V prvním ve světě reaktoru generace III+ bylo dosaženo řetězové štěpné reakce

Šestý blok Novovoroněžské jaderné elektrárny je nejpokročilejším projektem výstavby jaderných reaktorů generace III+ na světě. V pátek 20. května v 16:11 místního času v něm bylo poprvé dosaženo minimálního kontrolovatelného výkonu, což je významný mezník ve spouštěcích pracích. Generace III+ posouvá opět dále bezpečnost, spolehlivost a účinnost provozu jaderných elektráren.

Minimální kontrolovatelný výkon (MKV) je nejnižší úroveň výkonu dostatečná k provedení testů elektrárny za samostatně se udržující kontrolovatelné řetězové štěpné reakce. Pomocí přístrojů byl ustálen neutronový tok v aktivní zóně reaktoru na požadované hodnotě. Jaderní inženýři obvykle říkají, že reaktor po dosažení MKV ,,začal žít". Jde o zásadní krok v přípravě nového bloku v produkci elektřiny.

Nyní odborníci provedou řadu zkoušek zařízení a po jejich úspěšném zakončení bude završena i etapa fyzikálního spouštění. Činnost se přesune k energetické části elektrárny, jednotlivá zařízení budou opakovaně testována za postupně zvyšované hodnoty výkonu.

Šestý a sedmý blok Novovoroněžské jaderné elektrárny jsou stavěny podle typového projektu AES-2006, který zahrnuje reaktory VVER-1200 o instalovaném výkonu 1200 MW. Ty patří do generace III+, která nejen že splňuje všechny požadavky kladené na současné jaderné elektrárny včetně takzvaných pofukušimských opatření, ale také mnohem striktnější požadavky očekávané od nových jaderných bloků. Jde především o další zlepšení bezpečnosti pomocí rozšíření počtu pasivních bezpečnostních systémů a zlepšení účinnosti elektrárny.

K připojení šestého bloku k síti má dojít letos v létě a do konce roku má být zahájen komerční provoz. Reaktory generace III+ jsou ve výstavbě také ve Spojených státech, Francii, Číně a dalších zemích, šestý blok Novovoroněžské elektrárny je prvním, jehož výstavba byla dokončena a který vstoupil do fáze fyzikálního spouštění.

Provozovatelem Novovoroněžské elektrárny, stejně jako všech ostatních ruských jaderných elektráren, je společnost Rosenergoatom, součást ruské korporace Rosatom. Elektrárna se nachází na břehu Donu poblíž města Voroněž v evropské části Ruska. Jde o elektrárnu, která má od svého založení zásadní význam pro vývoj reaktorů typu VVER. První dva bloky postavené v 50. a 60. letech mají vývojové typy ruských tlakovodních reaktorů a byly trvale odstaveny v letech 1988 a 1990. Další dvojice bloků má reaktory VVER-440, které byly uvedeny do komerčního provozu v letech 1972-1973 a jde o první reaktory tohoto typu. Podobné prvenství drží i pátý blok elektrárny, který se po uvedení do provozu v roce 1981 stal prvním reaktorem VVER-1000.