Pátek, 29. března 2024

Biotechnologie, ekologické zemědělství a lidová moudrost

Biotechnologie, ekologické zemědělství a lidová moudrost

Kdo navštívil průmyslový velkochov drůbeže a není výjimečně otrlý, musí se stát příznivcem ekologického zemědělství. Stejně tam vede úvaha, proč nenajdeme v chodbičkách v mezi cvrčka, neslyšíme křepelčino pětpeněz a koukol patří mezi ohrožené rostliny. Jenže platí i lidová moudrost, že s vaničkou se nemá vylévat dítě a všeho moc škodí.

Dojem z velkochovu a osud koukolu vzbuzují emoce. Zemědělství musí (nejen) nasytit lidstvo a nedá se provozovat jinak nežli racionálně. Emoce a ideologie nejsou ta pravá vodítka. Je mile nostalgické chtít, aby se rodná hrouda obdělávala jako za našich pradědů, jenže tehdy po planetě Zemi pobíhala polovina dnešního počtu človíčků a ještě hodně z nich mělo hlad.
Historie učí, že vylepšení situace lidské populace přicházelo s novými vynálezy: ruchadlo, Mendelovy zákony, chemie, přenesené a hybridní plodiny. Hnojiva a chemie podstatně zvýšily výnosy, jenže lidí přibylo a zemědělské půdy ubylo. Další hnojiva a další chemie to nespraví. Máme povinnost podívat se po novém ruchadle nebo po podobném pomocníku. Tím je dnes molekulární genetika a biotechnologie jako její vykonavatelka.

Biotechnologie umožňuje bez chemie bránit úrodu před hmyzími škůdci i před chorobami, nabízí šetrné, snadno rozložitelné herbicidy, ušetřit na orbě a dokonce vylepšit hodnotu plodin. Tedy cíle velmi příbuzné ekologickému zemědělství. Emeritní profesor Nikolaus Ammann, známý ředitel botanické zahrady v Bernu, publikoval v New Biotechnology velmi konzistentní projekt integrovaného ekologického zemědělství s využitím transgenních (geneticky modifikovaných) plodin.

Proč tedy ekologičtí zemědělci tak úpěnlivě trvají na pravidlu „bez GMO"? Obvykle slýcháme ušlechtilé argumenty se značkou následníka britského trůnu a legislativně potvrzené bruselskými úředníky, že lidské míchání genů je proti přírodě případně Bohu (podle potřeby). Švýcaři dokonce vymysleli důstojnost rostlin. Jenže se nesmíme zeptat hlasatele těchto ethických argumentů, zda pěstuje tritikále nebo ječmen Diamat - radiační mutant.

Upřímnější byla reakce po návrhu minulého komisaře pro zemědělství Franze Fischlera, aby eko-zemědělec mohl mít neúmyslně až 0,9% transgenu v produktu. Ozvaly se protesty: „zákazníci by ztratili důvěru". Tento moudrý Rakušan také trval na tom, že pravidla koexistence, která mají eko-zemědělce chránit před „kontaminací" transgeny, je záležitost pouze ryze ekonomická. A to je ono šídlo v pytli.

Oblíbený autor některých našich předních politiků Friedrich von Hayek říkal: „věci jsou tím, co si člověk myslí, že jsou." Když jsem přijel v roce 1962 do Michiganu a nakupoval si do kuchyně suroviny, v obchodech byla pouze běloskvoucí vejce. Přátelé mi vysvětlili, že jen bílé vejce je ušlechtilé, civilizované, tudíž bezpečné a zdravé. Při návštěvě v roce 1980 v obchodě byla kupodivu jen hnědá vejce. A vysvětlení? Hnědá vejce jsou „rural", tedy venkovská (u nás by se řeklo ekologická) a tudíž mimořádně zdravá, plná vitamínů a slunce, kdežto ta bílá jsou „umělá".

Vrátíme-li se k jadrné moudrosti našeho lidu, ta říká, že za blbost se platí. Dohromady se zjištěním Eurobarometru, že čtyři z deseti Evropanů nevěří, že v běžné plodině jsou nějaké geny, protože ty jsou jen v GMO, a že polovina se obává takový GMO sníst, protože je přesvědčena, že se změní jeho/její dědičnost, vidíme, že potenciálních plátců zmíněné daně je bohatě. Jde jen o to, kdo ji bude inkasovat. A protože hloupý kdo dává a hloupější, kdo nebere, - máme vysvětlení, proč eko-zemědělci tak lpí na firmě „bez GMO".

Je to marketingově zcela v pořádku, ani ethicky nelze takové motivaci nic vytknout. Kdybychom ji považovali za nepřípustnou, museli bychom zrušit polovinu reklamního byznysu. A navíc je taková situace optimistická, neboť každá pověra časem uvadne. Přátelé v Itálii mi líčili, jak u nich sedláci vytrhávali hybridní kukuřici sssjako „nepřirozenou". To byl prohřešek proti božím pravidlům. Jenže bylo i šídlo v pytli: osivo se muselo každý rok kupovat, hybrid se přesívat nedá. Dnes samozřejmě a rádi pěstují hybridy. Takže až dojdou do podobného evolučního stadia GMO, budou se eko-zemědělci chlubit, jak jím pomáhají bojovat proti tomu zlořádu chemie.

Autor: Jaroslav Drobník

Zdroj: http://www.gate2biotech.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů