zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energetika v ČR: komplexní rozvoj, nebo rekonstrukce částí?

20.06.2014
Energie
Energetika v ČR: komplexní rozvoj, nebo rekonstrukce částí?

Stále častěji nás média zahrnují informacemi o energetice, uhlí, jaderných elektrárnách, emisích, teplárenství, plynu, ekologii apod. Bohužel většinou jen o některém z jednotlivých úseků. Důležité však je chápat odvětví jako celek.

Energetika je jako jeden z nejvýznamnějších národohospodářských oborů zatížena dlouhodobostí rozvoje, komplikovaným povolováním staveb zdrojů a sítí, měnícími se podmínkami, neurčitostí ekonomických informací pro technokratické rozhodování. Toto odvětví uspokojuje masovou potřebu a ovlivňuje sociálně ekonomické klima a přírodu v území. Proto vždy více či méně bylo, je a bude více než jiná odvětví pod politickým vlivem.

Dosud jsme v ČR, a možná i v některých členských státech EU, mohli strategická rozhodnutí na úrovni decizní sféry bez vážných důsledků postupně odsouvat. Bylo dost času diskutovat o liberalizaci, privatizaci, emisním obchodování, harmonizaci právního rámce České republiky a EU. Odvětví bylo technicky i organizačně schopné uspokojovat veškerou celospolečenskou poptávku.

Strategická rozhodnutí odvětví bezpodmínečně nepotřebovalo a byla-li k nim nutná shoda z úrovně vlastníků, manažerů, státní správy a politiků, ani se jich nedočkalo. Jsou to rozhodnutí bolestivá a přinášející efekt až příštím generacím. Zdá se však, že situace si taková rozhodnutí vynutila. Poslední opravdová strategická rozhodnutí o komplexu energetiky totiž učinili naši předchůdci.

Rezervy jsou vyčerpány

Většina z toho, co postavily minulé generace od druhé světové války do konce minulého století, dožívá či dožilo. Pouze když to situace nebo evropská legislativa nutně vyžadovala, také se opravovalo.

Do roku 2020 lze pro vyrovnání nabídky a poptávky na trhu s elektřinou počítat pouze s nasazením paroplynového zdroje (PPC) Počerady 840 MW a hnědouhelného bloku Ledvice 660 MW.

Stav české energetiky tak lze přirovnat k situaci dálnice D 1. Je na ní vidět, že zanedbání rozvoje celku nutně vyvolá nic neřešící rekonstrukci těch nejslabších úseků, případně výstavbu úseků, jejichž plné využití bude umožněno až s naplněním celkové očekávané koncepce dálniční sítě.

V ČR máme k dispozici řadu koncepčních materiálů o uhlí, plynu, elektřině, teplárnách a elektrárnách od jaderných až k solárním. Zákon ukládá operátorovi trhu vydávat analýzu Dlouhodobé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu. Ta obsahuje i návrhy opatření k dlouhodobému výhledu.

V roce 2008 vláda spolupracovala s expertní komisí, následující vlády opakovaně aktualizovaly a projednávaly státní energetické koncepce zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Analytických a shrnujících materiálů je, zdá se, dostatek. Z nich plynoucích rozhodování však je minimum.

Rozhodnutí je třeba činit ve shora připomenuté shodě ekonomiky a politiky. Jsou to povětšinou rozhodnutí aktuálně bolestivá, dopadající na celou společnost. Navíc efekt či úspěch mohou využít až příští generace, takže na první pohled je efekt záporný.


Z nabízených analýz a jejich oponentur lze konstatovat, že závěry ukazují, že:

-- dochází k útlumu výroby elektřiny a tepla v hnědouhelných zdrojích,

-- postupně dochází palivo pro většinu stávajících uhelných tepláren,

-- obnovitelné zdroje a tzv. decentralizované výrobní zdroje elektřiny, včetně smart grids, pomohou jen částečně,

-- výstavba sítí je komplikovaná a pomalá s ohledem na povolovací procesy liniových staveb,

-- blíží se rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany,

-- dostavba jaderné elektrárny Temelín je odložena,

-- zajištění dodávek plynu z dlouhodobého hlediska bude vždy rizikové z důvodu nedostatku vlastních zdrojů a geopolitické závislosti na východních zemích,

-- v období 2025 až 2030 budeme bez investic do výstavby nových zdrojů nebo prodlužování provozu stávajících krýt potřebu importem elektřiny, aniž víme odkud.

Je pochopitelné, že pro mnohé jsou právě tyto části analýz často i vděčným tématem k polemice o potřebnosti nebo nepotřebnosti nově instalovaného výkonu v soustavě. Pokud vyplývají z diskusí vůbec nějaké závěry, nejsou bohužel dostatečně následovány rozhodnutím.

Co nám tyto analýzy říkají o rozvoji vybrané části zdrojové základny - jaderných a uhelných energetických zdrojích?

Jaderná energetické zdroje

V oblasti jaderných elektráren se analýzy zaměřují na dvě klíčové oblasti:

-- pokračování v provozu stávajících bloků elektrárny Dukovany (EDU1-4),

-- eventuální další bloky v Temelíně nebo Dukovanech.

Z hlediska pokračování provozu EDU1- -4 mohou být problematické zejména vlivy nové legislativy v oblasti jaderné bezpečnosti a tlak na zamezení dlouhodobého provozu jaderných elektráren, které se blíží ke své projektované životnosti, nebo ji překročily. Podmínky jaderné bezpečnosti a tlak okolních "nejaderných" států mohou zkomplikovat i situaci jaderných elektráren na Slovensku a v Maďarsku.

Rozhodování v oblasti nových jaderných zdrojů zdaleka není rozhodnutím investora a je komplikované také z hlediska ekonomiky provozu a s ohledem na současný stav trhu s elektřinou. Dostavba JE Temelín není investorem finančně připravena a kromě EIA nemá ani žádné povolení. Rozšíření JE Dukovany je ve fázi úvah a investor bude řešit v přípravě výstavby stejné problémy, jaké řešil při plánované dostavbě JE Temelín.

Dopad do výroby elektřiny při odstavení EDU1-4 a neuvedení ETE3-4 do provozu znamená možný úbytek 32 TWh/rok v elektrizační soustavě, která má dnešní hrubou spotřebu na úrovni cca 70 TWh/rok (59 TWh netto spotřeba).

Klasické energetické zdroje

V oblasti spalovacích zdrojů je limitující situace v těžbě hnědého uhlí. Dostupnost tohoto dominantního paliva v energetice ČR bude v období do roku 2030 ovlivněna:

-- ukončením těžby vysoce výhřevného hnědého uhlí v lomu ČSA (do roku 2022) za předpokladu tzv. neprolomení limitů,

-- postupným útlumem těžby hnědého uhlí na všech ostatních lomech v ČR.

Celkově dojde k poklesu těžby hnědého uhlí mezi lety 2013 až 2030 o téměř 40 % (energie v palivu).

Z provedených analýz vyplývá postupný útlum výroby elektřiny z hnědého uhlí v období let 2016 až 2024. Z porovnání výroby let 2016 a 2024 je patrný pokles výroby o:

-- 8,5 TWh/rok v případě, kdy by při dodávkách uhlí byly preferovány smluvní a vlastnické vztahy mezi uhelnými společnostmi a vlastníky zdrojů,

-- 13,5 TWh/rok v případě, kdy by při dodávkách uhlí bylo preferováno udržení výroby tepla z hnědého uhlí.

Útlum těžby hnědého uhlí je problematický především z hlediska budoucí výroby tepla. Z provedených analýz je patrné, že do roku 2024 poklesne výroba tepla z hnědého uhlí o cca 25 PJ, což je téměř polovina stávající produkce. To platí pro případ, kdy dodávky uhlí budou vycházet ze současných smluvních a vlastnických vztahů a neprosadí se opatření pro přednostní dodávky uhlí pro teplárenství.

Další rizika identifikovaná v analýzách

Současné podmínky podnikání v elektroenergetice jsou pro provozovatele a investory nepodporovaných zdrojů značně ztížené nízkou cenou elektřiny na velkoobchodních trzích, způsobenou zejména:

-- netržní masivní podporou zvýhodňující výrobu z obnovitelných zdrojů a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla,

-- deformací velkoobchodních trhů s elektřinou shora uvedenou podporou i uměle vytvořeným trhem s emisními povolenkami a dalšími netržními zásahy,

-- mrtvým trhem s uměle vytvořeným virtuálním produktem - s povolenkami CO2.

Tyto vlivy se projevují neochotou investorů k investicím do nepodporovaných zdrojů a sníženou rentabilitou nepodporovaných zdrojů, odkládáním údržby, prodeji a v některých případech až k odstavení stávajících zdrojů.

Důsledkem je v horizontu patnácti let:

-- nedostatek nabídky elektřiny z tuzemských výrobních zdrojů,

-- z jaderných elektráren o cca 32 TWh ročně,

-- z hnědouhelných zdrojů o cca 8,5 až 13,5 TWh ročně,

-- prudké snížení dodávek tepla na přelomu dvacátých let při ukončení těžby v lomu ČSA a postupném útlumu těžby na dalších lomech s uhlím vhodným pro teplárenství,

-- dlouhodobý provoz teplárenských zdrojů na úrovni vynucené (minimální) výroby elektřiny, tj. předpoklad preference tepla nemusí být dlouhodobě udržitelný z důvodů ekonomiky jednotlivých teplárenských zdrojů,

-- nákladný a zřejmě nutný přechod stávajících a v budoucnu provozovatelných výrobních zdrojů na jiná primární paliva v souvislosti s předpokládaným nedostatkem hnědého uhlí na trhu,

* v oblasti dodávek tepla ohrožení jak domácností, tak průmyslu, který je vázaný na lokálně dodávané teplo z centrálních systémů.

Závěr

Ve všech existujících dokumentech ke dlouhodobé strategii nejméně do roku 2030 a zřejmě i v těch, které v budoucnu vzniknou, budeme nacházet vznešené cíle jako:

-- bezpečnost dodávek elektřiny, plynu a tepla,

-- soběstačnost dodávek elektřiny a tepla,

-- používání vybudovaných systémů centrálního zásobování teplem,

-- využívání tuzemských primárních energetických zdrojů,

Tyto dokumenty by však také měly klást otázky a zároveň se pokusit na ně odpovědět:

-- jak budeme spolupracovat s energetikou v rámci EU a se sousedními zeměmi zejména?

-- jaký bude očekávaný vývoj poptávky po elektřině a plynu v ČR a na trhu EU?

-- jaké chceme zásobování elektřinou a teplem v ČR?

-- jak nám pomohou obnovitelné zdroje a decentralizovaná výroba?

-- jak budeme využívat zbývající primární tuzemské palivo?

-- jak budeme využívat primární energetické zdroje?

-- jaké investice jsou nutné do energetické infrastruktury?

-- jak a proč snižovat emise CO2?

-- jak se energetická soustava a trh vyrovná s tím, že nevíme, kdy se současná exportní energetická soustava bude muset řídit jako energetika a trh závislé na dovozu.


Nestačí však jen na výše položené otázky správně odpovědět. Je potřebné přinášet konkrétní rozhodování činěná na základě navržených koncepcí, se všemi vazbami mezi uhlím, plynem, teplem, kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, kondenzační výrobou elektřiny z klasických a jaderných zdrojů, principiální rozhodování rychleji než dílčí. To vše odvážně a bez nároku na okamžitý úspěch.

Toto odvětví se nemá právo schovávat za krátkodobé ekonomické parametry, často viděné současnýma očima v rámci nynějších reality, které nemají nic společného se strategií na dalších 40 až 60 let.


AUTOR: Jiří Šťastný
Autor je předseda představenstva OTE

Více informací
o možném budoucím výhledu vývoje elektroenergetiky a plynárenství ČR -http://ote-cr.cz/statistika/ dlouhodoba-rovnovaha/ dlouhodoba-rovnovaha/

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí