Zatímco režijní náklady na těžbu ukrajinského uhlí rostou, prodejní cena klesá
V letech 2005-2009 objemy těžby uhlí v zemi se postupně snižovaly, od r. 2010 došlo ale zase k narůstající tendenci. V r. 2012 bylo vytěženo 100,746 mil. t uhlí, ale již v 1. čtvrtletí r. 2013 nastaly potíže s odbytem, jež nejsou vyřešeny do dnešní doby. Vznik přebytku na skladech zpříčinil prudký pokles jak poptávky, tak i tržní ceny na domácím i zahraničních trzích. Nízká poptávka na místním trhu navazovala na pokles průmyslové výroby v zemi a menší objemy výroby elektrické energie, přičemž zároveň došlo ke zvýšení podílu výroby elektrické energie jadernými elektrárnami. Prudký růst těžby zemního plynu v USA a vývoz místního uhlí do evropských zemí vedl ke zhoršení konjunktury na zahraničních uhelných trzích.
V r. 2013 se objemy výroby uhlí na Ukrajině snížily na 24,146 mil. t, tedy meziročně o 2,9 %. Nicméně na trhu stale existuje přebytek uhlí, zejména značek G a D, jež se používají jak v elektrárnách, tak i ve výrobě koksu.
Komplikacím se nevyhnul ani místní segment koksovatelného uhlí. Poptávka po tom druhu uhlí je sice vysoká, ukrajinské doly však produkují koksovatelné uhlí velmi nízké kvality. V r. 2012 rozsah deficitu koksovatelného uhlí na Ukrajině se zvýšil oproti r. 2011 o 6 % - na 10,5 mil. t a dosáhl 41,2 % celkového objemu domácího trhu. Na skladech se přitom nashromáždilo téměř 400 tis. t nerealizované domácí produkce nízké kvality. Situace byla regulována omezujícími opatřeními. Na jaře 2013 schválila ukrajinská vláda usnesení o kvótách na dovoz koksovatelného, živičného a některých dalších druhů uhlí ve výši 10,2 mil. t, s dalším navýšením kvóty o 1 mil. t. V prosinci r. 2013 se konala porada výrobců a odběratelů uhlí, kde bylo dohodnuto, že se nebudou zavádět dovozní kvóty pro období leden-březen 2014, přičemž se zavazují ukrajinské metalurgické závody nakoupit u státních dolů v tom období 1 mil. t uhlí domácí výroby.
Přes 70 % výrobního zařízení domácího uhelného průmyslu vyžaduje generální opravy, které se naposledy prováděly před 30 lety. Většina dolů se v současné době vyznačuje značným podílem manuální práce, což je způsobeno nejen technickou zaostalostí, ale i zvláštnostmi těžených vrstev: jsou příliš úzké a křivé pro použití velké vrtné techniky. Zastaralé zařízení a vybavení dolů a stejně tak geologická specifika těžby způsobují vysokou úroveň nastání havárií, což vyžaduje realizaci velkých sociálních programů pro horníky, a tudíž značné rozpočtové dotace. Tyto skutečnosti zpříčiňují další růst výrobních nákladů i beztak již drahého ukrajinského uhlí.
Odborníci poukazují na jediné možné řešení stávající situace. Musí proběhnout modernizace těch dolů, kde je to z ekonomického hlediska opodstatněno a umožní dosáhnout jak určitého snížení výrobní ceny, tak zlepšení kvality produkce. Těžba v ztrátových dolech se má zastavit a ušetřené prostředky se mohou směřovat na zřízení nových pracovních míst a rekvalifikaci horníků.
Státní úředníci zatím však nepřistoupili na to řešení a ve schváleném rozpočtu na rok 2014 je na podporu těžebních společností a částečné krytí výrobních nákladů uděleno cca 1,3 mld. EUR (stejná částka byla vymezena i v loňském rozpočtu).
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraničního zastoupení MPO v Kyjevě.