Finsko se chce zbavit ropy a uhlí

Finsko, kde více než dvě třetiny řídce obydleného území zaujímají lesy, chystá velké změny ve struktuře své energetiky. Dosud v ní hraje s téměř třetinovým podílem na primární spotřebě energie prim ropa, dovážená hlavně z Norska a Ruska. Nyní vláda v Helsinkách určila cíl vyrábět v roce 2030 nejméně polovinu veškeré energie z obnovitelných zdrojů, včetně biomasy, kterou skýtají lesy. Podíl ropy na primární spotřebě energie hodlá snížit alespoň o polovinu. A uhlí, jehož podíl nyní činí zhruba sedminu, má z energetické bilance během 15 let zcela zmizet.

Ropu a uhlí značnou měrou nahradí jádro. Finsko v současné době provozuje čtyři jaderné bloky s celkovým instalovaným výkonem 2741 megawattů a ve výstavbě je jeden s plánovaným výkonem 1700 megawatt. Další o výkonu 1200 megawattů se plánuje. "Rozhodně se nebudeme pokoušet vyřazovat jaderné bloky předčasně z provozu," říká JukkaLeskelä ze Svazu finské energetiky (Finenergy). Jak dodává, Finové se jádra nebojí, neboť s ním mají dobré zkušenosti.

Finsko hodně investuje také do rozvoje solární energetiky, jejíž podíl na výrobě elektřiny je zatím velice nízký - necelé jedno procento. "Jistě, nikdo nebude jezdit za sluncem do naší země, jejíž nejsevernější oblasti jsou bez slunečního svitu jednapadesát dnů v roce. Ale o to déle tam svítí během léta," podotýká Leskelä.

Velice rychle roste i výkon větrných parků, jejichž přínos k výrobě elektřiny představuje asi půldruhého procenta. "Je dobře, že jsme se do výstavby větrné energetiky pustili později než třeba Němci nebo Dánové. Technologie během doby pokročila, takže větrníky, které nyní instalujeme, jsou schopny provozu i v drsných arktických podmínkách. Jejich rotory se mohou točit také vysoko nad rozlehlými lesy," konstatuje JussiVanhanen, šéf společnosti Cleantech, jež pomáhá v rozjezdu energetickým start-upům.

Spotřeba primární energie ve Finsku (v přepočtu na ropu, milionů tun)

Pro srovnání: Česko

Zdroj. Statistická ročenka britského koncernu BP