Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Za humny...

23.06.2012  |  zdroj: IN magazín  |  115× přečteno      vytisknout článek

německoV pohraničních "hvozdech" najdete lecjaké poklady. Ať už je to kostel velký jako hangár, pohanská slavnost slunovratu či podivná kamenná pyramida jako ve Waldviertalu, všechna místa spojuje fakt, že jste tam za chvilku.

Polsko
Hejšovina z moře přivátá

Poloha: 20 km za hraničním přechodem u Náchoda
Vzdálenost: z Prahy 160 km
Informace: www.sudety.info.pl

Nejvýše položená pískovcová kra českého masivu leží v Polsku a má zmatený česko-německý název: na jednu malou oblast docela dost paradoxů. Masiv Szczeliniec Wielki, v Česku známý jako Velká Hejšovina, dosahuje výšky 919 metrů a tvoří nepřehlédnutelnou hradbu při pohledu z různých míst Broumovska i z polského vnitrozemí, za dobré viditelnosti je ale vidět i z hřebene Krkonoš či Orlických hor.

Hejšovinu, jejíž český název vznikl zkomolením z německého jména Heuscheuer, najdete pár kilometrů od česko-polské hranice v historickém Kladsku; nejbližším českým sídlem je Machov. Jde o rozsáhlý pískovcový skalní blok, který vyčnívá asi 150 metrů nad okolní terén, je protkán skalními průrvami a rozčleněn v mnoho dílčích útesů a skalních věží. Svahy Hejšoviny jsou prudké, na východní a jižní straně dokonce kolmé - z této perspektivy proto masiv působí jako mocný útes vyzdvižený sem odněkud z mořského pobřeží. Což je případné přirovnání, neboť zdejší pískovce vznikly usazováním materiálu v druhohorním moři a následně byly rozlámány tektonickými pohyby a obroušeny erozí - podobně jako tomu bylo se vznikem českých skalních měst.

Do labyrintů Velké Hejšoviny vede turistické značení, nejsnáze přístupné z polské osady Karłów. Stezka nejprve stoupá do sedla mezi Malou a Velkou Hejšovinou, aby záhy odbočila do skal. Budete procházet několika pořádně hlubokými stržemi, z nichž největší se případně nazývá Peklo. Při srovnání třeba s nedalekými Adršpašskými skalami sice zjistíte, že převýšení skalních útesů je tu o něco menší, ale zase procházíte jakoby vnitřkem hory - chvíli si budete možná připadat ztracení někde v útrobách obřího skalního masivu. Stezka vás nakonec vyvede na vrcholovou plošinu ke dvěma nádherným vyhlídkám, tedy na onen jihovýchodní okraj celého bloku, kterého jste si všimli při nástupu na túru.

Do Karłówa se dostanete z Čech jedině autem a na pěší okruh skalním labyrintem počítejte přibližně se dvěma hodinami. Budete muset zdolat stovky schodů vytesaných do pískovce, a návštěva je vhodná pouze za suchého počasí. Za vstup do skal se vybírá nevelké vstupné. Pěší výlet na Hejšovinu lze podniknout i z české strany hranice bez nutnosti přesunu autem, a to z obce Machov, respektive z Machovské Lhoty; v takovém případě jde ale o celodenní túru asi 25 kilometrů dlouhou.

Kostel pro 6000 lidí

Poloha: 77 km za hraničním přechodem v Harrachově
Vzdálenost: z Prahy 210 km
Informace: www.jawor.pl

Zvenku vypadá jako obrovská hrázděná stodola a o rozměr tu také v první řadě šlo - kostel Smíření Svatého Ducha v Jaworu měl v době svého vzniku pojmout všechny evangelíky z Dolního Slezska. A tak v letech 1654 až 1655 vyrostl v Jaworu svatostánek, který dodnes nemá v Evropě obdoby. S vnitřním prostorem o rozměru téměř 1200 m2 jde o největší hrázděnou sakrální stavbu na kontinentě. Jakkoli zvenku vypadá trochu stroze, uvnitř za drobné vstupné uvidíte skutečnou dřevěnou nádheru, kostel je vyzdoben do nejmenších detailů. Po právu je od roku 2001 na seznamu UNESCO, vždyť jako stavební materiál bylo použito pouze dřevo, hlína, písek a sláma!
Kostel v Jaworu je jedním ze zastavení poutní cesty Via Sacra a na tichém a půvabném hlavním náměstí Jaworu se při kávě také dobře medituje. Jeho návštěvu lze dobře spojit třeba s prohlídkou lázeňského města Jelenia Gora, které budete cestou z Harrachova míjet.

Další výletní tipy v polském pohraničí

- Jelenia Gora Půvabné lázeňské město pod hřebeny Krkonoš láká na své parky a zajímavé kulturní akce.
- Vambeřice (Wambierzyce) Ohromná mariánská bazilika ve Wambierzycích se řadí k předním polským poutním místům.
- Soví hory Podpovrchový labyrint Głuszyca-Osówka v Sovích horách patří k tajným podzemním městům vybudovaným nacisty.
- Medvědí jeskyně (Jaskinia Niedźwiedzia) Největší zpřístupněnou jeskyni v Polsku najdete v masivu Králického Sněžníku.
- Otmuchowské a Niské jezero Velké umělé vodní nádrže západně od města Nisa patří k oblíbeným cílům hlavně v létě.

Via Sacra
Poutní cesta vedoucí polským, německým a českým pohraničím má celkem šestnáct zastavení. Putování po ní zabere nejméně týden.

Slovensko
Přechod Malé Fatry

Poloha: severozápadní Slovensko, Žilinský kraj
Vzdálenost: z Brna 230 km, z Ostravy 120 km
Informace: www.mala-fatra.cz

Malá Fatra patří k nejvděčnějším slovenským pohořím: turisté tu najdou slušné zázemí - především v severní části, které se snoubí s nádhernou přírodou. Z holých partií fatranského hřebene se otevírají pohledy, na které se nezapomíná.

Přechod severního hřebene Malé Fatry patří sice ke klasickým túrám a zvládnete jej i za prodloužený víkend, což ale v žádném případě neznamená, že jde o nenáročnou procházku. Převýšení na trase je značné, a i když se na hřebeni dá spát na chatách, počítejte s tím, že úplně lehký batoh mít nemůžete - ponesete si část proviantu a samozřejmě pořádné rezervní oblečení.

Dobrým východiskem na hřeben Malé Fatry je osada Biely Potok asi 3 kilometry od známé "jánošíkovské" obce Terchová. V Bielem Potoce (600 m) začíná modrá značka, která vás provede proslulými soutěskami Dolné a Horné diery, dohromady zvané též Jánošíkove diery. Potok si tu razí cesty přes četné skalní stupně a vytvoří několikeré vodopády; postup usnadňují umělé lávky a místy i řetězy. Pak se hustý les rozestoupí a záhy dojdete na lučinaté sedlo Medzirosutce (1225 m). Odtud se dá pokračovat traverzem a nebo přes vrchol Velkého Rozsutce (1610 m), asi nejcharakterističtějšího vrcholu celého pohoří.

Dalším kopcem, který vám stojí v cestě, je Stoh (1607 m). Ten sice nepůsobí tak dramaticky jako Rozsutec, ale i toto stoupání je namáhavé - a i v tomto případě si můžete "pomoci" traverzem. Za Stohem každopádně trasa nabývá charakter skutečného hřebenu, z nezalesněných hřbetů se otevírají báječné výhledy a pozvolna nabíráte metry: přes Poludňový Grúň až na vrchol Hromové (1636 m). Pak vás čeká už jen mírný sestup k Chatě pod Chlebom (1415 m), kde lze přespat. Bude to spánek zasloužený, první den máte za sebou nejméně sedm hodin dosti náročného pochodu.

Druhý den se vraťte na hřeben, a to mírně stoupající stezkou do Snilovského sedla a dál až na Velký Kriváň (1709 m). Výstup nahoru je krátký, ale poměrně prudký - nic horšího vás ale tento den už po cestě nepotká. Pokračujete po hřebeni k západu, s fantastickými výhledy na velký kus Slovenska. Za Malým Kriváněm (1671 m) sejdete k Chatě pod Suchým, kde je možné něco pojíst i přenocovat. Poslední den vás čeká sice už jen sestup do údolí Váhu, ale nepodceňujte to: sestup je místy velmi strmý a musíte sklesat o celých 800 výškových metrů. Kolena dostávají zabrat!

Po stopách Pálffyů

Poloha: 40 km za hraničním přechodem Břeclav-Kúty
Vzdálenost: z Brna 97 km, z Prahy 300 km
Informace: www.region-palffy.eu

Kolem města Malacky jste nejspíš cestou do Bratislavy projížděli už mnohokrát. Stojí ale za to tady také zastavit! Neprávem opomíjené město má mnoho historických památek, především na šlechtický rod Pálffyů. Na jejich stopy je zaměřen také naučný okruh městem s osmi zastávkami, který vás dovede k nejvýznamnějším místům. Navštívíte zámeček Pálffyů, synagogu či františkánský klášter s kryptou. V ní jsou uloženy ostatky členů rodu Pálffyů, mnichů i malackých měšťanů. Najdete tu také srdce Jána Pálffyho ve stříbrné schránce.

Další výletní tipy ve slovenském pohraničí

- Sú3/4ovské skaly Atraktivní území bizarních slepencových skal nedaleko Považské Bystrice si můžete projít po naučné stezce, případně se s lanem a skobami vydat "do stěny".
- Čičmany Rázovité lidové stavby v Čičmanech ve Strážovských vrších patří k nejpěknějším na Slovensku.
- Trenčiansky hrad Dominanta města se tyčí vysoko nad městem; na hradní skále se dochoval římský nápis z 1. století n. l.
- Čachtice Výrazná hradní zřícenina nad údolím Váhu je navždy spojena s "čachtickou paní", hraběnkou Alžbětou Báthoryovou.
- Bradlo Mohutná mohyla Milana Rastislava Štefánika na vrchu Bradlo (543 m) dominuje krajině v okolí Myjavy.

Vrátná dolina
Na hřeben Malé Fatry se můžete také snadno podívat, pokud využijete lanovku z Vrátné doliny. Z horní stanice lze vystoupat na Velký Kriváň.

Rakousko
Lesní čtvrť a její tajemno

Poloha: 30 km od Českých Velenic (Zwettl)
Vzdálenost: z Prahy 200, z Brna 160 km
Informace: www.stift-zwettl.at

Hustě zalesněná vrchovina mezi česko-moravským pomezím a Dunajem nese případný název: Waldviertel neznamená nic jiného než "Lesní čtvrť". Řídce osídlený kraj má trochu zadumaný charakter.

Za dobré východiště k poznání Waldviertelu může sloužit město Zwettl. Z některé z kaváren na svažitém náměstí se vám naskytne pohled na vzorně opravené středověké domy i na moderní Hundertwasserovu kašnu, ale za tím pravým klenotem musíte asi dva kilometry za město. Tmavě šedé, přísně působící budovy cisterciáckého kláštera Zwettl dobře ladí s drsnou okolní krajinou. Klášter, založený již roku 1138, byl po staletí proslulý svým skriptoriem, které můžete zhlédnout v rámci prohlídky.

Klášter ve Zwettlu leží u říčky Kampy (Kamp), jejíž tok je asi o 15 kilometrů níže vzdut přehradou. K přehradní hrázi, skoro 70 metrů vysoké, snadno dojedete ze Zwettlu třeba na kole; kousek od přehrady zaujme silueta romanticky přestavěného zámku, původně středověkého hradu Ottenstein. Část komplexu je sice účelově využita jako restaurace a hotel, ale nádherné fresky z románského období, objevené v 70. letech 20. století v hradní kapli, můžete vidět i tak.
Málo osídlená krajina Waldviertelu ovšem v minulosti nelákala jen romantiky, ale i vojáky.

Severně od přehrady se dodnes rozkládá největší rakouský vojenský prostor Truppenübungsplatz Allentsteig, zřízený nacistickým režimem po anšlusu Rakouska v roce 1938. Když se zrovna necvičí, úřady povolují průjezd prostorem po silnici vedoucí od Ottensteinu k severu, a pokud se tam odhodláte, bude to nejspíš trochu jiné Rakousko, než na jaké jste zvyklí.

Ve zplanýrovaném terénu jsou k vidění zbytky vysídlených a posléze zničených vesnic, z nichž nejimpozantnější (a legálně přístupné) jsou ruiny kostela a hřbitova v Döllersheimu, největším ze zlikvidovaných sídel. Mrazivá atmosféra místa nejspíš připomene zmizelé vesnice v českých Sudetech.

O dost starší "tajemno" než ve vojenském prostoru Allentsteig můžete načerpat nedaleko osady Ober Neustift. Na kopci zvaném Steinberg (726 m) totiž stojí podivná pyramida, navršená z kamenů ve čtyřech úrovních do výšky asi sedmi metrů. O stáří ani o účelu stavby, která ve střední Evropě zřejmě nemá obdoby, se skoro nic neví, neboť zatím proběhla jen základní sanace stavby, která ještě před patnácti lety připomínala spíše navršený shluk kamenů. Spekulace o stáří se pohybují v řádu tisíců let, a co se smyslu týká, tak kolísají od strážní věže přes pohřebiště až k místu "pozitivní energie".

Slavnosti slunovratu ve Wachau

Poloha: údolí Wachau, 80 km západně od Vídně
Datum: 23. června 2012
Vzdálenost: z Prahy 300, z Brna 160 km
Informace: www.sonnenwende.at, www.wachau.at
Lodní plavby po Dunaji: www.brandner.at, www.ddsg-blue-danube.at

Řeka Dunaj vytvořila na pětatřicet kilometrů dlouhém úseku ve Wachau hluboké údolí lemované strmými zalesněnými stráněmi, které tu a tam střídají rozsáhlé plochy vinic, mezi nimiž se tulí několik městeček, vesnic a hradních zřícenin. Dunaj se tu svými parametry už blíží veletoku a je určujícím prvkem této neobyčejné krajiny. Řeku ve Wachau neznásilňuje žádná přehrada, její břehy jsou jen minimálně regulované a přes bystrý proud nevede dodnes žádný most.
I začátek a konec Wachau má své majestáty: vstup Dunaje do Wachau jako by strážil mohutný klášter v Melku vysoko na skále, u výtoku řeky ze soutěsky se zase rozkládá Krems (Kremže), jedno z nejstarších rakouských měst.

Krajina byla osídlena již v předkřesťanské době, a není proto divu, že Wachau má kromě dokázaných historických souvislostí i své tradice, pověsti a legendy poněkud zaváté nánosem času. K pohanským dobám odkazuje tzv. Willendorfská Venuše, asi 25 000 let stará soška nalezená ve Wachau v roce 1908. Její repliku můžete i dnes vidět v místě nálezu, ale pokud preferujete nějakou "akčnější" starou tradici, vypravte se na Slavnosti slunovratu (Sommersonnenwende), pořádané v údolí každým rokem kolem 21. června.

Slavnosti slunovratu představují největší akci v údolí Wachau v průběhu celého roku, sjíždějí se na ni desetitisíce návštěvníků. Dění vždy kulminuje ve večerních a nočních hodinách, kdy jednotlivými obcemi procházejí průvody s loučemi, zapalují se ohňostroje a všechno je nádherně nasvícené - v průběhu nejkratší noci v roce si tak mnoho temnoty neužijete a symbolicky se tak ukončuje období, kdy se den neustále prodlužoval. A protože se nacházíte v jedné z předních vinorodých oblastí Rakouska, je jisté, nasucho určitě nezůstanete.

Sommersonnenwende se nějakým způsobem připomíná v každé obci ve Wachau, nejvíce "nabito" ale bývá přece jen v Dürnsteinu. Existuje k tomu dost dobrých důvodů a nejde jen o fakt, že městečko je zřejmě nejznámějším turistickým cílem ve Wachau. Ze zříceniny nad Dürnsteinem, kde byl koncem 12. století vězněn anglický král Richard Lví srdce, se po setmění odpaluje ohňostroj, na stráních hoří ohně. Těsně před vypuknutím ohňostroje přijíždějí k přístavišti na Dunaji osvícené výletní lodě, aby jejich pasažéři mohli sledovat velkolepé představení - spolu s tisíci dalších návštěvníků na suché zemi.

Pěkným "slunovratovým" zážitkem je právě večerní lodní plavba po Dunaji. Plavidla startují se setměním z městečka Spitz a kolem 23. hodiny přijíždějí do Dürnsteinu. Jinou možností je vyšplhat po strmé stezce k dürnsteinské zřícenině a spektákl sledovat shora. Nebo si rezervujte místo v některé ze zdejších náleven a pozorujte dění kolem sebe se sklenkou v ruce.
Z praktických důvodů se Sommersonnenwende pořádá vždy o víkendu, v noci ze soboty na neděli; letos datum vychází na 23. června. Ubytování i další program je třeba si rezervovat s předstihem, protože zájem je veliký.

A až se z toho vyspíte, sedněte na kolo a protáhněte si tělo na Dunajské cyklostezce, která tudy prochází - liduprázdné nedělní dopoledne ve wachauských vsích představuje užitečný kontrast ke třeštění předchozí noci.

Další výletní tipy v rakouském pohraničí

- Po stopách koněspřežky Rekonstruovaný viadukt u osady Edlbruck, pár kilometrů jižně od Dolního Dvořiště, patří k nejvýraznějším pozůstatkům proslulé "koňky" kdysi spojující České Budějovice s Lincem.
- Kefermarkt: Gotický křídlový oltář v kostele v Kefermarktu se řadí mezi nejlepší díla svého druhu v Evropě.
- Zámek Rosenburg Na největším turnajovém dvorci střední Evropy u zámku Rosenburg nad údolím Kampy se konají jedinečné sokolnické show.
- Nationalpark Thayatal Z rakouské strany pohraničního národního parku Thayatal (Podyjí) si můžete projít značnou část zakleslého kaňonu řeky Dyje.
- Moravské pole Prostý památník mezi obcemi Dürnkrut a Jedenspeigen, na dohled od řeky Moravy, připomíná nešťastnou bitvu v srpnu 1278.

Slunovrat
Zimní a letní slunovraty byly v severní Evropě přesně pozorovány a zaznamenávány snad už před 40 000 lety. Tradice oslav je předlouhá.

Německo
Bad Füssing: Termály s příběhem

Poloha: dolní tok Innu v německo-rakouském pohraničí
Vzdálenost: z Prahy 260 km (Bad Füssing)
Informace: www.bad-fuessing.de, www.burghausen.de, www.altoetting.de

Z řady termálních lázní, položených nedaleko za českými hranicemi, bavorský Bad Füssing přece jen vybočuje. Za vznikem komplexu, který v dnešní době již nabyl obřích rozměrů, totiž stojí náhoda. Těsně před 2. světovou válkou prováděli Němci v krajině kolem dolního Innu geologický průzkum s nadějí na objevení ložisek ropy a zemního plynu; to se sice nepotvrdilo, zato byly zjištěny silné vývěry termální vody. Tak silné, že se v oblasti začalo po válce rozvíjet lázeňství a Bad Füssing se během pár desítek let stal předním lázeňským centrem. Čísla jsou impozantní: místo, které ještě v roce 1960 nabízelo jen pár stovek hostinských lůžek, dnes navštíví asi čtyři miliony návštěvníků ročně.

Dnes tu najdete tři velké lázeňské komplexy, označované jako Therme I, Europa Therme a Johannesbad. Jde vždy o soustavu bazénů s různě teplou vodou (ta, která v Bad Füssingu vyvěrá na povrch, má teplotu 56 °C a musí být proto před čerpáním do bazénů ochlazována) a zázemím včetně saun, masážních a terapeutických částí. Nejde tedy o akvaparky v pravém slova smyslu, zdejším heslem je spíše relax a klid, byť v každém ze tří komplexů je k dispozici i bazén, v němž si můžete sportovně zaplavat. Příjemná je i finanční stránka věci: termály v Bad Füssingu patří k nejlacinějším v západní Evropě, celodenní vstupenky tu stojí jen od 10 do 12 eur, a pokud se v místě ubytujete, tak ještě méně.

Do Bad Füssingu můžete přijet na pár hodin i na celý den, případně využít místo jako základnu pro poznávání okolí. Nenechte se mýlit tím, že zdejší oblast na první pohled příliš mnoho zajímavostí neskýtá - bezprostřední okolí Bad Füssingu totiž tvoří fádní zemědělská krajina, v níž abyste výraznější horizont pohledali. Přesto najdete ve vzdálenosti pár desítek kilometrů atraktivní místa, která se dají spojit do výletního okruhu.

Asi 40 kilometrů vzdálené městečko Burghausen na levém (německém) břehu řeky Salzach se honosí hradem, který je podle řady pramenů nejdelší stavbou svého druhu v Evropě. Hradní areál totiž okupuje protáhlý ostroh, který byl dříve ze tří stran obtékaný řekou, a mohl proto sloužit jako výborně bránitelná lokalita; na tom nic nemění ani fakt, že dnes najdete pod západní stranou skály už jen slepé rameno. Od vstupu do předhradí až na nejjižnější výběžek ostrožny je to nějakých 1050 metrů, což činí onu rekordní délku.

Až budete do hradního areálu v Burghausenu vstupovat, zpočátku si nejspíš moc jako na hradě připadat nebudete - ulička je lemovaná hospodářskými budovami, najde se tu i kostel a teprve po pár stovkách metrů se ostroh zúží a začnou se otevírat vyhlídky na město i do dálky. Jste 60 metrů nad úrovní řeky, vrchol pár desítek metrů vzdálené věže farního kostela sv. Jakuba se tyčí zhruba v úrovni očí a srázy útesu jsou kolmé. Až šesté nádvoří, jediné ze všech stran sevřené budovami, je to poslední. Zpátky se můžete vrátit buď stejnou cestou, nebo sestoupit po schodech do městečka a projít zpět přes náměstí - fronty městských domů s typickými pastelovými barvami mají také svůj půvab.

Docela jiná atmosféra než v poněkud ospalém Burghausenu vás čeká v nedalekém městečku Altötting. Podobně jako v Bad Füssingu se i tady počty návštěvníků počítají na miliony ročně, jenže jde o trochu jiný dav: Altötting se totiž řadí mezi nejvýznamnější katolická poutní místa střední Evropy a v minulosti býval častým cílem i věřících z Čech.

O lecčem svědčí už rozlehlé hlavní náměstí Kapellplatz, dimenzované tak, aby pojalo davy poutníků - nepoměr plochy náměstí a celkem malého města (jen něco přes 10 000 obyvatel) je zjevný. Uprostřed náměstí stojí tzv. milostná kaple (Gnadenkapelle) s tisíci votivních tabulek ve vnějším ochozu. Ty vesměs děkují za vyléčení z nemoci či za zázračné zlepšení zdravotního stavu a odkazují tak k základu zdejší tradice. Ta říká, že v roce 1489 přinesla jedna ze zdejších žen tělo svého údajně utopeného malého synka k oltáři mariánské kaple a chlapec pak zázračně obživl.

Kromě milostné kaple se známou soškou černé madony stojí za to zajít i do pozdně gotického kostela sv. Filipa a Jakuba na jižní straně náměstí. Až vychutnáte pocit z monumentálního chrámového prostoru, podívejte se do přilehlé křížové chodby. Objevíte tam náhrobek bavorského hraběte Johanna t'Serclaes von Tillyho, který velel katolickým vojskům v bitvě na Bílé hoře roku 1620.

Altötting v minulosti navštívili mnozí papežové a význam městečka v poslední době v této souvislosti ještě vzrostl. Současný papež Benedikt XVI. se totiž narodil v 10 kilometrů vzdálené obci Marktl a v mládí do Altöttingu často docházel - není divu, že město se ke svému "skororodákovi" hrdě hlásí.

Fichtelgebirge: prameniště čtyř řek

Poloha: Bavorsko, 50 km západně od Chebu
Vzdálenost: z Prahy 220 km
Informace: www.fichtelgebirge.de

Ani Šumava, ani Český les, ani Krušné hory: z česko-německých pohraničních pohoří a vrchovin jsou Smrčiny (Fichtelgebirge) suverénně nejméně známé - nespíš proto, že na české území zasahuje jen nepatrnou částí v okolí Aše.

Malebná centrální část Fichtelgebirge se zvedá jako docela výrazná hradba jen asi 40 kilometrů západně od hranice, přesto však není z Česka téměř vůbec navštěvována. Je tu i výrazně méně komunikací, vždyť východní stranou pahorkatiny probíhala až do roku 1989 železná opona.
Nejvyšší vrcholy Fichtelgebirge mírně přesahují úroveň 1000 metrů nad mořem, a jak název napovídá, vesměs jsou zalesněné. Nejvyšší Schneeberg (1053 m) je sice především díky zdaleka viditelné vojenské věži nápadnější, ale mnohem více turistického ruchu se koncentruje na svazích druhého nejvyššího vrcholu, Ochsenkopfu (1023 m). Na kopci stojí stará kamenná rozhledna Asenturm, dnes součást turistické chaty - rozhled z ní je nejlepší v celém pohoří. Nahoru vede mnoho cest, po té nejobvyklejší od jezera Fichtelsee vám to na vrchol potrvá něco přes hodinu a na Ochsenkopf můžete vyjet i po asfaltu na kole.

Malebná vodní plocha Fichtelsee je stulená mezi lesy na východním úpatí Ochsenkopfu, a přesto, že jde o umělou nádrž, může na první pohled připomínat třeba šumavská jezera a působí dokonale přirozeně. Kolem vody je několik hotelů a penzionů a v létě se tu dá koupat.
Voda hraje ve Fichtelgebirge vůbec velký význam, pohoří je totiž důležitou rozvodní oblastí a pramení v něm čtyři významné řeky. Ohře (Eger), Bílý Mohan (Weisser Main) a Smrčinná Nába (Fichtelnaab) vyvěrají jen pár kilometrů od sebe a daleko to není ani k prameni Sály (Saale) na severním svahu Fichtel-gebirge.

Všechny čtyři prameny jsou upravené do podoby kamenných zídek, respektive bazénků, z nichž vytéká voda, a jsou opatřeny nápisy a symboly. K pramenům Mohanu a Náby dojdete od jezera Fichtelsee snadno pěšky - povede vás myriáda značených pěšin, okruh zvládnete dohromady asi za půldruhé hodiny a na cestě budete mít i několik pěkných skalních útvarů.

Pro cestu k prameni Ohře (Egerquelle) a Sály pak lépe využijete bicykl. Kolečko z největšího letoviska Bischofsgrünu sice měří jen asi 30 kilometrů, ale počítejte s několika nepříjemnými kopci; útěchou budiž, že dolů vám to po výtečném asfaltu zdejších silnic pěkně pofičí. Odbočky ke všem pramenům jsou v terénu vyznačené.
Na české straně stojí za návštěvu vrch Háj s kamennou rozhlednou a sítí stezek.

Další výletní tipy v německém pohraničí

- Ludwigsthal Informační centrum Národního parku Bavorský les zaujme radikální ekologickou architekturou; v okolních výbězích můžete v přirozeném prostředí spatřit třeba vlky. Nejnovější atrakcí je stezka v korunách stromů, nejdelší na světě - měří 1300 metrů!
- Furth im Wald Slavnosti Skolení draka (Drachenstich) se v pohraničním městě Furth im Wald konají vždy v srpnu už několik staletí a platí za nejstarší lidovou slavnost v Německu.
- Flossenbürg Trvalá výstava v místech koncentračního tábora Flossenbürg nedaleko Rozvadova připomene horory 2. sv. války.
- Annaber-Buchholz Krušnohorské město se pyšní nádhernou stavbou pozdní gotiky, obrovským halovým kostelem sv. Anny.
- Moritzburg Zámek nedaleko Drážďan vypadá jako z pohádky a taky se tu nejedna natáčela, třeba Tři oříšky pro Popelku.
- Plohn Velký rodinný zábavní park u saského Legenfeldu se pyšní dřevěnou horskou dráhou, dračí houpačkou či možností projet se na voru pravěkem. Mají tu ale například i oboru s daňky.
- Oybin Vesnice doslova "přilepená" k česko-německé hranici u Hrádku nad Nisou je proslulá hlavně zříceninou hradu na vysokém skalním ostrohu. Nezaložil ho nikdo jiný než český král Karel Iv. Oybin je konečnou zastávkou žitavské úzkokolejky, která je také vyhledávanou atrakcí.


77 km od hranice
Jawor
Největší hrázděný kostel Evropy - Polsko

20 km od hranice
Hejšovina
Útes vyzdvižený pravěkým mořem - Polsko

70 km od hranice
Malá Fatra
Fantastická hřebenovka - Slovensko

40 km od hranice
Malacky
Srdce Jána Pálffyho ve stříbrné schránce - Slovensko

30 km od hranice
Zwettl
Klášter v Lesní čtvrti - Rakousko

95 km od hranice
Wachau
Slavnosti slunovratu - Rakousko

89 km od hranice
Bad Füssing
Termální bazény, které se musí chladit - Rakousko

30 km od hranice
Fichtelgebirge
Porodnice čtyř řek - Německo

10 km od hranice
Oybin
Úzkokolejkou na hrad Karla IV. - Německo


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist