Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nejčastější bludy v čištění odpadních vod - 1. díl

07.01.2016  |  186× přečteno      vytisknout článek

voda,,Šinky" značí vymyšlený pojem resp. výraz pro obecně uznávaný mylný názor...

Stejně jako v každém oboru, tak i ve vodním hospodářství vznikají a šíří se následně neřízeně paradigmata (těžko uchopitelný pojem), ,,šinky" (vymyšlený pojem - viz přednášky firmy GrowJOB Institute a jejich výraz pro obecně uznávaný mylný názor) nebo také ,,bludy" (nepravdivé a nevyvratitelné přesvědčení založené na nesprávném odvození závěru ze zevní reality). Vedle toho pak ještě existují podvody, kde šíření desinformace je cílené (definice podvodu ze zákona: Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu,... dopustí se podvodu). Pachatel podvodu se v jednání s obětí může dopustit následujících způsobů jednání:

?       lstí vyvolá omyl oběti, kterého následně zneužije;

?       zneužije omylu oběti, ve kterém se již v té době nachází;

?       při jednání s obětí úmyslně zamlčí podstatné skutečnosti, s jejichž znalostí by se oběť rozhodla jinak.

Protože si nedovolím odhadnout, nakolik je šíření vodohospodářských nepravd úmyslné (tedy nakolik jsou výše uvedené pojmy synonyma), budu používat pojem ,,šink" - který, dohodněme se, zahrnuje mylné názory vzniklé úmyslně i neúmyslně a má k sobě zpracovanou i celou teorii, jak vzniká.

Cílem příspěvku je nejprve teoreticky ukázat mechanismus vzniku šinků, dále zmínit, proč přežívají, co brání v jejich vymýcení a kudy by mohla vést cesta k jejich odstranění. Závěrem si na praktických případech z oboru ukážeme, že i ve vodním hospodářství to není neobvyklý jev a jak by mohl konkrétně fungovat mechanismus jejich eliminace.

Hned na začátku se přiznám, že vycházím po stránce teoretické z informací, které jsem získal na seminářích a stránkách firmy GrowJob [1]. Souhlasím s nimi skoro na 100 % a jen se je v tomto příspěvku snažím aplikovat na obor vodní hospodářství a některé jevy v něm.

PROČ ŠINKY VZNIKAJÍ

To, proč šinky vznikají, je důsledkem několika obecně známých efektů:

Efekt nepořádku

Všeobecně je šířeno mnoho neověřených informací, které obsahují nepodložená tvrzení, polopravdy a chybí k nim kontext, z něhož vyplývá, za jakých podmínek jsou fakta pravdivá. A tak není divu, že téměř ke každému tématu je možné nalézt informace prosazující zcela opačné názory.

Příklad z vodního hospodářství - lapák tuků je schopen dosahovat hodnot EL do 50 mg/l - ale už chybí to, že za předpokladu, že EL jsou v neemulgovaném stavu. Nebo že odlučovač lehkých kapalin byl ověřen a dosahoval hodnot 0,05 mg/l NEL - ale už chybí informace, že to bylo na lokalitě, kde žádné znečištění nebylo nebo nestačilo dotéct během zkoušky až k odtoku z nádrže, která byla naplněna na začátku pokusu čistou vodou.

Efekt rozhodovací paralýzy

V moři dostupných informací je možné nalézt o každém tématu tolik zdrojů, že je pro člověka téměř nemožné je všechny prostudovat. Čím více máme dostupných možností, tím složitější je si vybrat:

  • čemu věřit,
  • do čeho investovat čas,
  • podle čeho se rozhodovat.

Tento fakt má za následek tzv. rozhodovací paralýzu - nedokážeme se rozhodnout, a proto neučiníme nic. Ve výsledku nám to bere energii a přináší nejistotu a pochyby.

I to je ve vodním hospodářství obvyklý stav - nejvíce informací a i agresivní forma, s jakou jsou podávány, nás nejvíce tlačí k poslouchání informací, které poskytují obchodníci. Dříve - co bylo v televizi, je pravda. Dnes - co jsem slyšel nejvíckrát, to je pravda - např. ČOV bez kalového prostoru nezapáchá, a tak není třeba odvětrání; kal v domovních ČOV nevzniká, a tak není potřeba kalový prostor; fosfor v domovní ČOV zmizí i přes to, že nám nějak nesedí látková bilance a zákon zachování hmoty platí všeobecně...

Vznik mylných informací

Část mylných informací určitě vzniká účelově, ale je s podivem, kolik mylných informací v historii vzniklo na základě nedostatečného předávání informací a předjímání. Lidé si prostě něco domysleli, poslali dál a ono se to stalo pravidlem. Často je to např. očekávaný (ale ještě neověřený) výsledek nebo to, co bychom si přáli, aby výsledkem nějakého činění nebo experimentu bylo. Často stačí jen náznak, který je desinterpretován - ten se pak mnohdy šíří dál takovým způsobem, že i sami původci, když se později s deformovaným názorem potkají, jsou zděšeni.

Např. bakteriocidní účinky titanové běloby; čistírny, u kterých nevzniká kal; vegetační ČOV s horizontálním průtokem odstraňující dusík (viz vliv rostlin na proces čištění a probíhající nitrifikace na kořenech).

Fata morgána

Opravdu může člověk ,,vidět" to, co si přeje vidět, i když to oko vidí jinak? Ve sportu, např. biatlonu, je známou skutečností, že dobrý střelec nezasáhne terč a přitom si je jistý, že mířil do černého, ránu ,,nestrhl", náboj neselhal, ,,odhled" byl v pořádku, vítr nefoukal, viditelnost byla dobrá a přitom šla rána (nebo i více ran) mimo cíl. Navíc střelci zrovna velice záleželo na tom, aby nechybil. Nabízí se jediné vysvětlení: střelec příliš chtěl uspět a jeho přání ovlivnilo myšlenkové pochody natolik, že mozek mylně vyhodnotil signál oka jako dobrý a dal pokyn k výstřelu [2].

Právě to se asi stává při šíření nepravdivé informace o nějakém jevu - např. o vlastnostech ČOV. Viz má vlastní zkušenost s plíšky v Rakousku. Zde se několik roků ve velkém prodávaly plíšky s informací, že zabezpečují denitrifikaci v septicích. Zajímavostí je, že kupující byli i po prokázaných výsledcích přesvědčení, že jejich čistírny fungují mnohem lépe. Dtto obecní horizontálně protékané kořenové čistírny v ČR - z deseti navštívených nefungovala ani jedna, ale o všech si starostové mysleli, že fungují dobře. To, že jsou na povrchu žabince, nevadilo - prý to tak má být.

Efekt informační propasti

Dalším důsledkem našeho zahlcení informacemi je rozšiřování tzv. informační propasti. Informační propast je rozdíl mezi tím, co víme (informacemi) a tím, co víme a reálně používáme (znalostmi). Mnoho z nás má dostupnou spoustu informací, ale reálně se podle nich nechová. V okamžiku, kdy děláme rozhodnutí, si na tyto informace prostě nevzpomeneme nebo je nedokážeme zahrnout do řešení zvažovaného problému. Takovéto informace nám tedy nejsou k užitku. Vzniká tak rozdíl mezi nejnovějšími vědeckými poznatky a tím, co se reálně používá v praxi; prohlubuje se nesoulad mezi teorií a praxí.

Například - většina pracovníků vodoprávních úřadů ví, že rozpustnost ropných látek ve vodě je v jednotkách miligramů na litr. A přesto klidně požadují ve svých rozhodnutích dosažení hodnot 0,05 mg/l, tj. i stokrát menších, a následně nemají ani problém s tím, že dosažení je navrženo mechanickým postupem. Nebo souhlasí s realizací projektu čištění, kde má být odstraňován biologicky amoniak, a přitom ani jeden ze stupňů není aerobní. Nebo jim nepřijde divný rozbor vody, kdy BSK je vyšší než CHSK.

MENTÁLNÍ MODELY

Než se pustíme do vysvětlování možných řešení těchto problémů, musíme si ujasnit způsob, jakým náš mozek informace a znalosti reprezentuje a jak je přijímá a předává. Základním pojmem je tzv. mentální model.

Mentální model je v podstatě naše představa o fungování světa. Jde o způsob, jakým vnímáme realitu kolem nás. Umožňuje nám představit si důsledky našeho jednání. Mentální modely využíváme kdykoli zvažujeme nějaké rozhodnutí. Jednotlivé zvažované možnosti zasadíme do našich mentálních modelů a pak se rozhodneme podle výsledků, které nám tyto modely poskytnou. Jde tedy o nástroj, který používáme k předpovídání důsledků našich rozhodnutí. Mentální modely tak představují základ pro vzorce chování člověka.

Aby se z nějaké informace stala znalost, je nutné, abychom tuto informaci začlenili do našich mentálních modelů. Jenom tak se tato informace začne projevovat ve změně našeho chování a v našich rozhodnutích. Mentální model je tedy způsob, jakým náš mozek uchovává znalosti. Tj. konkrétně - když vím, že něco nemůže fungovat, tak to nepovolím, nenavrhnu.

Přijímání informací

Nové informace, které jsou základem pro tvorbu správných mentálních modelů, přijímáme řadou cest - cíleným vzděláváním, pozorováním ostatních, podvědomým vnímáním našeho okolí a dedukcí z předchozích informací. V současné době ale vzniká problém s tím, že je nutné přijímané informace nějak filtrovat. Nemůžeme přijímat všechny informace, které nám okolí poskytne, protože hrozí, že si nepořádek panující v moři dostupných informací zaneseme do vlastních hlav. Problém je, jak tyto informace poznat. Navíc většina lidí má jisté falešné představy o fungování světa a o vlastních schopnostech a kompetencích, které však není schopna kvůli tzv. Dunning-Kruger efektu (viz dále) identifikovat a zbavit se jich.

Mnoho lidí pak s dobrým úmyslem tyto svoje omyly a chybné mentální modely předává ostatním a zanáší tak další a další nepořádek do informačních kanálů. To posiluje problémy uvedené výše.

Ing. Karel Plotěný
ASIO, spol. s r.o., Kšírova 552/45, 619 00 Brno, www.asio.cz

Pokračování příště..


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist