Vláda schválila sankce za neoprávněně získané emisní povolenky

Sankce za neoprávněně získané bezplatné emisní povolenky a povinnost je vracet má zavést novela příslušného zákona, který dnes schválila podle údajů na webu vláda. Pokuta bude pro provozovatele mnohonásobně vyšší než cena povolenky. Novela má především sladit českou legislativu s evropskou.

Příjmy z neoprávněně nabytých bezplatných povolenek mají putovat ze 70 procent do státního rozpočtu, zbývající část do rozpočtu příslušného kraje. Zákon by mohl začít platit od ledna příštího roku, uvádí se v materiálech pro vládu.

Provozovatel, který je zařazen do systému obchodování s emisními povolenkami, je může neoprávněně získat, pokud včas neoznámí změnu v provozu jeho zařízení a nepředá ověřené údaje o emisích. Na povolenky tak nemá nárok a nově je bude muset vrátit. Pokud to neudělá, může mu ministerstvo uložit sankci.

Zákon stanovil výši pokuty za nevrácení neoprávněně přidělené povolenky na 100 eur za kus. Jaká bude celková výše pokut, se podle ministerstva životního prostředí těžko odhaduje. Předpokládá ale, že vzhledem k navrhované vysoké pokutě nebude případů mnoho. Případný celkový příjem pro státní rozpočet a rozpočet krajů může dosáhnout přibližně 26 milionů korun. Celková hodnota přidělovaných povolenek v Česku činí přibližně 3,04 miliardy korun pro 360 provozovatelů s přibližně 26 miliony povolenek. Cena jedné se pohybuje kolem 4,5 eura. Tito znečišťovatelé vypouštějí zhruba 70 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Jde většinou o menší zařízení s nízkými emisemi, jež těsně přesahují práh pro zahrnutí do systému emisního obchodování. V roce 2012 deset procent zařízení vypustilo 85 procent výše zmíněných emisí, 90 procent zařízení je tedy odpovědných za 15 procent celkových emisí.

Současná legislativa povinnost vracení povolenek nijak neupravovala. Ministerstvo zároveň navrhuje zrušit správní třítisícikorunový poplatek za změnu povolení k emisím skleníkových plynů. Přínos z poplatků je podle ministerstva pro státní rozpočet malý.

Při otevření tohoto zákona podle ekologů vždy hrozí, že bude změněn klíč k rozdělení výnosů z povolenek. Nyní jde polovina peněz do státního rozpočtu, větší část zbytku pro Státní fond životního prostředí na program Nová zelená úsporám (NZÚ) a menší pro ministerstvo průmyslu. Jak dnes řekl ČTK energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh, zachován nebo zvýšen by měl být podíl výnosů, které jdou na zateplování domů.

"Program Nová zelená úsporám trpí stabilně nedostatkem peněz, a proto pomáhá snížit účty za fosilní paliva jen zlomku rodin a vytváří jen zlomek pracovních míst, než by mohl," uvedl. Letos je na NZÚ vyčleněna 1,9 miliardy korun. Po prvním měsíci od vyhlášení je zatím na fondu méně žádostí než loni. Celkově se do roku 2020 má do programu dát až 27 miliard korun. Kolik peněz bude ve skutečnosti k dispozici, ale závisí na ceně emisních povolenek, z jejichž prodeje je celý program financován.

Zatím vzhledem k nízké ceně povolenky je podle Koželouha potřeba hledat další zdroje pro ekonomicky a sociálně přínosné programy na zateplování domů. "Nabízí se takto využít dividendy ČEZ a zejména fondy EU. Ministři by tedy měli napnout úsilí tímto směrem," dodal.