Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Energetický trh: konkurenci prosazují soutěžní úřady

04.06.2010  |  zdroj: HN  |  42× přečteno      vytisknout článek

Zásadní je nepřetržitost a kvalita dodávek jednotlivých energií

Česká energetika a hospodářská soutěž je bezpochyby žhavé téma. Největší transakce na českém trhu za minulý rok, prodej opatovické elektrárny Brity z International Power skupině J&T, spustila v české energetice významné vlastnické změny.

Na konci babího léta proběhla "neohlášená" návštěva úředníků z Evropské komise (tzv. dawn raid) mj. ve společnosti ČEZ - a zřejmě nevyvolala moc radosti. Komise český trh i jinak bedlivě sleduje a dobře zná z nedávných oznámení významných fúzí a akvizic.
Nelze také přehlédnout úspěšné vyjednávání českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), v rámci něhož se RWE (Rheinisch-Westfälisches Elektrizitätswerk) zavázala zpřístupnit podstatnou část kapacity svých podzemních zásobníků plynu a zkrátit dobu rezervace pro společnosti z vlastní skupiny.

Tyto a další příklady ukazují, že česká energetika zůstane pro soutěžní úřady (a samozřejmě i pro naši advokátní praxi) krajně zajímavé téma.

Současný model energetiky: příběh s nejasným koncem

Pro pochopení současného stavu velmi krátce o předchozím vývoji liberalizace energetiky. Po druhé světové válce došlo ke konsolidaci a vytvoření "vertikálně integrovaných" národních monopolů kontrolovaných státem. Výhodou tohoto modelu bylo dlouhodobé zajištění dostatečných investic do rozvoje energetické infrastruktury a bezpečnost dodávek.

Cena za energii byla obvykle stanovována přímo státem na základě historických nákladů a vstup nových hráčů na trh byl omezen či vyloučen. Energetika byla prakticky vyňata z působnosti soutěžního práva.

Ropná krize v 70. letech dvacátého století vyvolala mj. tlak na liberalizaci energetiky. Z ekonomických a částečně politických důvodů byl tradiční státní monopol postupně opuštěn a došlo k otevření energetiky soutěži. V rámci Evropského společenství byla tato éra završena přijetím tzv. prvního, druhého a v nedávné době třetího balíčku liberalizačních opatření.

Vývoj ovlivnily i kalifornská krize a pád Enronu, vedoucí k většímu důrazu na bezpečnost dodávek a přijetí efektivnějších regulatorních opatření využitelných k prevenci potíží v dodávkách zákazníkům a k ochraně spotřebitelů.

V této fázi je i česká energetika, jejíž liberalizace proběhla formálně již před čtyřmi lety a nyní očekáváme začlenění tzv. "třetího balíčku" do českého práva. Málokdo přitom pochybuje o tom, že ekonomický efekt liberalizace se v České republice zatím dostatečně neprojevil.

Zákazníci si měli užívat nižších, "férových", cen, namísto toho se dočkali jejich růstu. Role nových hráčů na trhu roste velmi pomalu, trhy jednotlivých členských států EU nejsou zcela propojeny a trh není dostatečně průhledný.

Jak vyplývá z nedávné zprávy Evropské komise o sektorovém šetření v energetice, nejde zdaleka jen o problém české energetiky. Evropská komise obecně identifikovala jako zásadní problémy existenci následníků původních státních monopolů, omezenost přeshraničních přenosových profilů, nedostatečné oddělení výrobních a přenosových kapacit a netransparentnost jednotlivých trhů a cenotvorby.

Proč je energetika tak jiná

Z pohledu českého a evropského soutěžního práva se energetika odlišuje od ostatních sektorů, a to z regulatorního i technického hlediska.

Z pohledu základního regulatorního rámce je v energetice třeba balancovat mezi třemi důležitými "veřejnými zájmy", které si často mohou odporovat:

1. podpora hospodářské soutěže,

2. zajištění bezpečnosti dodávek (při vzrůstající závislosti na mimoevropských zdrojích surovin),

3. ochrana životního prostředí.

Bezpečnost je skloňována zejména u dodávek zemního plynu a ropy, ale souvisí úzce i s investicemi do výrobních zdrojů a přenosových soustav. Ochrana životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů se pak promítá do masivní podpory obnovitelných zdrojů energie.

Ačkoliv zájem na účinné hospodářské soutěži v rámci liberalizace vnitřního energetického trhu EU do jisté míry převažoval nad dvěma ostatními zájmy, v dnešní době se zdá být poněkud na ústupu a v každém případě je třeba tuto trojici zájmů vždy hodnotit společně.

Bývalý evropský komisař pro energetiku, Andris Piebalgs, nedávno překvapivě prohlásil, že mezi velkými energetickými celky v EU je dostatečná soutěž a existence velkých společností je nutná proto, aby měl kdo realizovat náročné investice do infrastruktury.

Považujeme za poněkud rozporuplnou snahu EU o dramatické zvýšení konkurence na energetickém trhu a současné zachování stejné míry bezpečnosti dodávek, jako když je zajišťují velké a kapitálově silné společnosti.

Výše zmiňovaná specifika vycházejí především z technické podstaty všech energetických odvětví, v první řadě z jejich vázanosti na síťové rozvody. Výstavba a údržba rozvodů elektřiny, plynu a tepla je natolik nákladná, že vytváření soutěže přes výstavbu "konkurenčních" rozvodů je v naprosté většině případů utopií.

Zásadní roli dále hraje nepřetržitost a kvalita dodávek jednotlivých energií, velká náročnost investic do výrobní infrastruktury, problematika "zmařených nákladů" (stranded costs), potřeba dlouhodobé životnosti infrastruktury atd.

Aktuální otázky

Nalezení rovnováhy mezi uvedenými třemi zájmy bude obtížné. Jak trh vyřeší potřebu nové infrastruktury např. v oblasti výroby elektřiny a tepla, rozvodů a skladování plynu? Ze soutěžního hlediska v tomto ohledu vyvstává otázka, do jaké míry mohou být nové nutné investice subvencovány z veřejných prostředků (otázka tzv. veřejné podpory).

Nebude jednoduché zajistit nediskriminační a transparentní přidělování kapacity nové infrastruktury (tzv. přístup třetích stran) či schvalování výjimek z tohoto přístupu (např. v oblasti přepravy plynu či podzemních zásobníků plynu).

Názorným příkladem může být nedávné schválení výjimky z přístupu třetích stran na přepravní části plynovodu Nordstream s názvem OPAL, vedoucího mimo jiné přes německé území do České republiky. Podobnou otázkou je, jak zajistit férový přístup k přepravní kapacitě plynu v případě nových projektů výstavby plynových elektráren.

V naší praxi velmi často narážíme na otázky související s dlouhodobými smlouvami v energetice. Většinou jde o smlouvy na rezervaci kapacity či dodávky a dlouhodobost je mnohdy nutná pro návratnost investice či pro její dluhové financování. Navíc dlouhodobé kontrakty v energetice mají tradici a technici na ně často (a oprávněně) hledí jako na základní prvek bezpečnosti dodávek.

Dlouhodobost smluv na koncentrovaných nebo dokonce quasi-monopolních energetických trzích může však být krajně problematická ze soutěžního hlediska. Zejména hrozí tzv. "uzavření trhu", jak dosvědčuje nedávné vyšetřování dlouhodobých smluv na dodávku elektřiny v Maďarsku Evropskou komisí.

Z hlediska investorů je tedy důležité, aby dlouhodobost smlouvy, jejíž stranou je potenciálně dominantní společnost, byla řádně ospravedlněná a podložená ekonomikou projektu.

Soutěžněprávní otázky vidíme i v oblasti teplárenství. Ačkoliv zůstává trochu stranou liberalizačních snah EU, výrobci i distributoři tepelné energie soutěžnímu právu podléhají. Tato oblast má i jisté zvláštnosti, které je třeba brát v úvahu.

Jedná se především o nemožnost přenosu tepelné energie na větší vzdálenost bez významných ztrát či obtížnou propojitelnost jednotlivých rozvodů tepelné energie. Jak budou v této situaci regulátoři např. vyvažovat zájem na podpoře kogeneračních zdrojů a konvenčních existujících zdrojů? Budou postupovat stejně jako v oblasti elektřiny, kde "zelené zdroje" dostaly jednoznačnou prioritu na úkor zdrojů tradičních?

Quo vadis?

Otázek je samozřejmě více. Nemusí být často skloňovány v debatě energetiků, ale vlivem aktivních zásahů Komise i ÚOHS v ní zřejmě budou více a více přítomny. Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se soutěžní úřady ve spojení s ERÚ jako sektorovým regulátorem dokáží shodnout na vyvažování různých (a někdy i rozporných) veřejných zájmů v energetice.

Je možné, že některé soutěžní problémy postupující liberalizace vyřeší, nové však čekají za dveřmi.

AUTOR: Tomáš Rychlý
AUTOR: Petr Zákoucký
AUTOR: Jan Bílek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autoři jsou právníci advokátní kanceláře Clifford Chance a specializují se na oblast energetiky a hospodářské soutěže.

Názory zde uvedené představují pouze osobní mínění autorů.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist