Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Krajinou Lanškrounska

14.01.2012  |  165× přečteno      vytisknout článek

lanškrounSamotnou Lanškrounskou kotlinu tvoří sníženina, tzv. kyšperská synklinála, vyplněná druhohorními sedimenty, zčásti překrytými třetihorními říčními a mořskými usazeninami.

Geologie území Lanškrounska

Stojíme-li na vrchu Kypuš, máme pocit, že tu strmý kopec stojí od nepaměti. Je to ale jen relikt původně mocného návrší. Přesněji tedy jeho východního úpatí. Tzv. litická antiklinála tvořila významný hřbet vrcholící zhruba mezi Lanškrounem a Skuhrovem. Díky měkkým materiálům však byla centrální část v podstatě rozrušena a na jejím místě se vytvořila sníženina připomínající údolí ohraničené z východu i západu mocnými opukovými útvary.

V místech původního hřbetu se vlivem eroze dokonce odhalilo prvohorní jádro antiklinály sestávající z permských sedimentů, které do červena zbarvují půdy v okolních obcích Ostrov a Rudoltice. Za tyto barvy je odpovědná přítomnost oxidů železa v prastarých pískovcích.

V západním a jihozápadním směru odsud proto vidíme místo vrcholu litické antiklinály jen její druhé morfologicky mnohem významnější západní úpatí. To je tvořené hřbetem Hříva představujícím již typickou kuestu složenou z jednostranně ukloněných souvrství usazenin svrchní křídy.

Mírný svah kuesty klesající v úhlu okolo 10° směrem k České Třebové se učebnicově mění v oblasti Skuhrova, kde strmě až skalnatě spadá na Lanškrounsko. Na mnoha místech se zde odkrývají skalnaté výchozy deskovitých opuk a v dolní části i bloky pískovce dokládající přítomnost tropického křídového moře v období druhohor. Opuka se zde na mnoha místech těžila jako stavební kámen a přírodní skály tak lze někdy jen těžko odlišit od bývalých lomů.

Z opukových hornin je tvořeno i nižší rozrušené východní úpatí (s vrchy Kypuš, Lískový kopec a Zámecký vrch) vymezující západní okraj Lanškrounské kotliny. Tuto oblast s rozlohou cca 240 km2 a spadající do úmoří Černého moře geologové považují za východní výspu České křídové pánve. V bezprostředním okolí východní-ho úpatí byla od středověku budována na Ostrovském potoku soustava sedmi Lanškrounských rybníků.

Samotnou Lanškrounskou kotlinu tvoří sníženina, tzv. kyšperská synklinála, vyplněná druhohorními sedimenty, zčásti překrytými třetihorními říčními a mořskými usazeninami. Ty se vyskytují na mnoha místech severně od Lanškrouna v podobě pískových, jílových a štěrkových nánosů.

Písek různé kvality se na několika místech těžil ještě před deseti lety. Místy se v malém množství dokonce těží dosud. Bývalé pískovny dnes slouží jako skládky komunálního odpadu nebo zůstávají ležet ladem a postupnou přirozenou sukcesí se v nich vytváří specifický ekosystém. Hrubé říční usazeniny připomíná na polích výskyt křemenných a rulových oblázků i valounů.

Na východě a severovýchodě vidíme z vrcholu sjezdovky významný horský pás ohraničující lanškrounskou pánev z druhé strany. Dobře je viditelný především jihovýchodní výběžek Orlických hor se Suchým vrchem (995m) a Bukovou horou (958 m). Dále na východ již v oblasti Zábřežské vrchoviny dominuje vrch Lázek (714 m).

Obě tyto oblasti už jsou tvořeny mnohem starším nerostným materiálem. Označujeme ho jako přeměněné (metamorfované) horniny vznikající působením tlaku a tepla na jiné typy (usazených, vyvřelých a metamorfovaných) hornin. Z přeměněných hornin převládají různé formy rul a svorů. Zajímavou skutečností je hojný výskyt červeně zbarvených českých granátů, tzv. pyropů, v okolí nedaleké Moravské Sázavy.

Jih Lanškrounské kotliny je nejvíce zarovnanou oblastí. I přesto zde najdeme významný kuželovitý Rychnovský vrch (541m), který někdy bývá vzhledem ke svému tvaru omylem považovaný za vyhaslou sopku. Tvoří ho však opuky a jemnozrnné pískovce, což dokládá společný původ s vrcholy v okolí Lanškrounských rybníků.

Zajímavost Rychnovského kopce představuje hlavně jeho vrcholová partie, která má podobu zdvojeného hřbetu. Propadlinu mezi oběma hřbítky vyplňují tři jezírka napájená srážkovou vodou. V 19. století se z nitra kopce ozývalo vědecky zkoumané tajemné dunění, které se přičítá pohybům horniny v porušených vrstvách.

Zvlněná krajina vytvořená během alpsko-himalájského vrásnění doznala už v období třetihor značných změn. Postupně byly vyzdviženy a vyvrásněny jednotlivé horské celky, které však v dalším období podléhaly a dosud podléhají mnoha erozním činitelům neustále proměňujícím stav věcí.

Ve čtvrtohorách ovlivnilo krajinu hlavně mrazové zvětrávání, vznik permafrostu a ukládání spraší. Červené větrem naváté sprašové půdy se využívaly přímo v Lanškrouně na výrobu cihel. V současné době ovlivňuje krajinu především vývoj a změny říčního systému, sesuvy půdy a činnost člověka.
(Text: Mgr. Fr. Teichmann)

Naučná stezka vede přírodním parkem, oblastí soustavy vodních ploch sedmi lanškrounských rybníků (Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův, Slunečný, Ostrovský 1 a Ostrovský 2). Na naučné stezce je umístěno osm informačních panelů: Naučná stezka Lanškrounské rybníky; Historie lanškrounských rybníků; Živočichové v okolí rybníků; Vodní a mokřadní rostliny; Lesy v okolí rybníků; Geologie území lanškrounské kotliny; Ekosystém lanškrounských rybníků; Přírodní park NATURA 2000. V rámci naučné stezky si můžete zvolit okruhy od 2 km do 6 km, vhodné zčásti i pro vozíčkáře.

Možnost občerstvení v Lanškrouně v rekreačním zařízení Obora Hurt, v areálu kempu "Knoflík" nebo v Ostrově v Pohostinství u Čabáků.

Délka výletu: 2 - 4 hod. (volitelně 2 - 6 km)
Východiska: bus/auto: Lanškroun, les Obora; Lanškroun, u Olšového rybníku; Ostrov [UO], FOREZ

ZDROJ:www.kudyznudy.cz, www.lanskroun.eu


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist