I v tovární laguně může existovat život

Bez vody by nevznikl život. A platí to i pro nová auta. Tahoun české ekonomiky, společnost Škoda Auto, ročně ve svých závodech spotřebuje 1,5 milionu krychlových metrů vody. Tedy asi čtvrtinu objemu našeho největšího rybníku Rožmberk. Cíl Škodovky je přitom jasný - spotřebu vody snižovat. Na jeden automobil nyní automobilka potřebuje 2,64 metru krychlových vody. "V rámci našich interních programů se chceme dostat pod 2,3," říká vedoucí Ekologické a pracovní ochrany společnosti Škoda Auto Lenka Bočková. Podle ní mezinárodní konkurence obvykle spotřebovává mezi třemi až čtyřmi metry krychlovými na jeden automobil. I proto je Škoda Auto jednou ze sedmi firem, jejichž zástupci na březnové konferenci Voda 2014 podepsali prohlášení Firmy a voda 2014+. Jeho cílem je zejména snižovat odběr vody, zvyšovat kvalitu vypouštěných odpadních vod a na téma šetrného nakládání s vodou vzdělávat své zaměstnance.

Ve výrobě je nejnáročnější lakovna

Hlavní závod v Mladé Boleslavi nemá vlastní zdroje vody. Pitnou vodu pro potřeby zaměstnanců odebírá z veřejného vodovodu napájeného z podzemních zdrojů, který využívají i obyvatelé města. Pro výrobu pak automobilka používá upravenou vodu z nedaleké řeky Jizery, kam ji následně i vrací. "Nejprve ji přečistíme, přefiltrujeme a samospádem ji přivedeme do závodu. Díky tomu nám nehrozí nedostatek vody v případě energetického výpadku," vysvětluje Bočková. Obdobným způsobem jsou zásobeny i pobočné závody v Kvasinách a Vrchlabí. I ty berou pitnou vodu z veřejných vodovodů, pro výrobní účely vodu z řek.

Největším "žroutem" vody ve výrobě jsou lakovny, chladicí okruhy a zkoušky těsnosti vozů, takzvané vodní testy, kde se prověřuje, jestli nové auto odolá i tropickému lijáku. U lakoven si o hlavní porci vody říká takzvaná předúprava, tedy zajištění korozní odolnosti karoserií, při níž se používají ve vodě rozpustné přípravky a vodou ředitelná základní barva.

á propos barva... Pokud někdo skutečně uvažuje ekologicky i při pořízení nového auta, barva při lakování na spotřebu vody nemá žádný vliv. "Je jedno, jestli je auto bílé, černé nebo stříbrné. Použitá technologie nástřiku, a tudíž i spotřeba vody, je stejná," říká Bočková.

Sucha výrobu neohrožují

Letošní zima byla prakticky bez sněhu a ani první jarní měsíce příliš srážek zatím nepřinesly. Výrobu to ale neohrožuje a nehrozí to zřejmě ani v budoucnu. V pobočném závodě v Kvasinách má Škoda Auto totiž vybudovaný záložní zdroj podzemní vody s dostatečnou kapacitou. "Pro dodávky vody do hlavního závodu v Mladé Boleslavi a pobočného závodu ve Vrchlabí je pak k dispozici dostatečný průtok v Jizeře a v Labi, navíc zabezpečený přehradami na horních úsecích toku," doplňuje Bočková.

Šetřit vodou se ale musí. A to jak při výrobě, tak i mimo ni. Příkladem úspor je například nasazení obráběcích emulzí na bázi vodných roztoků s dlouhou dobou životnosti v mechanických provozech. "Významné úspory nám vznikají i využitím jinak odpadní vody po úpravě k proplachům technologického potrubí v lakovně," popisuje možnosti šetření s vodou Bočková.

Spotřeba vody se ale sleduje i mezi zaměstnanci nebo ve společných stravovacích prostorách. "Postupně rekonstruujeme sociální zařízení, kam instalujeme úsporné armatury. V jídelnách zase zavádíme moderní technologie na co nejúspornější mytí nádobí a v centrální kuchyni byl přenastaven chod kotlů na přípravu jídel s roční úsporou až 240 000 litrů vody," vyjmenovává vedoucí Ekologické a pracovní ochrany.

Laguny, které žijí

Voda, která z Jizery přichází, se do ní téměř ve stejné míře i vrací. V továrních průmyslových čistírnách se ovšem nejprve zbaví specifických škodlivin, jako jsou ropné látky či těžké kovy. Společně se zachycenými dešťovými srážkami pak tato voda putuje do dvou venkovních čisticích lagun, kde se dál filtruje a provzdušňuje. Teprve poté se koloběh uzavírá a voda se pár kilometrů od místa, kde řeku Jizeru opustila, do ní znovu vrací. Jak je čistá, dokazuje například i to, že si život v nádržích oblíbily kolonie žab a vodních ptáků.

Pokud jde o splaškové vody a takzvanou průmyslovou odpadní vodu s obsahem organických látek, ty z hlavního závodu v Mladé Boleslavi a z továrny ve Vrchlabí míří do městských biologických čistíren, které jsou na toto množství odpadní vody dimenzovány. Jen závod v Kvasinách má čistírnu vlastní, jejíž kapacita by stačila pro město s osmnácti tisíci obyvateli. Využití najde i z městských čistíren vyprodukovaný kal, jehož přebytky se zpracují na bioplyn sloužící k pohonu kogeneračních jednotek přímo v čistírnách.

AUTOR: Ondřej Kinkor
AUTOR-WEB: www.ihned.cz