zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Perská zelenina v našem jídelníčku

15.03.2014
Zdraví
Perská zelenina v našem jídelníčku

Jednoletý špenát pochází z daleké Asie, název je odvozen z perského názvu Esfenaj. Zhruba kolem roku 1100 se plodina s velkými zelenými listy dostává do Evropy a vůbec první zmínky o použití špenátu v kuchyni pocházejí z roku 1390. Ve 20. letech minulého století nastala doslova špenátová smršť a po vzoru kreslené postavičky Pepka námořníka baštil špenát téměř celý svět. Špenát proslavil bezelstného hrdinu se smyslem pro fair play v roce 1929, ale až o čtyři roky později byl natočen první díl tohoto kultovního seriálu. Studio Walta Disneyho dokázalo vyprodukovat téměř 750 dílů ze života Pepka a jeho partnerky Olivy, takže si stačím rychle spočítat, že mě Pepek bude do práce vyprovázet více než tři roky...

Špenátový omyl

Špenát je zdravý, o tom nejsou žádné pochyby. Obsahuje celou řadu živin, vitamínů a minerálů. Listová zelenina je bohatá na vitamíny ze skupiny, A, E a K, dále obsahuje vápník, fosfor a draslík. Špenát tvoří z devadesáti procent voda, díky tomu je velmi chudý na tuk, zato je ceněný pro vysoký obsah bílkovin. A pomalu se dostávám k zásadnímu omylu, díky kterému se stal špenát legendou. Od malička nám bylo vštěpováno, že špenát je bohatým zdrojem železa. Tato nepřesnost vznikla v roce 1870, kdy vědec jménem E. von Wolf posunul desetinnou čárku, a zcela neúmyslně tak zdesetinásobil obsah kovu ve špenátových listech. Takže špenát neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg, přičemž doporučená denní dávka činí 15 mg. A navíc, naše tělo vstřebá více železa tehdy, pokud budeme špenát konzumovat společně s ovocem či další zeleninou, obsahující vitamín C. Kromě celé řady vitamínů a minerálů totiž špenát obsahuje i lutein a kyselinu listovou, která zabraňuje vstřebávání železa a vápníku.

Kam na železo?

Železo je pro lidský organismus velmi důležité, při jeho nedostatku trpíme chudokrevností - jsme unavení, slabí, náchylní k infekcím, lámou se nám nehty a vypadávají vlasy. Zejména v těhotenství je nutná zvýšená dávka železa, až 30 mg denně. Takže otázka zní - kam na železo? Nejvíce železa, téměř polovinu denní dávky, získáme z masa a vnitřností. Také ryby a vaječný žloutek zachrání, co se dá. Pokud zrovna neholdujeme jatýrkům nebo ledvinkám, zkusit bychom měli fazole, čočku, borůvky, černý rybíz, ořechy a také sušené meruňky, fíky či rozinky. Dobrou službu nám udělá i brokolice a zástupci další listové zeleniny.

ZDROJ: http://www.vseovareni.cz, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí