Éra vysoké technologie, inovací a transformace

Je na čase tuto situaci pochopit, rychle se přizpůsobit a co nejrychleji využít nabízených příležitostí. Proč? Ohledně české konkurenceschopnosti lze mluvit o propadu (46. místo, za Ázerbájdžánem a Panamou), stejně jako ve vzdělávání (hluboko pod průměrem E15) nebo znalosti angličtiny (poslední v Evropě) a úpadku inovační činnosti (0,4, přičemž průměr EU je 1) 1). Hlavní důvod? Jsme sebestřední, zabýváme se jen sami sebou, nevíme, co se ve světě děje. Ztrácíme, protože stojíme na místě. Neučíme se novým věcem, spíše jen "vylepšujeme" věci staré; a pak ještě oslavujeme - sami sebe.

TECHNOLOGIE NENÍ JEN HARDWARE

Nejdříve základy. Každá technologie se skládá ze čtyř hlavních komponentů: 1. hardware, 2. software, 3. brainware a 4. support net. Tyto komponenty jsou u každé nové technologie strategicky využívány a konkurenčně "vyčerpávány" - ve zmíněném pořadí; tedy od hardwaru až po technologickou support net (TSN). Technologie není jen hardware!

Komplexní systém technologie tedy vypadá následovně:

1. Hardware: Prostředky, fyzické nebo logické, tj. "zařízení" (equipment) nebo platforma. Udržování a monitorování funkce hardwaru vyžaduje odpovídající služby.

2. Software: Jak používat, koordinovat, propojovat a řídit hardware. Tedy programy a skupiny programů užívané v interakci s uživatelem či zákazníkem plus potřebné služby.

3. Brainware: Co a proč - účel použití hardwaru a softwaru, tzv. aplikace (apps). Nestačí vědět jak, ale je nutno vědět co a hlavně proč. Nestačí know-how, ale je nutné know-why.

4. Support net (TSN): Organizace vnitropodnikových i mimopodnikových infrastruktur a vztahů, od dodavatele přes zaměstnance až po zákazníky, která umožňuje optimální a efektivní fungování technologie ve smyslu dosažení specifických cílů a účelů.

INOVACE MUSÍ PŘIDÁVAT HODNOTU

Technologické inovace (hardwaru, softwaru nebo brainwaru) lze rozdělit podle jejich dopadu na technologickou podpůrnou síť: 1. Vysoká technologie mění strukturu TSN kvalitativně. 2. Technologie zachovává strukturu a mění TSN jen kvantitativně. 3. Odpovídající (appropriate) technologie zachovává a konzervuje TSN. Proto je dnes základní a efektivní formou inovace podpůrné TSN, tj. komplexního podnikatelského modelu. Konzervační (odpovídající) inovace, separátně hardwaru, softwaru nebo brainwaru, už negenerují přidanou hodnotu a přestávají být inovací. Inovace musí přidávat, ne jen konzervovat hodnotu: pouze nákup zákazníkem rozhoduje o výši přidané hodnoty, a rozlišuje tudíž mezi invencí a inovací. Inovaci vytváří až zákazník, ve svobodném tržním prostředí - na "návrh" poskytovatele.

CO JSOU RUŠIVÉ TECHNOLOGIE

Často slýcháme v médiích o tzv. rušivých ("disruptive") technologiích. Méně často již slyšíme o tom, co se vlastně narušuje, neguje nebo ruší. Vidíme, že jen vysoká technologie narušuje podpůrnou síť (TSN), tj. její nejdůležitější komponentu. Proto je existující podpůrná síť také největší bariérou inovacím - protože je tak aktivně chráněna a bráněna svými vlastníky. Příkladem mohou být bariéry zkorumpovaného státu a legislativy, vlastníků sítí čerpacích stanic, dealerů a opravářů spalovacích motorů - postavené proti elektromobilům. Jakákoliv inovace typu vysoké technologie musí především překonat obranu a konzervaci staré TSN.

Jestliže zmíněné základy technologie a inovací nepřevládají v dané ekonomice, podnikání a vzdělávání, pak nelze na žebříčcích konkurenceschopnosti a inovací pokročit - svět je totiž zcela jinde...

INOVAČNÍ TECHNOLOGIE SOUČASNOSTI

V další části se zamyslíme nad současnými inovačními technologiemi, které splňují výše uvedené požadavky. Jsou jich tisíce a není prostor pro jejich detailní rozbor. (Pozn. red.: Některé z nich podrobněji představujeme v rubrice Věda na str. 38.)

Začneme elektromobilitou, kde je role TSN rozhodující a určující. V této oblasti jsme měli správně "nakročeno": F. Křižík (1895, Landaulet), L&K (1905, model E, hybrid), Porsche (1905, el. motory v kolech), VÚEST Brno (1971, EMA 1) - bohužel, dnes už nejsme součástí...

Dnes dominuje Tesla Elona Muska, který musí překonávat odpor státu, olejářů i dealerů a vytvářet alternativní TSN, jak v alternativním nabíjení, tak v přímém prodeji bez mezičlánků. Vzpomeňme také, jak GM sešrotovaly úspěšný EV1 v r. 2005, s aktivní "pomocí" státu a Chevronu.

Porschovy motory v kolech generují vlastní elektřinu (také Rimac Koncept 1, Eliica, Mercedes SLS AMG, Protean, Evans, Acura RLX AWD, Ford Fiesta atd.). Každé kolo generuje kolem 100 hp. Jsou to v podstatě "laptopy" - bez spalování, výbuchů, smradu a provozních nákladů. Studenti z Delftu s pouhými čtyřmi koly dosáhli akcelerace svého DUT 13 z 0 na 100 km za pouhých 2,15 vteřiny.

Elektromobily jsou ideální pro samořízené automobily, např. Google. Volvo plánuje samořízený vůz již v roce 2014. Podobné jsou i drony či oktokoptéry (osm rotorů) - tj. bezpilotní letadla a vznášedla. Automatické doručování zásilek testuje Amazon.com, s cílem dosáhnout času 30 minut od internetové objednávky.

Automobily jako laptopy jsou plně integrované, s minimálním počtem součástek, které jsou vyráběny jako moduly (odpadá tradiční "montáž"). Navíc se moduly dají "tisknout" pomocí technologie 3D tiskáren (laser-aditivní výroba). V USA jsou již populární 3D tiskárny pro děti, které si tak mohou samy dělat své vlastní hračky - jak doma, tak ve školkách. (V ČR viz Prusa 3i, tiskárny Josefa Průši pod 20 tisíc Kč.)

Tisknout se dají modely, karbonové karoserie, palubní desky, tkaniny, boty, turbíny, šperky, brýle, umělé kosti, zuby, pomůcky, bicykly, hudební nástroje, instalační konektory, nábytek, telefony, počítače - vše jako modulární jeden kus s libovolnou vnitřní strukturou. Skleněné objekty lze tisknout z pouštního písku; ve stavebnictví lze "natisknout" obývací prostory - za 20 hodin.

Tzv. bioprinting (Organovo) tiskne funkční orgány, jako játra a oční retinu; ale i kultivované maso, dorty a jiné objekty, založené na vrstvení buněk a přísad. Důležitý je 3D tisk 3D tiskáren, vše přímo na místě spotřeby, v dané lokalitě.

Němci sklízejí první dividendy prozřetelného opuštění jaderných "temelínů". Nový kapitál, úsilí a znalosti se zaměřují na tzv. 4. průmyslovou revoluci - Industrie 4.0 (v podstatě automatické, sebeřízené výrobní systémy, bez lidské účasti). Ve spojení s internetem věcí (Internet of Things) si stroje Industrie 4.0 automaticky zajišťují i potřebné dodavatelské řetězce pro rostoucí řetězce poptávkové.

Elon Musk kromě své Tesly a SpaceX (raketová obsluha vesmírných stanic) obnovil i myšlenku tzv. hyperloop, tj. dopravu pomocí podtlakových trubic. Dnes Musk doufá, že bude převážet lidi levně (sluneční energie) a rychle (až 950 km/h), např. trasa San Francisco - San Diego za 30 minut. Konstrukce hyperloop je také inovační: trouby "splétá" z karbonových vláken přímo na místě mobilní agregát, napouští je pryží a zanechává tunelovou trubici, která je lehčí a pevnější než ocel; prostě jede a staví...

DALŠÍ PŘÍKLADY INOVACÍ

Mezi další vysoké technologie, vyžadující nové TSN, patří např. doručení téhož dne (SDD, Same Day Delivery) internetových objednávek (Amazon, Wal-Mart a eBay). Nelze opomenout ani revoluci v digitální fotografii, tzv. Lytro světelného pole. Nejdříve klikneš a pak, v klidu doma, zaostřuješ, vybíráš a komponuješ - ne naopak.

Dále, přesné zemědělství pomocí GPS, s precizností pod 2 cm; veškeré práce jsou řízeny na dálku počítačem, bez lidí v polích. Vertikální farmy, bez půdy, v hydroponických roztocích, v kontrolovaném, čistém a ekologickém prostředí (viz singapurské Sky Greens) s robotizovanou mobilní sklizní, či střešní farmy a norské tzv. Sahara projekty produktivních oáz v pouštním prostředí.

Palivové články Bloom box představují decentralizované, autonomní a distribuované zdroje energie; populární obzvláště v Kalifornii, ale žádoucí i v New Yorku a New Jersey, kde dodnes užíváme centrální distribuční sítě na středověkých dřevěných sloupech. Kioskové technologie, od bankomatů až po letištní odbavování a veřejné nákupní prostory. Úspěšné jsou samoobslužné pivnice, bez číšníků, s pípami a menu-tablety na stolech.

Tele-action a remote manipulation umožňují chirurgické zákroky, výrobní manipulace a ruční práce pomocí robotů, i do výrazně vzdálených lokalit. Personální roboty umožňují domácí a zahradní práce, autořízení kamer v TV studiích, psaní a čtení novinových zpráv, právnické průzkumy atp. Masivní robotizace (např. Foxconn má až milion robotů) vede k dalšímu uvolňování pracovní síly.

Recyklační sprchy, užívající jen několik litrů vody týdně; skládací kajaky, založené na japonském umění origami; vizuální sebeprojekce cyklistů za tmy atp. jsou příklady drobných inovací pomocí internetu a skupinového financování (tzv. crowdfunding).

Máme i nový odborný časopis WSP, tzv. Unmanned Systems (US). Jde o stroje a zařízení, která fungují jen na základě zadání či mise, autonomně a nezávisle, bez lidské intervence; tedy bez řízení: "neřízené systémy", které se řídí a řeší zadané problémy samy.

V Silicon Valley vznikla tzv. Singularity University, která se pyšní tím, že je bez akreditace. Je zodpovědná přímo a bez mezičlánků svým studentům, podnikatelům, podnikům a technologickým inovátorům; žádný státní úředník či byrokrat již nemá možnost deformovat a brzdit progres. Globálně už nebudeme převážet hmotné věci, ale jen digitální informace (programy a recepty) pro tvorbu a užití místních znalostí: Mysli globálně, jednej lokálně.

RELOKALIZACE STÁLE POSTUPUJE

Podstatou postupující relokalizace jsou tedy tři základní procesy:

1. Self service (outsourcing to customer; samoobsluha). Self service může probíhat pouze lokálně, individuálně a personalizovaně.

2. Dezintermediace (odstraňování mezičlánků). Přímý kontakt a komunikace mezi poskytovatelem a uživatelem (výrobcem a spotřebitelem). Ústup od tradičních dealerů, agentů, zprostředkovatelů atp. Baťovský zákazník se tak stává "svým vlastním" pánem: spotřebitel nakonec splývá s výrobcem.

3. Masivní kustomizace (individualizace, personalizace). Každý výrobek a služba jsou "šité na míru", pomocí internetu, v lokálním kontextu: Nejdříve prodej, pak výroba - ne naopak. Kustomizace se netýká jen stylu, materiálu, barvy a kvality, ale i ceny (tzv. customized pricing).

Vznikají i lokální měny, jako digitální bitcoin. Zajímavé jsou také španělské Time banks, Eco, Puma, ale i starší, jako Turuta, TEM, Bristol pound, Sol-Violette, Chiemgauer, RES, Wir, BerkShares aj. Logika je zřejmá: proč zatěžovat lokální byznys nestabilními, spekulativními a státem manipulovanými měnami jako euro, dolar nebo Kč? Už i Victoria's Secret přijímá bitcoin za dámské prádélko...

TRANSFORMACE SE NEDÁ ZASTAVIT

Transformace je silnější než my všichni dohromady: vzniká spontánně a neplánovaně, z individuálních rozhodnutí a akcí miliard myslících a angažovaných jedinců, ne z plánů sice zvolené, ale omezené, zmatené a zkorumpované elity, která neví, co se děje a proč, a nezná jiné intervence než manipulace úroků a masivní tisk peněz. To je strašně málo; spontánní a sebeprodukující transformace se nedá zastavit. Věděl to už Komenský: Omnia sponte fluant, absit violentia rebus. -

Autor: Prof. Milan Zelený
Fordham University, New York