"Fukary" - dobro nebo zlo pro úklid měst?

V oblasti úklidu veřejných prostor i soukromých zahrad se ve stále větší míře začíná využívat nového nástroje, tzv. fukarů. Ty práci zdánlivě urychlí, zvyšují ale prašnost, produkují emise spojené se spalováním benzínu (fosilní palivo) a jsou nadměrně hlučné . Proto je jejich používání legislativně omezováno. V Brně jsou až na výjimky zakázány úplně. V případě, že budete svědky využívání fukaru, volejte městskou policii, aby zjednala nápravu.

Definice a vlastnosti prachu

Prachem rozumíme tuhé částice aerosolu, jejichž rozměry se pohybují mezi 1-100 um (1 mikrometr je milióntina metru). Prach vzniká při celé řadě procesů, ať již lidského (řezání, vrtání, broušení, ...) či přírodního (sopečná činnost, abrazní pochody, ...) původu. Částice větší než 30 um mají za běžných podmínek tendenci poměrně rychle sedimentovat.

Stav ovzduší v ČR v roce 2010 z hlediska prašnosti

Prach má na lidský organismus zdraví škodlivé účinky. Proto je množství prachu v ovzduší monitorováno, hodnoceno a legislativně je upravována lidská činnost prach způsobující. Podle výroční zprávy Českého hydrometeorologického úřadu úroveň znečištění částicemi PM10 (částice menší než 10 um ) dlouhodobě převyšuje stanovené limity. V roce 2010 bylo zvýšenou prašností postiženo 48 % obyvatel ČR. Největší koncentrace byla v oblastech Moravskoslezského kraje, na mnoha místech v Ústeckém, Středočeském, Zlínském a Olomouckém kraji a v aglomeracích Praha a Brno. V Brně se špatný stav ovzduší váže především na městský okruh a významné dopravní tepny. Imisní limity PM10 byly překročeny na všech měřících stanicích s výjimkou stanice Brno - Tuřany. Významnou měrou tomu přispěly meteorologické podmínky v letech 2010 i 2011, především absence srážek a inverze v chladné části roku.

Vliv prachu na lidské zdraví

Jak již bylo uvedeno, vysoká koncentrace prachu ve vzduchu je zdraví škodlivá. Prach vstupuje do lidského těla především skrze dýchací cesty. Zde paradoxně platí, že čím jsou částice menší, tím hlouběji do lidského těla se prach dostane a je škodlivější. Zatímco větší částice (do 5 um) jsou zachyceny řasinkovým epitelem a s hlenem tělo opustí, drobnější částice se dostávají až do plic, kde se usazují. To je nebezpečné především jestliže na sebe prach naváže ještě další částice jako polycyklické aromatické uhlovodíky nebo těžké kovy.

Kromě dýchacích cest se mohou prachové částice usazovat i v očích, nosu a ústech, což je při dlouhodobém působení příčinou snížení obranyschopnosti těla. Prach obsahující pyly, plísňové póry a podobné může způsobovat zvýšenou citlivost, podráždění či alergické reakce. Jestliže se na prach naváží příslušné látky, může být dokonce příčinou intoxikace těla nebo mít karcinogenní účinky.

Fukary

Fukar je zahradnický nástroj určený k shromažďování materiálu pomocí proudu vzduchu. Některé nové přístroje umí materiál i nasávat a drtit. V posledních letech došlo v ČR k výraznému nárůstu využívání fukarů, zejména ze strany firem zajišťujících údržbu pořádku veřejných prostor. Až na výjimky nepoužívají tyto firmy fukary v režimu vysavače, nýbrž naopak - vyfukovaný vzduch žene nepořádek žádaným směrem.. Spolu s tím ovšem vzrostl i počet stížností proti fukarůmKritizovány jsou především z důvodu hlučnosti, zvyšování prašnosti a množství emisí.

Hlukem se rozumí každý nechtěný zvuk, který má rušivý nebo obtěžující charakter, nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Lidský organismus přitom není schopný se na hluk adaptovat. Základní hladina hluku je 50dB, obtěžující ale mohou být i zvuky s výrazně nižší hlasitostí.

Hlučnost v současnosti (podzim 2011) prodávané špičky fukarů na trhu je 68dB, běžné jsou ale výrobky s hlučností kolem 75dB. Hlasitost je udávána pro vzdálenost 15m od zdroje, přičemž přímo u zdroje může dosahovat až 110dB.

Účinky prašnosti na lidský organismus byly již uvedeny výše. Fukary kromě nahromadění sbíraného materiálu viditelně víří prach. Ten často obsahuje kromě inertních částic i mnoho dalších složek. Jsou to především póry různých plísní, které obsahují chorodoplodné zárodky a mikroorganismy. Dále pyly (především v místech veřejné zeleně) způsobující alergické reakce nebo pesticidy a herbicidy, které zůstaly po nepřesné aplikaci nepoužité na komunikacích. Opomíjené jsou zbytky zvířecích exkrementů, které jsou rozvířeny do vzduchu a taktéž obsahují mnoho dalších mikroorganismů.

V neposlední řadě představují fukary problém tím, že jsou poháněny běžným spalovacím motorem. Vyžadují tedy pohonné látky, většinou benzín a motorový olej. Produkují tudíž emise škodlivé pro lidské zdraví a zároveň přispívající ke změně klimatu, především benzo(a)pyren a oxid uhličitý.

Legislativa

Vzhledem k závažnosti problematiky prašnosti jsou podmínky práce s fukary vymezeny i legislativně. Podle zákona č. 86/2002 Sb,.o ochraně ovzduší, je používání fukarů a jiných jim obdobných nástrojů upraveno zvláštními právními předpisy. Fukary tak musí splňovat předepsaná technická kritéria.

Přímo v Brně se k tomuto tématu vyjadřuje obecně závazná vyhláška č. 10/2010, k zajištění udržování čistoty silnic a jiných veřejných prostranství. V té se ve článku 2 uvádí: "Osoba provádějící čištění ulic a jiných veřejných prostranství je povinna zvolit takové technologie čištění, které nezvyšují prašnost. Není-li to možné, je povinna učinit přiměřená opatření proti vyvolání prašnosti, např. kropení apod."

Za čistotu veřejných prostranství zodpovídají jednotlivé městské části. Ty si na tuto činnost najímají specializované úklidové firmy. Ve smlouvě uzavřené s městskou částí Brno - střed se tyto firmy zavazují kromě dodržování platné legislativy vč. ustanovení obecně závazných vyhlášek města Brna také "nepoužívat tzv. fukary při údržbě čistoty komunikačních ploch, výjimkou mohou být místa jinak nedostupná a i zde mohou být fukary použity jen v maximálně omezené míře".

V případě, že se setkáte s neoprávněným využitím fukaru, kontaktujte městskou policii, která zjedná nápravu.

ZDROJ: www.veronica.cz, kráceno