Stručný popis možné podoby interní kontroly zaměřené na chemické látky ve zdravotnických zařízeních spolu se základním legislativním zastřešením.
Interní kontrola - chemické látky ve zdravotnických zařízeních
Základním právním rámcem v oblasti interních kontrol je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, který udává základní rámec kontrol v oblasti BOZP. Dalším rozšiřujícím právním předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění. V případě nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi je důležitým právním předpisem zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění (§ 44a, b). Rámcový výčet základních právních předpisů zakončuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění. Strukturní náležitosti jakož i soulad s právními předpisy zabezpečí implementace aktuálního systému ISO 9001 nebo ISO 14001 do podmínek organizace.
Interní kontrolu můžeme obecně strukturovat např. do následující podoby:
- nadefinování tématu (předmětu) kontrolního procesu;
- rekognoskace a shromáždění potřebných datových zdrojů pro provedení kontroly (informační zdroje závisí na předmětu a povaze podnikatelské činnosti organizace - mohou nabývat např. elektronické či písemné podoby);
- provést kontrolu správnosti získaných dat;
- na základě shromážděných dat a stanovených kritériích provést hodnocení;
- nadefinování závěrečných zpráv, případně navržení nápravných opatření k odstranění zjištěných neshod;
- zabezpečení provedení kontroly ke zjištění stavu.
Jeden z možných praktických způsobů kontroly chemických látek ve zdravotnických zařízeních:
1. vizuální kontrola;
1.1. kontrola označení - dle pravidel nařízení CLP (originální etiketa);
1.2. kontrola uložení - vybraná místa (hořlaviny -> plechové skříně; ostatní látky odděleně; hořlaviny by se neměly skladovat s prostředky podporujícími hoření);
1.3. kontrola dokumentace - bezpečnostní listy látek, bezpečnostní pravidla;
2. dotazování, pohovor se zaměstnanci (týká se především vedoucích a odpovědných pracovníků);
2.1. provádí se i v rámci periodických školení (vypracovává se záznam);
3. zhodnocení kontrolního procesu a navržení nápravných opatření;
3.1. zpravidla se provádí jednou ročně (minimálně) a v tomto intervalu se provádí i zpětná kontrola;
4. vedení záznamové dokumentace o výsledcích a navržených opatřeních.
Kontrola by se měla soustředit především na možné přelévání jednotlivých tekutin (chemikálií) do jiných zpravidla menších nádob, které ovšem musí být označeny (viz. nařízení CLP). V případě toxických a vysoko toxických látek je nezbytné kontrolovat také přijaté a vydané množství (viz. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění; § 44a). Dále je nutné zabezpečit součinnost při kontrole, které se účastní více subjektů (např. bezpečnostní prověrky, kterých se účastní nejenom bezpečnostní technik, ale třeba i ekolog). Důležitost interních kontrol je vhodné zdůrazňovat na periodických i vstupních školeních a nejenom tímto způsobem zajišťovat preventivní připravenost osob pracujících ve zdravotnickém zařízení.
Autor: Lukáš Žaludek