Solární lanovky nastupují

Na vleku s panely nad hlavou

Až 800 lyžařů za hodinu na vrchol sjezdovky ve švýcarské vesnici Tenna vytahuje kuriózní vlek "Solar Ski Lift", poháněný 35kW elektromotorem, zásobovaný (když svítí slunce) solární elektřinou z natáčivých fotovoltaických panelů na lanových závěsech nad jejich hlavami. Soukromé společnosti Skilift Tenna se podařilo projekt, který však na první pohled zdaleka viditelným řetězcem panelů narušuje krásu krajiny, prosadit po tuhém boji s úřady i "zelenými" až koncem roku 2011.

Vlek stoupající v délce 450 m o 135 m má na pěti jedenáctimetrových vysokých ocelových podpěrných sloupech vahadla nesoucí pár ocelových lan, na kterých je po celé délce lanovky patentově zavěšeno 82 natáčivých křídel (solarwings), z nichž každé nese tři fotovoltaické panely. Tahem tenkých, paralelně běžících lan ze spodní stanice lze všemi křídly najednou natáčet dle potřeby. Pomocný systém reagující na pohyb Slunce, rychlost větru měřenou anemometrem a signál indi kátoru sněžení zasahuje do náklonu a natočení křídel automaticky v intervalech deset minut. Při zesílení větru sklopí křídla vodorovně, aby snížil ohrožení konstrukce jeho nápory, při sněžení je natočí směrem k zemi, aby nedošlo k jejich přetížení sněhem. Projekt je dílem švýcarské sekce i u nás působící společnosti Pöyry (mj. navrhla lodní zdviž pro Slapskou přehradu). Konstrukci i pohon výtahu a lanových systémů dodala společnost Bartholet Maschinenbau z Flumsu, duší solárního systému je prof. Baumgartner z Univ erzity v Curychu. 246 panelů na křídlech při optimálním osvícení ve sklonu vůči Slunci o 30° je schopno ročně produkovat 90 tisíc kWh. Roční provoz vleku nárokuje jen 29 000 kWh, a přebytek energie je proto správou výtahu prodáván do místní elektrovodné sítě, která zároveň zaručuje potřebný odběr v případě zatažené oblohy nad vlekem. Kuriózním vlekem v překrásném údolí švýcarského Safientallu se mohou letos svézt i naši lyžaři. Denní jízdenka přijde na 25 švýcarských franků.

Představa, že zdaleka viditelný řetězec křídel by měl pokrýt a zviditelnit stovky alpských vleků a sedačkových lanovek, vyvolala ostrou reakci přátel a obdivovatelů přírody. Pochybnosti vyslovili i technici, kteří se domnívají, že navzdory možnosti sklápění systém křídel na lanech, připomínající obří letecké křídlo, neodolá prudší větrné bouři.

Oprávněně namítají, že stejnou plochou solárních panelů by bylo možno pokrýt střechy přilehlé vesnice s mnohem menšími riziky a bez narušení vzhledu údolí. To bylo popudem k tomu, aby zkušený švýcarsko-rakouský lanovkářský obr Doppelmayr představil průmyslově vyspělejší solární sedačkovou lanovku v nedalekém rakouském Golmu s panely pevně usazenými na elegantně vyhlížejících střechách svých typizovaných nástupních stanic.

Solární lanovka na Hüttenkopf

S prvním letošním sněhem v rakouských Alpách v Golmu odstartovala začátkem prosince 2012 na světě první výkonná šestisedačková solární lanovka na Hüttenkopf, schopná dopravit za hodinu k horní stanici s převýšením 395 m rychlostí 5 m/s až 1800 lyžařů. Asi třetinu elektrické energie potřebné k chodu lanovky s motorem 600 kW dodávají fotovoltaické panely od firmy Königsolar, umístěné na elegantně řešených střechách dolní i horní stanice a odstavné haly odpojitelných sedaček. Sedačková lanovka dodaná společností Doppelmayr je vrcholem současné generace odpojitelných drah. Sedáky jsou elektricky vytápěné, proti větru a dešti jsou cestující chráněni sklápěcím průhledným krytem typu "bublina", navíc jsou vybaveny i bezpečnostním dětským uzávěrem. Každá ze 47 sedaček urazí dráhu 1300 m k vrcholové stanici za 4,8 minuty a ve špičce mohou být připojovány za sebou v intervalu 12 s. Testovací jízdy v říjnu 2012 prokázaly, že při ročním proběhu tisíc hodin spotřebuje lanovka celk em 180 tisíc kWh, z nichž 60 tisíc kWh pokryje produkcí z instalovaných panelů. Použitá technologie, jak ukazují první zkušenosti, může být s minimálními náklady realizována i na stovkách sedačkových a kabinkových lanovek od Doppelmayra, instalovaných téměř na všech kontinentech.

AUTOR: Jan Tůma

Horní stanice první solární lanovky světa, která se právě rozbíhá v rakouském Hüttenkopfu.

Slavnostní spuštění prvního "solárního" vleku 17. 12. 2011 ve švýcarské obci Tenna.

Montáž nosných a manipulačních lan s křídly solárních panelů.

Pohled na trasu solárního vleku od vratného kotouče horní stanice.

FOTO: FOTOARCHIV AUTORA A DOPPELMAYR