Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Reakce na článek MF DNES o biopotravinách ze dne 4.6.2011

11.06.2011  |  34× přečteno      vytisknout článek

Reakce na článek MF DNES o biopotravinách ze dne 4.6.2011

V sobotu dne 4. 6.2011 vyšel na titulní straně MF DNES článek : "Je tu nová nemoc. Těžká závislost na biopotravinách", který pak pokračuje na straně A3 článkem: "Bez chemie, ale s parazity. Bio nerovná se zdravé". Vzhledem k tomu, že článek zcela bez znalosti pravidel zemědělské prvovýroby podsouvá ekologické rostlinné i živočišné produkci některé nepravdivé postupy, chtěli bychom se jako státní dozorová organizace, zodpovědná za úřední kontrolu ekologického zemědělství v ČR, vyjádřit k nepravdivým nebo zavádějícím informacím uváděným v tomto článku. Tvrzení v úvodu tohoto článku, citujeme: "Je snad biojídlo tak zákeřné, že může zabíjet? Odpověď zní: bohužel ano", je natolik závažné, že hraničí s poplašnou zprávou!

Hygiena potravin a statková hnojiva:
Ve článku se tvrdí, že potraviny z běžných i z ekologických provozů jsou riskantní, mj. kvůli biologické kontaminaci statkovými hnojivy.

V ekologické produkci i v konvenční produkci se samozřejmě mohou používat statková hnojiva. Hnojí se však do půdy. Hnojení zeleniny tekutými statkovými hnojivy na list se nepoužívá, neboť by stejně nebylo účinné. Organický dusík, aby byl pro rostlinu využitelný, se musí nejprve v půdě mineralizovat na formy přijatelné pro rostliny. Navíc by to bylo v ČR porušení zákona o hnojivech, neboť se musí tekutá statková hnojiva zapravovat do půdy do 24 hodin, vyjma přihnojování porostů hadicovými aplikátory (používá se zejména u kukuřice, ale i zde je to aplikace na půdu, nikoli na rostliny). Nikde v Evropě nesmí zemědělci používat na konzumní části plodin plody žádná hygienicky riziková hnojiva. Při úředních kontrolách jsme se s takovým počínáním nikdy nesetkali. Správné používání statkových hnojiv v souladu s předpisy kontroluje ÚKZÚZ v rámci svých standardních kontrol i úředních kontrol ekologického zemědělství. Navíc je každý ekozemědělec ještě jednou ročně kontrolován privátní certifikační organizací, která má pověření Ministerstva zemědělství.

Kontaminace biopotravin plísněmi a parazity:
Kontrola ekologického zemědělství se zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mj. s ohledem na kontaminaci mykotoxiny. Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná krmiva nebo rostlinné bioprodukty. Bezpečnost biopotravin s ohledem na kontaminaci mykotoxiny mj. zkoumala Vysoká škola chemicko- technologická Praha a došla i v rámci mezinárodních výzkumných projektů k závěru, že ekologický způsob pěstování nezvyšuje kontaminaci mykotoxiny.

Tvrzení, že jsou biopotravina zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudíž "logicky" musí bioprodukty plísně a jejich metabolity - mykotoxiny obsahovat. Absenci fungicidů však kompenzuje mj. nepoužívání minerálních dusíkatých hnojiv, což vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Toto uvedení na pravou míru však již médii nikdy přejato nebylo.

Jak nám sdělil Ing. Josef Duben ze Státní veterinární správy, která dohlíží nad potravinami živočišného původu, i podle jeho názoru článek v MfD směšuje několik věcí, které spolu nesouvisí. Hovoří v zásadě správně, že člověku hrozí určitá rizika, ale dává je do nesprávných souvislostí. Pokud někdo nedodržuje základní hygienické návyky, tak samozřejmě může onemocnět toxokarózou, tj. napadení škrkavkami, jejichž vajíčka se mohou v prostředí vyskytovat, může onemocnět i toxoplazmózou, kterou například trpí kočky, ale tato rizika nelze dávat do souvislostí s potravinami živočišného původu, které jsou uváděny do tržní sítě. To se týká samozřejmě i rizika trichinel, čili svalovce. Státní veterinární dozor totiž kontroluje chovy hospodářských zvířat, veterinární dozor je i na jatkách a prověřuje se i vepřové maso na trichinely, zejména pokud jde o maso divokých prasat, které je uváděno do oběhu. U nás se vyskytl poslední případ onemocnění u lidí byl roku 1954 ve Smrdově u Pacova.

Z pohledu závazných předpisů ekologického zemědělství je třeba konstatovat, že ekologičtí chovatelé nejsou omezeni v léčení hospodářských zvířat, na prvním místě je pohoda a zdraví zvířat a samozřejmě kvalita živočišné produkce, která podléhá přísnému dohledu Státní veterinární správy.

Odmítáme i strašení veřejnosti, kdy je v článku poukazováno na to, že z ekologických chovů dochází k přenosu střevních parazitů hospodářských zvířat na člověka. Také v ekologických chovech se provádí kombinace preventivních metod a léčení střevní červivosti zvířat, stejně jako v konvenčním zemědělství, které také používá výběhy a pastvu.

Hormony v drůbežím mase:
Úplně nejhorší tvrzení, i když v tomto případě nebylo namířeno proti biopotravinám, je vyvolávání dojmu, že běžné kuřecí maso je plné hormonů a že po jeho konzumaci mohou být ohroženy děti. Tady je třeba konstatovat, že růstové hormony se ve výkrmu hospodářských zvířat nemohou v ČR a to ani v konvenčním zemědělství používat již celá desetiletí. Dokladem je mj. Plán monitoringu cizorodých látek a jeho výsledky. O tom je možné se přesvědčit v publikacích Státní veterinární správy na www.svscr.cz, v odkazu publikace - Kontaminace potravního řetězce.

Závěrem:
Článek jako celek vyvolává dojem, že ekologické zemědělství, používáním uzavřených systémů koloběhu živin a vynecháním chemicko-syntetických přípravků na ochranu rostlin, produkuje hygienicky závadné a rizikové suroviny. S takovým názorem nemůžeme souhlasit, protože ekologická zemědělská prvovýroba i zpracování biopotravin podléhá přísné kontrole celého zemědělského systému, včetně potravin z dovozu, jako všechny ostatní potraviny dostupné na našem trhu. Dosavadní prověřování dovezené bioprodukce a součinnost státních dozorových organizací přesvědčily o funkčnosti tohoto systému.

Ing. Miroslav Florián, PhD. - ředitel Odboru bezpečnosti krmiv a půdy
Ing. Jiří Urban - kancelář ředitele ústavu
ÚKZÚZ - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
www.ukzuz.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist