zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Polovina rodinných domků je zateplena špatně, domácnosti kvůli tomu ročně přijdou o 750 milionů korun

15.03.2014
Vytápění, zateplení
Polovina rodinných domků je zateplena špatně, domácnosti kvůli tomu ročně přijdou o 750 milionů korun

Zatepleno je u nás pouhých 200 tisíc bytových jednotek v rodinných domech, přitom polovina z nich je zateplena špatně. Majitelé rodinných domů na zateplování šetří, což se jim v konečném důsledku nevyplácí, mohou přijít až o polovinu možných úspor.

Za vytápění špatně izolovaných domů tak Češi každoročně zaplatí až o tři čtvrtě miliardy korun víc, než by museli.

PRAHA, 17. února 2014 - "Stačí, když tam nalepíme osmičku polystyren, a máme hotovo!" Takový názor zastává mnoho Čechů, kteří se chystají zateplit svoji nemovitost. "Podcenění tloušťky izolace je vůbec nejčastější chybou, které se Češi při zateplování dopouštějí. Často je totiž jejich jediným kritériem výběru cena, což v důsledku může znamenat, že izolace nepřinese požadovaný ekonomický efekt. Obecně platí, že investice do izolace s menší než patnácticentimetrovou tloušťkou se prakticky nevyplatí. Nejvyšší náklady jsou totiž spojené s realizací zateplení, samotný cenový rozdíl v tloušťce izolace je minimální," říká Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Z analýzy společnosti IKA BUILDOG, která se specializuje na hodnocení energetické náročnosti budov, vyplývá, že zhruba polovina zateplených rodinných domů v České republice je zateplena špatně. "Z naší praxe vyplývá, že zhruba 50 procent zateplovacích systémů trpí vadami, které snižují jejich funkční vlastnosti nebo životnost," konstatuje Petr Vlasák, specialista na kvalitu budov a ředitel IKA BUILDOG.

"Je alarmující, že tak vysoký počet rodinných domů nevyužívá naplno potenciál úspor, který zateplení přináší. Pokud bychom ztráty vyčíslili finančně, Češi zbytečně za vytápění špatně izolovaných domů utratí až 750 milionů korun ročně," vypočítává Marcela Kubů.

Tři čtvrtiny budov v ČR jsou nezateplené a polovina z nich 50 let neprošla rekonstrukcí

Zatepleno je přitom pouhých 11 procent rodinných domů v ČR - tj. 200 tisíc bytových jednotek z celkového počtu 1,8 milionu. Právě rodinné domy tak aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v České republice. Podle ČSÚ současně průměrné stáří budov dle data výstavby nebo poslední rekonstrukce v průměru přesahuje 50 let.

"Nezateplené budovy jsou desítky let vystaveny povětrnostním vlivům. Řada z nich je proto na hranici životnosti. Pokud neprojdou brzy renovací, může jim časem hrozit i demolice. Náklady na vytápění takových domů mohou navíc během deseti let představovat až pětinu příjmů domácností," varuje Marcela Kubů.

Nejkritičtější situace je v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se stáří budov od poslední rekonstrukce šplhá až k 60 rokům, a lidé tam přitom rekonstrukci a zateplování nejčastěji odkládají. "Řada domácností se snaží při zateplování šetřit výběrem slabší izolace, bohužel tak svojí investici značně znehodnocují. Komplexní zateplení se téměř vždy vyplatí provést v nízkoenergetickém standardu, pak se investice vrátí v průměru za 12,5 roku, počítáme-li že ceny energií vzrostou každoročně o 5 procent. Zateplení však bude spořit energii alespoň dalších 20 let," dodává Marcela Kubů.


Kromě tloušťky izolace Češi podceňují materiál a řešení detailů

Druhou nejčastější chybou, které se Češi při zateplování dopouštějí, je špatná volba materiálu. "Zcela zásadní je vědět, kam chci izolaci použít a zda kromě tepelné izolace potřebuji vyřešit třeba vlhkostní nebo akustické problémy. Spotřebitel by měl také zvážit, jak se bude zvolený materiál chovat v případě nenadálé situace typu požáru, nebo povodně," říká Petr Vlasák.

Trojici nejčastějších chyb, kterých se Češi při zateplování dopouštějí, uzavírá špatné provedení detailů - například napojení izolace na rámy oken a dveří nebo zateplení předsazených konstrukcí jako jsou balkony a terasy. "Pokud spotřebitel důkladně nevyřeší detaily, vznikají takzvané tepelné mosty, kterými může zbytečně unikat až 20 procent energie," konstatuje Marcela Kubů.

Nová zelená úsporám vyžaduje stavební dozor

Pojítkem všech výše uvedených chyb je to, že se spotřebitelé snaží na zateplení ušetřit za každou cenu - nemají projekt na zateplení, stavební dozor, šetří na materiálu, najmou si tu nejlevnější firmu, nebo zateplují svépomocí. To se jim v konečném důsledku nemusí vyplatit. Pokud se chyby začnou načítat, namísto očekávaných tepelných, potažmo finančních úspor je může čekat zklamání. Kromě toho, že neušetří tolik peněz, kolik si představovali, riskují, že se v domě objeví třeba plíseň nebo izolace nevydrží.

"Z našich propočtů vyplývá, že finanční ztráta u běžného rodinného domku* se za patnáct let může jen kvůli nedostatečné tloušťce izolace vyšplhat na 60 000 až 90 000 korun. Navíc je-li izolace provedena špatně, je to prakticky nevratný stav. Ačkoli si to laická veřejnost nemyslí, zateplení je vysoce odborná činnost a zvládnout ji úspěšně svépomocí lze jen stěží," upozorňuje Petr Vlasák.

Skutečnost, že zateplení je odborná činnost a neobejde se bez stavebního dozoru, potvrzuje také dotační program Nová zelená úsporám 2014. Podmínkou přiznání dotace je totiž zajištění stavebního dozoru. "Tento krok vnímám pozitivně jako nový prvek ochrany spotřebitele, nikoli jeho omezení. Přiznání dotace je sice podmíněno stavebním dozorem, ale současně je možné jej z dotace uhradit, stejně jako zpracování odborného posudku, díky kterému se spotřebitel může vyvarovat zbytečných chyb," uzavírá Marcela Kubů.

POZNÁMKY:

Analýza vychází ze studií Potenciál úspor energie v budovách (2013) http://www.mineralniizolace.cz/media/cela-studie-potencialu-uspor-energie-v-budovach-v-cr.pdf a Jak optimálně zateplovat v ČR (2010), které realizovala poradenská společnost PORSENNA o.p.s., z posledního Sčítání lidu, domů a bytů a informací od členů AVMI.
* Běžným rodinným domem je myšlen dům do 150 metrů čtverečních užitné plochy, ztráta je vyčíslena při rozdílu v zateplení obvodového zdiva z plných cihel polystyrenem o tloušťce 8 a následně 14 centimetrů, což je v tomto případě normou doporučená tloušťka (ČSN 73 0540-2)

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí