Brazílie - světová obilnice

Brazílie je zemědělskou velmocí, patří ji první příčka ve vývozu cukru, kávy, pomerančové šťávy, tabáku, etanolu, kuřecího a hovězího masa; je druhým největším vývozcem sóji a kukuřice. Na úspěchu brazilského zemědělství se významně podílí EMBRAPA - Brazilská společnost pro zemědělský výzkum, která je v současnosti nejvýznamnější světovou institucí v oblasti výzkumu tropického zemědělství.

a) Historie brazilského zemědělství

Během koloniální éry bylo na severovýchodě země zavedeno pěstování cukrové třtiny, ke kterému bylo využíváno hlavně práce otroků. Na jihovýchodě se dále ujalo pěstování kávy, které dosáhlo největšího významu ve dvacátých letech minulého století. Třetí zásadní komoditou pak byl přírodní kaučuk v Amazonii, jehož produkce kulminovala počátkem dvacátého století, kdy představovala 40 % veškerého brazilského vývozu (poté však, co Velká Británie propašovala klíčky kaučukovníku z Brazílie a přenesla do svých asijských kolonií, brazilský kaučuk nemohl tamní výrobě konkurovat). V posledních 30-ti letech se Brazílie přeměnila z dovozce potravin na jednoho z hlavních producentů a vývozců; tohoto vývoje bylo mj. dosaženo díky přeměně brazilské savany v úrodnou půdu.

b) Teritoriální rozvržení

Brazilská federace, sestávající z 26-ti států a federálního distriktu se dělí na 5 oblastí: Sever (státy Acre, Amapá, Amazonas, Pará, Rond~onia, Roraima a Tocantins), Severovýchod (Bahia, Sergipe, Pernambuco, Alagoas, Paraíba, Rio Grande do Norte, Ceará, Piauí, Maranh~ao), Středovýchod (Mato Groso, Mato Groso do Sul, Goiás, Distrito Federal), Jihovýchod (Minas Gerais, Vitória, Rio de Janeiro, S~ao Paulo) a Jih (Paraná, Santa Catarina, Rio Grande do Sul). Zemědělská výroba byla tradičně soustředěná na Jihu a Jihovýchodě (cca 3/4 celkové produkce); v souvislosti s rozšiřováním využité půdy získává na významu zejména Středovýchod. Údaje o potenciálu úrodné půdy Brazílie se značně liší: dle brazilských zdrojů je to cca 1,5 milionu km^2, přičemž v současnosti je využíváno 500.000 km^2 (dle FAO je rozloha potenciální orné půdy dokonce 4 miliony km^2). Většina potenciální půdy ovšem v rozporu s mylně rozšířeným povědomím nespočívá v Amazonii, ale v cerrado (brazilská savana - viz odstavec 4.)

c) Hlavní komodity

Obilí: Brazílie sklidila v r. 2012 4,4 milionů tun obilí, 90 % této sklizně připadlo na státy Paraná a Rio Grande do Sul. Brazílie je celosvětově druhým největším dovozcem obilovin, 2/3 dovozů pocházejí z Argentiny. Celková roční spotřeba obilovin v Brazílii je cca 10 milionu tun. Brazílie je nicméně současně rovněž vývozcem, především co se týče sezónních vývozů díky množství, které domácí pekárny nejsou schopny zpracovat. Brazilské vývozy směřují především do severní Afriky.

Sojové boby: Sklizeň v roce 2012 činila 66 mil. tun. Hlavními producentským státy jsou Mato Grosso, Goiás a Paraná, celkově zabírá více než polovinu využívané orné půdy. Země je celosvětově druhým producentem i vývozcem (vývoz představuje 30 mil. t). Hlavními příjemci jsou Asie (Čína) a Střední východ.

Kukuřice: Brazílie je celosvětově čtvrtým výrobcem a druhým vývozcem. Sklizeň v roce 2011 dosáhla 56 milionů tun , hlavními producenty jsou státy Mato Groso a Paraná. Je na druhém místě co do osazené plochy (cca 1/5).

Cukrová třtina: Země je hlavním producentem i vývozcem cukru a biolihu, osazená plocha je cca 1/10 využívané půdy, hlavním pěstitelským státem je S~ao Paulo. Sklizeň představuje 500 milionu tun suroviny, ze které jsou brazilské cukrovary schopny zpracovat libovolný poměr cukru a etanolu - volba závisí na momentální světové ceně. Z dlouhodobého hlediska je výsledný poměr víceméně vyrovnaný (v minulém roce 55 % suroviny připadlo na alkohol a 45 % na cukr). Vývoz představuje 5 mld. litrů etanolu a 20 milionů tun cukru.

Káva: Celosvětově hlavní producent (2/5 z celkově vypěstovaného množství) i vývozce (podíl 1/3). Vrcholného významu pro ekonomiku země ovšem tato komodita měla počátkem minulého století, kdy její podíl na celkovém vývozu země činil až 70 % (v současnosti 3 %). Brazílie si nicméně nevybudovala mezinárodní značku, a tak je její produkt zpracováván a dále distribuován jednotlivými dovozci. Pěstuje se hlavně ve státě S~ao Paulo.

Pomerančová šťáva: Suverénně největší podíl na světové produkci a vývozu: 80 %, resp. 60 %. Hlavním producentem je stát S~ao Paulo. Z hlediska množství (18 miliónů tun) představují pomeranče polovinu brazilské ovocné sklizně, kam dále patří banán, mango, papája, ananas, ostatní citrusy, jablka aj.

Kuřecí maso: Výroba v r. 2010 dosáhla 12 milionů tun, cca 1/3 je bývá určena pro export, což z Brazílie dělá vývozce č. 1.

Hovězí maso: Hlavní světový vývozce (2 milionu tun) a druhý největší producent (4/5 výroby je určeno pro vnitřní trh). Národní stádo čítá 205 miliónů kusů (tj. odpovídá zhruba počtu obyvatel). Podíl dovozů do EU klesl za posledních 5 let (údajně kvůli novým předpisům o prokazování původu dobytka) z 30 % na současných 5 %. V případě vepřového masa je Brazílie celosvětově čtvrtým výrobcem i vývozcem.

Tabák: Druhý světový výrobce a první vývozce, hlavní pěstitelským státem je Rio Grande do Sul.

Země je dále významným producentem bavlny, rýže a fazolí.

d) Embrapa - Empresa Brasileira de Pesquisa Agropecuária

Vývoj brazilského zemědělství významně ovlivnil Embrapa (viz stránky v anglickém jazyce: http://www.embrapa.br/english) - Brazilský podnik pro zemědělský výzkum, založený r. 1973 tehdejším vojenským režimem. V té době bylo stále více zřejmé, že pro brazilské zemědělství je neudržitelný stav vysokých státních subvencí. Výsledkem je současný stav, kdy státní podpora zemědělství je v Brazílii na úrovni 6 % jeho celkových příjmů (oproti průměru 26 % pro země OECD). Základním úspěchem Embrapa byla přeměna brazilské savany (cerrado) v úrodnou půdu. Tohoto cíle bylo dosaženo systematickým obohacováním půdy vápnem (snížení kyselosti), dále byla vyšlechtěna odrůda sóji pro pěstování v podmínkách tropů, stejně jako trávy pro pastevectví. Embrapa rovněž vyvinula speciální technologické postupy pro setbu a sklizeň.

e) Současná pozice Brazílie při jednání o zemědělských produktech v rámci WTO

V rámci jednání WTO Brazílie nově navrhuje oborovou dohodu v zemědělství, která by kompenzovala otevření jejího vnitřního trhu pro průmyslové výrobky a služby. V rámci takovýchto oborových dohod zainteresované země u vybraných komodit zruší nebo omezí své dovozní kvóty; Brazílie nyní navrhuje snížení dovozních kvót pro sektor masa. Tato změna strategie vyplývá ze současné situace, kdy ceny zemědělských komodit jsou na vyšší úrovni a klíčovým faktorem pro přístup na trh není tedy už výše subvencí, která může být nižší, ale výše dovozních kvót.

f) Přístup cizích státních příslušníků do podnikání v oblasti zemědělství

Brazílie si začíná uvědomovat, že do budoucnosti bude zřejmě vedle USA a Ruska světovou velmocí v oblasti zemědělské výroby, a to nejen v oblasti živočišné, ale i rostlinné. Vláda byla donedávna velmi otevřená přístupu zahraničního kapitálu do uvedeného odvětví. Proto v současné době více než 60 % výrobních kapacit v oblasti výroby etanolu je vlastněno nadnárodními mezinárodními společnostmi. V souvislosti s rostoucí poptávkou po potravinových výrobcích Brazílie zaznamenala zvýšený zájem zejména asijských zemí o koupi půdy a zahájení výroby v Brazílii. To samozřejmě vyvolala obranou reakci místního zemědělského sektoru, který vnímá enviromentální tlaky (přísná kontrola deforestrace), tak i vzrůstající cenu půdy, což vedlo v roce 2010 k návrhu zákona o zákazu prodeje půdy do rukou nebrazilských subjektů. V současné době je návrh zákona v brazilském parlamentu a zdá, že výsledným kompromisem bude možnost dlouhodobého pachtování půdy (30-40 let) s právem prodeje, ale nikoliv samotného vlastnictví.

g) Postavení Brazílie do budoucnosti

Je zřejmé, že Brazílie bude jednou z "obilnic" světa v 21. století. Vhodné klimatické podmínky, které umožňují dvě-tři sklizně v roce, dostatek vodních srážek, dostatek obdělávatelné půdy a silné investice státu do vědy a výzkumu v oblasti zemědělství znamenají pro Brazílii, že vzhledem k již saturované domácí spotřebě další nadprodukce bude mířit na světový trh. Samozřejmě, že se Brazílie v této oblasti potýká se silnými ochranářskými tendencemi všech nejdůležitějších importérů, ale díky vysoké efektivitě, která není dotována státními dotacemi, se Brazílie díky příznivým cenám a dobré kvalitě prosazuje po celém světě. Největší riziko pro Brazílii bude v důsledku růstu cen zemědělských surovin vysoká závislost zahraničního obchodu na exportu v této oblasti. Zemědělství je vysoce mechanizované, a proto není tak závislé na pracovní síle jako průmysl, což rovněž znamená, že se brazilští farmáři nemusí obávat rigidního pracovního zákonodárství. Dalším eventuálním problémem je nedostatečně se zlepšující se infrastruktura, která by zvládala stále větší objemy vývozu. Bilaterální spolupráce ČR s Brazílií v zemědělství je minimální. Jako jedna z mála zemí ČR nakupuje brazilské zemědělské výrobky prostřednictvím nákupčích domů v Nizozemí a v Německu.

ZDROJ: Businessinfo.cz