

OTÁZKA: Co lidem nebo firmám nabízíte, co od vás mohou očekávat?

Především peníze. Nemáme při tom žádný limit ve smyslu, že by každý z podpořených projektů dostal stejnou maximální částku. Často je to tak, že umožňujeme lidem práci na jejich projektu tím, že jim hradíme mzdu, a oni tak mají klid a čas se plně věnovat svému nápadu. Maximem jsou dva roky. Ale rozhodují o tom oni sami, oni nejlépe vědí, na co se potřebují zaměřit, a my jim na to dáme fondy. Cílem je dokázat, že jejich koncept je nový, unikátní, a zda bude fungovat. Zajímají nás radikální, nové nápady. Ale i když se ukáže, že to nebude fungovat, je lepší, že se to ukáže rychle a ne poté, co někdo na nějakém vynálezu postupnými krůčky pracuje celý život. Ale musím říci, že ve většině případů se ukáže, že jsme vybrali dobře.

Neděláme rozdíl mezi tím, zda jde o malou firmu, start-up, jednotlivého vědce, vynálezce nebo velký podnik. Osobně dávám přednost těm malým, ale můžeme podpořit i zavedené podniky, které například nemají kapacitu na to, aby dlouhodobě podpořily práci na nějakém nápadu.

OTÁZKA: Jaký je váš oblíbený vynález, nápad, který jste podpořili a on funguje?

Bylo by toho asi více, ale moc se mi líbí nápad, na který jsme narazili na jedné malé konferenci v Nizozemsku. Sedmnáctiletý mladík tam prezentoval svoji ideu na využití kajtů s turbínou, které lze pouštět vysoko do vzduchu, k výrobě elektřiny. Náklady na výrobu i na instalaci jsou přitom minimální a funguje to.

OTÁZKA: Jaký je asi nejbláznivější nápad, který jste podpořili?

Ten s létající elektrárnou se jevil původně taky docela bláznivě. Ale mám ještě jeden, led z nebe! Marcel Verduyn, který je inženýrem v Shellu, s ním vyhrál v soutěži TEDx v Amste-

rodamu. Na počátku bylo to, že si při letu všiml, jak letadlu zamrzají okna, a napadlo ho, že tohle je možnost, jak si i v oblastech bez elektřiny opatřit led, jak například mrazit potraviny. Připojil k balonu zásobník vody, která v určité výšce zmrzne, a když balon klesá, stoupá nahoru druhý balon s vodou. A nejde jen o uchovávání potravin, ale i o to, že led v sobě koncentruje energii. Energie vydaná na to, aby roztála tuna ledu, odpovídá tomu, jako by stovka 40wattových žárovek svítila nepřetržitě 24 hodin. Koncept se mimochodem velmi zalíbil pivovaru Heineken, který se snaží jít zelenou cestou a mohl by tenhle nápad využívat k chlazení piva například v Africe. A hodlá to využít i na olympiádě v Brazílii.

OTÁZKA: A naopak - jaká byla nejbláznivější myšlenka, kterou jste nepodpořili?

Sem by se dala zařadit idea na systém solárních satelitů, které by dodávaly sluneční energii na Zemi.

Má to sice logiku, protože byste měl sluneční světlo k dispozici 24 hodin denně, s osmkrát větším výkonem na metr čtvereční. Systém by mohl fungovat, ale problém je logistický, s dopravou materiálu a stavbou ve vesmíru.

OTÁZKA: Nedávno přitom vyšla zpráva, že Japonci pracují s myšlenkou, že by se dala solární elektrárna postavit na Měsíci...

Ano, ale pořád je tu klíčové všechny díly dopravit a na Měsíci stavět. S přepravou energie na Zemi už by takový problém nebyl, už jsou vyzkoušené metody za použití mikrovln, je to trochu jako z Jamese Bonda. Ale technologie na to už jsou.

OTÁZKA: Na druhé straně, asi na začátku každé velké změny, technologického pokroku, byla idea, která se lidem jevila jako bláznivá.

Naprosto souhlasím, dokonce si myslím, že jsme pořád ještě málo šílení a jsme příliš svázaní a spokojení s tím, co už máme. Měli jsme tu průmyslovou revoluci, pak internet, ale přijde mi, že teď vlastně jen čekáme, že něco přijde samo. Kde je nějaká opravdu velká a radikální inovace posledních let? Já ji nevidím. A čekal bych ji právě v oblasti alternativních zdrojů energie.

OTÁZKA: Kolikrát se vás už někdo pokusil přesvědčit, že vynalezl perpetuum mobile?

Mezi kritéria projektu Game Changer patří nejen to, že musí jít o něco nového, zásadního, že by to mělo být potenciálně užitečné i pro Shell, ale i to, že by to nemělo odporovat přírodním zákonům.

Sice předem nesoudíme nápady, neříkáme, že to nebude fungovat, necháme vynálezce, aby na své věci pracovali, podporujeme je, a teprve výsledek ukáže, zda je idea nosná a funkční, nebo ne. Ale když by něco odporovalo zákonům fyziky, jako perpetuum mobile, takový nápad opravdu nemůžeme podpořit.

OTÁZKA: Máte díky svým zkušenostem z Game Changer nějaký recept na podporu inovací, vědy a výzkumu, který by mohly využít i ostatní firmy, případně vlády?

Snažíme se náš velmi otevřený přístup propagovat ať už v San Francisku v Silicon Valley nebo při setkáních se zástupci vlád a průmyslových podniků. Snažím se přesvědčovat klíčové lidi, že by měli změnit svůj mentální přístup k podpoře inovací i způsob financování. Tedy nečekat jen na start-upy, ale pomáhat i jednotlivcům, kteří největší pomoc potřebují na samém počátku, kdy to ale zároveň nestojí moc peněz.

Všichni pořád požadují nějaké byznys plány, ale tím spoustu dobrých nápadů zabijí. Předpokládám, že to bude stejné i v České republice. A do toho se ještě škrtají rozpočty na výzkum a vývoj, ve státech i ve firmách. Chce to odvahu.

Nápad jako takový a jeho další využití náleží tomu, kdo s ním přišel. To nás asi dost odlišuje od různých fondů rizikového kapitálu.

AUTOR: Robert Břešťan

Michael Ruggier

- Narodil se v Nizozemsku.
- Vystudoval techniku na Strathclydské a Birminghamské univerzitě.
- Většinu profesního života strávil ve firmě Shell.
- Působil v různých pozicích v řadě zemí světa, v Nizozemsku, v Bruneji, Malajsii, USA, Číně, na Novém Zélandu a v Ománu.
- Od roku 2009 pracuje v Shellu jako inovativní manažer, Game Changer.

Projekt Game Changer

- Shell ho spustil už v roce 1996 s cílem nacházet inovativní postupy a vynálezy využitelné v oblasti energetiky či těžby ropy.
- Do programu od té doby investoval přes 250 milionů dolarů, podpořil tři tisíce nápadů a vynálezů.
- Zhruba 300 z nich se podařilo dotáhnout do fáze komerčního využití.
- Projekt je otevřen i zájemcům mimo firemní struktury, tedy - pokud mají co nabídnout - i českým zájemcům.

Příklady podpořených projektů

Dinosaurus z gumy pro těžbu ropy
Dětská hračka, malý dinosaurus, který se po namočení do vody postupně zvětšuje, inspirovala vědce Erika Cornelissena k práci na materiálu, který podobnou vlastnost vykáže i v podmínkách enormního tlaku a teploty při těžbě ropy. Jak se ropná pole vytěžují, přibývá do těžebního potrubí průsaků vody, jež se mísí s ropou. Nový materiál zamezuje pronikání vody do potrubí a prodlužuje životnost ropných polí. Shell odhaduje, že díky novému postupu za tři roky vytěžil o 1,5 milionu barelů ropy více. Technologie se dnes běžně používá v celém ropném průmyslu. "Game Changer mou práci na projektu podpořil a umožnil jeho vznik až k první aplikaci," říká Erik Cornelissen.

Jak si zdarma vyrobit led
Marcela Verduyna idea na mrazení vody ve vysokých výškách napadla při cestě letadlem, kdy sledoval krystalky ledu na vnějším skle okénka. Nápad na balony se zásobníky vody, které poté, co v nich voda zmrzne, opět klesnou k zemi, představil na soutěži TEDx v Amsterodamu. Zaujal tím i Game Changery, kteří zdokonalení a realizaci jeho plánu podpořili. (Video ukazující, jak systém funguje, najdete na Ekonom.cz/led.)

Skalní magnetická rezonance
Manažer Shellu Matthias Appel i díky podpoře projektu Game Changer přišel na způsob, jak využít z medicíny známou magnetickou rezonanci k lepšímu pochopení toho, jak tekutiny prostupují horninami. "Díky tomu, že takto můžeme získat obraz tekutin v hornině, můžeme lépe pochopit celý proces vzniku uhlovodíků," vysvětluje Appel.

Drak na výrobu elektřiny
Větrné elektrárny s velkými listy turbín už ničím novým nejsou. Co když ale turbínu připevníme na velkého létajícího draka, takzvaný kajt? Nápad sedmnáctiletého mladíka se ukázal jako nosný. Náklady na výrobu i na instalaci jsou přitom podle Game Changerů minimální, nápad se už osvědčil v praxi a funguje.

Loď jako továrna
Další z podpořených nápadů projektem Game Changer pomohl ke vzniku technologií (takzvaných FLNG) umožňujících zkapalnění vytěženého zemního plynu přímo na lodích. Tím se zrychluje cesta k zákazníkovi, nejsou zapotřebí žádné plynovody (dosud se ke zkapalnění plyn musí převážet do zařízení na pevnině), čímž se snižuje riziko dopadu na životní prostředí. Nové řešení umožňuje i těžbu v hůře dostupných oblastech. "Tovární loď", 488 metrů dlouhá a 74 metrů široká, se již staví, první zkouškou v praxi má být těžba u západních břehů Austrálie.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí