zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na Šumavě je nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let

16.02.2014
Chráněná území
Klimatické změny
Na Šumavě je nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let

Podle pracovníků Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava a amatérských meteorologů leží na Šumavě nejméně sněhu minimálně za posledních 35 let. Srážkově chudá zima může způsobit oslabení šumavského lesa ale zároveň i lýkožroutů smrkových.

Na Šumavě je nejméně sněhu za posledních 35 let. Vyplývá to z měření výšky sněhové pokrývky sněhoměrnými tyčemi, které pravidelně dělají pracovníci Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava a amatérští meteorologové, jako je například Antonín Vojvodík, známý též jako Lovec mrazů.

"Takhle málo sněhu nebylo na Šumavě za celou dobu, kdy sníh na Šumavě měříme," uvádí Petr Šrail, vedoucí Informační a strážní služby Správy NP a CHKO Šumava s tím, že výška sněhu se na Správě NP a CHKO Šumava měří od založení organizace v roce 1992.

To potvrzuje i Antonín Vojvodík, který sníh na území Národního parku Šumava měří 35 let. "Bohužel takhle málo sněhu na Šumavě nepamatuji. Například na mé meteorologické stanici Perla u Kvildy, což je jedno z nejchladnějších míst na Šumavě teď leží 11 centimetrů. Sněhová pokrývka je místy nesouvislá," uvádí Antonín Vojvodík.

Nejvíce sněhu teď leží na Březníku u Modravy, kde je zhruba 45 centimetrů. Nebo na Trojmezí, kde leží 40-70 centimetrů.

Ve srovnání s únorem roku 1999, kdy Vojvodíkovi na Březníku sněhem zapadala tři metry vysoká meteorologická stanice je letošní sněhová nadílka velice skromná.

"Pozitivum teplé zimy pro smrkové porosty je, že přezimující lýkožrouti mají vyšší energetický výdej a koncem zimního období jsou vyčerpanější, než kdyby panovaly obvyklé teploty. Spolu s tím vyšší teploty vyhovují plísním, které mohou oslabené kůrovce napadat a ve větší míře je i zabíjet. Pro mladé listnaté stromy a jedle je pak letošní zima nepříznivá, protože jelení zvěř se nekoncentrovala do svých obvyklých zimovišť, pohybuje se po větším prostoru a může neochráněné stromky okusovat," vysvětluje Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy.

"Srážkově chudá zima může způsobit i oslabení stromů, srážkový deficit zhoršuje zásobení kmene i dalších částí stromu vodou. Stromy tak musejí k dostatečnému zásobení vodou vynakládat mnohem více energie - voda do kořenů neproniká samovolně, ale jen aktivním působením kořenových buněk. Letošní zima je tedy energeticky náročnější pro kůrovce i pro stromy," doplňuje náměstek Jan Kozel.

Správa Národního parku Šumava sleduje kvůli vědeckým výzkumům i další ukazatele týkající se počasí.

Na území Národního parku Šumava je také několik meteorologických stanic. Některé patří Správě šumavského parku, některé Českému hydrometeorologickému ústavu a další Antonínu Vojvodíkovi.

"Stanice Správě NP a CHKO Šumava slouží ke zpřesnění údajů o teplotách vzduchu i půdy, relativní vlhkosti, srážkách nebo rychlosti a směru větru ve vrcholových partiích národního parku nebo naopak v údolních polohách a jsou pak využívány pro výzkumnou činnost," vysvětluje Eva Zelenková, odborný referent - hydrobiologie z Odboru výzkumu a ochrany přírody.

Odborní pracovníci ze Správy NP a CHKO Šumava také sledují průtok vody na Šumavě.

"Důvodem je sledování odtoku vody z území, kde jsou prováděny revitalizace mokřadů, případně i samotných potoků. Některé stanice pak byly zřízeny v místech, kde byly předpokládány významné změny v porostní struktuře lesa (zejména po orkánu Kyrill), které mohou mít vliv na rychlost i množství vody odtékající z povodí," uvádí Eva Zelenková.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí