V Česku se plánují stanice na LNG

Například společnost UPS má od počátku letošního roku v USA již 1200 tahačů poháněných tímto palivem. O to hrozivěji pak vychází srovnání této soukromé firmy s celou Evropskou unií, kde je v tuto chvíli registrováno pouhých 500 LNG vozidel. Díky expandující síti stanic by jich však brzy mohlo po evropských silnicích jezdit daleko více.

Jedním z hlavních důvodů, proč není v evropské dopravě zkapalněný zemní plyn tolik využívaný, je nedostatečná infrastruktura. Současná síť 70 stanic je příliš málo i přesto, že kamiony poháněné LNG mají už poměrně velkou dojezdovou vzdálenost, a tím pádem nepotřebují tak často čerpat palivo. Do roku 2016 by však mělo po celé Evropě přibýt dalších 50 stanic. Podíl na tom má schválení Směrnice o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva, která stanovila i maximální vzdálenost mezi plnicími stanicemi LNG na 400 kilometrů a také povinnost členských států do dvou let vytvořit vlastní plán na podporu alternativních paliv.

Vybudování několika LNG stanic v České republice a na Slovensku plánuje společnost Gazprom Germania s organizační a technickou podporou společnosti Vemex, která se zabývá dodávkami plynu a stavbou stanic se stlačeným zemím plynem (CNG). "Do pěti až deseti let by se měl zkapalněný zemní plyn v České republice začít využívat velmi výrazně, a to zejména pro nákladní dopravu. Ve střednědobém horizontu bude počet vozidel dálkové přepravy na LNG velmi rychle přibývat, protože zde jsou úspory pro dopravní společnosti opravdu výrazné a návratnost velmi krátká," předpovídá Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex.

DOJEZD AŽ TISÍC KILOMETRŮ

Zkapalněný zemní plyn má jako palivo pro nákladní dopravu celou řadu předností. Jednou z nich je (ve srovnání s ostatními tzv. ekologickými palivy, jako je CNG nebo elektrický pohon) poměrně vysoká dojezdová vzdálenost kamionu s plnou nádrží. "V současnosti je na trhu řada CNG tahačů, jejichž dojezd se pohybuje okolo čtyř set kilometrů, což pro dopravce není žádná sláva. Potřebují dojezd alespoň tisíc kilometrů, aby měli dostatečně velký akční rádius. Proto, pokud budou mít možnost, tak se ke zkapalněnému zemnímu plynu přikloní spíše než k CNG," říká Marcel Eder, jednatel společnosti Eco Power Energy.

Vyšší dojezdová vzdálenost je způsobená nižším objemem paliva. Zkapalněním se objem zemního plynu zmenší třikrát více než jeho stlačením. Vůz na zkapalněný plyn tak ujede třikrát větší vzdálenost než vůz se stejně velkou nádrží na CNG. Cena paliv se přitom nijak výrazně neliší. Srovnatelná je také doba plnění nádrže, která trvá podobně dlouho jako plnění nádrže naftou. Další výhodou je také ekologičnost provozu. LNG je stejně jako CNG poměrně čisté palivo s minimem škodlivých emisí. Je to také palivo, jehož cena bude v nadcházejících letech nejspíš stálá, protože celosvětové zásoby zemního plynu jsou obrovské. Plyn ve všech aktuálně zmapovaných zdrojích by i přes narůstající spotřebu měl vystačit několik stovek let.

Nevýhody použití LNG pak vyplývají především z faktu, že je potřeba toto palivo uchovávat při extrémně nízkých teplotách. Ve zkapalněném stavu má plyn -162 °C, a při čerpání paliva je proto nutné nosit rukavice. Z důvodu postupné změny teplot také dochází k odparu paliva z nádrže v případě delší odstávky vozidla. K těm by ale v případě flotily kamionů, která by správně měla být neustále v pohybu, nemělo docházet. Ve chvíli, kdy bude Evropa pokryta dostatečnou sítí stanic, by tyto překážky rozhodně neměly rozšíření LNG stát v cestě.

JAK SPLNIT EURO 6

Zkapalněný plyn se zatím v evropské dálkové nákladní dopravě prosazuje velice pomalu. Registrováno je v celé Evropské unii jen okolo 500 LNG vozidel, z nichž na 80 procent je v Británii a Beneluxu, zbytek připadá na Francii, Itálii, Polsko, Skandinávii a Španělsko. V České republice zatím není registrováno žádné LNG vozidlo.

"Jsem hluboce přesvědčen, že v budoucnu bude LNG v Evropě rozšířeno přinejmenším podobně jako ve Spojených státech. Tamní dopravci se rozhodli pro zkapalněný plyn především kvůli obrovské výhodě v podobě dojezdové vzdálenosti 900 kilometrů a výš," vysvětluje Hugo Kysilka s tím, že stavbu LNG stanic bere především jako službu dopravcům, kteří se budou muset od začátku roku 2016 vypořádat se splněním emisní normy Euro 6. Dopravci si tak budou moci vybrat mezi tahači s novými naftovými motory a alternativou v podobě vozů na zkapalněný zemní plyn.

Česká republika má pro širší zavedení LNG dobré předpoklady, protože leží ve středu Evropy a přes její území projíždí velká část evropské dopravy. Gazprom Germania má ve svém programu vybudování dvou až tří stanic v České republice a maximálně dvou stanic na Slovensku. Co se týká lokalit, v současnosti má Vemex vyhlédnutá čtyři logistická centra, v jejichž blízkosti by LNG stanice mohli postavit. Jedna stanice by měla být ve Zdibech a jedna na dálnici D1. Další stanici pak má v okolí Brna v plánu stavět společnost E.ON.

"Musíme spolupracovat, protože naše vize v České republice počítá se třemi stanicemi na všech hlavních tazích. Tedy na dálnicích směrem na Polsko, Slovensko a Německo. Pokud by se podařilo, že tady v roce 2017 budou již tři funkční stanice, tak mohou logistické firmy už dnes přemýšlet nad tím, zda nechtějí za pár let jezdit na LNG," uzavírá Hugo Kysilka.

AUTOR: Vojtěch Kolář