Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Temelín je riskantní investice, ale politici nemají jinou volbu

26.09.2011  |  zdroj: HN  |  460× přečteno      vytisknout článek

Privátní firmy na rozdíl od těch polostátních jaderné bloky nestavějí. Bojí se, že prodělají.

Premiér Petr Nečas zavelel a nový generální ředitel ČEZ jeho poptávce dnes vyhoví. Jaderná energie bude pilířem staronové strategie, kterou dnes Daniel Beneš představí veřejnosti.

Je ale vzhledem k nynějším okolnostem doma i v Evropě jisté, že se větší Temelín vyplatí?

Na první pohled je jaderná elektrárna dojnou krávou. Po velké počáteční investici produkuje elektrickou energii 40-60 let se zanedbatelnými provozními náklady (pokud se ponechají stranou starosti s vyhořelým palivem). Štěpit atom je výnosnější než provozovat plynovou či uhelnou elektrárnu, nemluvě o poměrně drahé výrobě energie ze slunce či větru.

Přesto zatím nikdo nikdy nepostavil nukleární elektrárnu bez přímé, či nepřímé masivní pomoci státu. Je tu příliš velké riziko.

Problémy začínají už u stavby. U většiny elektráren v historii byly finální náklady mnohem vyšší, než se původně očekávalo. Například cena finského zdroje Olkiluoto, kterou buduje jeden z uchazečů o dostavbu Temelína, francouzská firma Areva, vzrostla z 3,2 na 5,3 miliardy eur.

Obdobně to může dopadnout i s Temelínem v Česku. "ČEZ požaduje dodávku na klíč. Samozřejmě se budeme snažit vyjednat pro nás co nejlepší podmínky," říká Eva Nováková, mluvčí ČEZ. Jenže z jejího vyjádření neplyne, že nové bloky Temelína budou skutečně postaveny za fixní cenu.

Pak je tu - byť i hypotetické - riziko jakéhokoli typu havárie. Pojištění na všechny možné škody způsobené nehodou by stálo tolik, že by se její provozování nevyplatilo. V USA stát nabízí firmám záruky za část škod způsobených jadernou havárií a pomáhá i s úvěry na stavbu, přesto tam soukromé firmy jaderné elektrárny nestavějí.

Mimochodem, české nukleární elektrárny jsou pojištěny proti způsobení škod do výše dvou miliard korun. Ekologické organizace ale tvrdí, že je to málo a že krytí by mělo být padesátkrát vyšší. Zřejmě se počítá s tím, že by část nápravy případných škod nesl tak jako tak největší akcionář, tedy stát.

Tyto nevýhody samozřejmě může vyvážit dostatečně vysoký zisk z prodeje elektřiny. K tomu je za prvé třeba vysoká prodejní cena. Ve střední Evropě k ní přispívá hlavně letošní rozhodnutí německé vlády uzavřít do roku 2022 všechny jaderné elektrárny. Německo bude jako náhradu potřebovat stálý přísun energie ze zahraničí. Přinejmenším krátkodobě bude muset energii dovážet i z Temelína či Dukovan - buď přímo, nebo "vypranou" přes rakouské přečerpávací elektrárny. Je ale těžké odhadnout, zda stejná situace bude trvat po půl století životnosti nových bloků Temelína.

Druhým předpokladem je, aby jádro bylo levnější než konkurenční zdroje. To ale neplatí. "Pokud by v Evropě neexistovaly takzvané emisní povolenky (které fakticky zdaňují elektřinu z uhlí a plynu), výstavba jaderných zdrojů by se nevyplatila. Převálcovaly by je plynové a uhelné," říká Václav Bartuška, vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína. Nikdo přitom neví, kolik budou v budoucnu povolenky stát a zda vůbec budou po roce 2020 existovat.

Proč tedy Temelín rozšiřovat? ČEZ musí doufat, že stát mu ekonomickou návratnost nějak zajistí, protože o zaručenou investici tak docela nejde. Jiné možnosti výroby elektřiny jsou totiž v Česku těžko průchodné. Uhlí je málo a závislost na ruském plynu nežádoucí. Zkrátka jak nedávno řekl Miroslav Kalousek, "je to stavba důležitá pro energetickou bezpečnost státu".


200 miliard
Zhruba tolik by podle analytiků měla stát výstavba dalších dvou bloků Temelína.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Temelín je riskantní investice, ale politici nemají jinou volbu
Jo, drazí zelení, selské počty vám nejdou, to víme dlouho. Ideologické zelené koeficienty (za komunistů se jim říkalo "bulharské") do káží zdůvodnit vše. Pro jadernou energii si stačí někde najít kolik kubických metrů odpadu vyprodukují VŠECHNY jaderné elektrárny na světě za rok. On má totiž uran a ostatní transurany velkou měrnou hmotnost: 1 litr (kostka 10x10x10 cm váží kolem 18 kg. A srovnat co CO2 vyletí z plynové elektrárny (ale za peníze pro Gasprom).

Počty, drazí zelení, počty!!!
vloženo: 26.09.2011 07:52     vložil: pepe Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist