Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vyřazování je téma dneška

09.05.2012  |  40× přečteno      vytisknout článek

atomJaderné elektrárny kladou vysoké nároky nejen na procesy projektování, schvalování, výstavby, provozu a kontroly, ale také na bezpečné vyřazení z provozu po ukončení doby životnosti zařízení.

Jaderná energetika je jednou z možností, jak řešit energetické potřeby společnosti. K jejímu rozšíření do značné míry přispělo také globální oteplování, k jehož hlavním příčinám patří emise oxidu uhličitého, které právě jaderná energetika neprodukuje. Nyní se v řadě zemí znovu diskutuje o budoucnosti jádra jako zdroje pro výrobu elektrické energie. Bez ohledu na výsledek rozhodování je třeba pro každý jaderný blok zajistit po ukončení provozu kontrolovaný a bezpečný proces vyřazování.

Jádro v EU

Pokud je při provozu jaderné elektrárny vše v pořádku, jde o efektivní a z hlediska životního prostředí šetrný způsob výroby elektrické energie. Při výrobě nevznikají skleníkové plyny, nespotřebovává se kyslík a vliv na zdraví lidí je prakticky nulový. Je tedy celkem logické, že rozmach jádra byl poměrně značný.

Havárie v Černobylu však změnila pohled většiny světa na využití jaderné energie při výrobě elektrické energie. Soustředění na otázky bezpečnosti provozu elektráren vedlo k přehodnocení původně smělých plánů rozvoje jaderné energetiky.

Ještě máme v živé paměti plány RVHP vyrobit u nás do roku 2000 celkem 25 jaderných reaktorů. Jako pomník smělých plánů zůstaly mimo jiné obrovské nevyužité jednoúčelové haly na výrobu reaktorů a turbogenerátorů v areálu bývalé plzeňské Škodovky.

Výstavba nicméně pokračovala v Rusku, probíhá dále třeba ve Finsku, na Slovensku a ve velkém rozsahu v Asii, především v Indii a Číně. V posledních pěti letech docházelo k postupné renesanci jaderné energetiky, a to jak u nás, tak i jinde po světě.

Do havárie ve Fukušimě se v řadě zemí zkoumalo jádro jako ekologická cesta k pokrytí potřeb dodávky elektrické energie v budoucnosti. Některé země (např. Polsko) připravovaly investice do jádra, přestože žádnou jadernou elektrárnu dosud neměly, jinde se plánoval další rozvoj stávajících kapacit.

Události v Japonsku však obrátily znovu pozornost vyspělých států na možná rizika. Na základě pochybností o jaderné energetice tak padlo hned několik rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren - v Německu například chtějí tento plán zrealizovat do roku 2022 a v Belgii do roku 2025.

Vyřazení jaderné elektrárny z provozu však není snadný proces, nekončí jednoduchým konečným odstavením elektrárny z elektrické sítě. To je teprve začátek několik desítek let trvajícího procesu vyřazování.

Vyřazování kolem nás

Ať už jsou energetické záměry jednotlivých vlád jakékoliv, vyřazování čeká dříve nebo později každou jadernou elektrárnu. Původně 30letou plánovanou dobu provozu se daří díky optimalizovanému provozu a důkazů ve formě svědečních vzorků, trvalé diagnostiky a zvládnutého procesu stárnutí v některých případech prodlužovat až na dvojnásobek. Následně je však nutné provoz ukončit.

V současnosti se doba od odstavení činnosti elektrárny do zakončení vyřazování bloku odhaduje podle zvoleného typu vyřazování zhruba na 30 let. Proces vyřazování asi nejdále pokročil v elektrárně ve východoněmeckém Greifswaldu, která byla odstavena po sjednocení Německa. Nyní slouží tamější zkušenosti jako příklad při vyřazování sovětských jaderných elektráren typu RBMK v Ignalině v Litvě a při vyřazování elektráren typu VVER 440/230 Kozloduj v Bulharsku a V1 v Jaslovských Bohunicích na Slovensku.

Odstavení zmíněných osmi elektrárenských bloků bylo součástí přístupových rozhovorů těchto zemí při vstupu do EU. Bloky byly skutečně odstaveny od sítě a v současnosti se všechny nacházejí v procesu vyřazování.

EU se na financování vyřazování, stejně jako na řešení následků předčasného odstavení těchto energetických zdrojů, významně podílí. Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 16/2011 na základě kontroly správného nakládání s dotačními prostředky EU při vyřazování těchto osmi bloků uvádí, že plánované finanční zdroje, včetně příspěvku EU ve výši 2,85 mld. eur, nebudou stačit a bude třeba je zvýšit nejméně o dalších 2,5 mld. eur.

Příklad procesu vyřazování

Co vše se musí v průběhu vyřazovacího procesu realizovat? Jako příklad nám poslouží rozsah prací u dvou bloků jaderné elektrárny VVER. Pro každou součást fyzického a radiologického inventáře je nejprve nutné uvést kompletní údaje do tzv. databáze vyřazování. Položek přitom není málo - podle provedené "inventury" obsahují tyto bloky asi 700 000 tun materiálu.

Na základě této databáze je teprve možné zpracovat plán vyřazování. Jeho dodržování a včasná eliminace rizik je nutným předpokladem úspěšné logistiky vyřazování. Po odstranění jaderného paliva a kapalin je třeba řešit podle stupně kontaminace nakládání s dalšími odpady.

Stavba elektrárenského bloku je postupně demontována. Jednotlivé odpady se třídí ve zpracovatelském centru radioaktivních odpadů. Po dekontaminaci a kontrole je možné některé součásti uvolnit k dalšímu využití - např. nerez ocel, uhlíkovou ocel nebo další kovy.

Vzniká rovněž konvenční a nebezpečný odpad. Odpady se zpracovávají na bitumenační lince. Materiál putuje mezi elektrárnou, vyrovnávacími a výstupními sklady, meziskladem vyhořelého paliva až do skladů radioaktivních odpadů a speciálních úložišť. Všechny prováděné kroky jsou vždy kontrolovány orgány jaderného dozoru příslušného státu a kontrolu provádí i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Na vyřazování je třeba se dívat jako na celek, ne pouze na technologickou, ale také na stavební část. Během demontáže je třeba kupříkladu měnit infrastrukturu budov (změněný rozvod elektřiny, změněné inženýrské sítě, změny ve stabilitě konstrukce budov, zabezpečovací a monitorovací systémy, dočasná úložiště demontovaných částí, střechy apod.). Likvidace bloku tak nespočívá jen v rozebírání, ale také ve výstavbě.

IT podpora vyřazování

Při vyřazování se nesmí opomenout ani podrobná evidence s využitím specializované funkcionality informačních systémů. Podchytit, dokladovat a evidovat je nutné opravdu všechny kroky. Každý pohyb materiálu musí být zpětně dohledatelný. Děje se to prostřednictvím obalových souborů, kterých se předpokládá pro dva vyřazované bloky jaderné elektrárny VVER více než 200 000.

Tvorba homogenních obalových souborů slouží k minimalizaci nutných přeprav. Pro každý obalový soubor je třeba vytvořit plán zpracování souboru, včetně správného zajištění během přepravy, informování a souhlasu orgánů státní správy, radiologické kontroly a evidence izotopické aktivity souboru.

Manipulace mezi jednotlivými pracovišti v procesu vyřazování se rovněž detailně eviduje, a to včetně použitých obalů - kontejnerů, sudů, vozíků, palet a jejich označení pomocí štítků a čárových kódů. Veškeré údaje je následně třeba dlouhodobě a bezpečně skladovat.

Jak již bylo uvedeno výše, procesu vyřazování se dříve nebo později žádná jaderná elektrárna nevyhne. Součástí ceny každé kilowatthodiny z jádra je poplatek, který se odvádí na speciální účet a měl by v budoucnu pokrýt příslušné náklady vyřazení a uskladnění vyhořelého paliva. Část prostředků souvisejících s uskladněním vyhořelého paliva bude poskytovat stát.

V současnosti již v Evropě probíhá poměrně masivní proces vyřazování a je třeba jej průhledně řídit a evidovat a zajistit veškerá data pro případnou kontrolu. Zkušení dodavatelé a dobře zvolené informační technologie hrají v tomto procesu velmi důležitou roli.


Michal Kouba
business konzultant, Logica Czech Republic


Bitumenace

Fixace odpadů v pevné hmotě, využívaná především při zneškodňování kapalných radioaktivních odpadů vzniklých při provozu jaderné elektrárny. Spočívá v odpaření kapaliny a rozmíchání suchého zbytku s roztaveným bitumenem (asfaltová živice, kamenouhelný dehet, síra apod.) nebo s bitumenovou emulzí

Výhodou metody je objemová redukce výsledného produktu (redukční faktor cca dvě) a jeho nízká vyluhovatelnost ve vodě. Nevýhodou je hořlavost bitumenu, vyšší investiční náklady na zařízení a vyšší náročnost na obsluhu zařízení.

Dalšími metodami zneškodňování kapalných radioaktivních odpadů vznikajících při provozu jaderné elektrárny jsou cementace (vázání vody, obsažené v kapalných radioaktivních odpadech, cementem) a vitrifikace (výroba speciálních skel nebo sklokeramiky z kapalného radioaktivního odpadu a sklovitých materiálů při teplotě 900 až 1200 °C).


Etapy jaderného cyklu se zaměřením na vyřazování.

Vyřazování z provozu představuje správní a technické úkony umožňující ukončit některé nebo všechny regulační kontroly vztahující se k zařízení.

Hlavní kroky:

1. Konečné odstavení

2. Odstranění radioaktivních zdrojů včetně kapalin

3. Dekontaminace, demontáž a sanace

4. Okamžitá nebo odložená demontáž staveb

5. Nakládání s odpady: zpracování, skladování a uložení provozních odpadů a odpadů vzniklých při vyřazování z provozu

6. Prohlídka a uvolnění lokality k neomezenému využití

ZDROJ: Energetika


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist