Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

V ráji vědy u modrého jezera

04.08.2003  |  128× přečteno      vytisknout článek

V ráji vědy u modrého jezera Pokud jde o špičkové badatele, je republika v Unii už dávno. Jiří Horák, Jalal Younis, Martin Kormunda a Roman Liška. Tito čtyři muži mají jedno společné: jsou to čeští vědci, kteří pracují od letoška ve službách Evropské unie. Každý z nich sice bádá nad jiným zadáním, ale pro všechny se dočasným pracovištěm stalo vědecké zařízení Ispra na břehu italského jezera Lago Maggiore vzdáleného zhruba 80 kilometrů od Milána. Na úkoly se tu soustředí ve zhruba asi tří stech objektů a nesčetných laboratořích, rozsetých v zeleni rozlehlého areálu, tisícovka vědců. Zní tu hlavně angličtina, míchají se nejrůznější národnosti, stejně jako mladí se staršími. Někteří přijíždějí na pár měsíců, jiní zůstávají do důchodu. Ispra je součástí Společného výzkumného centra EU (JRC). Dioxiny - to je slovo, při kterém většina lidí zpozorní. \"Málokdo však ví, co to pořádně znamená. Zjednodušeně řečeno: Maryša by to měla o hodně jednodušší, kdyby otrávila svého muže ne arzenem, ale dioxinem. Potřebovala by ho rozhodně méně,\" konstatuje Horák. A pokračuje: \"Jediný limit, který dnes v souvislosti s dioxiny máme, je ten pro spalovny odpadů: jedna desetina nanogramu toxického ekvivalentu na metr krychlový. Tento limit platí pro normální podmínky, tzn., že jde o přepočet suchých spalin na 11 % kyslíku.\" Jenže co je to nanogram? Člověk si dokáže vybavit gramy, možná miligramy, ale gram na minus devátou? \"Zkuste to tedy takhle: kdybyste měli koncentraci jeden nanogram, tak je to jako jeden Číňan ze všech Číňanů, protože jich je právě jedna miliarda,\" snaží se popsat nepatrnost této koncentrace Horák. Tento muž přijel do Ispry na jaře jako národní expert právě na dioxiny. Konkrétně ho zajímá proces spalování paliva v malých zdrojích, do 15 kW, což není nic jiného než běžná kamna, kterými se topí doma. Společně s dalšími pěti kolegy - Slovincem, Francouzem, Portugalcem, Italem a Řekyní - bude zjišťovat, kolik dioxinů uniká při tomto spalování do vzduchu. \"Zatím testujeme hlavně klasické palivo jako uhlí, ale zkusíme, co se děje, když lidi hodí do kamen odpadky, třeba PET lahve,\" konstatuje Horák. Experti musí vymyslet metodiku, která dokáže spolehlivě změřit emise dioxinů z malých zdrojů. Dnes už se zplodiny měří, ale výsledky nejsou reprezentativní. U malých zdrojů dosahují totiž spaliny při průchodu komínem jen velmi malé rychlosti, což komplikuje a často zkresluje měření. V Ispře se proto postaví speciální měřicí trať. Ta se bude tvářit jako kamna v rodinném domě a vědci budou moci odebírat emise a měřit je. Celé zařízení bude vypadat jako kanál (který představuje komín), do něhož se zavede sonda (trubka) a přes její vnitřní filtry a absorbéry se odsají zplodiny. \"Výsledkem průzkumu by měla být odpověď, zda tam dioxiny jsou, kolik jich tam je, jaký je mechanismus jejich vzniku a co ho ovlivňuje. Pak budeme schopni jednoznačně odpovědět, zda představují zplodiny z malých zdrojů závažný problém ve smyslu globálních emisí. Zatím máme jen teoretické předpoklady, ale úplně jasné to není,\" doplňuje Horák. Pokud budou zjištění pozitivní - a Horák soudí, že ano -, mohlo by v budoucnosti dojít k úpravám unijních norem, které by omezily spalování některých věcí v domácnostech. Taky by to mohlo znamenat požadavek, aby lidé měli ve svých příbytcích modernější kotle. \"V ČR jsme v rámci jednoho projektu vyvíjeli například moderní kotel pro spalování uhlí a dřevěných pelet. Zabývali jsme se základními emisemi, zejména oxidy uhlíku, a všechno ukazovalo na to, že emise jsou problémem technologie,\" vysvětluje Horák. Pokud je kotel staré konstrukce a má akorát jiný obal, vždy se v něm bude spalovat špatně. \"Řešením není hanět zákazníky, ale větší tlak na změnu technologií,\" dodává. Zkoumat tzv. tenké vrstvy přicestoval na postdoktorandskou dvouletou stáž do Ispry rovněž další z českých vědců, absolvent plzeňské Západočeské univerzity Martin Kormunda. \"Jsou to vrstvy, které se nanášejí na povrch určitého materiálu, a tím se u něho dosahuje požadovaných vlastností. Například citlivosti. V našem případě je požadavek, aby byly vrstvy biokompatibilní,\" upřesňuje Kormunda. Technologie tenkých vrstev má v praktickém životě široké využití. Jsou jimi ošetřeny například mikročipy nebo sklo. Typickým případem užití biosenzorů je protéza. Na ní nanesená vrstva brání imunologické reakci organismu, aby nedošlo k jejímu vyloučení z těla ven. Ve zdejších laboratořích se vrstvy vytvářejí pomocí výbojů plazmatu. Je to ionizované médium, takže proti normálnímu prostředí má mnohem větší počet elektronů a iontů, které mohou nést energii. Jalal Younis, český vědec iráckého původu, přijel do Ispry z ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu jako odborník na záplavy. Spolu s dalšími kolegy vytváří Evropský varovný systém pro povodně (EFAS). Vědci shromažďují data o složení půdy, množství srážek, terénu, systému řek v evropských zemích - to vše jsou vstupní informace, bez kterých se nedá nic předvídat. \"Sehnat kvalitní a relevantní data z jednotlivých zemí je stále problém,\" připomíná Younis. Prostřednictvím EFAS by měl starý kontinent získat přehled o celkové situaci, včetně mapy rizikových míst. Během příštích dvou let se vědci soustředí zejména na Labe a Dunaj. Posledního z českých výzkumníků, Romana Lišku, přivedla do Ispry náhoda. Doma vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UKc v Praze, obor statistiky a pravděpodobnosti, poté pokračoval v ekonomii a statistice na univerzitě v Bruselu. Současně začal pracovat na projektu, který byl převeden na Ispru. \"Jsem na pracovišti pro ekonomická rizika. Řešíme například, jaká se má zvolit úroková míra, aby to hospodářství pomohlo. Nebo se sledují ekonomické vazby mezi zeměmi EU, což slouží pro konstrukci indikátorů konjunkturálních cyklů,\" popisuje Liška. Zadání přichází z Bruselu. \"Když mají nějaký problém, třeba by chtěli měřit určité veličiny nebo analyzovat nějaká data, je mým úkolem najít příslušný model a navrhnout řešení. Je to velmi pružná práce, protože teď pracuji na něčem, ale za dva měsíce to bude zase něco jiného,\" vysvětluje Liška. V Ispře je zaměstnán na plný úvazek na dobu určitou. \"Mám, na rozdíl od kolegů, kteří jsou tu buď jako národní experti, nebo na studiích, pracovní vízum. Dostávám mzdu, ne stipendium, a platím daně, sociální a zdravotní pojištění,\" vypočítává Liška. \"Mám sice méně peněz než ti, co pobírají stipendium, ale rozhodně si nestěžuji.\" Běžný plat hostujícího vědce bývá v Ispře přes pět tisíc eur měsíčně (přes 150 tisíc korun). Čeští výzkumníci to považují za \"velmi dobré\" podmínky, přestože ceny jsou vyšší než v Bruselu. Nádherná oblast jezera Lago Maggiore, které je obklopeno horami, totiž láká turisty i bohaté Italy - před pronajatými domy, hotely nebo vlastními chatami parkují luxusní porsche a ferrari. bydlení ve stejnojmenné obci Ispra, kde vědečtí pracovníci často žijí, je drahé. Pronájem obydlí o velikosti dva plus jedna přijde na šest až sedm set eur měsíčně. Tří- až čtyřdenní nákup pro tříčlennou domácnost stojí zhruba pět set eur. Obědy mají ale pracovníci Ispry dotované. V menze je stojí pouze jedno až dvě eura. O nově příchozí se také pracoviště postará tím, že jim nabídne místo ve své ubytovně, kde stojí byt velikosti dva plus jedna 500 eur měsíčně. \"Požádat o toto bydlení je však třeba alespoň měsíc dopředu,\" upozorňuje Kormunda. Po roce výzkumníci většinou odcházejí do soukromých pronájmů, protože Ispra zvedne nájem zhruba o polovinu. To aby uvolnila místo pro nováčky. Výborné podmínky jsou tu pro trávení volného času. Koupání a plachtění je přímo na místě, lyžování dvě hodiny cesty autem. Dají se podnikat výlety do hor. Jedinou špatnou zkušenost udělali čeští vědci s italskými úřady. Horákovi se zdráhali přidělit pobytové vízum, jeho manželce a dvěma dětem ho nedali vůbec - rok je prý moc krátká doba. \"Přitom jsem se stáží souhlasil jen za podmínky, že budu moci jet s rodinou. Ze strany Ispry problém nebyl, byla to čistě věc italských úřadů,\" říká. Podobnou zkušenost měl i Kormunda, který čekal rok a půl, než se vyřešily všechny náležitosti mezi Isprou a italskou byrokracií. odborníci z nově příchozích zemí, jejichž výkony si v Ispře pochvalují, nemají přesto jisté, že je JRC přijme po vstupu jejich země do Unie nastálo, jak to chtějí udělat jiné instituce. \"Spíše půjde o běžné konkurzní klání na uvolněná místa, než že by se přímo stanovovaly nějaké kvóty,\" předpokládá David Wilkinson, ředitel vědecké strategie JRC. Podle Lišky by měla postup určit Evropská komise. V poslední době se spíše sází na dočasné formy zaměstnání jako zmíněné stáže, pozvání národních expertů či granty. Wilkinson zdůrazňuje, že cílem je, aby se vědci proškolili, získali zkušenosti a vrátili se domů předávat nabyté vědomosti. \"Takto se během posledních dvou a půl let vyškolilo v unijních vědeckých zařízeních zhruba 1200 vědců z kandidátských zemí,\" líčí generální ředitel JRC Barry McSweeney. Kromě Ispry spadají pod JRC další vědecká pracoviště v Belgii, Nizozemsku, Německu či Španělsku. Od roku 1999 jimi prošly dvě desítky českých vědců. JRC přímo spolupracuje také s pracovišti v kandidátských zemích. Ta se v aktuálním 6. rámcovém programu podílejí ze 70 % na vypracování návrhů projektů, které soutěží o rozpočet 17,5 mld. eur. AUTOR: MONIKA GINTEROVÁ, Ispra ZDROJ: EKONOM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist