Čtvrtek, 28. března 2024

Rozšíření elektromobilů závisí na ceně ropy

Používání elektromobilů se více rozšíří nejdříve za pět let. Ve hře je zároveň spousta faktorů, které mohou s vývojem zahýbat - od ceny ropy po státní dotace.

Rozšíření elektromobilů závisí na ceně ropy

Elektromobil je ideálním prostředkem pro městské prostředí, kde bývá dostatek dobíjecích stanic či alespoň elektrických zásuvek a kde nezhoršuje kvalitu ovzduší. Tolik teorie. Na silnicích se však s používáním elektromobilů ve firemních vozidlech prakticky vůbec nesetkáme. Proč?

Co rozvoji brání?

Před několika lety odborníci hovořili o velkém potenciálu elektromobilů, v současnosti je však znát jisté "vystřízlivění". Zatímco v sousedním Rakousku bylo v loňském roce zaregistrováno 1645 elektromobilů, v Česku to bylo jen 222 (tj. jen 0,1 % celkového trhu). To je sice šestkrát více než počet v ČR registrovaných elektromobilů v roce 2013, je však otázkou, kolik z registrovaných elektrických aut v ČR zůstalo a kolik jich bylo následně vyvezeno do zahraničí. Velkou část vozů si také zaregistrovaly energetické společnosti nebo prodejci vozů a další firmy, které na rozvoji elektromobility nějak podnikatelsky participují.

Důvodů slabého zájmu o elektromobily je několik, i když tím velice aktuálním je nízká cena ropy. Ta poklesla, stejně jako následně u benzinu a nafty, o více než polovinu. Právě cena pohonné látky, která je pro mnohé firmy jedním z nejvýznamnějších nákladů, má v případě elektromobilů zákazníky nalákat.

Podle typu vozu se pohybují náklady na kilometr jízdy od 30 do 80 haléřů. To je několikanásobně méně než u vozů na benzin nebo naftu. Na druhou stranu však existuje velký rozdíl v pořizovací ceně běžného vozidla a elektromobilu, což způsobuje, že návratnost koupě elektromobilu dosahuje i přes nízké náklady na jeho provoz až více než deset let.

Řada firem zkrachovala

Pro firmy je u elektromobilů limitujícím faktorem zatím stále nedostatečný počet dobíjecích stanic v Česku. Sice poměrně rychle přibývají, těch veřejných je však v současnosti zhruba 80. Pro firemní vozový park představuje výrazné omezení také ve srovnání s benzinem nebo naftou několikanásobně nižší dojezd na jedno dobití. Ten se navíc nezvyšuje tak rychle, jako se předpokládalo.

Rozmach elektromobility není tak rychlý, jaký se obecně předpokládal. Na vlastní kůži si na elektromobilitě vylámala zuby celá řada firem. Tou nejvýznamnější byla společnost Better Place, jejíž majitel, izraelský podnikatel Shai Agassi, měl ambiciózní plán vybudovat v Izraeli, Dánsku a v dalších evropských městech síť stanic na výměnu baterií do elektromobilů. Po čtyřech letech však v roce 2013 společnost zbankrotovala.

Nejedná se přitom o jediný bankrot firmy působící v oboru elektromobility. Mezi společnosti, jež zbankrotovaly, patří například firma A123 Systems, která se specializovala na vývoj akumulátorů, automobilka Fisker, zaměřená na vývoj a výrobu hybridních vozů, a vývojářská firma Azure Dynamics.

Energetické firmy v akci

Hlavními tahouny rozvoje elektromobility jsou v Česku i ve světě energetické firmy, které se snaží auta na elektřinu prosadit do firemních vozových parků. Příkladem může být strategie společnosti E.ON, která elektromobily bezplatně zapůjčuje ke zkušebnímu provozu například potravinářské společnosti Madeta nebo pražské zoo.

"Zájemci o testování elektromobilů se hlásí neustále a dle aktuálních možností se snažíme navázat spolupráci s partnery z různých sfér," uvádí Petra Tupá z marketingového oddělení firmy E.ON. Jak však před časem uvedl Michael Fehn, jednatel společnosti E.ON Česká republika, elektromobily přestavují spíše marketingový nástroj a firma se v tuzemsku soustřeďuje především na rozvoj CNG (stlačený zemní plyn).

Přesto hodlá během letošního roku E.ON otevřít na svém distribučním území několik dobíjecích stanic a také jednu strategickou stanici na dálnici. "V dalších letech chceme v rámci celoevropského projektu E.ON umožnit celoevropský koridor po všech hlavních dopravních tepnách - v případě České republiky to znamená napojení na Německo, Rakousko a Slovensko," dodává Petra Tupá.

Podobně postupuje skupina ČEZ, která má za partnery v rozvoji elektromobility například firmy McDonald's, Kaufland, Tesco, několik pražských městských částí, ale také automobilky, jako je Škoda Auto, BMW, Mercedes-Benz a Opel. "Do našeho projektu rozvoje elektromobility se zapojilo více než 50 partnerů a stále přibývají další," uvádí Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ve společnosti ČEZ.

"Náplň spolupráce se liší s ohledem na druh partnera. Zatímco partnerství s municipalitami se navenek vyznačují zejména zapůjčováním elektromobilů za účelem propagace elektromobility jako alternativní svébytné formy pohonu, partnerství s obchodními řetězci a automobilkami mají ryze komerční povahu. Na pobočkách obchodních řetězců vznikají na základě smluv dobíjecí stanice a vztahy s automobilkami určují počty zakoupených vozů."

Nejvíce se snaží ČEZ

O další výstavbu stanic se snaží z energetických firem zvláště ČEZ, který doposud zprovoznil přes 40 veřejných dobíjecích míst, což je ze všech energetických firem nejvíce. Stanice jsou v provozu například v Praze, Brně, Plzni, Ostravě, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Mladé Boleslavi, Trutnově, Vrchlabí, Třinci, Havířově, Chomutově nebo na dálnici D1.

"Do konce roku máme v plánu vybudování dalších desítek veřejných dobíjecích stanic v souladu s projektem, především rychlodobíjecích stanic. Rádi bychom se dostali na 100 až 120 stanic. Půjde zejména o stanice ve velkých městech a na hlavních silničních tazích. Vzhledem k tomu, že určujícím faktorem bude ve většině lokalit rychlost stavebního řízení, je v tuto chvíli předčasné jmenovat další konkrétní lokality," hovoří o plánech Chmelík. Firma očekává, že letos se český elektrický vozový park rozroste z šesti set na zhruba tisícovku vozů.

Automobilky dávají přednost spalování

Zatímco elektrárenské společnosti se o propagaci (či alespoň "zelený" marketing) elektromobilů snaží, automobilky přistupují v Česku k vozidlům poháněným elektromotorem rezervovaně. Zástupci jednotlivých značek vozy s netradičním pohonem v Česku nijak nepropagují a spíše vyčkávají, až bude po elektromobilech vyšší poptávka.

Podle šéfa českého zastoupení značek Renault a Dacia Zdeňka Grunta jsou v reálu elektromobily jen pro pár technologických zvědavců a navíc není jejich pořízení nějak subvencováno státem. Ve světě si podle něho může někdo takové auto koupit kvůli jeho omezenému využití třeba jako třetí vůz do rodiny. Jenže v Česku mají lidé problémy i s pořízením druhého auta.

Podle Grunta se na tom ve výhledu dvou tří let nic podstatného nezmění. "V krátkém a středním horizontu mají elektromobily pro firmy malou perspektivu," uvádí Martin Chalupský, tiskový mluvčí skupiny RWE.

Chybí výhody pro firmy

V Česku pro zájemce z řad firem neexistují kromě úlevy na silniční dani žádné daňové výhody při pořízení či provozování elektromobilu. Některé pojišťovny nanejvýš podporují elektromobily nižším povinným ručením. V některých firmách se tak o uplatnění elektromobilů zasazují osvícení manažeři, často přitom jde o firmy, které buď přímo vyrábějí dobíjecí stanice, anebo jen působí v oblasti elektrotechnologií. Mnohé firmy, které elektromobily mají ve své flotile, je používají jako projev svého "zeleného" marketingu.

Energetické firmy si do budoucna slibují podnět v rozvoji, který by měla dát podpora výstavby dobíjecích stanic, a to v rámci dotačního programu Evropské unie, zaměřeného na ekologickou dopravu. Ve hře je také tuzemské Ministerstvo průmyslu, které chystá Plán čisté mobility, počítající s tím, že by u nás měly postupně vzniknout tisíce veřejných nabíjecích míst. Zatím však vůbec neřeší formu finanční podpory.

K rozmachu dojde za pět let

Co bude s rozvojem elektromobility dále, není jednoduché předvídat. Kromě ceny ropy, vývoji technologií na uskladnění energie nebo ekonomické krize vývoj ovlivňují také nejrůznější dotace na nákup elektromobilů v evropských zemích, politika Evropské unie vůči elektromobilům a také zdanění elektřiny používané k pohonu vozidel.

Na druhou stranu však platí, že jakmile státům začnou chybět v pokladnách příjmy ze spotřební daně z benzinu nebo nafty, kvůli přechodu řidičů k elektromobilům, zavedou na elektřinu, jako na ostatní pohonné látky, daň.

Podle studie společnosti Roland Berger má Česká republika za západní Evropou v oblasti rozvoje elektromobility zpoždění několik let. K výraznějšímu rozvoji elektromobility v celoevropském kontextu podle ní dojde až po roce 2020. Bez masivnější elektrifikace totiž již nebudou výrobci automobilů schopni dosáhnout nového emisního cíle pro oxid uhličitý pro rok 2025 na úrovni cca 75 g/km. Průměr vozů prodávaných v Evropě v roce 2013 byl přitom téměř 130 g/km.

AUTOR: Vlado Výborný

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů