Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Na mezinárodní konferenci o rtuti si Evropa vede dobře, horší je to s evropským chemickým průmyslem

13.10.2008  |  124× přečteno      vytisknout článek

Na mezinárodní konferenci o rtuti si Evropa vede dobře, horší je to s evropským chemickým průmyslem Do svého sídla v Nairobi pozval UNEP (Mezinárodní program OSN pro životní prostředí) zástupce vlád, mezinárodních institucí, průmyslu, vědecké obce i nevládních organizací, aby se dohodli na podobě budoucí mezinárodní úmluvy o rtuti. „Rtuť je zřejmě nejproblematičtější ze skupiny těžkých kovů. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Rtuť se stala globálním problémem, který je načase řešit mezinárodně,“ zdůvodnil potřebu mezinárodní úmluvy vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík, který se jednání v Nairobi účastní v delegaci nevládních organizací.

Zda taková úmluva vůbec vznikne či nikoliv, rozhodnou ministři životního prostředí na schůzce Řídícího výboru UNEPu v únoru příštího roku, tedy v době českého předsednictví v Radě EU. „Hnacím motorem příprav této úmluvy jsou Evropská unie, Švýcarsko, Norsko a africké státy. Posazují celosvětový zákaz dalšího používání rtuti a omezení jejích úniků. Naopak Spojené státy, Nový Zéland anebo například Čína tvrdí, že stačí jakási dobrovolná celosvětová dohoda. Indický delegát jde ještě dál, když opakovaně tvrdí, že rtuť v životním prostředí v podstatě od doby kontaminace zálivu v japonské Minamatě nezpůsobila viditelné problémy. Je nutno říci, že ignoruje mnoho studií, které dokazují pravý opak,“ shrnul Petrlík stručně, co se děje v Nairobi.

Ministři životního prostředí tedy nebudou mít v únoru příštího roku snadné rozhodování. Velmi živá diskuse se na současném jednání strhla nejen na téma, zda mít novou závaznou úmluvu či jen dobrovolnou dohodu, ale také o tom, co všechno by takové nástroje měly zahrnout. Zatímco zákaz další těžby rtuti nezpochybnil téměř nikdo, velká debata se strhla o omezování emisí rtuti z uhelných elektráren. Evropská unie prosazuje použití nejlepších dostupných technologií k omezování úniků rtuti z energetického sektoru, ale Čína a Indie by nejraději rtuť v tomto oboru neomezovaly vůbec. Také v České republice patří uhelné elektrárny podle posledních dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) k největším zdrojům znečišťování ovzduší rtutí (viz tiskovou zprávu Arniky ze 30. září 2008).

Řada zemí má také problémy s územími kontaminovanými rtutí. Jde o podobné staré ekologické zátěže jako jsou někdejší amalgámové elektrolýzy ve dvou českých chemičkách: Spolaně Neratovice a Spolchemii v Ústí nad Labem. Pokud se tato území nevyčistí, bude stále docházet k únikům rtuti do životního prostředí. Rozvojové země si s podobnými zátěžemi neví rady, protože jde často o areály zanechané původními majiteli bez vyčištění, o které se pak musí postarat stát. „Pochybuji však, že úmluva například stanoví datum pro vyčištění starých zátěží, protože na to nebude k dispozici dostatek peněz z multilaterálních finančních institucí,“ řekl Petrlík.

Jednotlivé státy v diskusi zmínily i informace, zajímavé v kontextu evropského chemického průmyslu. Zatímco Eurochlor, sdružení zastupující evropský chlorový průmysl, má závazek nahradit rtuť při výrobě chlóru do roku 2020, v Indii má k témuž dojít již do konce roku 2012 a v Pákistánu dokonce dva ze tří provozů vyrábějících chlór již používání rtuti opustily zcela a třetí ji nahradil ze dvou třetin. „Spolana Neratovice je v tomto světle v nahrazování rtuti opravdu pomalá, když před rokem souhlasila s náhradou do konce roku 2014. Přitom je výroba chlóru pomocí rtuti každý rok spojena s úniky tohoto toxického těžkého kovu do vody, ovzduší a největší množství jí končí v odpadech. Projevuje se to i ve větší zátěži životního prostředí v okolí chlórových chemiček,“ řekla tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. Právě ty země, které oponují přijetí nové úmluvy o rtuti, se opírají mimo jiné o argumentaci Světové rady chlorového průmyslu (World Chlorine Council – WCC), tedy i Eurochloru. Chlórový průmysl by nejraději viděl jen dobrovolnou dohodu, která nebude nikoho k ničemu zavazovat.

Více informací o mezinárodní konferenci o rtuti - Open Ended Working Group on Mercury (OEWG2)

Zdroj: http://arnika.org


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist