Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Japonci se jádra bojí, ale náhradu za něj nemají

08.03.2012  |  zdroj: HN  |  39× přečteno      vytisknout článek

Japonsko rok po katastrofě. Obnovu země ztěžuje vedle nedostatku elektřiny i propad vývozů do Evropy zasažené dluhovou krizí. Vláda chystá zvýšení spotřebních daní

Sačiko Kurihara už rok žije v tělocvičně, která slouží jako nouzové obydlí stovkám lidí evakuovaných z oblastí postižených 11. března 2011 mohutným zemětřesením, následovaným neobvykle vysokou a prudkou vlnou tsunami, které padlo za oběť více než 20 tisíc obyvatel. V den katastrofy právě oslavila 75. narozeniny.

Před časem v televizním pořadu stanice NHK paní Sačiko ukazovala rodinné album, které jako zázrakem uniklo běsnění živlů. "Toto album je můj největší poklad. Přinesli mi ho sem sousedé, našli ho při prohledávání trosek našeho hospodářství," říkala. "Když jím listuji, povídám si se svým manželem - neměl, chudák, tolik štěstí jako já... Povídám si i s rodinou dcery, která žije daleko na jihu u příbuzných mého zetě," dodává tiše paní Sačiko.

Tsunami vyhnala půl milionu lidí

Rozsáhlá tělocvična je rozdělena papundeklovými přepážkami na malé kóje, takže při pohledu shora připomíná včelí plástev. Každou kóji obývá jedinec, který měl to štěstí, že ho mohutná vlna tsunami, která zalila pobřeží severovýchodní části největšího japonského ostrova Honšú, nepřipravila o život.

Následná havárie čtyř reaktorů fukušimské jaderné elektrárny a opakovaný únik radioaktivních látek vyvolaly exodus zhruba půl milionu obyvatel jejího okolí. Řada z nich se do zamořeného území již nikdy nevrátí a přežívá zbavena veškerého majetku i soukromí na ploše měřící stěží dva metry čtvereční. Monotónně plynoucí čas je jen zřídka přerušován kulturním programem, se kterým do útulku zajíždějí japonští i zahraniční dobrovolníci. Dlouhá doba a bezvýchodnost situace působí řadě obyvatel, jejichž věk již zpravidla vysoce překračuje šedesátku, vážné psychické problémy.

Deset dní po zemětřesení a následné vlně tsunami, která vzala paní Sačiko střechu nad hlavou, zveřejnila Mezinárodní banka v deníku The Washington Post svůj odhad napáchaných škod. Ty podle ní dosahují výše 235 miliard dolarů. Trvání rekonstrukčních prací odhadla na nejméně pět let. Co do objemu škod a trvání oprav jde zhruba o dvojnásobek ve srovnání s velkým zemětřesením, které postihlo v lednu 1995 oblast Kóbe a Ósaky. Celková škoda, kterou tsunami Japonsku přinesla, se však stále ještě vyčísluje a upřesňuje, protože do hry vstoupil nový faktor: exploze vodíku vzniklého rozkladem vody zirkoniovým obalem palivových článků a následný únik radioaktivity do okolí.

Japonsko ohodnotilo fukušimskou havárii stupněm číslo sedm, tedy stejným, jako byl přisouzen Černobylu, přestože celkové množství radioaktivity uniklé do okolí činí pouhou desetinu černobylského. I tak je úroveň radioaktivity v přilehlém Pacifiku čtyřtisíckrát vyšší, než je přípustný limit. Později japonská Komise pro jadernou a průmyslovou bezpečnost uvedla, že dalším zdrojem problémů jsou i roztavené palivové články, které se vytavily na dno reaktoru. Pokud by se propalovaly hlouběji, mohla by jejich radioaktivita ohrozit zásobárnu podzemních vod.

Rychlým sledem nepříznivých událostí zaskočená japonská vláda vydávala protichůdné a pravdě málo podobné informace. Nevýraznému a špatně hodnocenému premiérovi Naotu Kanovi nepomohlo ani to, že odložil sako a kravatu a v televizi se začal objevovat v elegantně nažehlených montérkách. Bouřlivá vlna nevole, jež po totálním selhání vlády při koordinaci záchranných prací zasáhla celou zemi, stála Kana místo. Podle výsledků průzkumu veřejného mínění, který v srpnu 2011 uskutečnila agentura Kyodo, volaly po jeho odstoupení dvě třetiny Japonců. Plných 70 procent volalo po bezjaderném Japonsku.

To národu sliboval tehdejší ministr financí Jošihiko Noda. Protiatomová vlna ho 2. září vynesla do premiérského křesla, odkud k úlevě domácí i zahraniční veřejnosti a světových vlád začal situaci řešit. Především nechal prověřit technický stav všech jaderných reaktorů v zemi. Řada z nich byla preventivně odstavena, takže s nástupem zimy byl celkový výkon pocházející z jádra omezen o 40 procent. Vzniklý výpadek představuje pro japonskou ekonomiku citelnou ránu, protože před havárií Japonsko získávalo z 50 reaktorů 30 procent celkové elektrické produkce.

Současná vláda hasí požár

Probuzena aktivitou novopečeného premiéra, vstává koncem minulého roku politická mrtvola jménem Naoto Kan z hrobu a prostřednictvím agentury Reuters médiím prozrazuje, že vláda v šuplíku ukrývá i tzv. mezní variantu řešení havárie, která počítala s evakuací populace severovýchodní části ostrova Honšú.

"Přesun by se týkal mnoha milionů lidí včetně těch, kteří žijí v oblasti Tokia," uvedl expremiér. "Bezjaderné Japonsko si dovedu představit," pokračuje. "Současná vláda v podstatě pokračuje v práci, kterou bývalá začala ihned po havárii. Jen volí odlišnou formu," pokouší se v závěru interview o seberehabilitaci.

Také tokijský deník Asahi Šimbun úmysly nového premiéra poněkud zpochybňuje, když píše, že revize jaderných zařízení po celém Japonsku má umožnit prodloužení provozu reaktorů, u kterých nebudou shledány problémy, ze současných 40 na 60 let. Již v minulosti agentura pro jadernou a průmyslovou bezpečnost prodloužila limit životnosti z 30 na stávajících 40 let. To vše Japoncům na klidu moc nepřidává.

Jako by to nestačilo, je výpadek energetický doprovázen výpadkem výroby v provozech, které jsou součástí složitého dodavatelsko-odběratelského řetězce. Na území prefektury Fukušima a jí přilehlých se totiž nachází řada závodů významných japonských průmyslových firem a také poměrně hustá síť středních a malých podniků, které jim slouží jako dodavatelé.

Japonská výroba je známá svou provázaností - kompletace řady produktů závisí na zástupu dodavatelů, takže stačí výpadek u jednoho z nich, a celé domino padá. Uvedu malý příklad: bydlím v Jokohamě, která je od Fukušimy vzdálená 280 kilometrů. Asi dva týdny jsme nemohli koupit balenou vodu. Přitom vody i PET lahví byl podle televize dostatek. Ovšem tsunami smetla i výrobnu víček a bylo nutno hledat náhradního dodavatele. Podobně dopadla i průmyslová odvětví, která jsou pro japonskou ekonomiku nejdůležitější - automobilový a elektronický průmysl. Kvůli chybějícím komponentám vázla kompletace těchto pro japonskou ekonomiku důležitých komodit nejen na domácí půdě, ale i v zahraničních filiálkách. Postiženy byly například americké pobočky firmy Toyota, která tak přišla o přední místo mezi světovými producenty automobilů.

Japonsko čeká další těžký rok

Do letošního roku vstoupilo Japonsko neradostně - k problémům vyvolaným nepřízní přírodních živlů se přidaly všeobecné ekonomické potíže, takže zahraniční obchod za leden skončil s deficitem dosahujícím výše jednoho a půl bilionu jenů (asi 350 miliard korun). Na záporné bilanci je výrazným písmem podepsaná nemocná Evropa, která nejenže kupovala méně japonských výrobků, ale Japonsko bylo postiženo i omezením vývozu do jiných asijských zemí, jejichž koncovým zákazníkem byla Evropská unie.

Vývoz do Asie poklesl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 13,7 procenta, avšak pokles exportu do samotné Číny činil celých 20 procent. Na celkové bilanci nese významný díl viny pochroumaná energetika Japonska, které bylo nuceno nakoupit větší množství ropy a zemního plynu pro výrobu elektřiny v záložních zdrojích.

Jakou cestou se bude postfukušimské Japonsko ubírat? Nejčerněji vidí budoucnost země Takuró Morinaga, profesor ekonomie na Univerzitě Dokkyo. Fukušimská tragédie je prý vinna jen částečně. Problém vidí v řešení jejích následků málo kompetentní vládou. Ta se chystá do vysychajícího státního rozpočtu napumpovat část chybějících bilionů zvýšením spotřební daně ze současných pěti na deset procent. Podobnou chybu podle něho vláda učinila po velkém zemětřesení v oblasti Kóbe roku 1995, kdy zvedla daň ze tří na pět procent. Zvýšení vedlo k propadu tvorby HDP o 40 bilionů jenů (9,3 bilionu korun) a nastartovalo stagnaci, která trvá dodnes. Obdobný chystaný krok bude mít podle Morinagy ještě drastičtější důsledky.

"Nezaměstnanost dosáhne 25 procent, z trvale zaměstnaných se stanou nádeníci, nebude dost financí pro školství a zdravotnictví, zahraniční kapitál skoupí japonské firmy za hubičku," vrší Morinaga jednu chmurnou vizi na druhou.

Milosrdný čas bude dopad fukušimské havárie na výkonnost japonské ekonomiky postupně zahlazovat. Podle řady odborníků klíč k probuzení Japonska z dlouholeté stagnace a k zabránění hlubšímu úpadku nespočívá v tom, kolik procent bude činit spotřební daň. Japonsko je totiž stále velmi uzavřeno ve své ekonomické ulitě a to, co potřebuje, je otevřít se světu.


Milan Hubáček
Od našeho spolupracovníka z Japonska

30 %
takový byl podíl jaderné energie na celkové japonské spotřebě před loňskou havárií. Nyní činí zhruba 18 %.

98 %
Japonců si nyní přeje úplný odklon od jaderné energetiky.


Japonské zemětřesení a tsunami - první výročí

11. března si svět připomene rok od doby, kdy vlna tsunami způsobená zemětřesením o síle devíti stupňů Richterovy škály zabila přes 15 tisíc lidí, tisíce dalších připravila o domovy a způsobila únik radiace z japonské elektrárny Fukušima Daiči.


Havárie v jaderné elektrárně

11. březen: Kvůli zemětřesení je uzavřen blok 1, 2 a 3. Tsunami vyřadila z provozu nouzové generátory. Osoby v okolí 3 km od elektrárny jsou evakuovány.

12.-15. březen: Evakuační zóna se rozšiřuje na 20 km. V blocích 2, 3 a 4 došlo k explozím. Do reaktorů je přiváděna mořská voda.

17.-19. březen: Vojenské vrtulníky dopravují do elektrárny mořskou vodu, aby ochladila reaktory.

24. březen: Celkem 17 zaměstnanců bylo podle zpráv vystaveno vysokým hodnotám radiace a kontaminace.

2.-6. dubna: Z trhliny v bloku 2 uniká kontaminovaná voda, záchranáři se ji snaží zacelit.

8.-10. dubna: Zhruba 11, 5 tuny vody s nízkou mírou radioaktivity je vypuštěno do moře.

12. duben: Japonsko zvyšuje stupeň nebezpečnosti havárie na žebříčku mezinárodních jaderných nehod INES ze stupně 5 na stupeň 7.

18. dubna - doposud: Pokračuje ochlazování reaktorů.

16. prosinec: Japonský premiér Jošihiko Noda oznamuje, že poškozené reaktory jsou stabilizovány.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist