Interní kontrola - chemické látky ve zdravotnických zařízeních

Základním právním rámcem v oblasti interních kontrol je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, který udává základní rámec kontrol v oblasti BOZP. Dalším rozšiřujícím právním předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění. V případě nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi je důležitým právním předpisem zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění (§ 44a, b). Rámcový výčet základních právních předpisů zakončuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění. Strukturní náležitosti jakož i soulad s právními předpisy zabezpečí implementace aktuálního systému ISO 9001 nebo ISO 14001 do podmínek organizace.

Interní kontrolu můžeme obecně strukturovat např. do následující podoby:

• nadefinování tématu (předmětu) kontrolního procesu;
• rekognoskace a shromáždění potřebných datových zdrojů pro provedení kontroly (informační zdroje závisí na předmětu a povaze podnikatelské činnosti organizace - mohou nabývat např. elektronické či písemné podoby);
• provést kontrolu správnosti získaných dat;
• na základě shromážděných dat a stanovených kritériích provést hodnocení;
• nadefinování závěrečných zpráv, případně navržení nápravných opatření k odstranění zjištěných neshod;
• zabezpečení provedení kontroly ke zjištění stavu.

Jeden z možných praktických způsobů kontroly chemických látek ve zdravotnických zařízeních:

1. vizuální kontrola;

1.1. kontrola označení - dle pravidel nařízení CLP (originální etiketa);

1.2. kontrola uložení - vybraná místa (hořlaviny -> plechové skříně; ostatní látky odděleně; hořlaviny by se neměly skladovat s prostředky podporujícími hoření);

1.3. kontrola dokumentace - bezpečnostní listy látek, bezpečnostní pravidla;

2. dotazování, pohovor se zaměstnanci (týká se především vedoucích a odpovědných pracovníků);

2.1. provádí se i v rámci periodických školení (vypracovává se záznam);

3. zhodnocení kontrolního procesu a navržení nápravných opatření;

3.1. zpravidla se provádí jednou ročně (minimálně) a v tomto intervalu se provádí i zpětná kontrola;

4. vedení záznamové dokumentace o výsledcích a navržených opatřeních.

Kontrola by se měla soustředit především na možné přelévání jednotlivých tekutin (chemikálií) do jiných zpravidla menších nádob, které ovšem musí být označeny (viz. nařízení CLP). V případě toxických a vysoko toxických látek je nezbytné kontrolovat také přijaté a vydané množství (viz. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění; § 44a). Dále je nutné zabezpečit součinnost při kontrole, které se účastní více subjektů (např. bezpečnostní prověrky, kterých se účastní nejenom bezpečnostní technik, ale třeba i ekolog). Důležitost interních kontrol je vhodné zdůrazňovat na periodických i vstupních školeních a nejenom tímto způsobem zajišťovat preventivní připravenost osob pracujících ve zdravotnickém zařízení.

Autor: Lukáš Žaludek