Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Autorizace chemických látek by Česko přišla na 70 miliard

24.02.2005  |  zdroj: Právo  |  125× přečteno      vytisknout článek

Autorizace chemických látek by Česko přišla na 70 miliard ŠÉF SVAZU CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR PAVEL ŠVARC:

* Nedávno jste se v Bruselu zúčastnil veřejného slyšení Evropského parlamentu, které se týkalo přípravy směrnice o registraci, testování a povolování chemických látek (REACH). Jaký byl výsledek slyšení?

Můj dojem je, že proveditelnost celé akce je velice složitá a vyvstává otázka, zda vůbec bude mít patřičný efekt. Například renomovaný španělský univerzitní profesor Enric Juliá, který na slyšení vystoupil, tvrdí, že právě díky používání chemických látek v zemích evropské patnáctky kojenecká úmrtnost mezi lety 1980 až 2000 klesla téměř třikrát z 12,4 na 4,6 na tisíc narozených. Průměrná délka života se za stejné období zvýšila ze 70,5 roku na 75,3 let. To jsou podle mě jasně hovořící čísla. Proti tomu ale ekologické aktivity prohlašují, že chemikálie ohrožují život na této planetě. Myslím proto, že ekologické aktivity si z oblasti ochrany životního prostředí dělají politický kapitál. Nakonec díky svým aktivitám v Německu se dostaly i do vlády.

* Můžete uvést konkrétní příklad?

Na veřejném slyšení padaly zásadní otázky a bez jejich vyřešení nemůže jednání o směrnici postoupit dál. Jedním ilustrativním příkladem byl problém, že v automobilu je přibližně 130 chemických látek. Pokud některá látka nebude autorizována v Evropské unii, nemohou se tato auta v EU vyrábět. Stejné auto, vyrobené v Japonsku či Jižní Koreji, však může být do Evropské unie dovezeno. To je zcela nelogické. Evropští výrobci automobilů budou muset vynaložit vyšší náklady, aby prošli testováním, přitom USA, Japonsko a Jižní Korea budou auta bez problémů dovážet.
Konkurenceschopnost evropských výrobců by byla vážně ohrožena.

* Co Svaz chemického průmyslu v této otázce navrhuje?

Svaz chemického průmyslu reprezentuje pozici pěti nových členských států Evropské unie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Slovinska. Chceme mít hlavně jistotu, že chemická politika bude skutečně proveditelná a bude přínosem. Jedná se totiž o obrovské množství látek. Podle návrhu směrnice by mělo být zaregistrováno kolem 30 000 chemických látek a měla by se prokázat jejich neškodnost pro lidské zdraví a životní prostředí. Návazně by se to týkalo asi 3 miliónů různých výrobků.
V současné době se hovoří o tom, že by se mohlo začít zkoumat u těch látek, které se vyrábějí v největším množství. My chceme naopak prosadit, aby se místo toho začalo s látkami, které představují největší rizika. Nezačínali bychom tedy například u hnojiv, kterých vyrábějí stovky tisíc tun, ale spíše u rizikovějších produktů, kterých se třeba vyrobí třeba jen 50 tun na celém světě. Vzhledem k obrovskému množství látek bychom rovněž chtěli prodloužit lhůtu na zavedení směrnice až na 18 let u nejméně rizikových a také přijmout kroky, které by celou proceduru učinily daleko méně nákladnou.

* Jaké by schválení směrnice mělo finanční dopady pro ČR?

Podle nedávné studie by přímé náklady v případě schválení směrnice v současné podobě dosáhly 5 až 7 miliard korun a ve zpracovatelských řetězcích potom nepřímo 50 až 70 miliard korun ročně. Navíc ještě ani neznáme přesný odhad nákladů v malých a středních podnicích a zejména dopady sociální, tj. vzrůst nezaměstnanosti. Uvedu příklad pro ilustraci. Pokud bych vyráběl kyselinu sírovou, utratím půl miliónu korun za to, že příslušná evropská agentura ve Finsku bude zkoumat, zda kyselina sírová nepůsobí nepříznivě na zdraví. Kdyby se hypoteticky kyselina sírová zakázala používat (což je skutečně jen teorie), bude poškozen zpracovatelský průmysl tím, že bude muset najít jinou látku, která má stejné vlastnosti, aby bylo možné dále vyrábět širokou škálu jiných produktů. Jestliže však takovou látku podniky nenajdou, musely by se zavřít.
Navíc samotný vývoj nové látky přijde na nemalé peníze. Nám jde hlavně o to, abychom v České republice udrželi zaměstnanost a chemickou výrobu, zaměřenou zejména na export do EU.
Vítáme i poslední rozumnou změnu směřování priorit Lisabonského procesu, kdy předseda Evropské komise Barroso prohlásil, že sociální a enviromentální stát může existovat jedině tehdy, pokud na to příslušná ekonomika má. Myslíme si, že je to správný názor. Dovedu si docela dobře představit volbu našich občanů mezi snížením životní úrovně a politickými cíli, které proklamují ekologické iniciativy. Myslím, že by jednoznačná volba lidí byla pro vyšší životní úroveň. Jsme toho nakonec svědky každý den.

* Jak by se to projevilo v jiných zemích Evropské unie?

Například studie společnosti A.D.Little říká, že při zavedení této nové evropské chemické politiky by došlo v Německu ke snížení růstu HDP o 2,9 %. To by byla katastrofa.

* Hovořil jste o protestech ekologických aktivistů. V čem s nimi například nesouhlasíte?

Aktivisté si všímají jen věcí, které je mohou zviditelnit. Ví se třeba o karcinogenech, které se pravidelně používají. Je například dokázáno, že určité množství nebezpečných látek lidé vdechují při leštění nábytku. Při jákémkoli spalovacím procesu vznikají dioxiny. Když si na zahradě zapálíte dřevo, vznikají stovky druhů dioxinů. Všimněte si například, jak silně znečišťují naše prostředí exhalace nákladních automobilů. Ty však ekologickým aktivistům nevadí, neboť nejsou tak adresné jako konkrétní průmyslový podnik.
Ekologické iniciativy se zaměřují na průmyslové podniky, protože vědí, že jsou nejzranitelnější. Jak ekologické iniciativy mohou bojovat proti babičce, která nemá peníze, a proto topí doma vším možným, například plasty. To daleko více ohrožuje životní prostředí než firma, která splňuje všechny emisní limity. A to všechny chemické továrny dnes v ČR splňují. Oni se však samozřejmě raději přivážou na komín Spolany, což lahodí všem médiím. Populismus vidím i v tom, když ministr životního prostředí Libor Ambrozek před časem prohlásil, že v jeho krvi bylo nalezeno několik desítek, ba stovek jedovatých látek. Když si však pan ministr nechal odebrat krev, nikdo neřekl, v jaké koncentraci byly sloučeniny v jeho krvi.

* Jak je to důležité?

K tomu mám také jednu ilustraci. Jak řekl profesor Juliá, v Atlantském oceánu rozpustíme 10 gramů cukru, budeme schopni dnešními přístroji monitorovat 13 tisíc molekul téhož cukru v kubíku vody v Austrálii. Je to jen o tom, jak citlivé přístroje dnes existují. Bylo by dobré, kdyby se zveřejnilo, jaké jsou koncentrace látek v krvi pana ministra, já jsem se to nikdy nedozvěděl. Asi proto, že jsou to skutečně jen molekuly. Můj selský rozum říká, že vše by mělo být v rovnováze - ekonomika, sociální stát i životní prostředí. Ani jeden extrém nemůže být dobrý pro naši budoucnost.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist