Čtvrtek, 25. dubna 2024

Vodárná v Káraném již slouží Praze a okolí již přes 100 let

Vodárná v Káraném již slouží Praze a okolí již přes 100 let

Káranská vodárna byla sice oficiálně spuštěna až 1. ledna 1914, ale na podzim 1913 byla již celá vodárna postavena a probíhal její zkušební provoz. Malou obec Káraný na soutoku Labe a Jizery před sto lety nikdo neznal. Dnes je Káraný symbolem nejlepší vody pro Prahu.

Za sto let existence vodárny v Káraném, tj. od roku 1914 do roku 2013 tu bylo vyrobeno 3 803 475 698 m3 pitné vody. Velkým přínosem pro lokalitu vždy byly pracovní příležitosti. Káranská vodárna zaměstnávala dlouhodobě i celé rodiny. Celkem je známo 28 rodin, jejichž příslušníci pracovali ve vodárně více než padesát let.

Výstavba vodárenského komplexu byla první svého druhu nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Správní rada Společné vodárny (tuto korporaci založily městské obce Král. hlavní město Praha, Karlín, Smíchov, Král. Vinohrady a Žižkov k účelu zřízení, vydržování a správy společné vodárny a společného vodovodu) požádala roku 1900 o posudek projektů na Společnou vodárnu. Stavební rada Adolf Thiem z Lipska se plně postavil za projekt České spořitelny, který nabízel k využití údolní nivy severně, západně a východně od soutoku Labe a Jizery. A. Thiem byl pověřen projektem Společné vodárny a 14. prosince 1902 předložil předběžný projekt, který navrhoval způsob jímání podzemní vody podél Jizery a její dopravy do spotřebiště. Pro artéskou vodu doporučil vybudování odželezovny. Schvalovací řízení bylo dokončeno na konci roku 1904 a 1. října 1905 byl předložen prováděcí projekt. Stavba vodárenského komplexu byla zahájena na sklonku roku 1906. Na výstavbě Společné vodárny se podíleli odborníci a firmy nejen z Českého království či Rakousko-uherské monarchie, ale i z Německa či Francie. Na jednom staveništi se tak sešli špičkoví odborníci evropského formátu.Od roku 1912 postupně probíhaly kolaudace jednotlivých staveb a dodávek, které vyvrcholily oficiálním puštěním pitné vody do pražské vodovodní sítě dne 1. ledna 1914. Vodoprávní kolaudace celého komplexu byla dokončena 30. prosince 1916. Do tohoto data byly vybudovány dva vodojemy v Praze na Floře, 14 km rozvodného potrubí DN 475 až 900 v Praze, 23,3 km výtlačného potrubí DN 1100 Káraný - Praha, dvě shybky DN 1100 pod Labem, jedna odvětrávací věž, hlavní čerpací stanice, administrativní a obytná budova v Káraném, čtyři načerpací stanice, odželezovna artéské vody, 3,8 km železniční vlečky, 29 km násosného potrubí DN 250 až 700, 16,3 km svodného potrubí DN 700 až 1200, sedm shybek DN 400 až 1000 pod Jizerou, 10 km odvzdušňovacího potrubí DN 100, deset sběren vody, 45 vstupních šachet a 7 stupňových šachet na svodném potrubí, 651 trubních studní, 7 artéských studní, 6 odvzdušňovacích věží a další pomocná zařízení a stavby.

Po roce 1914 byla v Káranské vodárně pitná voda získávána dvěma způsoby - přirozenou infiltrací a z artéských studní. Čerpání vody do Prahy zajišťovala hlavní strojovna parními stroji s dvojčinnými plunžrovými čerpadly, které tlačily vodu do 23 km dlouhého výtlačného řadu a překonávaly přitom výšku více než 120 m.

Ve 30. letech 20. století byl postaven druhý výtlačný řad DN 1100 do Prahy a železobetonový most přes Jizeru. Ve 40. letech došlo ke zvýšení kapacity provedením dalších artéských vrtů. V letech 1965 až 1969 byla vybudována umělá infiltrace o výkonu 900 l/s, což zdvojnásobilo kapacitu celého vodárenského komplexu. Nová odželezovna artéské vody postavená v 70. letech nahradila dosluhující objekt. Od roku 1968 je v provozu umělá infiltrace. Od roku 1986 do roku 1993 byl stavěn třetí výtlačný řad DN 1600 do pražského vodojemu Ládví a vybudovány nové studňové řady pro podchycení úniků z umělé infiltrace. V letech 1996 a 2001 byla v hlavní čerpací stanici vyměněna dvě hlavní čerpadla za nová s regulovanými pohony, zřízen nový velín a postupně rekonstruovány rozvodny. Od roku 2005 je v provozu řídící systém, který ovládá technologie umělé infiltrace z velínu v Káraném. Rekonstrukce filtrace a čerpací stanice proběhla v letech 2011 - 2012.

Vlastníci vodárny jsou dva: historické vodárenské zařízení vybudované do roku 1948 je majetkem Hlavního města Prahy, majetek pořízený po tomto datu vlastní akciová společnost Zdroj pitné vody Káraný, sdružující obce Hlavní město Praha, Čelákovice, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Lázně Toušeň, Nehvizdy, Zeleneč, Zápy, Káraný, Bořanovice a Dřevčice.

ZDROJ: http://www.nase-voda.cz/

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů