Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Proč obcím bioplynové stanice nevoní?

11.11.2008  |  zdroj: Moderní obec  |  133× přečteno      vytisknout článek

Na zpracování celkem 6410 tun bioodpadů za rok má nastavenou kapacitu obecní bioplynová fermentační stanice (BPS), která v Úpici na Trutnovsku běží ve zkušebním provozu už déle než půl roku.

Město o šesti tisících obyvatelích podle starostky Ing. Iljany Beránkové sáhlo k tomuto projektu především proto, aby řešilo problém likvidace kalů z městské čistírny odpadních vod (v jejím areálu se ostatně stanice nachází) a také odpadu z veřejné zeleně. Díky rozvinutému integrovanému systému nakládání s biologickými odpady na území města je však BPS s to přijímat i bioodpady z domácností a od podnikatelských subjektů.

Stanice se zařazením do krajského plánu odpadového hospodářství stala v Královéhradeckém kraji pilotním projektem svého druhu. Hlavní produkt fermentace - bioplyn je v kogenerační jednotce využit k výrobě tepla a elektřiny. Elektrická energie se používá pro provoz stanice a čistírny odpadních vod (ČOV), přebytky se prodávají do distribuční sítě. Odpadní teplo zatím sice využití nenalezlo, ale už se hledá způsob, jak s ním efektivně nakládat. Zbytkovým produktem je odvodněný substrát, který se začne vracet zpět do přírody ve formě organického hnojiva nebo se bude používat jako jedna ze základních surovin při výrobě kompostu.

NA PERSONÁL JSOU PÁKY

Starostka ani vedoucí stanice Karel Srna neskrývají, že zkušební provoz odhaluje i některé nedostatky. Jedním z nich bývá zápach kolem příjmového objektu. Iljana Beránková doufá ve zlepšení, protože ihned po svém nástupu do funkce a ještě před zahájením výstavby úpické BPS navštívila spolu s dalšími představiteli města i sousední obce hned dvě fermentační stanice, aby se přesvědčila, co je pravdy na tom, že tato zařízení jsou pro své okolí zdrojem zápachu. "Protože jsme tehdy žádný takový zážitek nezaznamenali, snažili jsme se zbavit obav i naše občany," poznamenává. Teoreticky i prakticky vzato, zápach může být způsoben nedodržováním technologické kázně nebo špatně vyprojektovanou a provedenou technologií. "V otázce vlastní stavby tvrdě bojujeme s dodavatelem, aby odstranil chyby, které nám přinášejí problémy. Jde hlavně o komplikace při zpracování trávy. Zda něco vymůžeme, je zatím ve hvězdách, jinak budeme muset tyto problémy řešit za vlastní peníze. Provoz BPS zajišťuje příspěvková organizace zřízená městem - Městské vodovody a kanalizace Úpice. Již tato informace je snad dostatečná jasná, že při pochybnostech o kvalitě práce obsluhujícího personálu máme dostatečné páky k radikální nápravě. Zatím jsme je však nemuseli uplatnit," podotýká starostka.

CO BY DNES UDĚLALI JINAK

Pokud by BPS ve městě ještě nestála a na radnici jste se teprve rozhodovali o její případné výstavbě, avšak už s nynějšími zkušenostmi, co byste udělali jinak? zeptali jsme se. "Určitě bychom si lépe pojistili, aby to byl projekt již ověřených technologických celků se specifikací kvality do nejmenších detailů a aby byla uplatněna přísná kontrola dodávky v průběhu stavby," odpověděl Karel Srna. "Aby součástí dodavatelské smlouvy bylo i zprovoznění a provedení zkušebního provozu a předání BPS v chodu po splnění všech požadovaných parametrů. Bohužel, některé podmínky financování z evropských fondů často neumožňují dostatečně včas a účinně penalizovat dodavatele bez hrozby vrácení dotace. Určitě by nebylo od věci, kdyby na nekvalitně pracující dodavatele, kteří neplní za dohodnuté peníze své závazky vyplývající ze smlouvy o dílo, byla možnost uplatnění účinných okamžitých postihů."

Starostka dodává: "Vedení města, které vzešlo z voleb v roce 2006, vlastně v této záležitosti nastoupilo už do rozjetého vlaku. Se všemi z toho plynoucími důsledky. Za sebe mohu říci, že jako velmi důležité vidím spolupracovat pouze se zkušenými a dostatečně prověřenými odborníky - projektanty i dodavateli."

V TŘÍDĚNÍ PATŘÍ K ELITĚ

V Úpici se však nemusejí s jinými sídly dělit jen o špatné zkušenosti. Město s 63 % vytříděného domovního odpadu patří v České republice v tomto směru mezi elitu. Proto tam neváhali přikročit i ke třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO). "Původně jsme systém třídění a sběru biologických odpadů ve městě a přilehlém regionu pojímali jako samostatný projekt oddělený od přípravy výstavby bioplynové stanice," říká Karel Srna. "Ale pak jsme si uvědomili, že jeden projekt bez druhého bychom těžko uskutečnili, a proto jsme oba integrovali do jediného systému sběru, svozu a likvidace biologických odpadů. V prvních krocích nám nejvíce pomáhali pracovníci odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu v čele s Ing. Petrem Uhlířem."

Vedoucí stanice i starostka však připouštějí, že v třídění bioodpadu má město za sebou teprve tu snazší část problému. Nejprve se totiž zaměřilo na majitele rodinných domů, kteří jsou obvykle vděční za to, že zdarma dostanou nádobu na organické přebytky ze svých zahrad i domácností. Už jen obava z toho, aby o ceněnou službu nepřišli, je vede k tomu, aby do pravidelně jednou týdně vyvážených nádob nevhazovali jiné druhy odpadu. Teď radnici čeká zavedení svozu bioodpadu z bytových domů, což již nemusí být tak snadné. Třídění odpadů však už má v Úpici výbornou tradici i úroveň, a Iljana Beránková proto věří, že ani u bioodpadů nenastanou žádné neřešitelné komplikace.

Krátká doba zkušebního provozu dosud neumožnila získat pro digestát certifikaci Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským Brno, která je ve smyslu vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podmínkách nakládání s bioodpady, nezbytná k tomu, aby mohl být využíván na rekultivace, případně na přihnojování městské zeleně. Aby se však mohl vyvážet na pole jako hnojivo (a také se tak mohl prodávat), bude muset být po certifikaci ještě zaregistrován ve smyslu zákona o hnojivech. I to je jeden z důvodů, proč se starostka spolu s vedoucím BPS k návratnosti investice vyjadřují zatím zdrženlivě.

"Dokud nebude uzavřen okruh zákazníků, pro něž budeme likvidovat biologicky rozložitelný komunální odpad za peníze, byly by to jen holé spekulace," říká Karel Srna. "Přijďte se zeptat tak za půldruhého roku!" Každopádně už teď velmi hrubý odhad říká, že pouze za likvidaci trávy z veřejných prostranství ve městě pomocí BPS radnice uspoří 0,3 mil. Kč ročně. Dalšího půl milionu přinese likvidace čistírenských kalů ve stanici - a jak se bude postupně zdražovat (a také omezovat) ukládání kalů a bioodpadů na skládkách (už v roce 2010 nanejvýš 1,147 mil. tun, tedy jen 75 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995), úspory radnice dál výrazně porostou.

Přínosem jistě bude i vyráběná elektřina. Karel Srna už má jasno: "Kdybychom v naší BPS ročně vyrobili 1 mil. kWh s finančním přínosem 3 mil. Kč (v dnešních cenách), nebylo by to zanedbatelné. Zvláště když ušetříme ještě kolem 0,3 mil. Kč za elektřinu, kterou sami v areálu ČOV spotřebujeme."

Ing. Pavel Koťan, ředitel firmy Ekora, která pro úpickou radnici zhotovila rámcovou studii proveditelnosti výstavby BPS i studii zpracování čistírenských kalů a dalšího organického materiálu, odhaduje, že prostá doba návratnosti bude u BPS Úpice devět let. Podle jeho názoru se pro města vyplatí uvažovat o výstavbě bioplynové stanice s minimálním elektrickým výkonem KGJ od 150 kW.

OPTIMUM: ZA KWH 4,50 KČ

Ing. Jan Habart, předseda CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu (soustřeďujícího subjekty se zájmem o využívání biomasy či bioplynu), se odvolává na studii zpracovanou sdružením pro ministerstvo životního prostředí a tvrdí, že i jen 40% dotace, kterou tento rezort nabízí municipální sféře na budování bioplynových stanic, by byla dostačující. Ovšem za předpokladu, že výkupní cena elektřiny dodávané z těchto zařízení do distribuční sítě by byla na úrovni zhruba 4 Kč/kWh.

"Energetický regulační úřad v roce 2005 vsadil na strategii postupného zvyšování výkupní ceny, což byla jedna z možných variant. Ale hodnotíme-li ji z dnešního pohledu, nebyla účinná," poznamenává Ing. Jan Habart. "Zcela nepochybně by i Česku více prospěla strategie, jakou přijali v Německu. Tam totiž nastavili relativně vysoké výkupní ceny na počátku, což podmínili možností jejího každoročního snižování - pokud by pro to mluvil vývoj ekonomické proveditelnosti BPS. V SRN nakonec také museli přijmout opatření ke zvýšení celkové výkupní ceny, neboť její počáteční výše přestala dostačovat. V ČR by takovou vhodnou cenou byla zřejmě cena okolo 4,50 Kč/kWh, kdy by se většina zemědělských bioplynových stanic už obešla bez investiční dotace a komunálním stanicím střední velikosti by stačila pouze menší dotace zejména na vybudování infrastruktury a zařízení pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu."

CO BRÁNÍ ROZŠÍŘENÍ

Ing. Miroslav Šafařík, poradce pro úspory energie a obnovitelné zdroje energie, a Ing. Tomáš Dvořáček, vedoucí sekce Bioplyn CZ Biom, se shodují, že kromě nižší výkupní ceny elektrické energie plošnějšímu rozšíření komunálních BPS brání ještě další faktory:

Nedostatek materiálu. Třídění BRKO u nás teprve začíná a i při předpokládané 50% účinnosti třídění lze s bioplynovými stanicemi počítat pouze u velkých měst. Nebo BRKO, který využívají, musí být kombinován s jinými zdroji biomasy.

Jiné využívání ostatních bioodpadů (zejména olejů a tuků z lapolů v restauracích, v myčkách automobilů apod.) či nedostatečná motivace jejich producentů nabídnout je kompostárnám nebo BPS. Tyto bioodpady jsou o poznání koncentrovanější a kvůli nedostatečné kontrole se zatím vyplácí je v kuchyních drtit a vypouštět do kanalizace, případně vyhazovat do směsného komunálního odpadu nebo ukládat na černé skládky.

Problémy s uplatněním digestátu z komunálních BPS. Zemědělci chovají nedůvěru v jeho kvalitu a příliš o něj nestojí.

Chybějící podpora investic do teplovodů. BPS se nestavějí v těsné blízkosti sídel, a jejich napojení na centrální zásobování teplem je tak náročnější než u jiných zdrojů.

NEJVÍC ZAPÁCHAJÍ PŘEDSUDKY

Ovšem asi nejvážnější důvod, proč města s budováním bioplynových stanic váhají, lze nazvat "obavy ze zápachu". Ing. Pavel Koťan ze společnosti Ekora říká: "V naší zemi existuje několik špatně provozovaných bioplynových stanic (ale mnohem více jich je bezproblémových, které nezapáchají). Média se toho chytnou, a tak vznikají protestní akce a petice: "Všechny bioplynové stanice smrdí a my nedovolíme, aby se v katastru naší obce něco takového budovalo." Jistě, některé vstupní materiály, zpracovávané v bioplynových stanicích zapáchají. Procesem anaerobní fermentace při dostatečné době zdržení dojde k biologické stabilizaci zpracovávaného materiálu a zápach úplně zmizí. Suroviny, které mohou zapáchat, se přivážejí v uzavřených kontejnerech či cisternách. Po příjezdu do příjmového objektu se zavřou vrata, spustí vzduchotechnika s odtahem na biologický filtr - a teprve až pak se začnou vykládat svozová vozidla. Další opatření eliminující zápach je zakrytí uskladňovací nádrže a například i silážního žlabu na rostlinnou surovinu. Při dodržování technologické kázně (zavírání dveří a vrat, fungující vzduchotechnice a použití správného biofiltru) moderní BPS nemůže zapáchat."

ZAČÍT STUDIÍ PROVEDITELNOSTI

Co by si město, které výstavbu bioplynové stanice zvažuje, mělo předem ujasnit? I na tuto otázku mají experti z CZ Biom spolu s Ing. Šafaříkem shodný názor: "Zadat studii proveditelnosti záměru, která bude řešit zejména dostupnou produkci vstupních bioodpadů, jejich charakter, množství, sezónnost výskytu, výběr vhodné technologie a provozní bilance, stejně jako možnosti uplatnění digestátu v pevném a kapalném stavu i uplatnění tepla, vhodnost zamýšleného umístění stanice s ohledem na obytnou zástavbu a dopravní trasy apod. K této studii je vhodné zadat si oponenturu a teprve až pak na základě závěrů studie případně zahájit přípravu akce ve vazbě na dotační tituly. Určitě se vyplatí vybrat si kvalitní poradenskou firmu pro řízení a koordinaci celého projektu a při volbě lokality pro umístění BPS přihlížet k možnému vlivu dopravní zátěže a předem si vyřešit otázku využití tepla. Včas je rovněž nutné zajistit si dostatečné a dlouhodobě disponibilní množství surovin a dohodnout se s místními zemědělci o využití digestátu."

Stejně důležité je podle sdružení CZ Biom prověřit si možnost napojení na elektrorozvodnou soustavu. Výstavba nového vedení je totiž natolik náročná, že kvůli tomu některé projekty už neuspěly. Některé distribuční společnosti této náročnosti zneužívají a pod různými záminkami blokují připojení bioplynových stanic. Podcenit se nesmí ani povolovací proces, EIA, územní řízení, stavební povolení - a možné předsudky místních lidí.

Jak to řekla starostka Úpice Iljana Beránkova? "Věřím, že i nám se podaří v dohledné době překonat všechny potíže, provázející zkušební provoz naší bioplynové stanice, a i naši nástupci v budoucnosti ocení celý tento projekt jako pozitivní a přínosný."

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Financování Integrovaného systému nakládání s bioodpady v Úpici

Celkové náklady 56,7 mil. Kč

Dotace EU z OP Infrastruktura 31 mil. Kč

Dotace SFŽP 4,1 mil.Kč

Půjčka SFŽP 2 mil. Kč

Pozn.: Uvedené náklady a dotace jsou zaokrouhleny a byly použity především na vybudování bioplynové stanice. Zhruba za 5 mil. Kč byly z této sumy zakoupeny svozové automobily. Královéhradecký kraj podpořil zpracování projektové dokumentace. Nad rámec těchto prostředků město dodatečně zakoupilo kontejnery a sběrné nádoby za zhruba 1,5 mil. Kč, přičemž mu Královéhradecký kraj poskytl investiční dotaci 0,6 mil. Kč.

ZDROJ: MĚSTSKÝ ÚŘAD


Bioplynová stanice Úpice

Technologie - "mokrá" anaerobní fermentace

Roční kapacita - 6000 až 7000 tun biologicky zpracovávaných odpadů

Zpracovávaný bioodpad - kaly z ČOV, odpad z údržby městské zeleně, bioodpad z domácností a z podnikatelské sféry

Objhem fermentoru - 1300 m3

El. výkon kogenerační jednotky - 150 kW

Tepelný výkon kogenerační jednotky - 192 kW

Počet provozních hodin KGJ - 8000 až 8300 za rok

Předpokládaná produkce odvodněného digestátu (25 % sušiny) - zhruba 2500 t/rok

Pozn. BPS vyrábí elektřinu v tzv. režimu zelených bonusů, takže město za každou vyrobenou kWh dostává 2,62 Kč + DPH. Za přebytek elektrické energie, který je dodáván do distribuční sítě, dostane navíc 1,26 Kč/kWh.

ZDROJ: EKORA, s. r.o., MĚSTSKÝ ÚŘAD


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist