Začneme půjčovat evropské peníze, na projekty budeme dávat úvěry

Kromě toho, že Státní fond životního prostředí přerozděluje evropské dotace, vybírá také poplatky za znečišťování. Ročně mu firmy zaplatí přes dvě miliardy. Nový šéf fondu Petr Valdman chce ale některé příspěvky nechat zvýšit, protože příjmy fondu průběžně klesají a poplatky se delší dobu neměnily.

OTÁZKA: HN: Od roku 2017 se navíc o příjmy z poplatků máte dělit s kraji a obcemi. Bude se to sanovat někde jinde?

Určitě to je problém. Fond by neměl hrát jen roli zprostředkujícího subjektu, který administruje pouze evropské peníze. Fond je zřízen zákonem, má vlastní příjem a závazky, jak napomáhat životnímu prostředí. Poplatek by se neměl vnímat jako trest, ale jako příspěvek na lepší životní prostředí. Poplatky vycházejí z legislativy z 90. let, jejich výše je dvacet let stejná a to není v pořádku.

OTÁZKA: HN: Takže budete prosazovat, aby se některé poplatky, které vám odvádějí firmy, zvýšily?

Je to diskuse, kterou vedeme na půdě ministerstva i Poslanecké sněmovny. Bavíme se o plánu konkrétních opatření, která by stabilizovala příjem fondu.

OTÁZKA: HN: A co by se mělo zvednout?

Například poplatek za vypouštění odpadní vody. Je na stejné úrovni od roku 1999. Změnou dosáhneme na možnost větších investic do ochrany povrchových vod.

OTÁZKA: HN: A kromě toho?

Rovněž je k diskusi změna přístupu v odběru podzemních vod a v oblasti skládkování, kde dochází i k případům obcházení stávající legislativy - třeba se nebezpečný odpad klasifikuje jako konstrukční prvek skládky a tím je osvobozen od poplatku. Ale to není jediný směr, protože víme, jak je těžké cokoliv v této věci legislativně prosadit. Chceme jít i cestou, že by fond začal konečně využívat evropské peníze, které by dával jako investici do životního prostředí formou půjček. Tím, že by se půjčky stále točily, tak by to byl stabilní příjem.

OTÁZKA: HN: Že byste už od ledna 2015 mohli fungovat jako určitá banka?

Evropské peníze se dají půjčovat už dnes, ale v podstatě žádné úřady to nedokázaly, protože tu nebyla zkušenost. Má to i své legislativní bariéry, ale věříme, že by se nám to mohlo podařit.

OTÁZKA: HN: Máte zmapované, že by o to byl zájem? Na koho by to bylo mířené?

Máme to zmapované, probíhá ověřování, diskuse o době návratnosti investice v jednotlivých projektech. Jde o to, že celá řada projektů je v nějaké době návratná.

OTÁZKA: HN: A půjčky by byly zaměřené především na firmy?

Ne, nemusí to být jen na firmy, záleží spíše na charakteru projektu.

OTÁZKA: HN: Odkdy by to mohlo být?

Jsme optimisté a věříme, že od příštího roku, v okamžiku, kdy začneme čerpat evropské peníze z nového operačního programu.

OTÁZKA: HN: Co se týče fungování fondu - chystáte nějaké změny?

Změny, které bylo potřeba udělat, proběhly zkraje roku. Fond byl stabilizován jak personálně, tak organizačně, řešíme zjednodušení metodik, rychloobrátkové výzvy a podobně. Za poslední roky se v resortu životního prostředí udála řada nestandardních kroků, které mají podíl na tom, že se nevyčerpaly v loňském roce eurodotace z Operačního programu Životní prostředí - a v letošním roce nás čeká dvojnásobná ztráta oproti loňsku.

OTÁZKA: HN: Kolik to bude?

Loni nenávratně propadlo šest miliard korun a letos hrozí ztráta 13 miliard. S tím nám to předalo předchozí vedení, dostali jsme to v rámci prezentace, kde bylo napsáno: Letos to vypadá na 13 miliard minimálně. My jsme si to ověřili na základě rychlých analýz, že skutečně 13 miliard je číslo, které reálně hrozí, že propadne. Od té doby, co jsme tady, děláme maximum pro to, aby částka byla menší než avizovaných 13 miliard, a není to vůbec jednoduché, čas jde proti nám.

OTÁZKA: HN: Dělal jste náměstka řediteli fondu Petru Štěpánkovi. S ním jste odešel po nástupu Pavla Drobila do čela ministerstva. To byl jeden z prvních kroků...

Úplně prvním krokem bylo odvolání Petra Štěpánka a nástup Libora Michálka. A jeho první krok bylo mé odvolání.

OTÁZKA: HN: Pak jste byl na školství.

Napřed jsem si dal dva měsíce pauzu a pak jsem kývl na nabídku pomoci administraci Operačního programu Výzkum, vývoj a inovace, který byl v roce 2010 v katastrofálním stavu. Tam jsme se opět potkali s Janem Křížem (dnes náměstek ministra životního prostředí - pozn. red.).

OTÁZKA: HN: Vy i Kříž jste taková líheň z dob Martina Bursíka, ne?

Já bych to s nějakou dobou a ani s konkrétními ministry nespojoval. Ve fondu jsem působil od roku 2003, kdy jsem nastoupil jako projektový manažer, kolega Kříž měl na starosti projekty předvstupních fondů. S ním jsme posléze řešili Operační program Infrastruktura v letech 2004 až 2006 a nastavovali a rozjížděli Operační program Životní prostředí. On šel potom na ministerstvo životního prostředí jako ředitel odboru řízení fondů EU, já zůstal ve fondu a měl na starosti projekty jako náměstek ředitele.

OTÁZKA: HN: Na ministerstvu školství jste se ale potkali v "temných časech" Josefa Dobeše.

Přišli jsme v době, kdy tam exministr Dobeš odvolal spoustu lidí a tím v podstatě zastavil operační programy. Postupně se nám podařilo situaci stabilizovat.

OTÁZKA: HN: Vaším náměstkem ve fondu je Leo Steiner, velký kritik rozdělování fondů EU na severu Čech. To byla vaše volba?

Ano, znám Lea díky spolupráci ještě z éry ředitele Petra Štěpánka, byl to kolega náměstek.

OTÁZKA: HN: Takže s tím, že loni kandidoval za KDU-ČSL, to nesouvisí?

Určitě ne.

AUTOR: Luboš Kreč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Lukáše Havlíka

Loni nenávratně propadlo šest miliard korun a letos hrozí ztráta až třinácti miliard.

Petr Valdman
Narodil se v roce 1972, vystudoval Stavební fakultu ČVUT. Do státního fondu nastoupil v roce 2003, od roku 2006 do léta 2010 byl náměstkem ředitele. Odvolal jej nynější senátor Libor Michálek. Po odchodu pracoval na ministerstvu školství a v Technologické agentuře, na obou úřadech měl na starost evropské fondy. Nový ministr životního prostředí jej po svém nástupu jmenoval ředitelem SFŽP od března 2014.