Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Majitelé bytů zamořených azbestem žalují Prahu 3

16.11.2007  |  129× přečteno      vytisknout článek

Majitelé bytů zamořených azbestem žalují Prahu 3

PRAHA (Arnika - Centrum pro podporu občanů) - Obyvatelé bytů zamořených rakovinotvorným azbestem (1) na pražském sídlišti Chmelnice žalují městskou část Praha 3 a dožadují se vyčištění svých bytů od nebezpečné látky. Vyvrcholil tak dvouletý spor nájemníků s úředníky i politiky, kteří dosud požadavky poškozených obyvatel ignorovali a celý problém zlehčovali.

Azbest kontaminoval 210 bytů při neodborné rekonstrukci panelového sídliště, kterou nechala provést radnice třetí městské části (2), aby mohla nemovitosti výhodně prodat. Nájemníci se marně snažili s radnicí domluvit na vyřešení problému prostřednictvím desítek dopisů i osobních setkání. Praha 3 tvrdí, že lidé problém zveličují a odmítá se zabývat řešením. Nájemníci jsou tak nuceni žít v zamořeném prostředí. Pokud soud požadavek obyvatel uzná, bude muset radnice zaplatit za sanaci bytů až desítky milionů korun (3).

Podle prohlášení předsedkyně Občanského sdružení Chmelnice Mgr. Martiny Chmelové se rozhodlo podat žalobu 23 poškozených obyvatel. „Domáháme se odborné sanace našich bytů specializovanou firmou na náklady Prahy 3. Žádnou další finanční kompenzaci nepožadujeme. Naše sdružení reprezentuje 139 domácností, které jsou vinou radnice zamořené. Pokud uspěje pilotní žaloba, očekáváme, že se s radnicí budou soudit i další členové našeho sdružení,“ vysvětlila Chmelová. Předsedkyně občanského sdružení dodala, že žaloby přicházejí po dvouleté marné snaze o dohodu s radnicí. „Požadovali jsme vyčištění našich bytů, ale Praha 3 nás obvinila z vydírání a odmítla se s námi bavit. Nevidíme už jinou možnost, jak se domoci spravedlnosti, než soudní cestou.“

Podle odborných odhadů mohou náklady na vyčištění jednoho bytu od azbestových vláken dosáhnout i několika stovek tisíc korun (3). Byt je totiž nutné vystěhovat a uzavřít. Dělníci v ochranných kombinézách a s dokonalými respirátory musí nejprve odstranit zbylá azbestová potrubí. Všechny povrchy bytu je pak nutné vyčistit silnými průmyslovými vysavači. Po celou dobu prací, alespoň 24 hodin, poběží ventilátory čistící přes účinné filtry vzduch. Kvůli víření rakovinotvorného prachu je nutné celý byt během čištění vystříkat speciální látkou, která obalí mikroskopická lehounká vlákna (3). Vyčistit azbestová vlákna z čalounění nábytku a z koberců je prakticky nemožné. Zamořené vybavení bytu pak lze rovnou vyhodit, protože doslova každé usednutí do pohovky by vířilo zbytky azbestových vláken. Kdyby soud nařídil sanaci všech rekonstruovaných bytů na Chmelnici, radnice Prahy 3 by mohla zaplatit až 60 milionů korun.

„Azbestová vlákna jsou nejvíce nebezpečná, pokud jsou přítomna ve vzduchu a je možnost je vdechnout. Pokud se dostanou až do plic, mohou vyvolávat jejich závažná onemocnění. Je velmi pravděpodobné, že se volná vlákna azbestu vyskytují v prachu ve stoupacích šachtách, chodbách a dalších prostorách domu. Pokud dojde k jejich víření, dostanou se znovu do vzduchu a mohou být vdechnuta,“ řekla MUDr. Helena Kazmarová ze Státního zdravotního ústavu. Ústav hodnotil rizika, která plynou pro obyvatele, když měření v jejich bytech potvrdilo přítomnost azbestu. Podle ústavu představuje nebezpečí i další zdroj azbestu - nefunkční potrubí vzduchotechniky přímo ve spížích bytů: „Přítomnost materiálu s obsahem azbestu se stává rizikem v případě mechanického poškození, při kterém se vlákna uvolňují do ovzduší. Samotná skutečnost, že ve vaší spíži nebo šatní takové riziko číhá, je i velkou zátěží psychickou,“ doplnila lékařka.

K zamoření bytů vlákny rakovinotvorného azbestu došlo v létě 2004. Společnosti SPS engineering a Arkáda, najaté městskou částí Praha 3, začaly tehdy neodborně rekonstruovat bytová jádra panelových domů (2). „Dělníci rozbíjeli azbestocementové klimatizační trubky palicí. Neměli ani roušky nebo ochranné rukavice. Toxická vlákna se tak rozlétla po celém bytě, ve kterém jsme navíc při rekonstrukci stále bydleli. Kusy azbestového potrubí se pak několik týdnů válely na trávníku před domy. Dělníci i obyvatelé byli vystaveni naprosto zbytečnému riziku, aniž by o nebezpečí vůbec věděli,“ popisuje průběh rekonstrukce Vladimír Juptner, jeden z poškozených nájemníků. Pan Juptner si podezřelého nakládání s azbestem všiml jako první, protože se profesně zabývá bezpečností práce.

„Za porušení stavebních a hygienických předpisů a zákonů na ochranu životního prostředí dostala stavební firma SPS engineering, s.r.o. směšnou pokutu dvaceti tisíc korun. Nikdo jiný potrestán nebyl. Radnice neudělala vůbec nic. Dokonce se ani nikomu ze stovek postižených občanů neomluvila,“ vysvětluje Ing. Milan Habásko, proč se připojil k žalobě na Prahu 3. „Nechci žít další roky v zamořeném bytě. Ten, kdo tohle způsobil, musí nést odpovědnost,“ dodává.

„Obyvatelé sídliště Chmelnice se domáhají toho, aby soud uznal, že způsobem provedení stavby došlo k protiprávnímu zásahu do jejich práva na ochranu osobnosti, zdraví a soukromí (4),“ konstatuje Mgr. Pavel Černý z Ekologického právního servisu, který některé žalobce zastupuje. „Aby lidé nemuseli nadále žít v bytech s rizikem onemocnění, které může vlivem azbestu za mnoho let propuknout, musí Praha 3 zajistit odborné vyčištění bytů a demontovat zbylé azbestocementové potrubí, které jim zůstalo dodnes ve skříních, “ říká právník.

V minulých letech způsobil azbest velké potíže například při rekonstrukci pražského Paláce kultury (dnes Kongresové centrum) nebo bývalé budovy Československého rozhlasu na Pankrácké pláni. V obou případech byl azbest použit jako izolační materiál. Podle údajů Mezinárodní organizace práce (ILO) v důsledku expozice azbestu již v celosvětovém měřítku zemřelo nejméně 100 000 lidí. V současné době umírá v Evropě každoročně na následky expozice azbestem pět tisíc lidí a toto číslo se zvyšuje (1). „Evropská unie požaduje po členských státech úplné odstranění azbestu z veřejných budov. V České republice hrozí uvolnění azbestu nejčastěji při rekonstrukcích bytů, protože obyvatelé ani úředníci zpravidla o nebezpečí vůbec nevědí nebo jej zásadně podceňují,“ uvedl vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Martin Skalský.

Přílohy:

Příloha 1 – Azbest

Azbest a lidské zdraví

Azbest je název komerčně používaných vláknitých silikátových minerálů se schopností vytvářet dlouhá tenká vlákna vhodná jako tepelně izolační materiály. Azbestová vlákna jsou odolná vůči vysokým teplotám, jsou chemicky rezistentní a elektricky nevodivá. Proto byla používána často v různých odvětvích průmyslu i jako stavební materiál v budovách. Tato vlákna mají tendenci vytvářet vláknitý prach ve vzduchu a ulpívat na oděvech. Jsou ve vzduchu polétavá a snadno vdechnutelná.

Vlákna azbestu v plicních sklípcích vyvolávají místní reakci, která může vést ke vzniku onemocnění: azbestózy (postupná náhrada plicní tkáně vazivem), rakoviny plic (karcinom plicní) nebo nádorového postižení pohrudnice (mezoteliom pleury). Azbestóza vážně ztěžuje dýchání a může být spolupříčinou smrti. Rakovina plic je smrtelná přibližně v 95 % případů. Zhoubný nádor plic může následovat také u případů azbestózy. Mezoteliom je nevyléčitelné onemocnění, které obvykle vede ke smrti do 12 až 18 měsíců od diagnózy. Charakteristická je dlouhá latence mezi expozicí azbestovým prachem a samotným propuknutím některé choroby, která může být 10 až 60 let.

V Evropě každoročně dochází k mnoha tisícům úmrtí na nemoci související s azbestem. V zemích západní Evropy probíhaly v uplynulých letech masivní kampaně vlád na osvětu veřejnosti, které informovaly o zdravotních rizicích spojených s azbestem. Jedním z největších problémů totiž zůstává azbest ve starších budovách při jejich rekonstrukcích.


Azbest a zákony

V České republice jsou od roku 1998 výroba, vývoz, dovoz a používání azbestu (výrobků s obsahem azbestových vláken) zcela zakázány (nyní zákon č. 356/2003 Sb.). Všechny práce se starými azbestovými výrobky, především likvidace staveb, musejí probíhat v zabezpečeném a označeném prostoru. Zaměstnavatelé osob pracujících s azbestem musejí o těchto lidech vést evidenci ještě deset let po skončení pracovního poměru a sledovat jejich zdravotní stav. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví (258/2000 Sb.) je povinen každý, kdo jakkoliv manipuluje s azbestem, podat včas hlášení hygienické stanici a je povinen provést opatření, aby azbestová vlákna neunikla do ovzduší. Azbestové odpady se musejí ukládat výhradně na speciálně zabezpečené skládky.

Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) říká v § 35: „Původce azbestu, či odpovědná osoba manipulující s azbestem, jsou povinni zajistit aby se azbestové vlákna, prach, nedostali do ovzduší. Odpady obsahující azbestová vlákna, prach, musí být uloženy na speciálně k tomu účelu určené skládky, musí být pečlivě zakryty, nebo zabaleny, aby nemohlo dojít k úniku azbestu do ovzduší.“

Nejčastější české/československé výrobky z azbestu (výroba ukončena mezi léty 1990 a 2000):

  • střešní krytina Eternit a Beronit
  • vlnitá střešní krytina různé velikosti podle „vlny“
  • interiérové velkoplošné desky - Dupronit A,B,C, Ezalit A, B,C
  • květinové truhlíky a zahradní doplňky různé velikosti a tvaru
  • zástěny, podložky lokálních zdrojů tepla (např. podložky pod elektrické a plynové vařiče, zástěny ke kamnům na pevná paliva)
  • nástřikové hmoty Pyrotherm (protipožární nástřiky na ocelové konstrukce)
  • brzdové obložení v automobilech
  • hřebenáče, tvarovky a střešní větrací prvky
  • izolační azbestové šňůry
  • netkané textilie NETAS
  • izolační desky ID a IDK
  • tlakové a kanalizační roury a tvarovky tzv. „kolena“
  • exteriérové a podstřešní desky Dekalit, Lignát, Cembalit, Cempoplat, Unicel
  • sendvičové desky s polystyrenem
  • desky Pyral (požárně odolné sendvičové desky s vlnitou hliníkovou fólií v jádru)
  • desky Izomín, Akumín, Calothermex (tepelně izolační desky)
  • asfaltové desky a pásy (obsahují mikromletý azbest)

Pro získání dalších informací o azbestu doporučujeme tyto odkazy:


Příloha 2 – Jak se na Chmelnici stavělo

Na základě rozhodnutí Městské části Praha 3 byla v dubnu 2004 zahájena rekonstrukce domů a bytů v ulicích K Lučinám a Ke Chmelnici. Rekonstrukce zahrnovala vybudování nástaveb, výtahů, výměnu oken, zateplení fasád, zpevnění domů, výměnu stoupaček, kanalizace a bytových jader.

V červenci 2004 zahájila společnost SPS engineering výměnu stoupaček, kanalizací a demontáž bytových jader. Přitom si nájemníci rekonstruovaných bytů povšimli, že trubky staré vzduchotechniky, umístěné ve stoupacích šachtách, jsou vyrobeny z osinkocementu obsahujícího azbestová a další minerální vlákna. Na tuto skutečnost upozornili jak stavební úřad pro Prahu 3, tak Hygienickou stanici hl. m. Prahy a Českou inspekci životního prostředí.

Jediným z úřadů, který okamžitě adekvátně zareagoval, byla ČIŽP, která konstatovala, že firma SPS engineering není oprávněna k manipulaci s nebezpečným odpadem a za špatnou demontáž osinkocementových trubek udělila dodatečně pokutu 20 000 Kč.

Od té doby (září 2004) nedošlo v celé věci k žádnému zásadnímu posunu. Rekonstrukce bytů byla dokončena tak, jak byla zahájena (tedy bez opatření na vyloučení zamoření bytů a ohrožení zdraví stavebních dělníků i nájemníků azbestovými vlákny). Společnost SPS engineering navíc pokračovala v nesprávné manipulaci s azbestovým materiálem a v měsících červenci a srpnu rekonstruovala další byty v ulici K Lučinám. Ekologicky zatížené byty nebyly do dnešního dne žádným způsobem sanovány a za porušení zákonů a ohrožení zdraví stovek lidí nebyl nikdo povolán k zodpovědnosti.


Dvě ze tří měření potvrdila azbest

Akciová společnost SKM (Správa komunálního majetku založená radnicí ke správě bytového fondu) – coby technický dozor investora – zadala na základě žádosti nájemníků v září 2004 první měření nebezpečných vláken v rekonstruovaných bytech. Výsledek měření byl k dispozici v říjnu 2004 a prokázal přítomnost azbestových vláken v nadpoloviční většině ze 102 odebraných vzorků. Radnice Prahy 3 výsledky měření nejdříve tajila.

Později objednala Praha 3 jiné měření u Zdravotního ústavu v Hradci Králové (v říjnu 2004). Ústav však měřil pouze azbest poletující ve vzduchu. Místnosti byli obyvatelům bytu nepřístupné, nedocházelo v nich tedy k běžnému víření prachu. Proto se v podobných případech používá metoda analýzy stěrů, nikoliv prokazování vláken poletujících ve vzduchu. Zdravotní ústav azbestová vlákna ve vzduchu nenašel a radnice pak tento závěr bombasticky prezentovala. Posudek hlavního hygienika přitom potvrdil, že nebyla zvolena ani vhodná metoda pro odběr vzorků ze vzduchu, že se měřilo krátkou dobu a že nemohlo být následně rozeznáno přesné množství azbestových vláken a jednotlivé modifikace azbestu.

Obyvatelé postižených bytů pak v únoru 2005 objednali na vlastní náklady provedení dalšího měření v bytech stěrem prachu. Přítomnost azbestu byla opět prokázána – a to nejen ve stoupací šachtě, ale také ve spížních skříních v bytech, kde jsou azbestocementové trubky stále přítomny.


Příloha 3 – Cena likvidace azbestu

Podle předběžného odhadu specializovaných firem zabývajících se likvidací azbestu by vyšlo odstranění azbestocementových potrubí vedoucích stoupací šachtou v pěti podlažích až na 1 milión korun. Tedy včetně čištění vzduchu, úklidu a kontrolního měření přítomnosti azbestu v bytech. Podle zamoření každého bytu, počtu jednotlivých měření a množství celkového nebezpečného odpadu, který je třeba uložit na zabezpečenou skládku by vyšla cena na jeden byt v rozmezí 50 až 200 tisíc korun.

Pro získání dalších informací o odstraňování azbestu z budov doporučujeme stránky komerčních firem, např.:

Příloha 4 – Žaloba na vyčištění bytu

Obyvatelé domů na sídlišti Chmelnice se domáhají svého práva na vyčištění jejich bytů od azbestových vláken tzv. žalobou na ochranu osobnosti, podanou u Městského soudu v Praze. Jde o typ žaloby, který umožňuje bránit se proti jakémukoli poškození nebo ohrožení lidské důstojnosti a cti (časté je její použití proti slovním útokům) ale také zdraví, soukromí a dalších složek lidské osobnosti, jimž poskytuje ochranu § 11 občanského zákoníku. Žalobci jsou přesvědčeni, že součástí práva na zdraví a soukromí je i právo na nerušené a „bezpečné“ užívání obydlí. Toto právo bylo porušeno zamořením jejich bytů azbestovými vlákny v důsledku neodborně provedené rekonstrukce.

Právo na ochranu zdraví a soukromí navíc úzce souvisí i s právem každého na příznivé životní prostředí, jež je zaručeno v článku 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Souvislost mezi právem na ochranu soukromého života a právem na příznivé životní prostředí potvrdil v řadě svých rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva. Tento soud opakovaně konstatoval, že negativní účinky emisí různého druhu, jež nepříznivě ovlivňují zdravé životní prostředí fyzických osob a zbavují je možnosti pokojného užívání jejich obydlí, ve svých důsledcích poškozuje jejich právo na soukromý a rodinný život, chráněné článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech (viz například rozsudky ve věcech Lopéz Ostra v. Španělsko ze dne 9.12. 1994, Guerra v. Itálie ze dne 19.2. 1998, Hatton v. Spojené království ze dne 9.7. 2003 a další).

I český Ústavní soud již několikrát konstatoval, že subjektivního práva na příznivé životní prostředí se lze domáhat soudní cestou. Jednou z forem jeho ochrany může být právě žaloba na ochranu osobnosti. Na základě této žaloby může soud mimo jiné nařídit tomu, kdo zasáhl do práva na ochranu osobnosti, aby negativní důsledky svého jednání odstranil. Právě to požadují obyvatelé sídliště Chmelnice po Městské části Praha 3. Její odpovědnost za důsledky rekonstrukce vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a Statutu hlavního města Prahy, které stanoví že městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy všechna práva a povinnosti vlastníka. Proto by městská část měla zajistit odbornou sanaci všech bytů, za jejich znečištění v průběhu rekonstrukce je odpovědná.


Příloha – Kontakty

Starostka Prahy 3 Milena Kozumplíková (ODS), tel.: 222 116 276 e-mail: milenak@praha3.cz, odpovídá mj. za životní prostředí a privatizaci bytů v regenerovaných domech

Zdeněk Lochman (ODS), zástupce starostky Prahy 3, odpovídá za bydlení, byty a projekty regenerace panelových domů, tel.: 222 116 264, e-mail: zdenekl@praha3.cz

Kontakt: Marek Jehlička, marek.jehlicka@arnika.org, tel: 222 781 471
Tiskový mluvčí sdružení ARNIKA: Marek Jehlička, marek.jehlicka@arnika.org, tel/fax: 222 781 471, mobil: 606 727 942


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist