Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vyvlastnění po česku

01.06.2006  |  zdroj: HN  |  213× přečteno      vytisknout článek

Vyvlastnění je možné napr. z důvodu vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany..

Dosud bylo vyvlastňování majetku prováděno hlavně na základě stavebního zákona. V polovině května byl ve Sbírce zákonů zveřejněn nový zákon o vyvlastnění. Rodil se poměrně těžce, byl Poslanecké sněmovně vrácen Senátem i prezidentem. "Zákon vracím především z toho důvodu, že je paušálním vyvlastňovacím zákonem a že formulace v něm obsažené jsou zneužitelné," napsal prezident Václav Klaus předsedovi sněmovny Lubomíru Zaorálkovi
Podle prezidenta zákon nijak blíže nespecifikuje neurčitý právní pojem "veřejný zájem". Ten přitom může jako jediný ospravedlnit zásah do Ústavou zaručeného vlastnického práva. Toto specifikovat bylo jediným smyslem jeho vytvoření, napsal prezident. Listina základních práv a svobod vyvlastněním na základě zákona předpokládá nutnost existence konkrétního zákona pro každé jednotlivé vyvlastnění. Jen vyvlastnění na základě takového zákona umožňuje určitou veřejnou kontrolu. Tu tento zákon nezaručuje.
Prezident odmítl zákon podepsat také proto, že zatímco až do přijetí nového zákona o vyvlastnění bylo možné na základě stavebního zákona vyvlastňovat pozemky za účelem veřejných staveb. Ovšem podle nového zákona by bylo možné vyvlastňovat i za účelem soukromé investice.
"Úředník, a nikoliv demokratickou legitimitou disponující zastupitel, bude arbitrem mezi dvěma zájmy soukromých subjektů: zájmem stávajícího soukromého vlastníka vyvlastňovaného pozemku, a zájmem soukromého investora, který na něm chce postavit např. svou továrnu. To není přípustné," je přesvědčen prezident.

Současné vyvlastňování
Obecně dosud upravuje vyvlastnění zaměřené na potřeby výstavby a organizace území stavební zákon, protože zákon o vyvlastnění začne platit od 1. ledna 2007. Stavební zákon je proto považován za tzv. obecný vyvlastňovací předpis. Úprava nucených omezení vlastnického práva je dále rozptýlena v řadě dalších právních předpisů.
Podle stavebního zákona je možné pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám omezit rozhodnutím stavebního úřadu pro:
> veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace,
> vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany,
> provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace,
> vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,
> vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí,
> účely vymezené zvláštními zákony.
Veřejný zájem na vyvlastnění pro výše uvedené účely musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Stavební zákon (ani žádný jiný zákon v našem právním řádu) však obecně veřejný zájem nijak nedefinuje.
Vyvlastnění musí být jednak v souladu s cíli a záměry územního plánování, což se zpravidla prokazuje územním rozhodnutím, a dále vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Pokud by bylo možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu.
Stavební zákon dále výslovně ukládá povinnost náhrady za vyvlastnění jako nezbytnou součást vyvlastňovacího rozhodnutí. Náhrada za vyvlastnění se podle stavebního zákona poskytuje zásadně v penězích. Zvláštní právní předpisy však mohou připustit i jiný způsob náhrady (například zákon o podpoře sportu).

Je to v ostatních zemích
Při přípravě zákona navrhovatelé provedli srovnání principů vyvlastnění a nuceného omezení vlastnického práva v právních úpravách vybraných států a popsali v důvodové zprávě k zákonu:
Ve Velké Británii může o provedení vyvlastnění žádat kdokoliv, komu přísluší pravomoc provádět vyvlastnění na základě zákona schváleného parlamentem (např. rozhodnutí parlamentu o výstavbě železnice). Takový zákon stanoví, který orgán má pravomoc provést vyvlastnění, k jakým účelům je možno vyvlastnění provést a jaké procedurální podmínky přitom musejí být dodrženy, což obvykle znamená vydání vyvlastňovacího příkazu. Příkaz schvaluje ministerstvo životního prostředí a předchází mu veřejné šetření. Schválení příkazu je předpokladem provedení vyvlastnění, kde při řízení o převzetí nemovitosti bývá obvykle dohodnuta výše náhrady. V případě, že k dohodě nedojde, její výši stanoví pozemkový tribunál. Vlastník má právo na vyplacení tržní ceny nemovitostí, ale i náhrady za ztížení užívání nevyvlastněné části nemovitosti, náhrady nákladů na přemístění rostlin a strojového zařízení na nové místo, náhrady škody vzniklé v souvislosti s dočasným narušením podnikání nebo náhrady výdajů v souvislosti s převedením nemovitosti.

Ve Francii vyvlastňuje prefekt
Ve Francii může k vyvlastnění dojít pouze za účelem provedení prací ve veřejném zájmu. Zjištění veřejného zájmu a rozhodnutí o něm je první fází řízení o vyvlastnění, jejíž součástí je i veřejné připomínkové řízení. Účelem druhé fáze řízení je vymezení vyvlastňované nemovitosti a končí rozhodnutím, kterým prefekt prohlašuje převoditelnost vyvlastňovaných nemovitostí. Konečnou fází řízení je převod nemovitostí, pokud vyvlastňovací soudce, kterému musí být věc předložena k přezkoumání, zjistí, že vyvlastňovací orgán v řízení o vyvlastnění postupoval v souladu s danými předpisy. Proti jednotlivým rozhodnutím je přípustné odvolání. Výši a způsob náhrady určí soudce (pokud nedojde k vzájemné dohodě). Vyvlastňovací orgán se může ujmout držby vyvlastněných nemovitostí po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy vlastníci obdrželi náhradu škody.
Ve Švédsku právo k vyvlastnění omezuje zákon pouze na určité účely. Při vyvlastnění jsou směrodatná dvě rozhodnutí; povolení vyvlastnit nemovitost, které vydává švédská vláda a rozhodnutí o určení náhrady za vyvlastnění, k jehož vydání je příslušný zvláštní soudní dvůr pro otázky nemovitostí. Platnost povolení k vyvlastnění zaniká, nebylo-li ve lhůtě stanovené v povolení rozhodnuto soudem o náhradě. Při stanovení výše náhrady škody se uplatňuje zásada, že hodnota majetku vyvlastňovaného musí být po vyvlastnění stejná jako před vyvlastněním, a tedy musí zahrnovat tržní cenu nemovitosti. Je-li v důsledku vyvlastnění ukončena činnost provozní jednotky, náhrada škody se poskytuje ve výši odpovídající objemu tržeb v čase oceňování, nelze poskytnout náhradu za navýšení hodnoty majetku, ke kterému mohlo dojít nebýt vyvlastnění. Osoby obývající vyvlastněné budovy mají právo na poskytnutí bytové náhrady. Proti rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění se lze odvolat k odvolacímu soudu a poté k Nevyššímu soudu.
Ve všech třech zemích je platnost povolení, kterým se umožňuje provedení vyvlastnění, časově omezena. Ve Švédsku platí jeden rok, ve Velké Británii tři roky a ve Francii je prohlášení o veřejném účelu platné pět let.

V Německu stanovuje cenu komise
Ve Spolkové republice Německo je vyvlastnění pozemků ústavně přípustné pouze když k němu dojde ze zákona nebo na základě zákona, který upravuje způsob a míru odškodnění. Vyvlastnění smí být provedeno pouze k obecnému prospěchu. Vyvlastnění se vztahuje na odnětí nebo zatížení majetku nebo jiných práv na pozemcích nebo jejich částech. Za vyvlastněním způsobené újmy práv nebo nevýhody na majetku může být vyžadováno odškodnění. Toto se vyměřuje dle kupní hodnoty pozemku. Kompenzace se provádí penězi, pozemky nebo poskytnutím jiných práv. Kupní hodnota je stanovena dle objektivních měřítek nezávislou znaleckou komisí. Žádost o vyvlastnění se podává vyvlastňovacímu úřadu, zpravidla příslušnému nižšímu správnímu úřadu, který vede řízení. Pro žalobu proti vyvlastňovacímu usnesení jsou příslušné správní soudy, pro eventuelní revizi spolkový správní soud.
Ve Slovenské republice je právní úprava vyvlastnění stále součástí zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, byla však několikrát novelizována. Rozšířeny byly účely vyvlastnění, např. o významnou investici, kterou je podle zákona č.175/1999 Z.z. stavba určená na výrobu, jejíž výstavbu bude zabezpečovat a výrobu v ní provozovat právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky, pokud finanční prostředky potřebné na uskutečnění stavby jsou ve výši nejméně 1 miliardy Sk investičních nákladů, plánovaný objem výroby anebo zaměstnanost jsou národohospodářsky významné a vláda Slovenské republiky o ní rozhodla, že její uskutečnění je ve veřejném zájmu. Změněna byla i úprava peněžní náhrady za vyvlastnění, kdy se její přiměřenost určuje podle tržní ceny určené znaleckým posudkem, a pro účely vyvlastnění se za tržní cenu nemovitosti považuje cena stejné nebo srovnatelné nemovitosti ve stejném čase, ve stejném místě a ve srovnatelné kvalitě.

Základní zásady jsou zachovány
Vyvlastnění je krajním zásahem do vlastnictví a není tedy divu, že právní řád pro ně stanoví poměrně přísné podmínky. Základní zásady vyvlastnění ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu zůstávají zachovány i v novém českém zákoně.
Klíčovými otázkami, které bylo třeba podrobit přehodnocení, jsou zejména způsob a výše náhrady za vyvlastnění, vázanost účinků vyvlastnění na poskytnutí náhrady, jakož i specifickou procedurální stránku vyvlastňovacího řízení. Změna se dotýká i příslušnosti správních orgánů vést vyvlastňovací řízení. Oproti dosavadnímu stavu, kdy jsou příslušné vést vyvlastňovací řízení stavební úřady, kterých je přes 700, nová právní úprava tento stav redukuje. Řízení o vyvlastnění povedou vyvlastňovací úřady, kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností, Magistrát hlavního města Prahy a Magistráty územně členěných statutárních měst, u kterých je zajištěn předpoklad kvalifikovaného rozhodování.

Nová výše náhrady
Zásadní změně bylo třeba podrobit stanovení výše náhrady. V současnosti náhrada za vyvlastnění, zjišťovaná podle překonané náhradové vyhlášky a cenového předpisu, mohla být v mnoha případech výrazně odlišná od ceny v místě obvyklé, které by vyvlastňovaný docílil při smluvním převodu. Obecný princip, že náhrada za vyvlastnění musí být přiměřená a spravedlivá, je nově garantován ustanovením, že určená náhrada musí korespondovat s cenou obvyklou. Tento pojem je běžně užíván a je obsažen v cenových předpisech. Využití obvyklé ceny bude respektovat princip plné náhrady za srovnatelné nemovitosti, popřípadě práva v daném místě a čase. Náhrada se poskytuje v penězích, při přechodu vlastnického práva může být na základě dohody navrhovatele s vyvlastňovaným poskytnuta i náhrada jiným pozemkem nebo stavbou. Upravuje se také poskytnutí náhrady za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene nebo za odnětí práva odpovídajícího věcnému břemeni. Za spravedlivé se považuje také poskytnutí náhrady za náklady, které vyvlastňovanému vzniknou v souvislosti s vyvlastněním.
Se změnou právní úpravy se mění i stanovení výše náhrady, která je nově stanovena na úrovni ceny obvyklé, a koresponduje tak s cenou, kterou by vyvlastňovaný získal a vyvlastnitel zaplatil při smluvním převodu. Uvedený nový princip výše náhrady za vyvlastnění může mít dopad na zvýšení prostředků na státní rozpočet.

Kdy je vyvlastnění přípustné
Vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem.
Sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.
Jednou ze základních podmínek vyvlastnění je existence veřejného zájmu na realizaci účelu vyvlastnění. Pojem veřejný zájem je užíván v řadě právních předpisů, ale žádný jej nedefinuje. Podle důvodové zprávy k zákonu se jedná o tzv. neurčitý právní pojem, který nelze s úspěchem zcela přesně právně definovat. Nečiní tak ani návrh zákona. Vyvlastňovací úřad musí sám naplnění veřejného zájmu a převahu veřejného zájmu nad ochranou vlastnického práva posuzovat v každém jednotlivém případě s ohledem na účel vyvlastnění.
Tradiční podmínkou vyvlastnění je danost účelu, pro jehož dosažení zákon vyvlastnění výslovně připouští. Stanovení konkrétních účelů vyvlastnění není předmětem úpravy návrhu zákona. Svůj zákonný podklad mají účely vyvlastnění v řadě platných zvláštních zákonů, například v zákoně o státní památkové péči, v zákoně energetickém, horním, lázeňském, stavebním a tak dále.
Ustanovení tak podle předkladatelů zachovává podmínku souladu účelu vyvlastnění s cíli a úkoly územního plánování. Konkrétní tituly pro vyvlastnění stanovené v řadě stávajících zákonů upravujících různé oblasti veřejné správy jsou různorodé, a některé nemají dopad na změnu v území, jak ji chápe nový stavební zákon, tj. změnu jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn. V územně plánovací dokumentaci je obsažena představa o budoucím uspořádání a vývoji určitého území a prostředí v něm, a v tomto smyslu je výrazem veřejného zájmu. Tato představa je výsledkem složitého procesu, jehož cílem bylo vytvořit tuto představu co nejobjektivněji, a to na základě komplexního posouzení předpokladů pro zvolené řešení. Soulad s cíli a úkoly územního plánování se zpravidla prokazuje územním rozhodnutím nebo regulačním plánem.

Podmínka přiměřenosti
Vyvlastnění lze podle zákona provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Není-li možné pozemek, stavbu nebo jejich část, popřípadě právo odpovídající věcnému břemenu užívat bez vyvlastňovaného pozemku, stavby buď vůbec nebo jen s nepřiměřenými obtížemi, lze na ně rozšířit vyvlastnění, jestliže o to vyvlastňovaný požádá, i když není nezbytné k dosažení daného účelu.
Podmínku přiměřenosti vyvlastnění je třeba chápat ve dvou rovinách. První z nich se týká intenzity zásahu do vlastnického práva, a může dosáhnout jen takového stupně, který postačuje k realizaci uvedeného účelu. Pokud stačí pouhé omezení vlastnictví, nelze právo odejmout. Druhá rovina se týká kvantity - velikosti vyvlastňovaného pozemku nebo stavby. Odejmout vlastnictví nebo jeho výkon omezit lze jen na ploše nezbytně nutné k dosažení zákonem daného účelu. I nadále se vyvlastňovanému přiznává právo na to, aby mu na základě jeho žádosti bylo vlastnické právo odejmuto, bude-li to pro něj příznivější, či vyvlastněna i zbylá část pozemku nebo stavby, pokud by ji nemohl nadále účelně využívat.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist