Plýtvání potravinami je novodobý fenomén, který má nepříznivý dopad nejen na životní prostředí, ale také na naše peněženky...
Švédské tipy na snížení plýtvání potravinami - 1
Podle výzkumu Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla, dohromady 1,3 miliardy tun, což odpovídá HDP Švýcarska. Více se potravinami plýtvá v industrializovaných zemích než v zemích rozvojových a v obou typech zemí také dochází k plýtvání na jiném stupni výrobního či spotřebního řetězce. V rozvojových zemích jsou ztráty způsobeny právě nerozvinutostí dané země, ke ztrátám dochází především na úrovni výroby a distribuce kvůli nevyhovujícím výrobním, zpracovatelským a skladovacím podmínkám. Naopak v industrializovaných zemích se nejvíce potravin promarní na úrovni obchodů a především samotnými spotřebiteli. Průměrný potravinový odpad v Evropě a Severní Americe je 95-115 kg/os/ rok, zatímco v subsaharské Africe či jižní a jihovýchodní Asii je to pouze 6-11 kg/rok.1
Švédsko je zemí, kde je životní prostředí a ekologické otázky dlouhodobě diskutované. Také plýtvání potravinami je na programu vlády, která se snaží plýtvání snížit. Švédsko si zadává vlastní cíle, ale spolupracuje také na mezinárodní úrovni s EU i Organizací spojených národů, které tak mají pomoci zlepšit jak životní prostředí, ale také ušetřit peníze, vodu, lidskou práci, pohonné hmoty, půdu a další zdroje, které mohou být využité smysluplněji. Klíčovou roli v boji proti plýtvání potravinami hraje ve Švédsku Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Úřad pro potraviny.
Švédský Úřad pro potraviny radí spotřebitelům, jak plýtvání snížit
I ve Švédsku, stejně jako ve většině evropských zemích, se nejvíce plýtvá potravinami v domácnostech. Švédský Úřad pro potraviny se proto zaměřuje právě na spotřebitele, informují je a předkládají mnoho cenných rad, jak plýtvání předejít a zabránit:
-
Naplánuj si svůj nákup a nekupuj více, než je potřeba
-
Sněz jídlo včas - kontroluj jídlo v ledničce a mrazáku a jejich datum spotřeby
-
Uchovávej jídlo správně - správná teplota v ledničce je + 4-5°C. Vlož potřebné potraviny do ledničky, co nejdříve je to možné! Především čerstvé maso, ryby či mléčné výrobky
-
Většina ovoce a zeleniny vydrží nejdéle v ledničce. Pokud je chceš mít venku, sněz je co nejrychleji!
-
Zamraz potraviny, které chceš uchovat na delší dobu, správná teplota v mrazáku je -18°C
-
Nevyhazuj jídlo, které je označené minimálním datem spotřeby - často vydrží mnohem déle. Pečlivě se podívej, nejprve ochutnej a dej na své smysly. Jídlo, které je správně uchováváno dle návodu, není nijak nebezpečné, pokud datum minimální spotřeby je prošlé.
-
Postarej se o zbylé jídlo - použij je do nového jídla, zamraz je nebo z nich udělej trvanlivou variantu (např. z tvrdého chleba strouhanku apod.)
-
Nekupuj ovoce a zeleninu podle vzhledu!
-
Nedávej si na talíř příliš mnoho jídla, když víš, že to nesníš
-
Nech si nedojedené jídlo v restauraci zabalit2
I chytré plánování ti pomůže snížit plýtvání
-
Předtím, než jdeš nakoupit - podívej se, co máš doma a co chybí
-
Nenakupuj více, než si myslíš, že sníš! To platí především pro ovoce a zeleninu, které se rychle kazí - nakupuj raději méně, ale častěji
-
Nakupuj i potraviny s krátkou dobou spotřeby! Když víš, že budeš za krátkou dobu jíst, můžeš životnímu prostředí pomoci tím, že nakoupíš jídlo, které bude za krátkou dobu procházet. Také ovoce a zelenina, která začíná být trochu seschlá nebo s flíčky, je přesně to, co životnímu prostředí pomůže.
-
Pokud koupíš velká balení - je dobré je rozdělit na menší a zamrazit je, pokud nemáš v plánu je v blízké době jíst.
-
Kontroluj jídlo v lednici a mrazáku, které se může zkazit. Mnoho potravin, např. mléko, smetana, sýr, šunka a zbytky jídla se dají pohodlně zamrazit a jsou tak kdykoli po ruce.
-
Pravidelně procházej potraviny, které máš v mrazáku a naplánuj je sníst. Označ je datem, kdy jsi je zamrazil.
-
Když vaříš jídlo, mysli na to, kolik ho sníš a jestli chceš, aby ti zbylo také na později. Nebo uvař hodně a jednotlivé porce zamraz v plastových krabičkách.3
Jednoduché tipy
-
I malé množství jídla má cenu zamrazit! Vlož je do plastové krabičky
-
Oschlé části sýra můžeš odkrojit, zamrazit a použít do nákypu, koláče nebo pizzy
-
Posbírej všechny malé zbytky, co doma máš a uspořádej si malou hostinu ze zbytků!
-
Použij zbytky do omelety - můžeš toho použít hodně - od vařených brambor, těstovin nebo rýže, zbylého masa až po ingredience na obložený chléb či oschlou zeleninu
-
Oschlou zeleninu jako papriku, mrkev či brokolici můžeš použít do omáček, dušené zeleniny, nákypu, slaného koláče nebo polévky
-
Ze zbytků jídla můžeš udělat rizoto, pánev wok či další chutné pokrmy
-
Z ovoce, které začíná být staré, si udělej ovocný salát nebo je zamraz a použij do smoothie4
1 Food and Agriculture Organisation of the United Nations. Global food looses and food waste. [online]. 2011 [cit. 1.května 2017]. Dostupné z: http://www.fao.org/docrep/014/mb060e/mb060e00.pdf. str. 5-6
2 Naturv?rdsverket. Mängden matavfall minskar i Sverige. [online]. 2015 [cit. 1.května 2017]. Dostupné z: http://news.cision.com/se/naturvardsverket/r/mangden-matavfall-minskar-i-sverige,c9885019
3 Livsmedelsverket. Tips för att minska ditt matsvinn. [online]. 2017 [cit. 1.května 2017]. Dostupné z: https://www.livsmedelsverket.se/matvanor-halsa--miljo/miljo/ta-hand-om-maten-minska-svinnet/Tips-minska-matsvinnet/
4 Livsmedelsverket. Tips för att minska ditt matsvinn. [online]. 2017 [cit. 1.května 2017]. Dostupné z: https://www.livsmedelsverket.se/matvanor-halsa--miljo/miljo/ta-hand-om-maten-minska-svinnet/tips-minska-matsvinnet
Autorka: Darina Kozáková