Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nový stavební zákon (2. část)

07.05.2007  |  zdroj: Právní rádce  |  130× přečteno      vytisknout článek

Od 1. ledna 2007 byl zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nahrazen stejnojmenným zákonem č. 183/2006 Sb.


1. REALIZACE STAVEB bez stavebního povolení nebo ohlášení

V novém stavebním zákonu se výrazně rozšířil okruh staveb i jejich změn, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které vzhledem ke své technické nenáročnosti a zpravidla i minimálním vlivům na okolí nebudou pro realizaci vyžadovat stavební povolení ani ohlášení příslušným stavebním úřadům.

Konkrétní výčet těchto staveb a prací je uveden v § 103 stavebního zákona.

Za provádění staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nese odpovědnost pouze stavebník, který musí dbát zejména na ochranu života a zdraví osob či zvířat, ochranu životního prostředí i majetku a také na šetrný přístup k sousedům.

Stavebník je povinen o zahájení prací v dostatečném předstihu informovat všechny osoby, které budou těmito pracemi nějakým způsobem dotčeny.

V některých případech je však stavebník povinen obstarat si předem územní souhlas, případně územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí se nevyžadují v případech, kdy uvedené stavby a práce probíhají v území, pro které je vydán regulační plán. Od 1. 1. 2007, kdy nabyl účinnosti nový stavební zákon, regulační plány nahrazují v příslušném území všechna územní rozhodnutí a územní souhlasy. Stavebník však musí svůj záměr realizovat v souladu s regulačním plánem.

Pokud pro území není vydán regulační plán, stavebník si zajistí před prováděním staveb a prací bez povolení a ohlášení (§ 103 stavebního zákona) územní souhlas (§ 96 stavebního zákona), případně územní rozhodnutí (§ 77 stavebního zákona). Z uvedeného pravidla platí výjimky, kdy zákon územní souhlas ani územní rozhodnutí nepožaduje (viz § 79 odst. 3 a § 81 odst. 3 stavebního zákona).

-

STAVBY, KTERÉ LZE PROVÉST BEZ POVOLENÍ NEBO OHLÁŠENÍ

V následujícím textu jsou uvedeny stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující povolení ani ohlášení.

-

Budovy

- stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;

- stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);

- stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení;

- stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky (stavby mohou mít jedno podzemní podlaží);

- zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky (stavby mohou mít jedno podzemní podlaží);

- přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky (stavby mohou mít jedno podzemní podlaží).

-

Technická infrastruktura a doprovodná technická zařízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajištění služeb elektronických komunikací, pro odvádění odpadních a dešťových vod a větrání

- nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, telefonní budky, včetně přípojných komunikačních vedení veřejné komunikační sítě a přípojných energetických vedení, zejména pro veřejné telefonní automaty a jejich stavební úpravy;

- vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy;

- povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla;

- zařízení, která jsou součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy;

- stavební úpravy kotelen, pokud se při nich podstatně nemění jejich parametry, topné médium nebo způsob odvodu spalin;

- topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody;

- stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa;

- přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m.

-

Stožáry, antény a jiná zařízení

- konstrukce chmelnic, vinic a sadů;

- antény, včetně nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 15 m;

- sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení do celkové výšky 1,5 m;

- signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely;

- podpěry lanových drah, které nevedou přes veřejné komunikační plochy a slouží pro nákladní dopravu, pro které bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby;

- stožáry pro vlajky;

- bleskosvody a zařízení, které tvoří jeho součást;

- informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2;

- informační a reklamní zařízení, u nichž byla územním rozhodnutím nebo územním souhlasem omezena doba trvání nejvýše na tři měsíce a jejichž celková výška nepřekračuje 10 m a celková plocha 20 m2;

- informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích;

- označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu, případně značkou stanovenou mezinárodní smlouvou.

- Zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, opěrné zdi, oplocení

- zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;

- zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;

- zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50 m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými požadavky podle zvláštního právního předpisu;

- nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

- bazény do 40 m2 zastavěné plochy;

- ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím;

- oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky;

- opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím.

-

Udržovací práce

Udržovací práce, jejichž vykonání nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, veškeré uvedené udržovací práce nepotřebují územní rozhodnutí ani územní souhlas.

-

Terénní úpravy a zařízení malého rozsahu

- úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími;

- výkopy a násypy pro uložení zásobníků pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určených výhradně pro odběr plynné fáze, zásobníků na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m a zásobníků na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50 m3 a do výšky 3 m, které mají doklad o shodě s technickými požadavky podle zvláštního právního předpisu;

- skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

- odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol;

- stavby mostních vah.

-

Ostatní stavby a zařízení

- důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů;

- cirkusové stany pro nejvýše dvě stě osob a scénické stavby pro film, televizi a divadlo;

- přenosná zařízení, konstrukce a lešení;

- propustky na účelových komunikacích;

- výrobky, které plní funkci stavby, včetně nosných konstrukcí pro ně, nepodsklepené, pokud nebudou sloužit k užívání osobami nebo k ustájení zvířat.

- Stavební úpravy

Stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Uvedené stavební úpravy nepotřebují územní rozhodnutí ani územní souhlas.

Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis, kterým je vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (§ 15).

2. OHLAŠOVÁNÍ STAVEB

Podle § 104 stavebního zákona postačí k provedení jednoduchých staveb pro bydlení a rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, podzemních staveb do 300 m2 zastavěné plochy, staveb do 300 m2 zastavěné plochy a také staveb do 25 m2 zastavěné plochy [§ 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona; přesné vymezení staveb je uvedeno dále], jejichž návrhy jsou v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací (§ 21 stavebního zákona), které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a poměry v území se jimi podstatně nemění a které také nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, ohlášení stavebnímu úřadu bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do patnácti dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni.

STAVBY VYŽADUJÍCÍ OHLÁŠENÍ

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují:

- stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;

- podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem;

- stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle tří let;

- stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

- větrné elektrárny do výšky 10 m;

- terénní úpravy [ohlášení nevyžadují úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími - § 103 odst. 1 písm. f) bod 1 stavebního zákona];

- stavby zařízení staveniště [ohlášení nevyžadují stavby zařízení staveniště o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, pokud neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat nebo jako sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů - § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona];

- přípojky [ohlášení nevyžadují přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m - § 103 odst. 1 písm. b) bod 8 stavebního zákona];

- stavby opěrných zdí do výšky 1 m [ohlášení nevyžadují opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím - § 103 odst. 1 písm. d) bod 8 stavebního zákona];

- informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku (ohlášení nevyžadují informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m2, reklamní a informační zařízení, u nichž byla územním rozhodnutím nebo územním souhlasem omezena doba trvání nejvýše na tři měsíce a jejichž celková výška nepřekračuje 10 m a celková plocha 20 m2, informační a reklamní panely, tabule, desky či jiné konstrukce a technická zařízení, pokud nejde o stavby podle § 2 odst. 3 stavebního zákona - v pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu); zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu [§ 103 odst. 1 písm. c) bod 8 a 9 stavebního zákona a § 3 odst. 2 stavebního zákona];

- výrobky, které plní funkci stavby [ohlášení nevyžadují výrobky, které plní funkci stavby včetně nosných konstrukcí pro ně, nepodsklepené, pokud je nebudou užívat osoby nebo nebudou sloužit k ustájení zvířat - § 103 odst. 1 písm. g) bod 5 stavebního zákona];

- cirkusové stany [ohlášení nevyžadují cirkusové stany pro nejvýše dvě stě osob a scénické stavby pro film, televizi a divadlo - § 103 odst. 1 písm. g) bod 2 stavebního zákona];

- antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení [ohlášení nevyžadují antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, do celkové výšky 15 m - § 103 odst. 1 písm. c) bod 2 stavebního zákona];

- stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí;

- sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti;

- udržovací práce na stavbě [ohlášení nevyžadují udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou - § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona].

Ohlášení nevyžadují jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 2 stavebního zákona v územním rozhodnutí stanovil.

Stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, které vyžadují ohlášení, vymezuje zvláštní právní předpis, a to vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

-

NÁLEŽITOSTI OHLÁŠENÍ

Ohlášení stavby obsahuje údaje o stavebníkovi, pozemku, ohlášené stavbě, jejím rozsahu a účelu, způsobu a době provádění stavby a také její jednoduchý technický popis. U dočasné stavby se v ohlášení rovněž uvede doba trvání stavby a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. Ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) se doručuje stavebnímu úřadu na předepsaném formuláři (i elektronicky), včetně všech příloh, které formulář požaduje.

Náležitosti ohlášení a vzor formuláře obsahuje vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

-

Přílohy ohlášení

K ohlášení se musí připojit doklad o vlastnictví nebo o právu věcného břemene nebo doklad prokazující právo založené smlouvou provést stavbu či opatření. Uvedené doklady se nemusejí k ohlášení připojit, pokud si stavební úřad může existenci těchto práv ověřit v katastru nemovitostí.

U staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, (stavby pro bydlení a rekreaci do 150 m2, podzemní stavby do 300 m2, stavby do 300 m2, stavby do 25 m2) je potřeba k ohlášení připojit kompletní projektovou dokumentaci. Obsah a rozsah projektové dokumentace obsahuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

U staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) stavebního zákona (větrné elektrárny, terénní úpravy, stavby zařízení staveniště, přípojky, stavby opěrných zdí, stavební úpravy pro změny užívání stavby, při nichž se nezasahuje do nosných konstrukcí a nemění se vzhled) se k ohlášení musí rovněž připojit projektová dokumentace, kterou tvoří situační náčrt podle katastrální mapy s vyznačením staveb či terénních úprav a také s vyznačením hranic se sousedními pozemky a s uvedením poloh staveb na sousedních pozemcích. Vedle situačního nákresu tvoří tuto dokumentaci ještě jednoduchý stavební výkres nebo montážní výkres se specifikací navrhované stavby či terénní úpravy.

Projektová dokumentace se k ohlášení přikládá ve dvojím nebo trojím vyhotovení.

K ohlášení se musí připojit rovněž stanovisko dotčeného orgánu, například podle vodního zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o ochraně ovzduší, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, zákona o státní památkové péči, lesního zákona, zákona o pozemních komunikacích apod.

U výrobků, které plní funkci stavby (§ 108 stavebního zákona), se k ohlášení připojí doklad podle zvláštního právního předpisu prokazující shodu jejich vlastností s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona (například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky). Pokud uvedený doklad nelze získat, připojí se k ohlášení technická dokumentace výrobce nebo dovozce, případně jiný doklad, z něhož bude možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

-

Vadné ohlášení

Podané ohlášení, které nemá zákonem předepsané náležitosti, není ohlášením.

Podáním ohlášení není zahájeno správní řízení, a proto se jím, nebude-li mít zákonem požadované náležitosti, stavební úřad nebude po věcné stránce zabývat. Stavební úřad v tomto případě nebude zkoumat, zda lze ohlášenou stavbu provést, a takové neúplné (vadné) ohlášení usnesením odloží.

Usnesení o odložení podaného ohlášení se zašle stavebníkovi do patnácti dnů ode dne učinění podání spolu s poučením o správném postupu při ohlašování staveb. V poučení musí být také uvedeno, že se stavbou nelze započít. Proti tomuto usnesení se může neúspěšný ohlašovatel v patnáctidenní lhůtě odvolat.

-

SOUHLAS STAVEBNÍHO ÚŘADU

Ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení může stavebník provést jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. U dočasné stavby souhlas obsahuje dobu trvání stavby.

Pokud písemný souhlas stavebního úřadu nebude stavebníkovi doručen do čtyřiceti dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz provedení ohlášené stavby, tak ze zákona platí fikce, že stavební úřad souhlas udělil, a to mlčky (což české právo připouští).

Stavební úřad nemá podle nového stavebního zákona možnost reagovat na ohlášení sdělením, že stavba vyžaduje stavební povolení (tuto možnost měl v době účinnosti předchozího stavebního zákona).

Jestliže stavební úřad nezjistí konkrétní důvody pro zákaz provedení stavby, zašle stavebníkovi (ohlašovateli) písemný souhlas s provedením stavby, terénní úpravy, realizací zařízení nebo udržovacích prací a ověří předloženou projektovou dokumentaci. Jedno vyhotovení projektové dokumentace si ponechá a druhé zašle stavebníkovi.

Nebude-li stavebníkovi (ohlašovateli) do čtyřiceti dnů ode dne ohlášení doručen písemný souhlas s provedením stavby, nebo odložení podaného ohlášení anebo rozhodnutí, kterým se provedení stavby zakazuje, může stavebník se stavbou započít.

- Doručování

Při doručování musí vzít stavební úřad v úvahu, že písemnost může být ve smyslu § 23 a § 24 správního řádu při nezastižení ohlašovatele poštovním doručovatelem uložena na dobu patnácti dnů na poště. Během této úložní lhůty nastane po deseti dnech fikce doručení.

Z uvedeného vyplývá, že pokud bude stavebníkovi na základě fikce doručení doručováno rozhodnutí o zákazu provést ohlašovanou stavbu nebo usnesení o odložení ohlášení, nemá stavební úřad k těmto úkonům k dispozici čtyřicet dnů, ale jen třicet dnů.

-

Platnost souhlasu

Souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou platí po dobu dvanácti měsíců. Souhlas nepozbývá platnosti, pokud v této době (jednoho roku) bylo s ohlášenou stavbou započato.

Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl stavebníkovi doručen souhlas, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo čtyřicet dnů od ohlášení.

-

ZÁKAZ PROVEDENÍ STAVBY

Jestliže byla ohlášená stavba uvedená v § 104 odst. 1 stavebního zákona navržena v rozporu s územně plánovací informací nebo obecnými požadavky na výstavbu nebo umisťována v nezastavěném území anebo byla navržena v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu, stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení ohlášené stavby zakáže.

Toto rozhodnutí musí být vydáno do třiceti dnů ode dne ohlášení stavby a doručeno ohlašovateli (stavebníkovi) do čtyřiceti dnů ode dne podání ohlášení.

Pokud by ohlášené stavby, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 písm. d) až p) stavebního zákona (například stavby do 25 m2, větrné elektrárny, přípojky, opěrné zdi, udržovací práce apod.) byly v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, s regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem anebo dokonce se závazným stanoviskem dotčeného orgánu, stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, jejich provedení zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do třiceti dnů ode dne ohlášení stavby a do čtyřiceti dnů ode dne podání ohlášení doručeno stavebníkovi (ohlašovateli).

Stavební zákon a správní řád umožňují podat proti rozhodnutí o zákazu provedení ohlašované stavby odvolání. Jestliže nespokojený ohlašovatel podá proti rozhodnutí o zákazu stavby odvolání, rozhodnutí o zákazu stavby nenabude právní moci. Stavební úřad by v těchto případech měl vzít v úvahu, zda nebude žádoucí, aby byl v rozhodnutí o zákazu stavby odejmut odkladný účinek odvolání podle § 85 odst. 2 správního řádu. Výrok o odnětí odkladného účinku je součástí rozhodnutí a nelze se proti němu odvolat.

U výrobků, které plní funkci stavby (§ 108 stavebního zákona), může stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakázat umístění nebo užívání uvedených výrobků, pokud by jejich použitím bylo narušeno životní prostředí. Ze stejných důvodů lze nařídit i jejich odstranění.

PŘÍKLAD: JAK POSTUPOVAT PŘI OHLÁŠENÍ STAVBY RODINNÉHO DOMU?

Stavbu rodinného domu do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m, se dvěma nadzemními podlažími a s podkrovím lze ohlásit bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, pokud jsou splněny následující podmínky:

- Rodinný dům musí být umístněn (postaven) v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše. Tyto údaje lze zjistit z územních plánů. U obcí, které nemají územní plány vydány, se zastavěným územím rozumí intravilán vedený v mapách evidence nemovitostí.

- Stavba rodinného domu bude projektantem navržena v souladu s obecnými požadavky na výstavbu (vhodný stavební materiál, dostatečný odstup od ostatních staveb apod.) a touto stavbou se podstatně nezmění poměry v území, zejména urbanistický a architektonický charakter prostředí.

- Stavba nebude vyžadovat posouzení svého vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí.

- Stavba rodinného domu nebude vyžadovat nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. Nové nároky na dopravní infrastrukturu nevyžaduje běžné napojení příjezdu k rodinnému domu na místní či účelové komunikace. Nové nároky na technickou infrastrukturu nevyžadují klasické přípojky rodinného domu na kanalizaci, vodovod, elektriku, plyn apod.

- Ohlašovatel požádá na předepsaném tiskopisu (i v elektronické podobě) stavební úřad o vydání písemné územně plánovací informace.

Jestliže ohlašovatel nebude splňovat výše uvedené a zákonem dané podmínky, musí před ohlášením stavby rodinného domu požádat stavební úřad o vydání územního souhlasu, případně o vydání územního rozhodnutí, pokud nelze územní souhlas vydat. Jinak bude dále postupovat následovně:

- Ohlašovatel na základě smlouvy (ústní či písemné) zadá vypracování projektu rodinného domu projektantovi (osobě oprávněné a způsobilé k projektové činnosti).

- Ohlašovatel prokazatelně informuje o svém záměru ve věci ohlášení stavby rodinného domu sousedy, kterými jsou vlastníci sousedních pozemků a staveb. Obsah a rozsah uvedené informace není zákonem stanoven, ani jinak upraven. Pokud nedojde k osobnímu jednání se sousedy, je dokladem o informování dopis zaslaný doporučeně s doručenkou v souladu se zákonem o poštovních službách.

- Bude-li ohlašovatel provádět stavbu rodinného domu svépomocí, zajistí si písemné prohlášení odborně způsobilé osoby, že tato bude vykonávat na stavbě rodinného domu stavební dozor. Pokud bude stavba rodinného domu dozorována stavbyvedoucím, zajistí ohlašovatel písemné prohlášení stavbyvedoucího o tom, že bude řídit průběh stavby.

- Ohlašovatel zajistí závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány chrání a hájí, provedením stavby rodinného domu dotčeny. Například se jedná o dotčené orgány a jejich stanoviska ve věci ochrany přírody a krajiny, vod, ovzduší, zemědělského půdního fondu, lesa, ložisek nerostných surovin, veřejného zdraví, památkové péče, dopravy na pozemních komunikacích, dopravy drážní nebo letecké či vodní, požární ochrany apod.

- Ohlašovatel si musí zajistit také stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (elektrické energie, plynu, vody, rozvodu tepla, kanalizace, elektronických komunikací, dopravy apod.), na kterou se stavba bude napojovat, a rovněž jejich stanoviska k možnostem napojení. Stanoviska vlastníků infrastruktury mohou být k formuláři ohlášení stavby přiložena samostatně, nebo mohou být připojena v dokladové části dokumentace s konkrétním uvedením příslušného vlastníka infrastruktury.

Jestliže ohlašovatel splnil všechny výše uvedené a zákonem předepsané podmínky a požadavky, vyplní (i v elektronické formě) formulář ohlášení stavby, který doloží zákonem stanovenými přílohami. Uvedený formulář i s přílohami se doručí příslušnému stavebnímu úřadu.

-

Přílohy ohlášení

Zákonem stanovené přílohy tvoří:

- doklad prokazující právo vlastnické, případně i jiné právo k pozemku nebo ke stavbě, pokud toto právo není ověřitelné v katastru nemovitostí,

- plná moc v případě zastupování stavebníka,

- seznam a adresy vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich,

- doklad o informování sousedů ve věci ohlášení stavby,

- u staveb prováděných svépomocí písemné prohlášení stavbyvedoucího, že bude řídit provádění stavby, anebo prohlášení odborně způsobilé osoby, že bude vykonávat stavební dozor,

- doklad o kvalifikaci osoby, která bude vykonávat stavební dozor,

- projektová dokumentace,

- územně plánovací informace, pokud ji vydá jiný orgán než stavební úřad, kterému se podává ohlášení,

- územní souhlas, případně územní rozhodnutí, jestliže se nejedná o stavby, u kterých se předchozí územní souhlas či územní rozhodnutí nevyžaduje [stavba rodinného domu do výměry 150 m2 zastavěné plochy a další stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona],

- závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná příslušnými zákony,

- stanoviska vlastníků veřejné a technické infrastruktury.

-

Výsledek ohlášení

Na základě popsaného postupu ohlašovatel ohlásí realizaci rodinného domu stavebnímu úřadu a bude čekat ode dne ohlášení čtyřicet dnů, zda mu stavební úřad v této lhůtě doručí písemný souhlas s ohlášenou stavbou, nebo usnesení o odložení ohlášení, anebo rozhodnutí o zákazu provést ohlašovanou stavbu.

Pokud ohlašovatel během čtyřiceti dnů neobdrží od stavebního úřadu ve věci ohlášené stavby příslušnou písemnost, platí zákonná fikce, že souhlas byl udělen mlčky a že lze stavbu zahájit.

3. STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A POVOLENÍ STAVBY

Každé stavební řízení má účastníky. Účastníci stavebního řízení jsou podle § 109 stavebního zákona vymezeni odchylně od obecného vymezení účastníků ve správním řízení podle § 27 správního řádu.

-

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Účastníkem stavebního řízení je:

- stavebník,

- vlastník stavby, na které bude provedena změna či udržovací práce,

- vlastník pozemku, na kterém bude stavba probíhat, není-li stavebníkem,

- vlastník stavby na pozemku, na kterém bude stavba prováděna, a ten, kdo má právo odpovídající věcnému břemenu,

- vlastník sousedního pozemku nebo stavby,

- ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu,

- společenství vlastníků bytových jednotek podle zákona o vlastnictví bytů.

Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. Účastníkem řízení není stavební podnikatel (firma realizující stavbu), stavbyvedoucí ani osoby vykonávající stavební dozor u staveb prováděných svépomocí podle § 103 a § 104 stavebního zákona.

Vedle stavebníka jsou účastníky stavebního řízení také osoby mající k dotčeným pozemkům a stavbám, včetně sousedních pozemků a staveb, buď právo vlastnické nebo právo odpovídající věcnému břemenu. Uvedení sousedé jsou účastníky stavebního řízení jen v případech, že jejich práva by mohla být navrhovanou stavbou přímo dotčena. Na rozdíl od předchozího stavebního zákona nejsou v nové právní úpravě stanoveni za účastníky řízení osoby mající k sousedním pozemkům a stavbám jiná práva než vlastnická nebo jiná práva než práva odpovídající věcným břemenům.

Nový stavební zákon nedefinuje sousedy a sousedství, ani sousední pozemek či sousední stavbu. Stavební úřady při ustanovování účastníků stavebního řízení musejí vzít v úvahu platný nález Ústavního soudu publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 96/2000 Sb. Podle tohoto nálezu (rozhodnutí) se považuje za sousední pozemek nejen ten, který má společnou hranici s pozemkem, kde bude stavba probíhat, ale pojem sousedství chápe šíře, a to tak, že zahrnuje i další sousedy, protože účinky staveb se neprojevují jen v hranicích stavebního pozemku.

-

ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ

Žádost o stavební povolení se stavebnímu úřadu předkládá nově na zákonem předepsaném formuláři (i elektronicky) a obsahuje kromě obecných náležitostí základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách. Vzor uvedeného formuláře je obsažen ve vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

K žádosti stavebník připojí:

- doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí,

- projektovou dokumentaci,

- plán kontrolních prohlídek stavby,

- závazná stanoviska, případně stanoviska nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy, pokud je stavebník obstaral předem,

- plnou moc v případě, je-li zastupován,

- údaje o splnění požadavků dotčených orgánů,

- doklady o jednání s účastníky řízení, byla-li předem vedena,

- územní rozhodnutí nebo územní souhlas, pokud je vydal jiný správní orgán a

- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou se stavba bude napojovat v případě, že nejsou využitelná stanoviska opatřená při územním řízení nebo při vydávání územního souhlasu.

Projektová dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení, případně trojmo. Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad řízení zastaví. Rozsah a obsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

-

POSTUP STAVEBNÍHO ÚŘADU

Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady. Zejména zjišťuje, zda lze stavbu provést, a ověřuje, zda:

- je projektová dokumentace zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu,

- je projektová dokumentace úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu,

- je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, případně jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem,

- předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány.

Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.

Zjistí-li stavební úřad, že v projektové dokumentaci nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu nebo že projektová dokumentace není v souladu s požadavky dotčených orgánů, s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, vyzve stavebníka k odstranění uvedených nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně deset dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, případně důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.

Od ohledání na místě, případně i od ústního jednání, může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustí-li od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než deset dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, případně důkazy. Zároveň je stavební úřad upozorní, že k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, případně důkazům nebude přihlédnuto.

Stavební úřad může ve stavebním řízení na svůj náklad přizvat autorizovaného inspektora. Jestliže navrhne účast autorizovaného inspektora stavebník, bude hradit jeho náklady.

Doručuje-li se účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být učiněna změna, se oznámení doručuje do vlastních rukou.

Námitky účastníků řízení jsou upraveny v § 114 stavebního zákona. Účastník řízení může uplatnit námitky proti projektové dokumentaci, proti způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě.

K námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží. O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad rozhodne na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci. Uvedené pravidlo úsudku neplatí v případě námitek týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických práv. V těchto věcech bude většinou rozhodovat soud, případně jiný orgán státní moci a stavební úřad přeruší stavební řízení po dobu soudního či jiného řízení [§ 64 odst. 1 písm. c) správního řádu].

-

STAVEBNÍ POVOLENÍ

Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, případně technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Stavební úřad může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.

U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu. V takovém případě předem projedná se stavebníkem dobu trvání zkušebního provozu.

Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace zašle vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem.

Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení.

Účastníkům řízení, kteří byli o zahájení stavebního řízení uvědoměni veřejnou vyhláškou, se stavební povolení oznamuje doručením veřejnou vyhláškou. Stavebníkovi a vlastníkovi stavby, na které má být provedena změna, se však stavební povolení doručuje do vlastních rukou.

Obsahové náležitosti stavebního povolení a štítku s identifikačními údaji stanoví vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

-

VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA

Se souhlasem dotčených orgánů může stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních úprav, která nahradí stavební povolení. Veřejnoprávní smlouva se uzavírá za podmínek a podle postupu § 161 až § 168 správního řádu. S uzavřením veřejnoprávní smlouvy musí však výslovně souhlasit všechny osoby, které by jinak byly účastníky stavebního řízení. Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 526/2006 Sb.

Stavební úřad do sedmi dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy oznámí tuto skutečnost osobám, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona (ekologové). Pokud osoby, které by jinak byly účastníky řízení, neudělí výslovný souhlas (písemný) s veřejnoprávní smlouvou, tak se veřejnoprávní smlouva, která nahrazuje stavební povolení, uzavřít nemůže.

-

ZMĚNA STAVBY

Stavební úřad může na odůvodněnou žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, případně autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn.

Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv účastníků stavebního, případně územního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, a rozhodne o ní. Na řízení a povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním, případně územním řízení. Změnu stavby lze projednat a povolit též ve zkráceném stavebním, případně územním řízení.

Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení, stavební úřad, případně autorizovaný inspektor, bylo-li ve věci vedeno zkrácené stavební řízení, schválí při kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci.

Změnu ohlášené stavby lze provést na základě souhlasu stavebního úřadu s jejím ohlášením. Přitom se postupuje přiměřeně podle § 105 až § 107 stavebního zákona.

4. AUTORIZOVANÝ INSPEKTOR A ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Autorizovaný inspektor je odborník jmenovaný ministrem pro místní rozvoj. Autorizovaný inspektor kontroluje projektovou dokumentaci a dodržení požadavků dotčených orgánů. Vydává certifikát o proveditelnosti stavby, který nahrazuje stavební povolení. Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou smlouvou. Ve smlouvě může být vedle odměny autorizovaného inspektora sjednána i úhrada jeho vynaložených nákladů (§ 146 stavebního zákona).

Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Za tím účelem je pojištěn (§ 146 stavebního zákona).

Autorizovaný inspektor vede o svých úkonech evidenci a uchovává ji po dobu nejméně pěti let.

Autorizovaný inspektor odpovídá za odbornou úroveň svých certifikátů, stanovisek i jiných dokumentů a za provádění úkonů. Dále odpovídá za řádné a nestranné posouzení zjištěných skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů a rovněž odpovídá za návrh plánu kontrolních prohlídek stavby.

Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad osvědčit způsobem stanoveným v § 117 stavebního zákona, že navrhovaná stavba může být provedena, dále může zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu nebo pro jiné účely podle stavebního zákona a může dohlížet na provádění stavby.

Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.

-

OZNÁMENÍ STAVBY

Uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona). Oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem se stavebnímu úřadu doručuje na zákonem předepsaném formuláři, který je uveden ve vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím právním předpisem, kterým je vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a vydaný certifikát. Dokumentace se předkládá ve dvojím vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, nebo stavebník není vlastníkem stavby, předkládá se trojmo.

Autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených ve stavebním zákoně a že navrhovaná stavba může být provedena. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vydání certifikátu a opatří ji svým podpisem a razítkem. K certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona).

Certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji a přílohy příslušný stavební úřad eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby.

-

NÁMITKY PROTI PROVÁDĚNÍ STAVBY

Pokud ve vyjádřeních osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona), byly uplatněny námitky proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry, případně podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k certifikátu.

Nepodaří-li se při vypořádání námitek odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání námitek podle § 114 stavebního zákona nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení. Autorizovaný inspektor nemůže vypořádat ani námitky, které mohly být uplatněny v předchozím územním řízení nebo při vydávání regulačního plánu. K námitkám, které mohly být již dříve uplatněny, se ve stavebním řízení nepřihlíží a toto deklaruje pouze stavební úřad. Autorizovaný inspektor nemůže vyhovět ani námitkám tím, že by stanovil určité podmínky pro provádění stavby tak, jak se to běžně uvádí v rozhodnutích o povolení staveb. Autorizovaný inspektor si rovněž nemůže učinit úsudek o občanskoprávních námitkách. Autorizovaný inspektor nevydává stavební povolení ani nezamítá žádosti o jeho vydání tak, jak uvedené provádí stavební úřad.

Podání, kterým autorizovaný inspektor předloží stavebnímu úřadu nevyřešené námitky, má charakter podnětu k zahájení řízení. Toto podání není žádostí ve smyslu § 44 správního řádu. Stavební úřad se musí nejprve pokusit o dohodu mezi stavebníkem a tím, kdo námitky podal. Stavební úřad zahájí zjednodušené procesní řízení pouze o procesní otázce, nikoliv řízení, v němž by se rozhodovalo o právech či povinnostech (o meritu věci). Když se stavebnímu úřadu nepodaří námitku vyřešit dohodou, bude rozhodovat na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek dotčených orgánů či technických norem.

Stavební úřad rozhodne formou usnesení a ve výroku usnesení námitky buď zamítne, anebo, pokud dojde k závěru, že jsou oprávněné, rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení. Jinými slovy, provedení stavby nemůže certifikátem k projektové dokumentaci povolit autorizovaný inspektor, ale musí se zahájit stavební řízení o vydání rozhodnutí o povolení stavby.

5. UŽÍVÁNÍ STAVEB

Dokončenou stavbu, případně část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu nebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu.

Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy.

-

OZNÁMENÍ O UŽÍVÁNÍ STAVBY

Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu svůj záměr započít s užíváním stavby nejméně třicet dnů předem, nejde-li o stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, např. škola, nemocnice, nájemný bytový dům apod., kde stavební zákon vyžaduje kolaudační souhlas.

Oznámení o užívání stavby se stavebnímu úřadu doručuje na zákonem předepsaném formuláři, který je uveden ve vyhlášce č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do třiceti dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.

Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, případně se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při její výstavbě došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení stavby vždy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník též vyhotovení geometrického plánu na tuto stavbu.

-

Zákaz užívání stavby

Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky ochrany života a zdraví osob, zvířat nebo životního prostředí nezbytné pro její užívání, že stavba ohrožuje bezpečnost nebo nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně zajištění bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení.

Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek. Účastníkem tohoto řízení je pouze stavebník. Pokud změnu stavby prováděla jako stavebník jiná osoba na základě dohody s vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.

Po odstranění nedostatků, pro které bylo užívání stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat.

-

KOLAUDAČNÍ SOUHLAS

Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například nemocnice, škola, nájemný bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu.

Souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení (obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu stanoví vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu). Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, zajistí stavebník geometrický plán.

Stavební úřad do patnácti dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.

Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky, vydá do patnácti dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby (obsahové náležitosti kolaudačního souhlasu stanoví prováděcí vyhláška č. 526/2006 Sb.). Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím.

Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.

-

Zákaz užívání stavby

Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání nebo rozpor se závaznými stanovisky, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník stavby, případně budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do patnácti dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka.

-

PŘEDČASNÉ UŽÍVÁNÍ STAVBY

Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, případně sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.

Nejsou-li splněny podmínky podle stavebního zákona (§ 123 stavebního zákona) pro povolení předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne.

-

ÚČEL UŽÍVÁNÍ STAVBY

Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu.

Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.

Změna v užívání stavby musí být v souladu se záměry územního plánování, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.

Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívaní stavby na základě oznámení osoby, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. V oznámení musí být uveden popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. Vzor toho oznámení obsahuje vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. K oznámení se připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí, případně souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání, a závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.

Jestliže stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí, zašle do třiceti dnů ode dne jejího oznámení souhlas tomu, kdo změnu oznámil. V opačném případě rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, ve stejné lhůtě změnu v užívání stavby zakáže. Pokud stavební úřad ve lhůtě třiceti dnů ode dne oznámení nevyjádří se změnou v užívání stavby souhlas ani ji nezakáže, má se za to, že se změnou v užívání stavby souhlasí.

Náležitosti obsahu souhlasu a rozhodnutí o změně v užívání stavby stanoví prováděcí vyhláška č. 526/2006 Sb.

6. ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB, TERÉNNÍCH ÚPRAV A ZAŘÍZENÍ

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu svůj záměr odstranit stavbu, s výjimkou těch staveb, u kterých se nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení (§ 103 stavebního zákona), a také nejde-li o stavbu, v níž je přítomen azbest.

Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) stavebního zákona (stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2, podzemní stavby do 300 m2, stavby do 300 m2, stavby do 25 m2 a větrné elektrárny), připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí.

Stavbu lze odstranit, pokud stavební úřad do třiceti dnů ode dne ohlášení takového záměru nesdělí, že k odstranění je třeba povolení. Povolení k odstranění této stavby vydá stavební úřad rozhodnutím po projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány.

U terénních úprav, staveb, které podléhají pouze územnímu rozhodnutí, a u zařízení se postupuje obdobně.

-

POVOLENÍ ODSTRANĚNÍ STAVBY

Pokud stavební úřad stavebníkovi sdělí, že stavbu lze odstranit jen na základě povolení, určí současně, jaké podklady je třeba doplnit. Dnem jejich předložení stavebnímu úřadu je zahájeno řízení.

Vlastník stavby odpovídá za to, že stavbu odstraní stavební podnikatel. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru.

Odstranění terénních úprav a zařízení nevyžaduje ohlášení, pokud stavební úřad ve stavebním povolení nestanovil jinak.

Jestliže má dojít k odstranění stavby, která sice není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky a závazné stanovisko orgánů státní památkové péče stanoví podmínky pro odstranění předmětné stavby, stavební úřad do třiceti dnů stavebníkovi sdělí, že stavbu, terénní úpravy nebo zařízení lze odstranit jen na základě povolení.

Náležitosti ohlášení a povolení ve věcech odstraňování staveb stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Náležitosti, rozsah a obsah dokumentace bouracích prací jsou obsaženy ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

-

NAŘÍZENÍ ODSTRANĚNÍ STAVBY

Stavební úřad nařídí vlastníkovi stavby, případně s jeho souhlasem jiné osobě, odstranění stavby:

- která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí nebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby,

- prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním,

- u níž bylo stavební povolení zrušeno, protože se jedná o kulturní památku a stavbu nelze zachovat.

Stavební úřad nařídí odstranění dočasné stavby, u které uplynula stanovená doba jejího trvání. Pokud vlastník stavby požádá o prodloužení doby trvání stavby nebo o změnu v jejím užívání, stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti; na řízení se přiměřeně vztahuje § 127 stavebního zákona. Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví.

Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u které byly bez stavebního povolení nebo sdělení stavebního úřadu k ohlášení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění některé části stavby, postupuje stavební úřad podle § 129 odst. 3 stavebního zákona.

DODATEČNÉ POVOLENÍ

Stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním, lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že:

- stavba není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území,

- stavba není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,

- stavba není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

U stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud stavebník nebo vlastník požádá o dodatečné povolení stavby a předloží k této žádosti podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Stavební úřad v tomto řízení postupuje podle § 111 až § 115 stavebního zákona. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.

Bude-li předmětem dodatečného povolení stavba již dokončená, může v něm stavební úřad vyjádřit souhlas s jejím užíváním. U dokončené stavby, kterou lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu, vyzve stavební úřad stavebníka k podání žádosti o jeho vydání.

U terénních úprav, staveb, které podléhají pouze územnímu rozhodnutí, a u zařízení nahrazuje vydané dodatečné povolení územní rozhodnutí.

-

PODMÍNKY A NÁKLADY ODSTRANĚNÍ STAVBY

V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, případně požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby.

Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, požádá povinná osoba stavební úřad o stanovení podmínek pro odstranění stavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem v řízení.

Náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno. Současně také odpovídá za škodu, která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných zabezpečovacích prací, které je třeba uskutečnit pro závadný stav sousední stavby, nese její vlastník.

7. KONTROLNÍ PROHLÍDKY STAVEB

Stavební úřad uskuteční kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby. Stavební úřad může provést kontrolní prohlídku též u nařízených udržovacích prací, u odstraňované stavby a v jiných případech, kdy je to pro plnění úkolů stavebního řádu potřebné.

Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména:

- dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby nebo pozemku,

- zda stavba probíhá technicky správně a v náležité kvalitě, případně použití stanovených stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí,

- stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí,

- zda budováním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, probíhají předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,

- zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 stavebního zákona,

- zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,

- zda řádně probíhá údržba stavby,

- zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.

Kontrolní prohlídka probíhá na podkladě ověřené projektové dokumentace, případně dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provedení stavby.

Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve rovněž dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Stavební úřad vede jednoduchou evidenci o vykonaných kontrolních prohlídkách jednotlivých staveb. Z této evidence musí být patrné, kdy se kontrolní prohlídka uskutečnila, které stavby se týkala a jaký je její výsledek.

Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby před jejím dokončením.

Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, stavbyvedoucího nebo osobu vykonávající stavební dozor nebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků.

Nevyhoví-li se výzvě ve stanovené lhůtě, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí; při provádění stavby může rozhodnout o přerušení prací a stanovit podmínky pro jejich pokračování. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, rozhodne stavební úřad bez předchozí výzvy. Rozhodnutí stavebního úřadu je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek.

Pokud stavba probíhá bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad stavebníka k bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení o odstranění stavby. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby se zastaví. Není-li výzvě vyhověno, stavební úřad vydá rozhodnutí, kterým nařídí zastavení prací na stavbě. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, odvolání proti němu nemá odkladný účinek.

8. NEODKLADNÉ ODSTRANĚNÍ STAVBY A NUTNÉ ZABEZPEČOVACÍ PRÁCE

Stavební úřad nařídí vlastníkovi stavby její neodkladné odstranění a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením.

Stavební úřad nařídí vlastníkovi stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit.

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k tomu odborně vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad zajištění prací nařídit.

Když stavební úřad nařídí odstranění stavby nebo zajištění nutných zabezpečovacích prací, tak se kontrolní prohlídkou, na kterou se přizvou účastníci řízení, zjišťuje pouze její skutečný stav. Stavební úřad na základě této prohlídky rozhodne o nařízení neodkladn


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist