Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jak Češi nakupují biopotraviny

04.09.2011  |  102× přečteno      vytisknout článek

bioBiopotraviny jsou v České republice všeobecně známý fenomén - zná je již 90 % nakupujících a 30 % zákazníků je koupí aspoň občas. Jejich intenzivnější nákup přesto zůstává omezen na poměrně úzkou skupinu lidí - pravidelně je nakupují jen 3 % domácností.

Počet biopotraviny pravidelně nakupujících přitom nijak výrazně neroste, spíš měl v minulých letech tendenci mírně klesat. Je otázka, zda tato stagnace ve spotřebě biopotravin souvisí s ekonomickým ochlazením minulých let. Je to jedna z možných příčin - pokles zaznamenaly často ty kategorie, které jsou vnímané jako poměrně drahé (to biopotraviny ve srovnání s běžnou produkcí jsou) a současně jako "něco, bez čeho se obejdu" (a biopotraviny, vzhledem k jejich celkem nedávnému rozšíření na trhu, se dosud nedostaly do skupiny výrobků, které se kupují běžně a ze zvyku).

Druhý možný důvod stagnace nákupu biopotravin však může ležet v podstatě kategorie samotné. Jak společnost Incoma GfK zjistila výzkumem chování zákazníků, naprosto převažují dva důvody k jejich nákupu: 1) nakupující se domnívají, že biopotraviny jsou zdravější než běžná produkce a 2) nakupující se domnívají, že biopotraviny chutnají lépe než běžná produkce. Tomu odpovídá i současná struktura nakupujících - velmi často jde o vzdělanější osoby s dětmi, kterým se snaží kupovat "to nejlepší".

Lepší chuť a zdravější složení přitom může být u mnohých biopotravin pravda, ale neplatí to nezbytně. Biopotraviny jsou definované jako produkty "ekologického zemědělství", tj. takového hospodaření, které nevyužívá chemické prostředky a je šetrné k přírodě a životnímu prostředí člověka. Věcně správnou motivací k jejich nákupu je tedy environmentální zodpovědnost - a to v současnosti není důvod, který by převažoval nebo měl naději na masovější rozšíření. Druhým důvodem stagnace spotřeby biopotravin tedy může být i to, že se (aspoň u některých biopotravin) dostávají do určitého rozporu očekávání nakupujících (zejména očekávání lepší chuti) a reality.

Mýty o biopotravinách

Mýtus č. 1

"Ekozemědělci používají hnůj, kejdu a močůvku, proto jsou jejich produkty hygienicky závadné"

Na tuto nepravdu zareagovala mj. i kompetentní dozorová organizace, Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský (ÚKZÚZ): "V ekologické produkci i v konvenční produkci se samozřejmě mohou používat statková hnojiva. Chlévský hnůj je směs výkalů, steliva se zbytky krmiva, která prochází procesem zrání, kdy dochází díky působení vysokých teplot k hygienizaci od škodlivých patogenů. Hnojí se však do půdy, takže do pomyslného kontaktu hnoje s rostlinou dochází jen přes kořeny. Hnojení zeleniny tekutými statkovými hnojivy na list se nepoužívá, neboť by stejně nebylo účinné. Hnojení na plody bylo v ČR porušení zákona o hnojivech, neboť se musí tekutá statková hnojiva zapravovat do půdy do 24 hodin."

Správné používání statkových hnojiv v souladu s předpisy kontroluje ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) v rámci svých standardních kontrol i úředních kontrol ekologického zemědělství. Podle zkušeností ÚKZÚZ se inspektoři s rizikovým používáním statkových hnojiv ekozemědělci nesetkali.

Mýtus č. 2

"Ekozemědělci nepoužívají průmyslová hnojiva, a proto neuživí lidstvo"

Pozadím tohoto tématu je především ohrožení budoucnosti a nedostatek potravy, protože zdroje pro čerpání základních látek na výrobu umělé výživy rostlin v konvenčním zemědělství jsou limitované. Jsou definované omezeným množstvím zdrojů na naší planetě. Zaměřme se na tři látky zajišťující výživu rostlin: dusík, fosfor a draslík. Dusík je jednou z nejdůležitějších látek pro výživu rostlin, nicméně jeho výroba z fosilních zdrojů z něj činí velmi drahé hnojivo. Velkým problémem jsou především zásoby fosforu. Podle předpokladů má lidstvo k dispozici v pesimistickém ohledu zásoby fosforu na 30-40 let, při optimistickém pohledu let 60-90.

Intenzifikace zemědělství v posledních 40 letech vedla sice ke dvojnásobnému zvýšení produkce, ale také k 5-7násobnému zvýšení použití dusíkatých hnojiv, což znamená, že na produkci 1 kg potravin je třeba 2-3krát více dusíkatých hnojiv než dříve. Jaké je efektivní řešení tohoto problému v konvenčním zemědělství? Především je třeba zavádět metody organického a šetrného hospodaření a recyklovat dusík, fosfor, draslík využitím organického hnojení, biologického odpadu z hospodářství i domácností, ale třeba i použitím odpadních vod.

Mýtus č. 3

"Ekozemědělci nepoužívají fungicidy, a proto jsou biopotraviny plné mykotoxinů"

Kontrola ekologického zemědělství se zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mj. s ohledem na kontaminaci mykotoxiny. Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná krmiva nebo rostlinné bioprodukty. Bezpečnost biopotravin s ohledem na kontaminaci mykotoxiny mj. zkoumala i Vysoká škola chemicko-technologická Praha a došla i v rámci mezinárodních výzkumných projektů k závěru, že ekologický způsob pěstování nezvyšuje kontaminaci mykotoxiny.

Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudíž "logicky" musí bioprodukty plísně a jejich metabolity - mykotoxiny obsahovat. Absenci fungicidů však kompenzuje mj. nepoužívání minerálních dusíkatých hnojiv, což vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Naopak, aplikace některých fungicidů ze skupiny strobilurinu mohou vést ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitů v důsledku chemického stresu, kterému je plíseň při postřiku vystavena. Hlavně však mykotoxiny vznikají při nesprávném skladování surovin a potravin. Technologické kázeň při posklizňové úpravě a v potravinářském provozuje je nutná, jak v konvenční, tak v ekologické potravinářské výrobě.

Mýtus č. 4

"Ekozemědělci neléčí hospodářská zvířata, a proto je ekologické zemědělství zdrojem parazitů přenosných na člověka"

V ekologických chovech je věnována pozornost celé řadě preventivních opatření od správného ošetření pastevního porostu, střídání pastevních areálů, správné hygieny chovného prostředí po pravidelné sledování a odčervování zvířat. Tato opatření jsou stejná u obou systémů hospodaření - ekologického i konvenčního.

V případě onemocnění hospodářských zvířat je v EZ dávána přednost šetrnějším, přírodním formám léků, také homeopatikům apod. Pokud je ale nezbytné použít pro léčbu razantnější preparát např. antibiotika, pak ho veterinární lékař předepíše a použije, protože zdraví zvířat a kvalita živočišné produkce jsou prioritní. Prodlužuje se pak ochranná lhůta na použití produktů z léčeného zvířete oproti běžným chovům až na dvojnásobně dlouhou dobu, po kterou nemůže být produkt použit pro lidskou výživu. Celý systém ekologického chovu hospodářských zvířat však směřuje k tomu, aby riziko onemocnění bylo co nejvíce minimalizováno. Další krok vede přes zpracování živočišných produktů, kdy veškeré živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu podléhají státnímu kontrolnímu veterinárnímu systému včetně veterinární prohlídky poražených zvířat a masa, systému HACCP ve zpracovnách systému rychlého varování v rámci EU o výskytu nežádoucích skutečností.

Zdroj: Česká technologická platforma EZ

AUTOR: Zdeněk Skála

je ředitelem retail výzkumu společnosti Incoma GfK


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist