Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zkrotíme nenažrané bioplynky?

06.05.2011  |  zdroj: EKONOM  |  880× přečteno      vytisknout článek

bioplyn

Energetičtí investoři si po snížení výkupních cen solární energie našli nový zdroj dotací - bioplynové stanice. V nich se přitom skrývá stejný problém, jaký známe u biopaliv: nedostatek plodin pro potravinářství a tlak na zdražování potravin. Rozloha polí s kukuřicí, trávou či obilím pro bioplynové stanice se zvětšuje rychleji, než jsme čekali...

Příliš rychlý růst

Na začátku března bylo v České republice 188 bioplynových stanic o celkovém výkonu 111 megawattů.

Podle databáze žádostí pro posuzování vlivu nových staveb na životní prostředí EIA mají investoři rozpracovanou zhruba stovku dalších projektů bioplynek, které by se mohly rozjet už v letošním roce.

Jen za první čtvrtletí přibylo 45 žádostí. Pouze tato necelá padesátka bioplynových elektráren přitom podle zjištění týdeníku Ekonom počítá vedle odpadů ze živočišné výroby s téměř půl milionem tun kukuřičné siláže a 24 tisíc tun obilí.

V praxi to znamená zábor osmnácti tisíc hektarů zemědělské půdy pro energetické využití. To je průměrně 400 hektarů na jednu bioplynovou stanici.

Vezmeme-li v úvahu průměrnou velikost zemědělského podniku kolem 100 hektarů, znamená to, že jedna stanice by teoreticky stáhla kompletní rostlinnou produkci od čtyř farmářů.

Podle Národního akčního plánu využívání obnovitelných zdrojů má být do roku 2020 v České republice 742 bioplynových elektráren, které přemění na elektřinu plodiny ze zhruba 150 tisíc hektarů.

Z toho vyplývá, že plánovaný průměr osázené plochy na jednu bioplynovou elektrárnu je pouze polovinou toho, s čím počítají nejnovější projekty - pouhých 202 hektarů.

Vše pro bioplyn

Představy státu se tak s poznatky z praxe diametrálně rozcházejí. Úředníci totiž sice sledují počet stanic, celkový výkon, ale nevědí, jaké suroviny se v jejich provozu využívají.

"Na to žádná legislativa není, je to věc svobodného rozhodnutí zemědělce," přiznává Jan Bednár z environmentálního odboru ministerstva zemědělství.

Zásadní potíž s bioplynovými stanicemi je přitom v tom, že v nich nemizí odpad, ale stále více spotřebovávají krmné plodiny - především kukuřici.

Zatím však stát bioplynovým stanicím fandí. "Ministerstvo za posledních pět let dalo peníze na více než 150 stanic. Průměrná výše dotace se pohybuje kolem sedmnácti milionů korun," říká ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Jaká pravidla?

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí nyní připravuje novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která má zajistit, aby využívání biomasy nepřineslo státu stejné problémy jako fotovoltaika nebo zavádění biopaliv.

Jenže zákon začne platit až napřesrok. Energetických investorů, kteří se pouštějí do stavby bioplynových elektráren, přitom prudce přibývá.

Dnes se proto zdá velmi pravděpodobné, že zhruba tři stovky těchto stanic budou v Česku fungovat ještě před předpokládaným zavedením této regulace.

Svoji první bioplynovou elektrárnu dokončuje už například energetická společnost ČEZ, stavět chce Sokolovská uhelná a tři bioplynové projekty má za sebou i alternativní obchodník s elektřinou, společnost Lumius.

Všichni chtějí stavět

ČEZ staví bioplynovou elektrárnu v Číčově pod Brdy. Bude mít výkon 526 kilowattů a vyrobí 3,3 gigawatthodiny elektřiny ročně, což pokryje spotřebu zhruba tisíce domácností.

Bioplyn bude vyrábět ze směsi hovězí kejdy a siláže. Za rok se zde spotřebuje 20 tisíc tun biomasy. "První takzvané krmení je plánováno na přelom jara a léta," říká manažer komunikace společnosti ČEZ Martin Schreier.

O poznání větší projekt bioplynové stanice připravuje brněnská developerská společnost Goodwill Property Investment nedaleko jihomoravské obce Šumice.

Elektrárna o výkonu 1800 kilowattů už vůbec nepočítá se zpracováním odpadů po zemědělské výrobě, pojede pouze na kukuřici. Každoročně jí zpracuje 34 tisíc tun.

Vůbec největší projekt bioplynové stanice ovšem plánují zemědělští podnikatelé z Vysočiny Aleš Vala a Miroslav Anděl. Jejich ADW Agro chce v Krahulově postavit bioplynovou elektrárnu o celkovém výkonu 4,25 megawattu. Ročně bude zpracovávat 54 tisíc tun kukuřičné siláže, 24 tisíc tun prasečí kejdy, pět tisíc tun trávy a patnáct tisíc tun obilí.

Kde zůstal selský rozum?

Původní smysl bioplynových stanic je ovšem v tom, aby zužitkovaly exkrementy nebo nevyužité zbytky z polí.

Přesně v tomto duchu provozuje dvě bioplynové stanice jedna z největších a nejúspěšnějších zemědělských firem v zemi, ZD Krásná Hora na Příbramsku.

"V Krásné Hoře využíváme kejdu od 750 krav, v Petrovicích od stáda 700 dojnic. Doplníme to trávou z jinak nevyužitelných porostů," vysvětluje šéf podniku Jiří Zelenka. Jenže pětina už fungujících bioplynek exkrementy hospodářských zvířat nepoužívá vůbec. A ty ostatní jen z malé části.

"Zhruba čtvrtinu sušiny využívané ve stanicích tvoří kejda nebo hnůj, další polovinu představuje kukuřičná siláž a zbytek travní senáž," potvrzuje viceprezident Agrání komory Bohumil Belada. Podle databáze ministerstva životního prostředí se přitom každý týden rozbíhají dva až tři projekty nových bioplynových stanic. Pokud jejich počty porostou takovým tempem, jako se množí žádosti k jejich povolení, bude stanovená kvóta 742 bioplynových stanic do roku 2020 naplněna už za necelé čtyři roky.

Podle náměstka průmyslu a obchodu Tomáše Hünera bude přesto stát schopen zasáhnout, pokud by podpora bioplynového boomu měla ohrozit produkci potravin.

"Budeme regulovat bioplynové stanice v zásadě ne přes jejich počet, ale přes jejich celkový výkon. Pokud ten dosáhne stanoveného stropu, cenová podpora této energie skončí," tvrdí náměstek.

Jenže je otázkou, jak budou podnikatelé vnímat například záměr státu stanovit povinně určité procento odpadů, které se bude muset v bioplynových stanicích vedle kukuřice také zužitkovat. Byl by to dodatečný zásah do už rozjetého byznysu - a stát se může vystavit riziku série žalob, podobně jako je tomu u fotovoltaiky.

AUTOR: Robert Zelenka, Martin Mařík

Jak se svítí kukuřicí

  •  Biomasa se smíchá s výkaly skotu a prasat, které obsahují bakterie urychlující kvasný proces.
  •  Při rozkladu v uzavřených nádržích vzniká bioplyn s vysokým podílem metanu.
  •  Na bioplyn je nejbohatší masokostní moučka; tuna moučky = 800 metrů kubických plynu. Z tuny kukuřičné siláže se získá 230 kubíků bioplynu, z obilí až 400 metrů krychlových, oproti tomu z kejdy skotu jen 48 metrů kubických.
  •  Spalováním bioplynu se pohání turbína, která vyrábí elektrický proud energie stejným způsobem jako v plynových elektrárnách.


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Zkrotíme nenažrané bioplynky?
A proč ještě netřídíme bioodpad, hm? Problém není v nedstatku biopaliva, ale jeho vhazování do směsného odpadu. Každý týden vyhodíme z 2 členné domácnosti min. 4 Kg bioodpadu na kompost.
Tady by to chtělo aby stát a obce maximálně podpořili a motivovali lidi ve třídění bioodpadů.
vloženo: 06.05.2011 09:17     vložil: Vegetus Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist