Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Indiáni mezi paneláky

27.08.2011  |  zdroj: IN magazín  |  87× přečteno      vytisknout článek

táborChcete, aby si vaše děti uměly postavit týpí, pracovat s GPS nebo ošetřit zraněného? Přinášíme vám reportáže z několika míst, kde se to můžou naučit. Záleží už jen na nich, zda si zvolí cestu woodcraftu, bible nebo skautingu.

Postavit si vlastní tábořiště

Liga lesní moudrosti
Ústředí: Senovážné náměstí 24, Praha 1
Počet členů: 962 (podle výroční zprávy z roku 2009)
www.woodcraft.cz

"Vypadá to divně, trochu jako průjem," směje se malá černovláska s přezdívkou Naty při pohledu na papír, kam obtiskla vodovkami nabarvený list. Právě barvení a obtiskávání listů vyplňuje prvních pár minut schůzky kmene Ťapáč, který se hlásí k organizaci Liga lesní moudrosti.

V klubovně panelového domu v Praze na Lužinách se s náčelníkem Mokroušem schází pět dětí ve věku od osmi do třinácti let. Práce s listy v útulné suterénní místnosti všechny baví, i když na získání takzvaných činů (za které děti dostávají orlí pera) to tentokrát stačit nebude. "To bys musel mít dvacet různých listů," odpovídá Mokrouš, jinak student uměleckého truhlářství Jan Merhaut, na dotaz a přesvědčuje děti, že se dvacet různých rostlin dá najít i v parku nedaleko klubovny.

Po následném vybarvování terče vyráží skupinka do parku - na programu je střelba z luku a vzduchovky. "Hurá, trefil jsem do černýho," zavýská po chvíli kluk s přezdívkou Jelen a z jeho úspěšné střelby je vidět, že se s lukem rozhodně nepotkává poprvé. Ani zde není získání činu úplně jednoduché - cíl je potřeba trefit ze vzdálenosti nejméně osmnácti metrů.

Zatímco ze středu terče Mokrouš co chvíli vytahuje šípy, krabičky od sirek odolávají střelbě ze vzduchovky podstatně déle. Ti, kteří právě nestřílejí, probírají blížící se tábor na vodě - kempováním ve volné přírodě a životem v souladu s ní se Liga lesní moudrosti hlásí k woodcraftu.

Myšlenku woodcraftu formuloval americký přírodovědec, malíř a spisovatel Ernest Thomson Seton (1860-1946), autor i u nás dobře známých knih Duch lesů nebo Dva divoši.
Přihlásíte-li tedy děti do některého z kmenů Ligy lesní moudrosti, měly by se naučit postavit si vlastní tábořiště, využívat přitom vlastníma rukama zhotovené výrobky a chybět nemohou ani nezbytná týpí.

Ještě před odchodem ze "střelnice" se jeden z kluků podívá na mobil. "Ještě máme
55 minut schůzky, to je super," komentuje spokojeně a naposledy pokouší své umění střelby ze vzduchovky. Kromě ní mají děti k dispozici i malou pistoli, o jejímž výkonu a přesnosti ale Mokrouš hlasitě pochybuje s tím, že ji koupil za pár korun na bleším trhu. Kluci proto zkoušejí, zda se z ní vystřelený brok dostane alespoň přes dvě vrstvy plastové tašky.

V klubovně má Mokrouš připraveno ještě několik her, největší zájem je o takzvané brambory - jedno z dětí vyjde na chodbu a poté ve tmě suterénní klubovny hledá své ukryté kamarády. Na otázku, co děti na schůzkách Ťapáče nejvíc baví, zazní nejdříve od jednoho z kluků právě hry.

Drobná Naty se ale ohradí: "Přece to, že jsme tady spolu, ne?" Jindy čítanková odpověď tentokrát působí tak, že ji malá výřečná slečna myslí vážně. Ze schůzky Ťapáčů odchází člověk s pocitem, že se tu děti rozhodně nenudí.

Na získání "činu" je potřeba trefit lukem cíl z 18 metrů.

Jsem rád, že vůbec přijdou

Klub Pathfinder
Ústředí: Londýnská 30, Praha 2
Počet členů: 2726 (údaj z roku 2010)
www.pathfinder.cz

"Tak si na začátek vyplatíme mzdy. Máte dvě možnosti: buď je hned utratíte, nebo si je schováte na příště," zahajuje schůzku příbramského oddílu Pathfinder jeho vedoucí Teodor (Teoš) Knobloch. Osm kluků a holek shromážděných v klubovně dostává takzvané šmrdlíky, papírové poukázky v hodnotě několika set až tisíc. Děti si za ně kupují části cesty kolem světa, kterou pomocí provázků vyznačují na velké nástěnné mapě světa. "Zatím ho objela jenom Domča, ta tu ale dneska není," hlásí asi desetiletá Julie a připevňuje další úsek cesty na svoji trasu.

Šmrdlíky získávají malí pathfindeři už za účast na schůzkách, za splnění různých úkolů nebo i za to, že si s sebou berou Bibli. Právě tady se projevuje křesťanský charakter Pathfindera, který vznikl v 90. letech odštěpením od Junáka, s nímž ale stále spolupracuje. Kroužek je ovšem otevřený všem a většina přítomných dětí prý ze zdejšího církevního sboru není.

Zatímco si mladší děti vybírají výplaty a připevňují provázky, tři starší, asi dvanáctiletí kluci si vzadu hrají s mobilem a šmrdlíky je moc nevzrušují. "Schovejte ten mobil, nebo vám ho seberu. Copak bez něj ani chvíli nevydržíte? Jestli ne, můžete jít domů," napomíná je Teoš. Telefon zmizí v kapse, za pár minut se ale scéna opakuje. "Někdy se daří, někdy méně. Jsem rád, že vůbec přijdou," konstatuje s pokrčením ramen vedoucí.

Větší vzrušení přichází až s přesunem ven před budovu Q-klubu. Po chvilce dohadování, jakou hru si zahrát, vítězí jednoznačně hra na zvědy, při níž si dvě skupiny snaží ukrást vlajku.
Protože se děti rozdělí na trochu nevyvážené skupiny, radí Teoš těm mladším, jakou mají zvolit strategii, aby měli šanci. A skutečně v dalším kole vítězí. "Hru na zvědy jsme poprvé hráli před třemi lety na táboře, občas si ji zahrajeme i na schůzkách," vysvětluje vedoucí s tím, že poslední měsíc (reportáž vznikala v červnu) je spíše oddychový.

Každý předchozí měsíc byl věnován vždy nějaké činnosti, třeba zdravovědě nebo orientaci v přírodě. "Tu jsme měli naposledy, učili jsme se pracovat s mapou a buzolou. Připravil jsem pak orientační běh v lese, kde měly děti hledat různé úkoly a plnit je. Skončilo to katastrofou, kromě jedné se všechny ostatní skupiny ztratily v lese a museli jsme se půl hodiny hledat," líčí Teoš. Zdravověda prý dopadla mnohem lépe, děti bavilo simulovat různé reálné situace, při nichž pomáhaly raněnému.

Pathfindeři nezanedbávají ani pohyb - hlavním cílem činnosti občanského sdružení je "podpora rozvoje osobnosti mladých lidí, a to jak v oblasti fyzické, tak i duchovní a mravní". "Přes zimu chodíme do tělocvičny, na jaře a na podzim se věnujeme třeba slacklinu (trénink rovnováhy na popruhu nataženém mezi stromy), děcka se to rychle učí," popisuje Teoš klubové sportování.

"Za čtrnáct dní jedeme dobývat hrad a osvobozovat krále Václava IV.," přibližuje program blížícího se tábora třináctiletý Marek, který chodí do kroužku už pátým rokem.
Hra na zvědy dětem vydrží po většinu schůzky, následující schovávaná v parku už ale úspěch nemá. Jedna skupina po chvilce hledání schovaného kamaráda vzdává, i když se neschoval nikam daleko, zalezl jen do křoví vedle cesty.

Z hloučku se poté ozve dotaz, jestli už je konec schůzky. "Ještě máme pár minut, to už ale další hru na zvědy nestihneme," odmítá Teoš přání kluků s tím, že na ně už budou čekat rodiče. "Na mě taky čekají, fakt," přesvědčuje.

"Příště vás čeká lezecká stěna, pak bazén a závěrečný oheň," upřesňuje Teoš před rozchodem poslední program pravidelných týdenních schůzek předtím, než příbramští pathfindeři vyrazí na letní tábor Jižní kříž nedaleko Vimperka.

Šmrdlíky dostanou děti i za to, že si s sebou na schůzky berou bibli.

Skauti na vodě i na suchu

Junák - svaz skautů a skautek ČR
Ústředí: Senovážné náměstí 24, Praha 1
Počet členů: 45 000
verejnost.skaut.cz

"Není to tolik o programu, jako o duchu, který naše organizace má," vypráví šestadvacetiletá Mája, vůdkyně střediska Šipka v Praze 6, které patří pod Junák - svaz skautů a skautek ČR. "Nedá se to moc jednoduše popsat. Když to člověk zažije, tak ví, že jinde se to zažít nedá," pokračuje s vysvětlováním, v čem se podle ní skaut odlišuje od podobných organizací. "Příští týden jedeme na celosvětové skautské Jamboree do Švédska. Bude tam 30 tisíc skautů. Už teď jenom když jsem to řekla, mě úplně zamrazilo," dodává. V Česku je nyní přes 45 tisíc skautů a v posledních letech jejich počet mírně narůstá.

Šipka má už pětasedmdesátiletou tradici, velkou roli v její historii hraje i vodní skauting. Členové vodních oddílů a družin s názvy jako Vlčata, Vydry, Vážky, Poštolky, Čápi nebo Roháči tráví značnou část schůzek a výletů na vodě. Několikrát do roka sjíždějí řeky, kanály, chodí do loděnic nebo plachtí na přehradách. Od září k nim přibude i skupina předškoláků - Mravenečci.

"Jsou vodácké oddíly, jako v Praze 3, které mají vodu jako hlavní bod programu," uvádí Mája s tím, že takové oddíly se mezi sebou liší stejně jako ty suchozemské. Děti se učí znát části lodí i pádla. Aby mohly na vodu, musí znát také spoustu bezpečnostních pravidel. "To znamená, že chodí do bazénu, kde se učí plavat nebo zachraňovat tonoucího," vysvětluje. Do výbavy střediska patří například kanoe a oplachtěné pramice. Dívčí oddíl, kterému Mája několik let šéfovala, s nimi tábořil třeba na Orlíku. Kromě plachtění je využili i místo sedaček letního kina. "Holky seděly v lodích. Plátno bylo na břehu, kde jsme postavili speciální kinoauto," říká Mája. Středisko vlastní také rafty. Skauti s nimi sjíždí třeba Trojský kanál v Praze-Troji.

"Ve skautu jsem až od čtrnácti," říká Marie v kloboučku a růžové košili. Do Troje přijela oslavit splnění čekatelských zkoušek. Z vodáckého oddílu je tu ale jenom ona a kolega Vojta ze žižkovského přístavu. Ostatní jsou suchozemci. "Tolik let ve vodním skautu, ale teprve dnes jsem seděl poprvé v raftu," směje se Vojta, který obvykle sedá do pramice. Spolu s ostatními tu sjíždějí slalomový kanál. Všichni mají vesty a jasně červené helmy.

"Budeš řídit," otáčí se Michal sedící v raftu, zatím poklidně plovoucím na začátku Trojského kanálu, na kluka na zádi. Říkají mu Koňas. "Zaberte! Pořádně levá," komanduje Koňas zbylé členy posádky, ale stejně nezabrání tomu, že se loď takřka na konci kanálu zasekne na jedné z překážek.

"Nabíráme vodu! Všichni dopředu!" vykřikuje Michal, zmáčený od hlavy až po prsty na nohou jako všichni ostatní. Raft vydrží a nepotopí se. "Tam jsme se vezli, no tak zpátky to musíme odmakat," cedí se smíchem skrz zuby Michal, zatímco i s kamarády nese těžké plavidlo zpátky na začátek kanálu. Ze břehu na ně celou dobu dávala pozor Mája.

Později vysvětluje, že vodáci, kteří oblékají specifický modrý stejnokroj, používají i odlišný symbolický rámec: "Holčičí oddíl už má potřetí tábor na Orlíku. Symbolický rámec není vždycky vodní, ale velice často ano. Třeba před dvěma lety jsme měli podvodní svět. Celou zeměkouli zaplavila voda a oni se učili žít znova pod vodou."

Vodní symboliku využívá i jejich Stezka, skautský nástroj osobního rozvoje. "Teď ji máme pro nové světlušky a vlčata. Jsou v ní body, které děti mohou plnit. Skauti a skautky se tím zase něco naučí, posouvá je to dál. Motivuje je to," říká Mája.

Vodácké oddíly navštěvuje v Šipce více než polovina ze 174 členů. "Společná identita a sounáležitost, kterou k sobě máme, hrají velkou roli. Ne tolik u malých dětí, ale u větších už ano. U oddílů zůstávají, protože tam mají kamarády, protože se v nich tvoří přátelství, která vydrží celý život, a také kvůli tomu skautskému duchu," utvrzuje Mája vlastním příběhem.

Pracuje jako advokátní koncipientka. K vodním skautům se dala v první třídě. Přišla k nim se spolužačkou. "Šly jsme spolu do klubovny a tam nám řekli: Ty budeš Mája a ty Vilík. A tak to zůstalo už přes dvacet let."

Nejsme malí komunisti

Pionýr
Ústředí: Senovážné náměstí 24, Praha 1
Počet členů: 16 548 (konec roku 2009)
www.pionyr.cz

Klubovna 230. pionýrské skupiny Záře v Praze-Bohnicích hraje všemi barvami. Je schována v přízemí paneláku, na vchodových dveřích vítá děti velké žluté slunce a po stranách bledne za sklem množství barevných fotografií.

Ve středu před půl pátou odpoledne přibíhá od autobusové zastávky skupina asi deseti školáků. Někteří samostatně, jiní se řítí ve dvojicích, pár jich přichází v chumlu kolem vedoucí Jitky. Jsou to Rarášci, oddíl s druhými nejmladšími dětmi v Záři. Je jim okolo šesti sedmi let a scházejí se prvním rokem.

"Všichni jsme z první třídy," hlásí zanedlouho Šárka se sádrou na ruce. "Spadla jsem ze stromu," dodává a zní to, jako by se spíš chlubila. "Všechny děti jsou z jedné školy, základní Glowackého," vysvětluje později Jitka, vedoucí a družinářka v jedné osobě.

"Paní družinářka nás odveze ze školy autobusem až sem," říká už uvnitř klubovny Kačka. Kluci dorazili čtyři, dětí je celkem jedenáct. "Bývá jich tu i patnáct nebo šestnáct," dodává Jitka, které s dětmi vypomáhá instruktorka Ája. Je jí sedmnáct let a studuje na gymnáziu. "Chodila jsem k Jitce jako dítě do oddílu," říká s tím, že spousta dětí pionýrům nějakým způsobem věrná zůstane.

Do Záře chodí děti asi do 17 let. "Pro ty větší máme v podstatě dva oddíly," vysvětluje vedoucí skupiny Markéta Fraitová. Jedním z nich je specifické Dračí doupě, založené na celoročním hraní známé fantasy hry, druhý je tradičnější.

Starší děti se učí tábornické dovednosti, první pomoc, mapové značky nebo základy přežití v přírodě. Také se připravují na role instruktorů, kterými mohou být vesměs od 15 let. Hry, i když už trochu jiného rázu, jsou také součástí jejich programu. Kromě toho pionýři chodí na výlety a pořádají i akce pro veřejnost.

"Do každého políčka, Jonáši, napíšeš název jednoho stromu, a nesmí se opakovat," vysvětluje Ája pravidla hry Bingo jednomu z kluků. "Kdo první bude mít bingo, vyhraje raráška do bodování." "Když já neumím číst," ozve se z vedlejší židličky Lukáš, který jako jediný z dětí ještě nechodí do školy. S tím si ale Ája ví rady: "Budeme číst spolu." Jitka zatím píše na tabuli jména stromů a plodů.

"Já nejradši hraju hry venku," svěřuje se Anička. "Hrajeme různé hry, vyrábíme věci pro maminku," vysvětluje jedna z Katek, co dělají na schůzkách. Děti je těžké překřičet, hodně si mezi sebou povídají. Všichni sedí na stoličkách okolo stolu. Bingo vyhraje Anička, a vyslouží si tak raráška na nástěnku. Za pět černobílých rarášků dostanou děti jednoho velkého barevného. Připínají je na nástěnku, ta na konci roku ukáže, kdo vyhrál.

Po Bingu následuje taškařice Pane, pojďte ven, potom Evoluce a nakonec poznávačka se zavázanýma očima. Na poslední půlhodinu vyběhne celý oddíl na hřišťátko mezi paneláky.

Z papírů si vytvoří pomyslné myší díry, na kterých stojí, a na vylákání vylézají a mění si místa. Listy zatíží kameny, aby jim neulétly, ale za chvíli je vítr stejně odnáší. "Kdo ho chytne, může si na něj stoupnout," volá Jitka na děti. "Já jsem ho roztrhl," ozve se nešťastně Vítek. Ale i roztržený papír se počítá za právoplatný domeček.

Hodina a půl plná her uběhla rychle. Děti se ještě pár minut zdrží s rodiči v klubovně. "Dřív jsme ji měli nahoře v patře, jezdili jsme do ní přímo výtahem. Tahle klubovna je tu asi dva roky," vysvětluje vedoucí Jitka a vyjmenovává, co všechno s dětmi během roku podnikají.
Kromě pravidelných týdenních schůzek jezdí malí pionýři na pravidelné výlety i letní tábory.

Zatímco holky a kluci odcházejí, vysvětluje Ája, jak vnímá odlišnost pionýrů, skautů a podobných uskupení. "Myslím, že rozdíl už není v ničem. Je to stejné, jen rodiče to občas nevidí." Vzpomenu si na barevný letáček, který jsem četla cestou na schůzku. "Nejsme malí komunisti," píše se v něm.

O co jim jde: poslání a cíle

 Junák
Žít život naplno a smysluplně
Být členem týmu, mít kamarády
Rozvíjet se a růst
Pomáhat světu kolem sebe k rozvoji
Hledat směr pro svůj život
Umět se o sebe postarat

Liga lesní moudrosti
Táboření může být spásou duše i těla vyčerpaných shonem přepracovaného světa.
Důraz na spojení síly, důvtipu, mrštnosti a šikovnosti.
Možnost vybrat si sami zkoušky, které vám nejlépe vyhovují a v nichž můžete splnit cíle, které si sami stanovíte.
Ve zkouškách se nikdo nesnaží porazit ostatní, ale povznést sám sebe.
Činnost hnutí je často inspirována indiány.

Pathfinder
Být čestný a upřímný, zdvořilý a poslušný
Být čistý v myšlení, slovech i činech
Pečovat o své tělo
Vážit si kulturního dědictví
Poznávat, milovat a chránit přírodu
Být vnímavým k potřebám druhých lidí
Rozumět poselství bible a ctít jej

Pionýr
Chránit pravdu a plnit dané slovo
Být pracovitý a učit se
Být přítelem všech dětí
Být statečný a kamarádský a pomáhat ostatním
Být čestný a spravedlivý, chránit přírodu a život na Zemi
Mít rád svou zem

Kam ještě

Sokol
Ústředí: Tyršův dům, Újezd 450, Praha 1
Počet členů: asi 190 000
www.sokol-cos.cz

Posláním Sokola je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je k čestnému jednání v soukromém i veřejném životě, k demokracii a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti nebo lásce k rodné zemi.

Duha
Ústředí: Senovážné náměstí 24,
Praha 1
Počet členů: 45 000
www.duha.cz

Ve více než stovce družin (základní oddíly) se děti zaměřují na turistiku a táboření, outdoorové sporty, deskové hry, amatérské umění a mezinárodní výměny.

Debrujáři
Ústředí: Senovážné náměstí 24, Praha 1
Počet členů: 2336
www.debrujar.cz

Slovo debrujár vzniklo z francouzského débrouillard - šikovný, obratný. Kroužky Asociace malých debrujárů ČR na školách v celé republice dětem hravou formou přibližují zákony vědy, techniky a ekologie. Při soutěži MUDRC 2011 děti například sestavovaly návod na horkovzdušný balon.

Brontosaurus
Ústředí: Hvězdova 10, Brno
Počet členů: 1100
www.brontosaurus.cz

Hnutí zaměřené na ochranu životního prostředí, přírodního a kulturního dědictví je určeno převážně studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale mohou i děti a jejich rodiče.

Turistické oddíly mládeže
Ústředí: Palackého 325, Roztoky
Počet členů: asi 9500
www.a-tom.cz

Takzvaní tomíci jsou úzce spjati s Klubem českých turistů, děti si mohou vybrat ze tří stovek oddílů. Kroužky jsou zaměřené na turistiku a táboření, organizují i letní táborové školy. Sdružení také letos slavnostně otevřelo po dvouleté rekonstrukci Opárenský mlýn.

Mladí ochránci přírody
Ústředí: Koněvova 243, Praha
Počet členů: 3357
www.smop.cz

Cílem sdružení není vychovat "nadupané přírodovědce" či "fanatické ekology", ale každému přiblížit svět okolo nás (tedy i přírodu) s filozofií rovnoprávného vztahu k okolí. Sdružení pořádá letní tábory nebo Ekologickou olympiádu.

Anketa
Jak jste se dostali do skautu a co vám členství dalo?

Helena Illnerová, vědkyně

Jako malá jsem chodila do Světlušek, potom komunisté Skauta zrušili. Mám na to hezké vzpomínky, byla tam dobrá parta a byla to příležitost, jak děti naučit správným hodnotám. V době komunismu jsem pak založila turistický oddíl mládeže Sluníčka - nemohlo se to samozřejmě jmenovat Skaut, ale alespoň se zachovalo jméno původního skautského oddílu a jeho hodnoty jako přátelství, čestnost nebo pravdomluvnost.

Tomáš Hanák, herec

Mé členství ve Skautu bylo dáno četbou Rychlých šípů a touhou po dobrodružství. Šlo o únik za romantikou z panelákového bytu. Chodil jsem k vodním skautům a bylo to fantastické. Skautské hnutí dodnes sleduji a jsem s ním ve styku. Myslím, že jeho pravidla jsou v dnešní době čím dál potřebnější.

Anna Geislerová, herečka

Do Skautu mě dovedla moje starší sestra. Rozhodně vím, že kdybychom tam nechodily, byly bychom trochu jiní lidé. Dnešní doba málo vyhraňuje, co je dobré a co zlé, a pokud nejsou lidé věřící, najdou to už jen v pohádkách. Skaut byl výchovný a dával návod, co bychom měli všichni dělat. Líbí se mi také to, že učil člověka vystačit s málem, což je dnes vzácné. Těším se, že tomu také vystavím své děti.

Jiřina Šiklová, socioložka

Skaut za mého dětství byl zakázanou organizací, ale samozřejmě že jsem četla Foglara, Rychlé šípy a jako vysokoškolačka jsem studovala skauting, woodcraft, ISAW, tramping jako alternativní hnutí, která významně ovlivňovala mladé lidi. Učila je "někam patřit", přijmout principy čestného chování, nést odpovědnost za mladší a demokraticky vést skupinu, rozhodovat, organizovat. Tyto principy se pak nesly celým životem lidí. I v krematoriu se občas uvádí, že někdo byl skaut nebo skautka.

Do skauta chodili
Václav Havel, Tomáš Halík, Jiří Menzel, Jáchym Topol nebo Nelson Mandela.

Šátek
Šátek sice stále patří mezi jednotící prvky Pionýra, ale o jeho tvaru a barvě rozhoduje oddíl a skupina. Znamená to, že někteří užívají trojcípé i čtyřcípé šátky

AUTOR: Milan Rokos
AUTOR: Kateřina Vítková


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist