Inovativní řešení lapáků - trojnožek - může zlepšit odchyt kůrovce

Výhody této metody, především její dlouhodobý účinek bez nutnosti pravidelných kontrol,byly natolik zjevné, že došlo k jejímu významnému rozšíření v lesnické praxi.

Ale až teprve aktuální vědecké studie realizované na území České republiky a Rakouska umožnily vypracování certifikované metodiky. Ta přichází s inovativním řešením a uceleným návodem, jak nejlépe toto odchytové zařízení použít pro likvidaci obávaných druhů kůrovců - lýkožrouta smrkového (Ipstypographus) a lýkožrouta severského (Ipsduplicatus).

Cílem práce je podrobně popsat metodické postupy použití navnaděných otrávených lapáků v podobě trojnožek k odchytu lýkožrouta smrkového a severského. Dalším účelem je seznámit praktické uživatele s inovativním konstrukčním řešením, které umožnilo vyhodnotit účinnost obranného opatření a konfrontovat ji s odchyty na klasické stromové lapáky a feromonové lapače. V neposlední řadě řešitelé zhodnotili vliv lapáků - trojnožek na necílové druhy bezobratlých živočichů. Na výzkumu společně pracovali výzkumní pracovníci z Katedry ochrany lesa a entomologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Lesní ochranné služby.

Trojnožky jsou tvořeny třemi smrkovými výřezy, které jsou v horní části pevně spojeny železným trojzubcem, případně hřebíky, dráty, provazy apod. do tvaru tzv. trojnožky. Celý povrch z vnější i vnitřní strany jednotlivých polen trojnožek je ošetřen insekticidním postřikem, který obsahuje výrobci doporučené množství (koncentraci) insekticidu, barviva a vody. Ve vrcholové části je připevněna feromonová návnada v podobě feromonového odparníku (k dispozici jsou různá konstrukční řešení odparníků i zacílení na konkrétní druhy kůrovců).

Navnaděné otrávené lapáky ve tvaru trojnožky jsou obvykle instalovány na jaře těsně před předpokládaným začátkem letové aktivity cílového organismu. Jejich účinnostje následně udržována po celou dobu letové aktivity škůdce opakovaným ošetřeníminsekticidními postřiky a výměnou feromonových návnad (ČSN 48 1000). Jevšak možné je instalovat i později během celé vegetační sezony.

Protože se u trojnožek nevyžaduje pravidelná kontrola, jsou nejčastěji instalovány na obtížně přístupných místech. Umístění trojnožek je ve shodě s feromonovými lapači, tj. bezpečnostní vzdálenost feromonové návnady 10-25 m od nejbližšího žijícího smrku by měla být dodržena. Při nižšívzdálenosti vzrůstá nebezpečí napadení žijících smrků, naopak se vzrůstající vzdálenostíklesá jejich atraktivita a účinnost odchytu.

Výhody navnaděných otrávených lapáků spočívají ve srovnání s klasickými stromovýmilapáky ve zvýšení atraktivity prostřednictvím feromonové návnady, v praktickyneomezené odchytové kapacitě a bez nutnosti odkornit dříví nebo jej jinak asanovat.

Hlavní nevýhodu trojnožek představuje vyšší množství usmrcených necílovýchčlenovců, zejména predátorů lýkožroutů (např. pestrokrovečníci rodu Thanasimusapod.). Výraznou eliminaci odchytu pestrokrovečníků lze dosáhnout pozdější expozicí trojnožek.

,,Náš inovativní postup rozšířený o využití záchytnýchrámů, které zabraňují ztrátě usmrcených jedinců pod odchytovým zařízením,poskytuje nové možnosti hodnocení odchytu cílových i necílových druhů. Taktomodifikované obranné opatření pomůže lesníkům usnadnit detekci letové aktivitylýkožrouta smrkového a lýkožrouta severského a odstraní hlavní nevýhodu metody otrávenýchlapáků, tedy nemožnost kontroly efektivity," vysvětlují řešitelé.

Metoda je uplatnitelná v oblastech, kde jsou zaznamenávány vysoké kůrovcové těžby a kde jena základě kalamitního základu třeba instalovat velké množství obranných opatřenía personální kapacity potřebné pro monitoring jsou nedostačující. Navíc aplikacemodifikované metody pro monitoring a obranu proti lýkožroutu severskému jevyžadována s ohledem na jeho šíření v rámci České republiky a nemožnosti aplikaceklasických stromových lapáků na tento druh, protože na ležící dříví nenalétává.

Z ekonomického hlediska je metoda trojnožekméně náročná (cena za jedno zařízení na celou vegetační sezónu je zhruba600 Kč), než feromonový lapač (cena za jedno zařízení na celou vegetační sezónu jezhruba 2000 Kč). Na jednom zařízení je tak možné ušetřit okolo 1400 Kč ročně, cožna lokalitách s velkým množstvím instalovaných odchytových zařízení v kalamitníchkůrovcových oblastech může znamenat značnou finanční úsporu.

Metoda je podrobně popsána v certifikované metodice z řady Lesnický průvodce a je ke stažení zde: http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/LP_2_2016.pdf

Adresy autorů metodiky:

prof. Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D., Mgr. Karolina Lukášová, Ph.D., e-mail: holusaj@seznam.cz

Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra ochrany lesa a entomologie

Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady 136, 252 02 Jíloviště