Temelín: Nečasovu zakázku století zpochybňuje část vlády i průmyslu

Měla to být zakázka, která zapíše vládu Petra Nečase do historie české politiky. Teď to ale vypadá, že výstavba dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín za 200 až 300 miliard je ohrožena. Může za to pnutí uvnitř vládní koalice. TOP 09 si totiž není jistá její finanční návratností. Debatu minulý týden rozpoutal ministr financí Miroslav Kalousek, teď se k němu připojují další představitelé strany. Přestože ODS stojí ohledně Temelína za Nečasem, který stavbu prosazuje, některá vyjádření spolustraníků už nejsou tak jednoznačná. Na pochybách je i průmysl, jenž rozšíření Temelína dřív podporoval.

"Když není zaručena jistá návratnost, tak to půjde těžko stavět. Chci vidět, jak to bude vypadat finančně. Temelín je pro naši malou zemi tak veliká investice, že si nemůžeme dovolit ohrozit ostatní hospodářství," uvedl ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Problematickou návratnost stavby připouštějí i někteří představitelé ODS, přestože za ní stojí. "Je velmi obtížné hodnotit investici z dnešního pohledu efektivity nebo ekonomického nákladu. Důležitým aspektem je stabilita a bezpečnost soustavy. Temelín kolem roku 2030 potřebujeme, je ale velmi složité dnes propočítat výstavbu s návratností," uvedl ministr průmyslu Martin Kuba.

Hlavním temelínským strašákem jsou ceny elektřiny. Za současných necelých 40 eur za megawatthodinu se tak nákladná stavba nevyplatí. A to i podle investora - společnosti ČEZ. Návratnost by mu mělo pojistit zavedení takzvané garantované výkupní ceny. Jestli bude tržní cena elektřiny nižší než ta garantovaná, doplatí tento rozdíl zákazníci. A naopak, pokud se bude tržní cena elektřiny pohybovat nad garantovanou cenou, skupina ČEZ tento rozdíl zákazníkům vrátí.

Zavedení tohoto konceptu ale vzbuzuje obavy mezi průmyslníky. Předseda Sdružení velkých spotřebitelů energie Karel Šimeček tvrdí, že ochota průmyslu doplácet za garantovanou cenu je nulová. Průmyslníci se obávají, že za deset let budou muset kvůli Temelínu připlácet za elektřinu, což sníží jejich konkurenceschopnost v Evropě. "Ještě před dvěma lety byla podpora jednoznačná. Teď si ale průmysl začíná myslet, že je to spíš problém investora, který by si s výstavbou měl poradit bez dotací," uvedl Šimeček.

Případné zrušení tendru by ale mohlo mít negativní vliv na růst české ekonomiky a firmy napojené na jednoho ze dvou uchazečů o výstavbu - rusko-české konsorcium MIR.1200 a americký Westinghouse. Největší partneři obou uchazečů mají obavy, že kromě zvýšených tržeb o desítky procent přijde český průmysl o možnost se v dlouhodobém horizontu vzpamatovat a dostat se do subdodavatelských seznamů velkých jaderných společností.

"V současné době má naše firma 205 zaměstnanců a v rámci dostavby počítáme s postupným minimálním zdvojnásobením jejich počtu," uvedl generální ředitel Královopolské RIA, která má podepsané memorandum o spolupráci s oběma uchazeči. Nečas dodal, že stavbou jaderných bloků uchová české jaderné strojírenství své úzce specializované know-how. "Celkově by české společnosti získaly zakázky v objemu 150 až 175 miliard korun. Odložení dostavby by zasadilo další ránu už tak skomírajícímu stavebnictví," řekl další z dodavatelů, PR manažer stavební společnosti Hochtief Michal Talián.

Hlavní argument o rozšíření Temelína, kterým se řídí premiér Nečas i další představitelé ODS, se opírá o odstavení uhelných elektráren o celkovém výkonu 1800 megawattů, které budou po roce 2020 české energetice chybět. Protože další zdroj výroby elektřiny - hnědé uhlí - není pro současnou vládu přijatelnou alternativou (vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala zachovat územní limity těžby hnědého uhlí v současném stavu), stavba dvou jaderných bloků je pro Česko strategicky důležité rozhodnutí.

Jádro navíc patří mezi nejčistší zdroje energie z hlediska ochrany životního prostředí. Kromě bezemisní výroby elektřiny nové bloky Temelína snižují potenciální tlak na prolomení územních limitů těžby uhlí.

Rozhodnutí o ekonomické výhodnosti stavby však v současnosti brzdí nejasný budoucí vývoj evropské energetiky. Cenu elektřiny tak může do budoucna mimo jiné výrazně ovlivnit v současnosti nefunkční systém emisních povolenek nebo potenciální těžba či dovoz břidličného plynu do Evropy, který by snižoval cenu energií. Jako příklad dnes slouží Spojené státy, kde těžba břidličného plynu začíná utlumovat i rozvoj jaderné energetiky.

Česko je navíc už dnes vývozcem elektrické energie do Evropy. Jen v loňském roce stát exportoval do ciziny přes 17 terawatthodin elektřiny. Je to zároveň víc, než za rok vyrobí současné dva bloky Jaderné elektrárny Temelín. Navíc se očekává, že největší odběratelé české elektřiny -- Německo a Slovensko -- ji nebudou v budoucnu potřebovat.

Slovensko by mělo mít do roku 2015 v provozu dva nové bloky Jaderné elektrárny Mochovce. Německo je zase čistým vývozcem elektřiny už dnes. V loňském roce dosáhl 22,8 terawatthodiny, čtyřnásobně víc než v roce 2011. "V Česku vzniká dojem, že budeme zachraňovat německou energetiku. Němci takovou variantu nepřipustí. Dokážou si s tím poradit i po odchodu od jádra v roce 2022," tvrdí analytik J&T Michal Šnobr.

Politici o rozšíření Temelína

Petr Nečas
PŘEDSEDA VLÁDY (ODS)

Z hlediska dalšího vývoje českého průmyslu jsou jaderné elektrárny nenahraditelné zdroje i ve vazbě na postupnou odstávku uhelných elektráren a také na proces postupného vyuhlení českých hnědouhelných dolů.

Miroslav Kalousek
MINISTR FINANCÍ (TOP 09)

Abych se mohl pod něco tak obrovského podepsat, musel bych být ujištěn, že investice je efektivní. A nyní tím ujištěn nejsem.

Martin Kuba
MINISTR PRŮMYSLU A OBCHODU (ODS)

Je velmi obtížné hodnotit investici z dnešního pohledu efektivity nebo ekonomického nákladu. Důležitým aspektem je stabilita a bezpečnost soustavy. Temelín potřebujeme kolem roku 2030, je ale velmi složité propočítat výstavbu s návratností.

Karel Schwarzenberg
MINISTR ZAHRANIČÍ (TOP 09)

Když není zaručena jistá návratnost, tak to půjde těžko stavět. Já chci vidět, jak to bude vypadat finančně, protože Temelín je pro naši malou zemi tak veliká investice, že si nemůžeme dovolit ohrozit ostatní hospodářství.

Kamil Jankovský
MINISTR PRO MÍSTNÍ ROZVOJ (LIDEM)

Myslím, že to není otázka pouze efektivnosti, ale i tenčících se zásob uhlí, které je potřeba i pro teplárny. Prolomení limitů bylo zamítnuto. Má-li pan ministr Kalousek nové propočty a nové skutečnosti, rád se s nimi seznámím. Do té doby platí zelená pro Temelín.

Milan Urban
STÍNOVÝ MINISTR PRŮMYSLU A OBCHODU (ČSSD)

Jedna věc je dívat se na Temelín v krátkodobém horizontu, a druhá je porovnávat ho se zodpovědnou budoucností. Tendr na výstavbu bych nerušil. Ať současné kroky pokračují dál s tím, že budeme debatovat o ekonomických rizicích výstavby.

Tomáš Chalupa
MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ODS)

Rozumím, že to bude vždy o tvrdé debatě s ČEZ. Já na první kalkulace nikdy nenastupuju a tvrdím, že výpočty, které jsme si dělali my, ukazují, že z dlouhodobého hlediska se Temelín vyplatí.

Zbyněk Stanjura
MINISTR DOPRAVY (ODS)

Jednoznačně podporuji co nejrychlejší dostavbu Temelína. Rozhodnutí o strategické investici zvyšující energetickou bezpečnost nemůže vycházet jen z aktuálních cen elektrické energie.

AUTOR: Nikita Poljakov
AUTOR: Kateřina Surmanová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz