Co jsou to geopolymery a jejich využití v oblasti odpadového hospdářství

Starověké stavby nás udivují nejen svou technickou nebo uměleckou jedinečností, ale především dlouhodobou stálostí použitých materiálů, která je dána chemickým a fázovým složením stavebního materiálu.
Archeologické nálezy u měst Ur a Chaldees ukázaly, že cihly zde byly připravovány ze směsi popele a vápna. Ve starověkém Římě se jako materiál na výrobu stavebních hmot začal využívat sopečný produkt - pucolán. Tento typ stavební hmoty se již velice podobal modernímu, který byl v roce 1824 patentován Josephem Aspdinem. Na počátku dvacátého století se začíná vědecký svět zabývat tzv. alkalicky aktivovanými cementy. S postupem výzkumu v této oblasti se v USA začal objevovat termín chemicky vázaná keramika.

Použití zásaditých roztoků pro stimulaci latentních hydraulických vlastností různých materiálů má tedy dlouhou historii. V současnosti jsou však tyto látky v betonech nepřijatelné, a to z důvodu alkalického rozpínání, způsobujícího praskání betonů.

Pojem chemicky vázaná keramika (CBCs - chemically bonded ceramics) se vztahuje především na způsob vzniku vazeb při chemické reakci mezi kapalnou a pevnou fází za nízkých teplot, oproti tavným nebo slinovacím procesům. CBCs lze na základě rozdílných reakčních mechanismů, které jsou uvedeny na obr. 1, rozdělit na tři hlavní skupiny. Hranice mezi jednotlivými typy nejsou ostré, proto lze připravit i hybridní systémy.

Jak je patrné, nebylo názvosloví v této oblasti jednoznačné. Každé pracoviště, které se zabývalo těmito materiály, si zavedlo vlastní název. Tak dnes pro stejný materiál, existuje několik různých označení: CBC, hydrokeramika, alkalicky aktivované cementy, gruntocementy, aj.

V sedmdesátých letech minulého století založil ve Francii prof. Joseph Davidovits výzkumný ústav Cordi-Geopolymere a začal se zabývat výzkumem a vývojem anorganických polymerů na bázi metakaolinitu, které nazval geopolymery. Výzkum a vývoj těchto materiá-lů byl zpočátku zaměřen především na nahrazení organických polymerů za anorganické polymery (geopolymery). Plasty byly hlavní příčinou vzniku nebezpečných zplodin při požárech a přispívaly také nemalou měrou jejich šíření.

CO JE TO GEOPOLYMER?

Název geopolymer v prvé řadě popisuje způsob přípravy materiálu (GEOsyntéza) a dále pak využívá analogického přirovnání výsledného produktu k běžně používanému materiálu, jakým jsou plasty (POLYMER).Více čtěte na: http://biom.cz/cz/zpravy-z-tisku/geopolymery-a-jejich-pouziti-pro-nakladani-s-odpady

ZDROJ: Biom.cz