Počet znečišťovatelů se v registru asi sníží, a to o stovky
Počet ohlašovatelů do integrovaného registru znečišťování se letos zřejmě sníží, a to zhruba o třetinu. Změna se má týkat přibližně 1700 malých znečišťovatelů z celkových 5000, ušetří se asi 29 milionů korun ročně. Úlevu přinese vládní novela, kterou minulý týden schválila Sněmovna.
Předloha, která nyní zamíří k posouzení senátorům, se dotýká pouze změny počtu ohlašovatelů, nikoliv úprav seznamu ohlašovaných látek. U některých malých ohlašovatelů je její plnění včetně sledování a evidence náročnější. Jejich vliv na znečišťování životního prostředí je přitom omezený.
Sněmovna v normě přijala jedinou nutnou úpravu. Na návrh výboru pro životní prostředí posunula účinnost, která měla být od začátku roku. Nově bude novela účinná od prvního měsíce potom, co vyjde ve sbírce.
Databáze národního Integrovaného registru znečištění (IRZ) každoročně zveřejňuje informace, jaké vybrané škodlivé látky vypouštějí znečišťovatelé do ovzduší, do vody nebo jsou součástí jejich odpadu.
Novela vznikla jako kompromis mezi zástupci průmyslu a nevládních organizací. Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika už dříve řekl, že novela odbourá chybu, kvůli níž firmy musely ohlašovat i celková množství odpadů. Tím množství ohlašovatelů narostlo. Nový systém se velkých znečišťovatelů nedotkne.
Razantnější škrty v registru znečišťování dlouhodobě prosazuje Svaz chemického průmyslu, ministerstvo s nimi ale nesouhlasí. Podle nich by stát měl zrušit ohlašování chemických látek v odpadech a omezit povinnost ohlašování pouze na provozy, po kterých to vyžaduje evropské nařízení o registru. Takovým zásahem by ale z registru zmizela polovina informací v současnosti dostupných veřejnosti, včetně velkých zdrojů potenciálně karcinogenního styrenu.