Územní plánování selhává. Silnice se nestaví a soud zavalují žaloby

Obchvat Prahy, který by usnadnil dojíždění z Říčan, už roky existuje jen na papíře. Pořád není jasné, kudy má silnice vést, a soud už dvakrát zrušil trasu, kterou Praha a střední Čechy naplánovaly. Stavbu zastavila žaloba městských částí a jejich obyvatel proti krajským územním plánům. S nepromyšleným plánováním územního rozvoje se v Česku potýkají kraje i města, dokumenty končí před soudem a stavby stojí. Ministerstva teď hledají způsob, jak se s problémem vypořádat. Na životním prostředí a místním rozvoji se snaží starosty přimět, aby si na územní plány najímali odborníky a investovali do nich peníze.

Na ministerstvu dopravy zase připravují zákon, který jim umožní nutnou dokumentaci obejít. Resort Antonína Prachaře (ANO) chce, aby dálnice získaly status veřejně prospěšné stavby bez toho, že by tak byly speciálně označeny. Má jim to zaručit novela zákona o pozemních komunikacích a výjimečné postavení dopadne na všechny práce, které s dálnicí souvisejí - třeba i přeložení inženýrských sítí nebo odvodňovací propustky.

"Státní investoři budou moci zahájit s majiteli pozemků jednání o výkupu, aniž by porušili stavební zákon. Může se to využít v případech, kdy celou územně plánovací dokumentaci zruší soud," říká mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Územní rozhodnutí je totiž nezbytné pro to, aby si mohl investor začít shánět pozemky a žádat o stavební povolení.

Ukázkový příklad problému představuje Jihomoravský kraj, kde před dvěma lety soud zrušil úplně celé takzvané zásady územního rozvoje. Tedy rozhodnutí kraje, kde budou obytné zóny, kde průmyslové a kde oblast pro rekreaci. Zablokovala se tak mimo jiné i výstavba rychlostní silnice R52 na Vídeň. Ukázkový je i důvod, proč soud zásady zrušil - kraj odbyl dopady na životní prostředí i projednání s veřejností. Ta se často dostane ke slovu, až když je projekt hotový, a v zásadě nemá jinou možnost než podat žalobu.

Aby samosprávy věnovaly větší péči územním plánům, je úkol ministerstva pro místní rozvoj. Má jít o strategické dokumenty, jež předjímají rozvoj území na léta dopředu, jenže v praxi je města mění už rok po schválení. "Jsme si toho problému vědomi. V některých obcích dochází k příliš častým změnám," říká Tomáš Sklenář, ředitel odboru územního plánování.

Proto teď společně s resortem životního prostředí promýšlejí, jak dostat do obecních či krajských kas státní příspěvek na to, aby politici plánovali pečlivěji. Už třeba proto, že příliš mnoho orné půdy končí pod zástavbou či těžebními stroji.

Ochránit zemědělskou půdu je jedním z cílů aktualizované Politiky územního rozvoje, což je nejvyšší dokument svého typu. Kraje mají také více dbát na to, aby se vzájemně koordinovaly, když plánují na svých hranicích třeba průmyslové zóny nebo silnice.

AUTOR: Kateřina Surmanová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz